22 CO 127/2022-164 — Krajský soud v Praze

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně zamítl žalobu, aby bylo určeno, že výhradními vlastníky (ve společném jmění manželů) pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], [územní celek], evidováno u [stát. instituce], [stát. instituce], jsou žalobci (výrok I.). Dalším výrokem (II.) vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 2. Proti tomuto rozsudku podali včas odvolání žalobci. V odůvodnění odvolání namítají, že vzhledem k tomu, že se žalovaný k prvnímu jednání bez omluvy nedostavil, mělo být ve věci rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání. V projednávané věci pro nevydání rozsudku pro zmeškání, na podkladě tvrzení a důkazních návrhů uvedených v žalobě, nebyl žádný důvod. Pokud soud prvního stupně opřel své závěry o nedostatku dobré víry o zjištění, že přílohou kupní smlouvy, kterou žalobci koupili dům [adresa] postavený na pozemku parc. č. st. [číslo], pozemek parc. č. st. [číslo] a pozemek parc. [číslo] vše v k. ú. [obec], [územní celek], v roce 2000, byla katastrální mapa s vyznačením nemovitostí a příslušné LV s uvedením nemovitostí, tak právní řád na nabyvatele neklade požadavek, aby porovnal přebírané nemovitosti s katastrální mapou. Přesto soud prvního stupně své rozhodnutí opřel právě o přesvědčení, že dobrá víra nabyvatelů je vyloučena přítomností výpisu z LV a katastrální mapy jako přílohami kupní smlouvy. Žalobci při koupi nemovitostí neměli důvod nedůvěřovat převodci, že dochází převodu jednoho funkčního celku, když oploceny byly kupované nemovitosti společně se sporným pozemkem. Přitom v době realizace uvedené transakce nebylo možné stav zápisu v katastru nemovitostí ověřit tak snadno, jako nyní, v důsledku dálkového přístupu do katastru nemovitostí. V terénu není patrná hranice mezi žalobci koupenými nemovitostmi a sporným pozemkem, právní předchůdce vše držel ve stejném rozsahu, původní vlastník je pasivní nejméně od roku 2000. Pokud je původní vlastník pasivní i procesně, tak dobrá víra žalobců je dána. Poměr výměry vydržovaného pozemku k výměře ostatních nemovitostí žalobců je akceptovatelný. Žalobci se podanou žalobou domáhali určení vlastnického práva k předmětnému pozemku, mimo jiné i z důvodu jeho mimořádného vydržení, žalobci se ujali držby pozemku dne [datum], dne [datum] jej začal držet jejich právní předchůdce, tato vydržecí doba se započítává i žalobcům. K mimořádnému vydržení předmětného pozemku ze strany žalobců tak došlo ke dni [datum]. Pokud se soud prvního stupně zabývá otázkou vydržení, tak výhradně otázkou vydržení řádného, otázku mimořádného vydržení zcela pominul. Žalobci tak navrhli, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobě zcela vyhoví. 3. Žalovaný se k podanému odvolání nevyjádřil. 4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v intencích ustanovení § 212 věta prvá o. s. ř., dle ustanovení § 212a odst. 1, 5, 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobců není důvodné. 5. Z obsahu spisu má odvolací soud zjištěno, že žalobci se žalobou podanou k soudu prvního stupně dne [datum] proti žalovanému domáhali určení, že jsou výhradními vlastníky (ve společném jmění manželů) pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], [územní celek], evidováno u [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalobu odůvodnili tím, že pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec], [územní celek] (dále též„ sporný či předmětný pozemek“) byl ke dni [datum], stejně jako další související nemovitosti, dům [adresa] postavený na pozemku parc. č. st. [číslo], pozemek prac. č. st. [číslo] a pozemek parc. [číslo] vše v k. ú. [obec], [územní celek] (dále též„ nemovitosti či ostatní nemovitosti“) vlastnictvím společnosti [právnická osoba] v likvidaci, [IČO]. Na základě kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi JUDr. [jméno] [příjmení], správkyní konkursní podstaty společnosti [právnická osoba] v likvidaci, jakožto prodávající a společností [právnická osoba], jakožto kupující, došlo k převodu vlastnického práva k ostatním nemovitostem ze společnosti [právnická osoba] v likvidaci na společnost [právnická osoba] Společně s předáním nemovitostí při první koupi a následně společně s předáním nemovitostí při druhé koupi se strany kupující vždy ujaly držby i sporného pozemku, který tvořil a stále tvoří s ostatními nemovitostmi jeden funkční celek. Již před okamžikem první koupě a dále po celou dobu až do současnosti je sporný pozemek připlocený k ostatním nemovitostem, v terénu nebyly a nejsou žádné známky nasvědčující tomu, že by sporný pozemek s nimi neměl být společně užíván. Držba sporného pozemku přešla spolu s ostatními nemovitostmi již první koupí, tedy již při první koupi sporný pozemek žalovaný nedržel, držba sporného pozemku přešla nejprve na [právnická osoba], a následně na žalobce. V dané věci žalobci nabyli vlastnictví ostatních nemovitostí na základě kupní smlouvy ze dne [datum], nemovitosti tvořily a tvoří jeden funkční celek se sporným pozemkem, byly pod společným oplocením, žádná faktická hranice mezi ostatními nemovitostmi a sporným pozemkem nebyla v terénu zřetelná. Jedná se o pozemky tvořící zahradu k domu [adresa] a to jako jeden ucelený funkční celek. Žalobci se faktické držby nemovitostí a sporného pozemku jako jednotného funkčního celku ujali dne [datum], a to na základě předávacího protokolu toho dne sepsaného. V omluvitelném omylu se tak žalobci ujali dne [datum] držby sporného pozemku, který následně drželi v dobré víře po dobu 10 let. S ohledem na tyto skutečnosti pak žalobci pozemek v režimu společného jmění manželů vydrželi. Pokud by žalobci nevydrželi pozemek na základě řádného vydržení, nepochybně jej vydrželi dne [datum] vydržením mimořádným. 6. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný, písemnosti mu byly doručovány na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. 7. V řízení před soudem prvního stupně bylo zjištěno, že kupní smlouvou ze dne [datum] prodala JUDr. [jméno] [příjmení], správce konkursní podstaty společnosti [právnická osoba] v likvidaci, [IČO], společnosti [právnická osoba], [IČO], za kupní cenu 1 000 000 Kč, objekt bydlení [adresa], s parc. č. st. [číslo] o výměře 126 m2 – zastavěná plocha a pozemek parc. [číslo] o výměře 754 m2 Kupní smlouvou uzavřenou dne [datum] koupili žalobci od prodávající společnosti [právnická osoba], [IČO], do společného jmění manželů dům [adresa] objekt bydlení stojící na pozemku parc. č. st. [číslo], pozemek parc. č. st. [číslo] o výměře 126 m2 zastavěná plocha a nádvoří a pozemek parc. [číslo] o výměře 754 m2 zahrada, za kupní cenu 3 100 000 Kč. 8. Z výpisu z katastru nemovitostí soud prvního stupně zjistil, že součástí společného jmění žalobců je parc. č. st. [číslo] o výměře 127 m2, jejíž součástí je stavba [adresa] bydlení a dále pozemek parc. [číslo] zahrada o výměře 751 m2, nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] u [stát. instituce], [stát. instituce]. 9. Dle výpisu z katastru nemovitostí je žalovaný zapsán jako výlučný vlastník pozemku parc. [číslo] o výměře 291 m2 zahrada, nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] u [stát. instituce], [stát. instituce]. 10. Ohledáním na místě samém soud prvního stupně zjistil, že mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] nejsou v terénu znatelné hranice, oba pozemky jsou podélně oploceny dřevěným plotem s betonovou podezdívkou. 11. Ze snímku z katastrální mapy, který byl přílohou kupní smlouvy ze dne [datum], kterou nabyli vlastnictví k ostatním nemovitostem žalobci, soud prvního stupně zjistil, že hranice pozemku parc. [číslo] jsou v této katastrální mapě zakresleny a jsou patrné. 12. Z výslechu žalobce b) při soudním jednání konaném dne [datum] soud prvního stupně zjistil, že žalobci se dozvěděli o tom, že pozemek je psaný v katastru nemovitostí na žalovaného někdy před dvěma či třemi roky, neboť se začali objevovat kolem plotu lidi, kteří se začali doptávat, pak žalobci zjistili, že to exekutoři nabízejí v rámci exekuce, pak začali žalobci pátrat, co je toho důvodem a v čem je problém. Zjistili, že exekutorská kancelář [obec] se snaží nabídnout či prodat předmětný pozemek. 13. Na základě takto zjištěného skutkového stavu poté, co soud prvního stupně shledal, že na požadovaném určení mají žalobci naléhavý právní zájem, věc po právní stránce posoudil tak, že žalobci vlastnické právo k předmětnému pozemku parc. [číslo] v obci a [katastrální uzemí] vydržet nemohli, neboť nemohli být, objektivně posuzováno, v dobré víře, že jsou jeho vlastníky, když přílohou kupní smlouvy ze dne [datum], kterou nabyli ostatní nemovitosti, byla jednak katastrální mapa, kde byly zcela jednoznačně patrné hranice sporného pozemku, stejně jako výpis z listu vlastnictví, který prokazoval vlastnické právo prodávajícího toliko k ostatním pozemkům. Součástí kupní smlouvy byl též znalecký posudek, kterým znalec ohodnotil ostatní nemovitosti a nikoliv pozemek sporný. Pokud by žalobci postupovali s obvyklou mírou opatrnosti, kterou lze v daném případě po nich požadovat, n