22 CO 243/2021-356 — Krajský soud v Praze

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně určil, že motorové vozidlo tovární značky Audi, model A8, [příjmení]: [anonymizováno], je ve vlastnictví žalobkyně (výrok I.). Dalším výrokem (II.) uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 38 213,71 Kč k rukám advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku. Posledním výrokem (III.) zamítl návrh žalobkyně na vyslovení předběžné vykonatelnosti rozsudku. 2. Proti tomuto rozsudku, do výroků I. a II., podala včas odvolání žalovaná. V odůvodnění odvolání namítá, že výpověď svědka [příjmení] v části ohledně údajného ústního udělení zmocnění od jednatele žalované panu [příjmení] k prodeji vozidla, nepovažuje za pravdivou. I kdyby však tato výpověď pravdivá byla, nic by to neměnilo na závěru, že dne [datum] žádná kupní smlouva uzavřena nebyla. Ani svědek [příjmení] nikdy neuvedl, že by mu pan [příjmení] doslova řekl„ Zmocňuji pana [příjmení] k podpisu kupní smlouvy za [právnická osoba] s. r. o. a ke všem dalším právním jednáním souvisejícím s převodem vlastnického práva k vozidlu, dále vše řešte jen s ním“. Pokud by toto řekl, pak by zde byla zcela jistě udělena plná moc. To však ve vzájemném rozhovoru nemělo zaznít ani dle svědka [příjmení]. Něco zcela jiného pak vyplývá z věty, kterou měl pan [příjmení] panu [příjmení] údajně říci, že auto přistaví, až bude domluven prodej. Z toho se naopak zdá, že pan [příjmení] označil v této citaci pana [příjmení] jako zprostředkovatele a nikoliv jako zplnomocněného zástupce. To, že měl ještě pan [příjmení] sdělit panu [příjmení], že přepis auta zařídí sám pan [příjmení], samo o sobě neznamená i to, že pan [příjmení] je taktéž oprávněn podepsat samotnou kupní smlouvu za prodávajícího. Je přirozené, že zprostředkovatel může po samotném podpisu kupní smlouvy tyto věci zařídit nadále sám. Jestliže pan [příjmení] měl pocit, že ta slova znamenají to, že by pan [příjmení] zmocňoval pana [příjmení] přímo k podpisu kupní smlouvy, měl se o tom sám ujistit např. následným dotazem. Aplikace ustanovení § 444 odst. 1 o. z. ze strany soudu prvního stupně je nepřesná, dle vlastních skutkových závěrů soudu prvního stupně to totiž nebyl jednatel žalované, pan [příjmení], kdo ubezpečil jednatelku žalobkyně, paní [příjmení], že by snad zmocnil pana [příjmení] k podpisu kupní smlouvy za žalovanou. O existenci zmocnění pana [příjmení] podepisovat kupní smlouvu přímo jako zmocněný zástupce za žalovanou ubezpečil jednatelku žalobkyně pan [příjmení]. Bezbřehou interpretaci ustanovení § 444 odst. 1 o. z. nelze aplikovat i na situace, kdy můj známý při uzavření kupní smlouvy mi vlastními slovy potvrdí, že mu jiná osoba řekla, že zprostředkovatel, který měl pouze prodej zprostředkovat, je najednou oprávněn k uzavření samotné kupní smlouvy a převodu vlastnického práva bez účasti samotného vlastníka. Pokud pan [příjmení] o existenci plné moci přesvědčoval žalobkyni, pak to jde k jeho tíži a v žádném případě toto nemůže jít k tíži žalované. Během rozhovoru mezi pan [příjmení] a panem [příjmení] nebyl přítomen samotný pan [příjmení], aby třeba vlastními slovy sdělil panu [příjmení], že tuto údajnou plnou moc k podpisu kupní smlouvy od žalované skutečně přijímá. Přitom přijetí plné moci ze strany zplnomocněného zmocněnce je nezbytnou náležitostí platného a účinného udělení plné moci. [jméno] jednatelka žalobkyně si všimla, že na schůzce dne [datum] chybělo vyhotovení kupní smlouvy, faktury, plné moci a předávacího protokolu, jak sama ve své účastnické výpovědi uvedla. Dále se prý pan [příjmení] nabízel, že plnou moc sežene, ale pan [příjmení] řekl, že to prý není třeba. Už toto by mělo u opatrného kupujícího zvýšit náležitou opatrnost. Jednatelka žalobkyně ve své výpovědi jasně přiznává, že původní dohoda mezi ní a panem [příjmení] byla taková, že pan [příjmení] dne [datum] přinese kupní smlouvu na automobil podepsanou vlastníkem vozidla. Pan [anonymizováno] tuto smlouvu nepřinesl a tím jednoznačně porušil předchozí dohodu mezi nimi. I jednatelka žalobkyně ve své výpovědi tak přiznává, že jednání pana [příjmení] dne [datum] v ní vyvolávalo pochybnosti, ty však rozptýlil pan [příjmení], který jednatelku žalobkyně ujistil, že je vše v pořádku. Další naprosto nestandardní okolností obchodní transakce pak byla absence řádně udělené plné moci pro pana [příjmení] k uzavření kupní smlouvy za žalovanou. [jméno] žalobkyně přitom chtěla tuto písemnou plnou moc vidět. Žalobkyně neprokázala, že dne [datum] měla dobrou víru v existenci zástupčního oprávnění pana [příjmení] k uzavření kupní smlouvy. Výpovědi svědka [příjmení] a [příjmení] se neshodují, existence samotného zmocnění pro pana [příjmení] vyplývá pouze z výpovědi pana [příjmení]. To je v přímém rozporu s účastnickým výslechem pana [příjmení] Pan [anonymizováno] je dlouholetý známý jednatelky žalobkyně, má osobní zájem na úspěchu žaloby. Jestliže se žalobkyni nepodařilo věrohodně prokázat existenci zástupčího oprávnění pro pana [příjmení] od žalované, zmocňující k uzavření kupní smlouvy za žalovanou, nemohla být dne [datum] platně uzavřena ústní kupní smlouva k vozidlu. Žalovaná tak navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že se žaloba zamítá. V doplnění odůvodnění odvolání žalovaná dále namítá, že mezi účastníky byla dohodnuta písemná forma kupní smlouvy, což prokazuje výpověď jednatelky žalobkyně. Jestliže mezi stranami byla dohodnuta v režimu ustanovení § 1758 o. z. pro uzavření kupní smlouvy písemná forma, byla třeba také písemná plná moc pro pana [příjmení]. Ten takovou písemnou plnou mocí nikdy nedisponoval. 3. Žalobkyně se k podanému odvolání vyjádřila s tím, že soud prvního stupně provedl obsáhlé dokazování, kdy vycházel jednak z písemných důkazů, jednak z provedených svědeckých a účastnických výpovědí, přičemž veškeré tyto důkazy hodnotil společně ve vzájemných souvislostech. Na podkladě takto provedeného dokazování dospěl k závěrům uvedeným v rozsudku. Žalovaná strana ve svém odvolání zcela pomíjí sumu provedených důkazů a pokouší se tyto jednotlivé důkazy izolovaně interpretovat. Z provedeného dokazování však jednoznačně vyplynulo, že jednatel žalované udělil panu [příjmení] zmocnění k uzavření kupní smlouvy se zájemcem o toto vozidlo, to je zcela evidentní. Pan [anonymizováno] měl od pana [příjmení] k dispozici nejen samotné vozidlo a klíče k vozidlu ale i velký technický průkaz a osvědčení o registraci silničního vozidla, které veškeré předal při převzetí vozidla kupující. Z dokazování vyplynulo, že vozidlo bylo při druhé schůzi připraveno k předání, a to včetně vyklizení vozidla, odlepení dálniční známky, prázdné nádrže. S ohledem na všechny tyto prokázané skutečnosti mohla žalobkyně v okamžiku převzetí vozidla a předání zálohy rozumně předpokládat udělení zmocnění jednatelem žalované vůči panu [příjmení] a byla v dobré víře, že pan [příjmení] žalovanou zastupuje. Tímto způsobem došlo při druhé schůzce v autobazaru k uzavření ústní kupní smlouvy. Následně žalovaná i vystavila fakturu za prodej, kterou jednatel žalované opět prostřednictvím svého zástupce, pana [příjmení], předal ex post žalobkyni. Žalobkyně tak navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. 4. Krajský soud v Praze jako odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v intencích ustanovení § 212 věta prvá o. s. ř. v napadených výrocích I. a II. (výrok III. nabyl samostatně právní moci) dle ustanovení § 212a odst. 1, 5, 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné. 5. Z obsahu spisu má odvolací soud zjištěno, že žalobou podanou k soudu prvního stupně dne [datum], se žalobkyně domáhala určení, že motorové vozidlo značky Audi, model A8, [příjmení]: [anonymizováno] (dále též„ automobil“ či„ předmětný automobil“), je ve vlastnictví žalobkyně. Žalobu odůvodnila tím, že smluvní partner žalované a bývalý provozovatel autobazaru [jméno] [příjmení] nabízel prostřednictvím internetového inzerátu k prodeji předmětný automobil, který v čase inzerce byl ve vlastnictví žalované. Na základě internetového inzerátu žalobkyně kontaktovala prostřednictvím [jméno] [příjmení], kterého pověřila výběrem vozidla, pana [příjmení] a sjednala si s ním schůzku za účelem prohlídky předmětného automobilu a absolvování tzv. zkušební jízdy. Této schůzky, která se uskutečnila dne [datum], byl účasten pan [příjmení], jako zmocněný zástupce žalobkyně, kupující, dále pan [jméno] [příjmení], jako jednatel žalované, tedy vlastníka předmětného automobilu a pan [příjmení]. Schůzka proběhla v prostorech autobazaru, kam pan [příjmení] předmětný automobil za účelem představení a následného prodeje přivezl. Během schůzky pan [příjmení] výslovně prohlásil, aby žalobkyně veškeré záležitosti řešila s panem [příjmení], který je v této věci zmocněn jednat ve všech věcech ohledně prodeje a přepisu předmětného automobilu. Důvodem tohoto zmocnění byl odjezd pana [příjmení] na dovolenou. Z komunikace mezi panem [příjmení] a panem [příjmení] žalobkyně dovodila, že ti v minulosti realizovali vícero obchodů