22 CO 134/2022-321 — Krajský soud v Praze

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví uložil soud prvního stupně žalované povinnost zaplatit žalobci částku 17 745 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Dalším výrokem (II.) zamítl žalobu na zaplacení částky 103 467 Kč s příslušenstvím a zákonný úrok z prodlení z částky 17 745 Kč. Následujícím výrokem (III.) uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 26 661,71 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované. Výroky IV. a V. uložil žalobci povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Příbrami částku 5 941 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku. Posledním výrokem (VI.) vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení spojených s vyhlášením doplňujícího rozsudku. 2. Proti tomuto rozsudku podal včas odvolání žalobce. V odvolání namítá, že soud prvního stupně zcela nesprávně uzavřel, že žalobci vznikl nárok na zaplacení částky pouze ve výši 17 745 Kč. Podanou žalobou se žalobce po žalované domáhal uhrazení částky ve výši 37 Kč/m2 měsíčně z titulu bezdůvodného obohacení, ke kterému došlo tím, že žalovaná užívala pozemek ve výlučným vlastnictví žalobce bez právního důvodu, na němž stojí stavba jejího rodinného domu, čímž se bez spravedlivého důvodu obohatila na úkor žalobce. V době, kdy žalovaná bez právního důvodu užívala pozemek žalobce, byla výměra protiprávně užívaného pozemku žalobce 91 m2. Obvyklá cena měsíčního nájemného za stavební pozemek činí průměrně 37 Kč/m2 měsíčně, na bezdůvodném obohacení tak žalované vzniká částka 3 367 Kč měsíčně. Bezdůvodné obohacení v této výši bylo žalobci již pravomocně přiznáno v jiném soudním řízení a v této věci měl tedy soud prvního stupně souzenou věc posoudit v zájmu zachování právní jistoty a v souladu s principem, že stejné věci mají být posuzovány obdobně, shodně, a měl tedy nároku žalobce v plném rozsahu vyhovět. Rozhodnutí soudu prvního stupně je v rozporu s principem rovnosti, zakotveným v o. z. Zjištěná hodnota měsíčního nájemného za užívání předmětného pozemku, zjištěná znaleckým posudkem Ing. [jméno] [příjmení], neodpovídá ekonomické realitě. Pokud pak jde o výrok o náhradě nákladů řízení, tak zde měl soud prvního stupně postupovat dle ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť výše plnění závisela na znaleckém posudku a žalobci tak měla být přiznána plná náhrada nákladů řízení. Žalobce tak navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. 3. Žalovaná se k podanému odvolání nevyjádřila. [jméno] pak podala odvolání do výroku I. rozsudku soudu prvního stupně, které podáním doručeným soudu prvního stupně dne [datum] vzala zcela zpět. 4. Dle ustanovení § 207 odst. 2 o. s. ř. dokud o odvolání nebylo rozhodnuto, je možno vzít je zpět; v takovém případě odvolací soud odvolací řízení zastaví. Vzal-li někdo odvolání zpět, nemůže je podat znovu. 5. Vzhledem k tomu, že žalovaná jako odvolatelka vzala podané odvolání do výroku I. zpět dříve, než o něm bylo rozhodnuto, postupoval odvolací soud v souladu s ustanovením § 207 odst. 2 věta prvá za středníkem o. s. ř. a odvolací řízení v rozsahu žalovanou podaného odvolání zastavil. 6. Poté Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v intencích ustanovení § 212 věta prvá o. s. ř. ve výrocích II., III., IV., V. a VI. (výrok I. nabyl samostatně právní moci) dle ustanovení § 212a odst. 1, 5, 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobce je částečně důvodné. 7. Z obsahu spisu má odvolací soud zjištěno, že žalobce se žalobou podanou k soudu prvního stupně dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky 121 212 Kč se specifikovaným úrokem z prodlení, vyčísleným po jednotlivých měsících od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalobu odůvodnil tím, že oba účastníci byli manželé, jejichž manželství uzavřené dne [datum] bylo pravomocně rozvedeno dne [datum]. Žalobce je výlučným vlastníkem parc. č. st. [číslo] o výměře 91 m2 v obci a [katastrální uzemí], žalovaná měla na tomto pozemku umístěnu stavbu rodinného domu [adresa], která je v jejím výlučném vlastnictví. [adresa] žalobce žádným způsobem neužívá, žalovaná více jak 7 let užívá bez právního důvodu pozemek žalobce pod svou stavbou. Za tři roky od [datum] do [datum] tak vzniklo žalované bezdůvodné obohacení ve výši 121 212 Kč (37 Kč/m2 měsíčně). Vzhledem k tomu, že žalovaná nereagovala ani na předžalobní upomínku, zaslanou jí advokátem žalobce, žalobci nezbývá, než se svých nároků domoci soudní cestou. 8. V řízení před soudem prvního stupně bylo zjištěno, že žalobce je výlučným vlastníkem parc. č. st. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 91 m2, v obci a [katastrální uzemí]. Žalovaná je výlučným vlastníkem stavby rodinného domu [adresa] v obci a [katastrální uzemí], stojící i na parc. č. st. [číslo]. 9. Za dobu od [datum] do [datum] žalovaná žalobci za užívání jeho pozemku stavbou ve svém výlučném vlastnictví ničeho neuhradila, a to ani přes předžalobní upomínku, zaslanou jí advokátem žalobce dne [datum]. Ing. [jméno] [příjmení], znalec z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, znaleckým posudkem ze dne [datum] stanovila tržní hodnotu měsíčního nájemného za užívání pozemku parc. č. st. [číslo] v obci a [katastrální uzemí] částkou 493 Kč, což za tři roky představuje částku 17 745 Kč (493 Kč/m2 měsíčně x 36 měsíců). 10. Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil tak, že žalované vzniklo bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 1 a násl. o. z. a žalobě co do částky 17 745 Kč vyhověl, jak uvedeno ve výroku I. rozsudku soudu prvního stupně. Co do zbytku výrokem II. napadeného rozsudku žalobu zamítl, a to včetně žalobcem požadovaného příslušenství, úroku z prodlení, neboť se žalobce tohoto úroku domáhal v nesprávné výši. Současně soud prvního stupně žalované přiznal náhradu nákladů řízení v poměrné výši (86 %) a žalovanému uložil povinnost zaplatit náklady státu vzniklé v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku, nekryté jím složenou zálohou. 11. Pokud jde o zjištěný skutkový stav, tak odvolací soud odkazuje na důkazy provedené v řízení před soudem prvního stupně, částečně popsané v odůvodnění napadeného rozsudku. 12. I odvolací soud má tak za prokázané, že žalobce je výlučným vlastníkem parc. č. st. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 91 m2, nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] u [stát. instituce], [stát. instituce]. 13. Současně má odvolací soud za prokázané, že žalovaná je výlučným vlastníkem stavby rodinného domu [adresa], nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] u [stát. instituce], kdy tato stavba stojí i na pozemku parc. č. st. [číslo], tedy na pozemku ve výlučném vlastnictví žalobce. 14. Současně má odvolací soud za prokázané, že žalovaná žalobci v souvislosti s užíváním pozemku žalobce její stavbou ničeho nezaplatila, a to ani přes předžalobní upomínku, zaslanou jí dne [datum]. 15. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení], znalce z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, ze dne [datum], odvolací soud zjistil, že měsíční výše nájemného za užívání pozemku parc. č. st. [číslo] o výměře 91 m2 činila v roce 2017 částku 493 Kč, což za dobu od [datum] do [datum] představuje částku 17 745 Kč. 16. Dle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 17. Dle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 18. Dle ustanovení § 2999 odst. 1 věta prvá o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. 19. Užívání stavby na cizím pozemku bez právního důvodu má za následek vznik bezdůvodného obohacení vlastníka stavby na úkor vlastníka pozemku, na němž stavba stojí. K obohacení vlastníka stavby dochází už ze samotného titulu vlastnického práva, které zakládá jeho oprávnění stavbu užívat. Povinnost poskytovat náhradu vlastníku pozemku, na němž stavba stojí, stíhá vlastníka stavby bez ohledu na to, jakým způsobem se vlastnické právo realizuje (rozsudek NS ČR sp. zn. 33 Odo 1405/2005). Vzhledem k tomu, že žalovaná v průběhu řízení před soudem prvního stupně nenamítala, že by pozemek žalobce stavbou rodinného domu ve svém výlučném vlastnictví neužívala, nebylo mezi účastníky sporu, že se tak dělo i v době od [datum] do [datum], tedy v době, za kterou žalobce po žalované požaduje bezdůvodné obohacení v tomto řízení. 20. Sporná v tomto případě byla výše bezdůvodného obohacení, které žalované vzniklo. 21. V projednávané věci žalobce požadoval po žalované bezdůvodné obohacení ve výši 121 212 Kč, k této částce dospěl tak, že se jedná o bezdůvodné obohacení vzniklé žalované za dobu od [datum] do [datum] (tj. 36 měsíců)