22 CO 189/2022-223 — Krajský soud v Praze

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 242 382,17 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Výrokem II. zamítl žalobu ohledně částky 132 572,83 Kč. Výrokem III. uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení v částce 28 847,62 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce. 2. Proti tomuto rozsudku podal včas odvolání žalobce. V odvolání namítá, že v odůvodnění rozsudku zcela absentují důvody, pro které soud prvního stupně dovozuje přiměřenost sjednané smluvní pokuty právě ve výši 0,2% denně, když nikterak neposuzuje okolnosti daného případu, ani nezkoumá důvody, které ke sjednání smluvní pokuty vedly. Požadovaná smluvní pokuta ve výši 0,5% denně je pokutou přiměřenou a žalobce má nárok na její úhradu. Žalobce se rovněž neztotožňuje se závěrem soudu prvého stupně, podle kterého přiznal žalobci nárok na zaplacení smluvní pokuty pouze do dne [datum] s odůvodněním, že k tomuto dni žalovaní uhradili zbývající část svého dluhu v podobě sjednaného úroku ve výši 15 000 Kč. Pokud by účastníci smluvního vztahu měli zájem sjednat úrok konkrétní a neměnnou částkou, pak by tak jistě učinili. Toto však žádný z účastníků smlouvy neměl v úmyslu, úrok byl sjednán v procentní výši za kalendářní rok a jakýkoli jiný výklad tohoto zcela jednoznačného smluvního ujednání nemá oporu v žádném z provedených důkazů. Žalobce má proto zato, že i po [datum] jsou žalovaní v prodlení s úhradou svého závazku v rozsahu sjednaného úroku a toto prodlení je stiženo sankcí smluvní pokuty. Stěžejní argumentace žalovaných o hrubě nemravném či dokonce trestněprávním jednání žalobce při domáhání se vrácení dluhu se jeví jako zcela liché. Žalobce byl, dosud nepravomocně, zcela zproštěn obžaloby ve věci vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 14 T 111/2021, když soud po mimořádně obsáhlém dokazování dospěl k závěru, že se skutek, pro který byla podána obžaloba, vůbec nestal. V průběhu dokazování, zejména pak v rámci výslechu svědků při posledním hlavním líčení, vyšlo najevo, že žalovaný 1. v rámci svých výpovědí soustavně lhal, a to nejen o okolnostech údajného spáchání trestného činu, ale i o dalších souvisejících okolnostech. Není tedy pochyb o tom, že žalovaný 1. soustavně lže a překrucuje skutečnosti ve svůj prospěch i v tomto řízení a jeho tvrzení, která uvádí na svou obranu, lze považovat za nevěrohodná. Navrhl, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvého stupně tak, že žalobě zcela vyhoví a uloží žalovaným povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 374 955 Kč. 3. Proti rozsudku podali odvolání i žalovaní. V odůvodnění namítli, že prodlení se splacením bylo zapříčiněno chováním žalobce. Žalobce ještě před samým datem splatnosti opakovaně kontaktoval žalované a prostřednictvím různých výhružek se domáhal zaplacení nejen dlužných částek, ale i částek podstatně vyšších, než kolik žalovaní obdrželi od žalobce na základě smlouvy o zápůjčce. Podle názoru žalovaných však skutečnost, že jednání žalobce nebylo trestným činem, nevylučuje přesvědčení, že toto jednání bylo v rozporu s dobrými mravy. Co se týká nároku žalobce na smluvní úrok a úrok z prodlení, uvedli, že lze připustit, že žalobce je oprávněn požadovat smluvní úrok ve výši 5 % p. a. a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % p. a. ze zápůjček, avšak pouze k datu [datum]. Zdůraznili, že k datu [datum] byli připraveni žalobci celou jistinu zápůjček doplatit. Nebýt policejního zásahu, byla by plná částka dluhu (tedy i doplatek ve výši 100 000 Kč) uhrazena ke dni [datum], kdy žalovaný 1. odjel žalobci dluh splnit, avšak následně byl žalobce zadržen Policií ČR, přičemž žalovaní netušili, co mají dělat, aby nemařili policejní vyšetřování. Podle názoru žalovaných navíc nemá výše sjednané smluvní pokuty ve smlouvách o zápůjčce s ohledem na svou výši právní relevanci, jelikož podle ustálené judikatury by měla být považována za neplatnou, neboť je v rozporu s dobrými mravy. Požadovaná výše smluvní pokuty se váže k dluhu splatnému [datum], přičemž z částky 250 000 Kč zůstalo od [datum] neuhrazeno pouze 50 000 Kč, ačkoliv za tuto dobu do zaplacení dne [datum] je žalobcem požadováno uhrazení smluvní pokuty ve výši téměř 200 000 Kč, což je prakticky čtyřnásobek zůstatku dluhu žalovaných u věřitele. Žalovaní takovou výši smluvní pokuty při tehdejší výši zůstatku jejich dluhu považují za nemravnou a jsou přesvědčeni, že by mělo dojít k její moderaci soudem. Navrhli, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek tak, že žalobu zamítne. 4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v intencích ustanovení § 212 věta prvá o. s. ř. v celém rozsahu dle ustanovení § 212a odst. 1, 5, 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že zatímco odvolání žalobce důvodné není, odvolání žalovaných zčásti důvodné je. 5. Z obsahu spisu má odvolací soud zjištěno, že žalobce se žalobou podanou k soudu prvního stupně dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení částky 374 955 Kč s odůvodněním, že tento dluh vznikl z titulu smluv o zápůjčce ze dne [datum] a [datum] uzavřených mezi žalobcem jako zapůjčitelem a žalovanými jako vydlužiteli. Žalobce na základě těchto smluv zapůjčil žalovaným částky 250 000 Kč a 50 000 Kč, žalovaní zápůjčky po splatnosti postupně vrátili, ale zaplatili pouze část sjednaného úroku. Žalovaná částka se skládá z následujících nároků: u smlouvy uzavřené dne [datum] ze smluvní pokuty ve výši 241 000 Kč, zbylého sjednaného 5% úroku ze zápůjčky ve výši 643,83 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení u této zápůjčky ve výši 4 041,09 Kč z částky 250 000 Kč od [datum] do [datum] a ve výši 2 109,58 Kč z částky 50 000 Kč od [datum] do [datum] a u smlouvy uzavřené dne [datum] ze smluvní pokuty ve výši 120 250 Kč, sjednaného úroku ve výši 5% ve výši 3 979,45 Kč a z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 931,50 Kč z částky 50 000 Kč od [datum] do [datum]. 6. Žalovaní nárok žalobce neuznali. Nesporovali uzavření smluv o zápůjčce ani faktické poskytnutí zápůjčky v celkové výši 300 000 Kč. Tato částka byla z jejich strany plně uhrazena, když dne [datum] uhradili první splátku ve výši 200 000 Kč, dne [datum] uhradili dvě splátky po 50 000 Kč a dne [datum] zaplatili žalovaní částku ve výši 15 000 Kč, která představovala sjednané úroky. Částku 100 000 Kč chtěli žalovaní předat žalobci již dne [datum], během tohoto předání však došlo k zásahu Policie ČR, v jehož důsledku byl žalobce zadržen a finanční prostředky byly ze strany policejního orgánu zajištěny, a teprve později došlo k jejich vrácení žalovaným. S ohledem na chování žalobce, kterého se dopustil ve vztahu k žalovaným v souvislosti s vymáháním předmětného dluhu a za které je stíhán pro spáchání zločinu vydírání, považují žalovaní nárok žalobce za rozporný s dobrými mravy. Žalovaní dále nesouhlasí s nárokem žalobce na úhradu smluvních pokut z důvodu jejich výše, která se jim jeví nepřiměřenou. Soud má možnost výši smluvních pokut moderovat. Je nutné také přihlédnout k tomu, že splácení dluhu bylo po určitou dobu ovlivněno právě chováním žalobce ve vztahu k žalovaným. Pokud by tomu tak nebylo, byla by celá zápůjčka splacena nejpozději dne [datum]. Z uvedených důvodů navrhli zamítnutí žaloby. 7. V řízení před soudem prvního stupně bylo zjištěno, že mezi žalobcem v pozici zapůjčitele a žalovanými v pozici vydlužitelů byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce, jejímž předmětem byly peněžní prostředky ve výši 250 000 Kč, které zapůjčitel předal vydlužitelům osobně v den podpisu smlouvy, splatnost zápůjčky byla sjednána dne [datum]. Bylo sjednáno, že pokud budou vydlužitelé v prodlení s vrácením zápůjčky, sjednaly si strany smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý den prodlení až do úplného splacení zápůjčky včetně úroků. Dále dne [datum] byla uzavřena smlouva o zápůjčce, jejímž předmětem byly peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, které zapůjčitel předal vydlužitelům osobně v den podpisu smlouvy, splatnost zápůjčky byla sjednána dne [datum]. Bylo ujednáno, že pokud budou vydlužitelé v prodlení s vrácením zápůjčky, sjednaly si strany smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý den prodlení až do úplného splacení zápůjčky včetně úroků. Obě zápůjčky byly sjednány jako úročené s úrokem ve výši 5% ročně. Mezi stranami bylo nesporné, že žalovaní sjednané zápůjčky splatili dne [datum] částkou 200 000 Kč, dne [datum] částkou 50 000 Kč, dne [datum] částkou 50 000 Kč a dne [datum] částkou 15 000 Kč. Usnesením Policie ČR, Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, územní odbor [obec] ze dne 1.7.2020, č. j. KRPS-157166-45/TČ-2020-010671 bylo zahájeno trestní stíhání žalobce obviněného ze spáchání zločinu vydírání dle § 175 odst. 1,2 písm. c) trestního zákoníku ve spolupachatelství dle § 23 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že dne [datum] v době od 18.00 hodin do 20.00 hodin na parkovišti u čerpací stanice [příjmení] v obci [obec], chtěl společně s dosud neustanoveným m