21 CO 59/2021-376 — Krajský soud v Praze

1. Ve shora označené věci se žalobkyně žalobou podanou dne [datum] domáhala, aby žalovaným byla uložena povinnost zaplatit jí částku 108 035,74 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Podle jejích žalobních tvrzení uzavřela dne [datum] jako zhotovitel s žalovanými jako objednateli smlouvu o dílo [číslo] jejímž předmětem byla výstavba rodinného domu [jméno] na pozemku p. [číslo] k. ú. [obec] u [obec] za cenu 2 822 376 Kč včetně DPH. Žalobkyně dílo řádně provedla a po jeho dokončení dne [datum] vystavila konečnou fakturu č. [anonymizováno] na částku 108 036,74 Kč. Žalované vyzvala k převzetí dokončeného díla a byl sjednán termín předání [datum]. Žalovaní se však k němu nedostavili, předávací protokol podepsali až [datum] a bez vědomí žalobkyně do něj vložili bod 5.„ Závěr“, kde nepravdivě uvedli, že vzájemné pohledávky jsou srovnané. Fakturu č. [anonymizováno] neproplatili, na výzvy k úhradě reagovali odmítavě. 2. Žalovaní odmítli, že by žalobkyně dílo řádně a včas provedla. Jeho vady vytkli do předávacího protokolu, který byl podepisován za účasti zástupce žalobkyně, k jejich odstranění dosud nedošlo. Fakturu na částku 108 035,74 Kč žalobkyni vrátili. Z hlediska technického byli zastoupeni [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který žalobkyni e-mailem před podpisem předávacího protokolu vytýkal vady díla. Na to [obec] [anonymizováno] poslal pověřeného zástupce, který se na místo dostavil a měl s sebou předávací protokol podepsaný panem [příjmení]. Žalovaní akcentovali, že jsou v pozici spotřebitelů. Žaloba je podle nich minimálně z 50 % předčasná, neboť byli oprávněni pozastavit zaplacení finální faktury v rozsahu 50 % v případně neodstranění vad a nedodělků. Žalovaní žalobkyni vytkli následující vady díla: nekvalitně provedenou vnější fasádu, která vykazuje nestejnorodost finální struktury, poškození garážových vrat, nedokončení omítek v garáži a sádrokartonářských prací, špatně provedenou podlahu v garáži, nerovné osazení dešťových svodů a vysokou kanalizační šachtu. Žalovaní uplatnili vůči žalobkyni právo na slevu z ceny díla odpovídající nákladům na odstranění těchto vad, a to pouze do výše žalobou uplatněné částky jako kompenzační námitku. Dále namítli, že předávací protokol podepsali podmíněně, tj. pro případ, že jsou veškeré závazky mezi stranami srovnané a nebude zhotovitelem ničeho požadováno. Jinak by dílo nikdy nepřevzali. 3. Soud I. stupně napadeným rozsudkem žalobu zamítl (výrok I.) a žalobkyni uložil povinnost zaplatit na náhradě nákladů řízení žalovaným částku 157 955 Kč k rukám jejich zástupce (výrok II.) a ČR – Okresnímu soudu v Berouně náklady státu ve výši, která byla určena v usnesení soudu I. stupně ze dne 12. 11. 2020, č. j. 107 C 33/2018-289, částkou 10 986 Kč (výrok III.). 4. Podle odůvodnění tohoto rozsudku dospěl soud I. stupně po provedeném dokazování k závěru, že dílo bylo předáno s žalovanými vytčenými čtyřmi vadami. Znaleckým posudkem a výpovědí znalce bylo prokázáno, že vada v podobě poškození garážových vrat již byla z větší části odstraněna, drobné oděrky lze odstranit retušovacím perem, nejedná se tak o vadu, která by bránila užívání stavby. Ke stejnému závěru dospěl soud I. stupně i ohledně křivě osazených svodů a vysoké kanalizační šachty. Na tyto vady, které znalec označil za kazy, nelze pohlížet z pohledu ust. § 2628 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) jako na vady, které mohou vyloučit převzetí díla. K opačnému závěru však soud I. stupně dospěl u nestejnorodé zrnitosti fasády. Ačkoliv se jedná pouze o estetickou záležitost, která nebrání řádnému užívání stavby ani nezpůsobuje nefunkčnost fasády, jedná se o vadu, která brání užívání stavby esteticky. Soud I. stupně tak uzavřel, že nedošlo k řádnému předání díla a žalobkyni tak nemohlo vzniknout právo na zaplacení doplatku ceny díla. 5. Podle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) soud I. stupně úspěšným žalovaným přiznal plnou náhradu nákladů řízení v celkové výši (po zaokrouhlení) 157 955 Kč. Ty jsou tvořeny zálohou na znalecký posudek ve výši 5 000 Kč, odměnou advokáta ve výši 113 919 Kč podle § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“) za 13 úkonů právní služby po 5 460 Kč za každého z žalovaných, ponížené o 20 % podle ust. § 12 odst. 4 AT, tj. celkem 8 763 Kč za 1 úkon za oba žalované (převzetí a příprava věci, odpor, účast u jednání soudu ve dnech [datum], [datum] – 2 úkony, [datum] – 3 úkony, [datum] a [datum], vyjádření z [datum], účast u ohledání nemovitosti dne [datum] a závěrečný návrh), soud žalovaným nepřiznal úkon za vyjádření ze dne [datum], které bylo zasláno Obvodnímu soudu pro Prahu 6 a nikoliv Okresnímu soudu v Berouně, náhradou hotových výdajů ve výši 7 800 Kč za 26 úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 3 AT, náhradou za 16 započatých půlhodin po 100 Kč podle § 14 odst. 1 a 3 AT, tj. 1 600 Kč, náhradou cestovních výdajů podle § 13 odst. 1 a 4 AT, jejichž celková výše činí 3 739 Kč, a 21% DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 25 897 Kč. 6. Výrok III. soud I. stupně odůvodnil ustanovením § 148 odst. 1 o.s.ř. Jelikož byla žalobkyně v řízení neúspěšná, uložil jí náklady státu nahradit. 7. Proti všem výrokům tohoto rozsudku podala odvolání žalobkyně a namítá, že došlo k řádnému předání díla, neboť žalobkyně i žalovaní podepsali dne [datum] předávací protokol. Skutečnost, že předané dílo obsahovalo vady vytčené žalovanými, nemůže znamenat, že k řádnému předání díla nedošlo. Podle ust. § 2628 o.z. nemá objednatel právo odmítnout převzetí stavby pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují. Jinými slovy, objednatel má právo odmítnout, převzetí stavby, pokud vady brání užívání stavby esteticky. Žalovaní však neuplatnili právo dílo nepřevzít, naopak dílo s vytčenými vadami převzali. Rovněž nelze souhlasit s vývodem soudu I. stupně, že dílo nebylo ani řádně dokončeno, neboť nemá fasádu ve sjednané kvalitě a nebylo tak provedeno ve smyslu ust. § 2604 o.z. a žalobkyni nemohlo vzniknout právo na zaplacení doplatku ceny díla. Je nepochybné, že dílo bylo dokončeno, neboť bylo způsobilé sloužit ke svému účelu. Bylo žalovanými převzato s vytčenými vadami, které nebránily ve způsobilosti díla sloužit svému účelu. Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] dospěl k názoru, že nestejnorodost fasády je kaz, kdy se jedná o esteticku záležitost, která nebrání řádnému užívání stavby. Estetika domu přitom není tvořena jen zrnitostí fasády, ale dům je vytvořen jako celkové architektonické dílo, jehož je fasáda pouze součástí. Samotná fasáda nemůže vytvářet estetické dílo domu. Navíc nestejnorodost fasády je viditelná z poměrné malé vzdálenosti a pouze za předpokladu, že se pozorovatel zaměří na určité místo pod parapety. Z protokolu je dále patrné, že žalovaní nechtěli uvedené vady odstranit (neurčili žádnou lhůtu k jejich odstranění), ale sami určili, že„ pohledávky jsou srovnané“, že objednatel ani zhotovitel nic nepožaduje a jasně uvedli, že objednatel rodinný dům v daném stavu přebírá. Žalobkyně navrhovala žalovaným slevu za uplatněné vady, ale žalovaní veškeré návrhy odmítali. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, nebo aby jej změnil tak, že žalobě vyhoví, a přiznal jí náklady řízení u soudů obou stupňů. 8. Žalovaní ve vyjádření k odvolání mj. uvedli, že nestejnorodost zrnitosti fasády považují za podstatnou vadu. Jednou z neodmyslitelných funkcí fasády domu je funkce estetická, kdy žalovaní budou nuceni tuto vadu vídat každý den a nemohou se spokojit se slevou z ceny díla navrhovanou žalobkyní v rozsahu několika tisíc korun, neboť ta neodpovídá nákladům na odstranění této vady. Dílo bylo předáno za podmínky, že ze strany žalobkyně již nebude nic dalšího požadováno. Žalovaní navrhli, aby odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil a zavázal žalobkyni k náhradě nákladů odvolacího řízení. 9. Krajský soud v Praze svým předchozím rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 21 Co 59/2021-328, rozsudek soudu I. stupně změnil tak, že žalobě vyhověl a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Učinil tak poté, co částečně zopakoval a částečně doplnil dokazování a učinil z nich vlastní skutková zjištění. S poukazem na ust. § 2586 odst. 1, § 2604, § 2605 odst. 1, 2, § 2610 odst. 1 a § 2628 o.z. dospěl, na rozdíl od soudu I. stupně, k závěru, že dílo bylo v předávacím řízení řádně předvedeno, tedy dokončeno, a žalovaným bez výhrad předáno, což zástupce žalobkyně i oba žalovaní stvrdili svými podpisy na předávacím protokolu ze dne [datum]. Jelikož mezi účastníky nebylo sjednáno nic jiného, vzniklo žalobkyni podle ust. § 2610 o.z. právo na zaplacení ceny díla. Na tom nemůže nic změnit ani skutečnost, že v předávacím protokolu byly sepsány čtyři vady, jejichž odstranění žalovaní ani nežádali, neboť to v předávacím protokolu, spolu s lhůtou k jejich odstranění, neuvedli. Za této situace je bez právního významu, zd