22 CO 256/2021-125 — Krajský soud v Praze

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví zamítl soud prvního stupně žalobu, že žalovaná je povinna umožnit žalobkyni užívat obytnou místnost, nacházející se v suterénu domu [adresa], který je součástí pozemku st. [parcelní číslo] v k. ú. a obci [obec], vše zapsáno na LV č. [rok] u [stát. instituce], [stát. instituce], která je přístupna hlavními dveřmi z ulice, umístěna vlevo za přední obytnou místností s oknem (výrok I.). Dalším výrokem (II.) uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 18 829 Kč k rukám právního zástupce žalovaného, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. 2. Proti tomuto rozsudku podala včas odvolání žalobkyně. V odůvodnění odvolání namítá, že soud prvního stupně provedené důkazy nesprávně hodnotil a z toho důvodu ve věci nesprávně rozhodl. Soud prvního stupně zaměřil své dokazování na zjištění toho, zda mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dohoda o užívání společné věci, přičemž dospěl k závěru, že tato dohoda uzavřena byla, a to mezi právním předchůdcem žalobkyně, tedy jejím otcem, a žalovanou, v souvislosti s prováděním rekonstrukce suterénu. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že dohoda je zřejmá nejen z čestného prohlášení otce žalobkyně, jímž vyslovil souhlas s rekonstrukcí suterénu, na níž se nijak nepodílel, ale i z výpovědí svědkyň, které dokresluje výpověď žalované, jež uvedla, že původně otci žalobkyně navrhla půdní vestavbu, se kterou on nesouhlasil a žalované navrhl možnost užívání suterénu, resp. místností v suterénu. V žádném případě otec žalobkyně toto čestné prohlášení nepodepsal jako dohodu o užívání nemovitostí pro žalovanou, aby tím znemožnil užívání jedné poloviny nemovitostí pro svou dceru ve prospěch žalované, kterou by byla žalobkyně vázána po celou dobu jako vlastnice jedné poloviny nemovitostí. Důkazy provedené v řízení před soudem prvního stupně existenci dohody neprokazují, z obsahu čestného prohlášení vyplývá, že otec žalobkyně souhlasí s tím, aby žalovaná, pokud chce provést opravu místnosti suterénu, ji provedla vlastním nákladem, aby tak předešel případné možnosti požadavku žalované, aby se na platbě podílel. V žádném případě se nejednalo o rekonstrukci suterénu, dle důkazů v řízení provedených, se jednalo o opravu omítky do výše oken po záplavě a vniknutí vody do místností v suterénu. Z výpovědí svědkyň vyplynulo, že ty žádnou dohodu neviděly, pouze se domnívaly o její existenci. Z čestného prohlášení o financování stavebních úprav v jedné místnosti v suterénu žalovanou, aby jí mohla užívat, nevyplývá, že se jednalo o konkludentní dohodu o užívání rekonstruovaného suterénu domu. Žalobkyně nesouhlasí se závěry soudu prvního stupně, že po nabytí svého spoluvlastnického podílu po otci, v roce 2011, respektovala neexistující dohodu. Z výpovědi žalobkyně pak nevyplývá, že by uzavření konkludentní dohody potvrdila a respektovala ji. Žaloba byla podána důvodně, když žalovaná užívá nemovitosti v rozsahu převyšujícím její spoluvlastnický podíl, žalobkyně přitom požaduje uvolnění pouze jedné místnosti v suterénu, a tak bude mít každá ze spoluvlastnic k užívání jednu místnost navíc. Žalovaná má obě místnosti zaplněny nepotřebnými věcmi, neužívá je, místnosti nejsou větrány ani udržovány. Náklady vynaložené na opravu omítky si žalovaná již odbydlela. Žalobkyně tak navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil a žalobě zcela vyhověl. 3. Žalovaná se k podanému odvolání vyjádřila s tím, že o vědomosti žalobkyně o dohodě o užívání svědčí i to, že žalobkyně po dobu více jak deseti let neučinila ničeho, čím by zpochybnila její existenci či platnost, až do [datum] nevznesla žádných nároků, kterými by dohodu o užívání jakkoliv zpochybnila. Žalobkyně se dle dohody o užívání víc jak deset let chovala, tj. jednala v úmyslu dohodu o užívání s právními následky realizovat, její existence a platnost i tímto jejím jednáním je prokázána. Pokud žalovaná tvrdila, a před soudem prvního stupně řádně prokázala, souhlas právního předchůdce žalobkyně s rekonstrukcí sporných prostor suterénu předmětných nemovitostí, pak ani žádný jiný výklad z logiky věci není možný, jak ostatně soud prvního stupně uzavřel. Žalobkyně zcela opomíjí, že v řízení před soudem prvního stupně bylo bez jakýchkoliv pochyb prokázáno, že nejen že rekonstrukce suterénu proběhla v mnohem větším rozsahu, než žalobkyně tvrdí, ale také to, že se na ní žalobkyně nijak finančně ani jinak nepodílela. Samotná změna v osobě spoluvlastníka není podstatnou změnou poměrů, jak dovozuje stávající judikatura. Žalovaná tak navrhla, by odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. 4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v intencích ustanovení § 212 věta prvá o. s. ř. v celém rozsahu dle ustanovení § 212a odst. 1, 5, 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné. 5. Z obsahu spisu má odvolací soud zjištěno, že žalobkyně se žalobou, podanou k soudu prvního stupně dne [datum] proti žalované, domáhala, aby jí žalovaná umožnila užívat obytnou místnost nacházející se v suterénu domu [adresa] v [obec], nacházejícím se na st. [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, vše zapsáno v katastru nemovitostí [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví č. [rok] pro [územní celek], [katastrální uzemí], a která je přístupná hlavními dveřmi z ulice, poté vpravo po schodech do suterénu a poté z chodby doleva a je opatřena oknem do zahrady, do jednoho měsíce od právní moci rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že je společně s žalovanou podílovou spoluvlastnicí st. [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa] v [obec] a p. [parcelní číslo] zahrada v [katastrální uzemí]. Jak žalobkyně, tak žalovaná, vlastní jednu polovinu těchto nemovitostí. Zatímco žalobkyně svůj podíl na nemovitostech nabyla v roce 2010 a 2011, tak žalovaná v roce 1984 a 2008. Žalobkyně se žalovanou v domě [adresa] bydlí, každá z nich má samostatně přístupný byt z chodby. Zatímco byt žalobkyně, který má okna do zahrady, má celkovou výměru 50,83 m2, tak byt žalované, který má okna do ulice, má výměru 42,5 m2. V domě se nachází též suterén, kde jsou, mimo jiné, dvě obytné místnosti, ve kterých má žalovaná uloženy své věci ale neužívá je. Vzhledem k tomu, že žalobkyně užívá menší prostor suterénu, má zájem užívat jednu obytnou místnost v suterénu a proto se rozhodla žalovanou požádat, zda by v zájmu smírného vyřešení věci umožnila žalobkyni užívání této jedné obytné místnosti v suterénu. To žalovaná odmítla, žalobkyni navrhla nové ujednání o způsobu užívání půdy domu. Vzhledem k tomu, že takovéto řešení pro žalobkyni není přijatelné, té nezbývá, než se svých nároků domoci soudní cestou. 6. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s tím, že v době nabytí nemovitostí, kdy jedné z nich je součástí stavba domu [adresa], objekt bydlení, byl spoluvlastníkem těchto nemovitostí ve výši podílu jedné ideální poloviny právní předchůdce žalobkyně, její otec [jméno] [příjmení], strýc žalované. S ním ústně v roce 2008 žalovaná uzavřela dohodu o užívání domu, jejíž předmětem bylo mimo jiné to, že žalovaná bude výlučně užívat dvě místnosti v suterénu domu. Tato dohoda byla stranami uzavřena zejména s ohledem na skutečnost, že výměra a situovanost bytu je výrazně rozdílná, kdy byt žalované je svojí výměrou menší o 10 m2 i hůře situovaný. Ke stvrzení této dohody žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně [jméno] [příjmení] ujednali, že si žalovaná předmětnou část suterénu domu svým nákladem zrekonstruuje, k čemuž následně v roce 2009 došlo a to nákladem přes 500 000 Kč. Žalovaná obě suterénní místnosti užívá k obytným účelům. Poprvé se žalobkyně na žalovanou obrátila prostřednictvím svého právního zástupce až dne [datum] s tím, aby jí bylo žalovanou umožněno užívat jednu z obytných místností v suterénu domu, na to reagovala žalovaná protinávrhem, ve kterém nabídla žalobkyni užívání půdy. To žalobkyně odmítla s odůvodněním na svůj zdravotní stav. Pokud pak žalovaná žalobkyni navrhla, že přenechá do výlučného vlastnictví žalobkyni i zbylou část suterénu, tak i to žalobkyně odmítla. Existence dohody o užívání uzavřené v roce 2008 s právním předchůdcem žalobkyně brání vyhovění žalobě. 7. V řízení před soudem prvního stupně bylo zjištěno, že žalobkyně i žalovaná jsou každá v podílu jedné ideální poloviny spoluvlastníky st. [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa], bydlení a p. [parcelní číslo], nemovitostí zapsaných na LV č. [rok] pro [územní celek], [katastrální uzemí] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalobkyně nabyla svůj podíl k předmětným nemovitostem jednak na základě usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým bylo rozhodnuto o projednání dědictví po [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelém dne [datum] (podíl ve výši jedné ideální čtvrtiny) a jednak na základě darovací smlouvy uzavřené s [jméno] [příjmení] ml. v roce 2011 s právními účinky vkladu ke dni [datum] (opět podíl ve výši jed