22 CO 204/2022-314 — Krajský soud v Praze

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně výrokem I. zamítl žalobu na nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít s žalobci kupní smlouvu, jejímž předmětem je spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/6 na pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, o velikosti 699 m2, zapsaného na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále též jen„ spoluvlastnický podíl“), za kupní cenu 1 Kč a výrokem II. rozhodl o povinnosti žalobců společně a nerozdílně zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 13 552 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného. 2. Všechny dále uvedené nemovité věci se nachází v k. ú. a obci [obec]. 3. Proti rozsudku podali včasné odvolání žalobci, kteří nesprávnost napadeného rozsudku spatřují v nesprávném právním posouzení věci. Mají za to, že soud prvního stupně nesprávně uzavřel, že převodní jednání mezi žalovaným a předchozím vlastníkem je neplatné bez ohledu na výsledek exekucí, které jsou proti původnímu vlastníku vedeny a bez ohledu na to, zda v některé z těchto exekucí bude spoluvlastnický podíl využit k uspokojení vymáhaných pohledávek či nikoli. Odkázali na judikaturu Nejvyššího soudu (dále též jen„ NS“), podle níž převodní jednání učiněné v rozporu s generálním inhibitoriem je neplatné pouze tehdy, pokud daná věc byla nezbytná k uspokojení exekvovaného nároku. Pokud věc pro exekuci není potřeba, nebyl dán žádný legitimní důvod pro to, aby dispozice s věcí odporující inhibitoriu byla neplatná. Tento výklad je vyjádřen v rozhodnutí Nejvyššího soud např. sp. zn. 20 Cdo 2613/2011, 31 Cdo 4545/2008, 20 Cdo 1503/2019, 20 Cdo 1270/2020 či sp. zn. 20 Cdo 1934/2020. Soud prvního stupně ve vztahu k rozhodnutí sp. zn. 20 Cdo 1934/2020 argumentoval pouze tak, že jde o posouzení případu dovolání se relativní neplatnosti v souvislosti s exekučním řízením vedeným po [datum], aniž by vysvětlil, v čem je právní úprava po [datum] odlišná, resp. proč by závěry Nejvyššího soudu na dřívější právní úpravu nebyly použitelné. Dle jejich názoru závěry vyjádřené v rozhodnutí dopadají i na dříve zahájené exekuce, ostatně tyto závěry byly převzaty z dřívějších rozhodnutí Nejvyššího soudu. Spoluvlastnický podíl zatím v žádné exekuci zpeněžen nebyl a to navzdory tomu, že některé exekuce jsou vedeny více než 10 let, řada exekucí, která probíhala v době uzavření předmětné kupní smlouvy, byla již zastavena a aktuálně se počet exekucí snižuje. Závěr soudu prvního stupně o neplatnosti kupní smlouvy je proto předčasný, neboť takový závěr by bylo možné učinit až poté, co by spoluvlastnický podíl byl v některé z exekucí vedených proti původnímu vlastníku zpeněžen. Teprve pak by nastoupil následek porušení generálního inhibitoria v podobě neplatnosti smlouvy. Naopak, pokud exekuce budou skončeny, aniž by byl spoluvlastnický podíl využit k uspokojení vymáhaných pohledávek, nebude dán důvod pro vyslovení neplatnosti kupní smlouvy a ta bude platným právním titulem. Pokud by takový scénář nastal, bylo by napadeným rozsudkem znemožněno uplatnění zákonného předkupního práva žalobců ke spoluvlastnickému podílu. Žaloba tedy v současnosti nemůže být zamítnuta z důvodu absence pasivní legitimace žalovaného, neboť závěr o pasivní legitimaci žalovaného nelze s jistotou učinit před skončením exekucí vedených proti původnímu vlastníkovi. Žalobci soudu navrhovali přerušení řízení do skončení exekucí, ten však návrh zamítl. Navrhli, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, ve kterém posoudí otázku pasivní legitimace žalovaného v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu. 4. Žalovaný navrhl napadený rozsudek potvrdit jako věcně správný. Má za to, že předmětná kupní smlouva je absolutně neplatná. Nesouhlasí s myšlenkou, že by se mělo čekat několik let na to, jak dopadnou exekuce, než se vyjasní, jak jednotlivé exekuce dopadnou. 5. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, v intencích ustanovení § 212 věty první o. s. ř. v celém rozsahu podle ustanovení § 212a odst. 1, 5 a 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobců není důvodné. 6. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že dne [datum] žalobci podali žalobu na nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít s nimi kupní smlouvu na prodej spoluvlastnického podílu žalovaného na pozemku parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec] (dále také jen„ předmětný pozemek“) za kupní cenu 1 Kč. Žalobu odůvodnili tím, že pozemek parc. [číslo] je v podílovém spoluvlastnictví. Žalovaný získal předmětný podíl na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum] s předchozím vlastníkem podílu [titul]. [jméno] [příjmení], narozeným dne [datum], bytem [adresa] (dále též jen„ předchozí vlastník“), s právními účinky vkladu ke dni [datum] Kupní smlouva byla uzavřena bez vědomí žalobců, kteří jako spoluvlastníci pozemku, měli k podílu zákonné předkupní právo. Žalobci poté, co zjistili, že došlo k převodu spoluvlastnického podílu, e-mailem ze dne [datum] vyzvali žalovaného k převodu podílu do jejich vlastnictví. 7. Žalovaný nárok žalobců neuznával. K okolnostem, za kterých nabyl spoluvlastnický podíl na pozemku, uvedl, že v minulosti od manželů [příjmení] na základě kupní smlouvy ze dne [datum] koupil pozemky se stavbou určenou k rekreaci, přičemž spoluvlastnický podíl, který dokoupil od [titul]. [jméno] [příjmení], měl být součástí již původního převodu těchto nemovitostí mezi žalovaným a manžely [příjmení], neboť se jedná o pozemek, který je svým charakterem přístupovou cestou, nezbytnou k přístupu na pozemky žalovaného zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. a obec Kamenný Přívoz. Manželé [příjmení] získali nemovitosti (nyní ve vlastnictví žalovaného) koupí od předchozího vlastníka [titul]. [jméno] [příjmení], tehdy však nemohlo dojít k převodu spoluvlastnického podílu na přístupovém pozemku vzhledem k tomu, že [titul] [jméno] [příjmení] nebyl zapsán v katastru nemovitostí z důvodu, že spoluvlastnický podíl byl opomenut při projednání dědictví v rámci dědického řízení po zemřelém [jméno] [příjmení], jehož dědicem předchozí vlastník byl. Spoluvlastnický podíl na přístupovém pozemku byl v rámci dědického řízení doprojednán až v roce 2019, kdy žalovaný sám podal k Obvodnímu soudu pro Prahu 4 dne [datum] žádost o dodatečné projednání spoluvlastnického podílu v dědickém řízení po zemřelém [jméno] [příjmení], aby tento podíl mohl být zapsán na [titul]. [jméno] [příjmení]. Dne [datum] nabylo právní moci dědické rozhodnutí, na základě kterého byl předchozí vlastník zapsán do katastru nemovitostí a tento pak předmětnou kupní smlouvou převedl spoluvlastnický podíl na přístupovém pozemku přímo na žalovaného jakožto aktuálního vlastníka pozemků se stavbou určenou k rekreaci. Zdůraznil, že pozemek má charakter přístupové a příjezdové cesty vedoucí k jeho pozemkům, má tedy charakter přídatného spoluvlastnictví ve smyslu ustanovení § 1223 o. z., byť jako takové zapsáno v katastru nemovitostí není. Pokud by žalobě bylo vyhověno, ztratil by žalovaný možnost cesty ke svým pozemkům. Žalovanému není jasné, co je účelem žalobního požadavku, když žalovaní podíl na přístupové cestě již vlastní a je otázkou, zda v daném případě nejde o zneužití výkonu práva ve smyslu ustanovení § 8 o. z., a to i s ohledem na to, že žalobu podali těsně předtím, než vešla v účinnost novela o. z., která existenci předkupního práva spoluvlastníků výrazně omezila. Dále poukázal na to, že v řízení o vyloučení spoluvlastnického podílu z exekuce na majetek předchozího vlastníka byl žalovanému sdělen soudem názor, že k převodu podílu došlo za existence obou druhů inhibitorií a předmětná kupní smlouva je tak neplatná. 8. Soud prvního stupně vzal po provedeném dokazování listinami za prokázané, že pozemek parc. [číslo] ostatní plocha, ostatní komunikace o výměře 699 m2 v k. ú. [obec] je v podílovém spoluvlastnictví žalovaného (1/6), žalobců ([číslo] v režimu SJM) a [jméno] [příjmení] ([číslo]). Žalovaný získal spoluvlastnický podíl do svého vlastnictví na základě smlouvy ze dne [datum], s právními účinky zápisu k okamžiku [datum], uzavřené mezi předchozím vlastníkem [titul]. [jméno] [příjmení] jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím za kupní cenu 1 Kč. Spoluvlastnický podíl žalovaného byl zatížen exekučními příkazy ze dne 29. 5. 2019, č. j. 030 EX 5515/15 - 133 a ze dne 29. 5. 2019, č. j. 030 EX 29771/16 - 76 (list vlastnictví [číslo] pro k. ú. [obec] prokazující stav k datu [datum], kupní smlouva ze dne [datum]). 9. Z e-mailové komunikace z června 2020 bylo zjištěno, že žalobce a) informoval žalovaného o svém zákonném předkupním právu, které bylo opomenuto a žádal žalovaného o převod spoluvlastnického podílu do vlastnictví žalobců za cenu uvedenou v kupní smlouvě. Žalovaný se odmítl k záležitosti e-mailem či telefonicky vyjádřit (e-mailové zprávy z 8. 6. a [datum]). Předžalobní výzvou ze dne [datum] právní zástupce žalobců vyzval žalovaného k převodu podílu do vlastnictví žalobců za část