22 CO 259/2021-433 — Krajský soud v Praze

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně ve výroku I. zamítl žalobu, aby byly žalované 1. a 2. povinny společně a nerozdílně zdržet se zásahů do vlastnického práva žalobkyně tak, aby ze stavby [adresa] stojící na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] nepadal sníh nebo led na pozemek parc. č. st. [číslo] a na stavbu [adresa] stojící na tomto pozemku v obci a k. ú. [obec], zapsané na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], ve výroku II. uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované 1. náhradu nákladů řízení ve výši 21 500 Kč a žalované 2. ve výši 21 500 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaných a ve výroku III. uložil žalobkyni povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Příbrami náhradu nákladů řízení ve výši 8 901 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. 2. Všechny následně uvedené nemovité věci se nachází v k. ú. a obci [obec]. 3. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání. Odvolací důvody spatřovala v tom, že soud prvního stupně nepřihlédl k jí tvrzeným skutečnostem nebo označeným důkazům, že na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Poukázala na to, že současný stav, kdy ze střechy domu žalovaných sjíždí sníh na její pozemek, byl zapříčiněn výměnou střešní krytiny, která byla provedena před cca 4 lety. Žalované si přitom musely být vědomy toho, že k danému problému může dojít, pokud konzultovaly se stavební firmou protisněhové zábrany. Dříve k danému problému nedocházelo, neboť sníh se na taškách s drsnějším povrhem udržel a postupně odtával, kdežto u nových hladkých tašek (s glazurou) dochází ke sjíždění sněhu, jak bylo prokázáno fotografiemi a pořízenými videi. Při každé sněhové srážce je pak nezbytné odklízet napadaný sníh právě z důvodu, aby nedošlo ke škodě na majetku. Nesouhlasí s tím, že by podanou žalobu bylo možno hodnotit jako šikanózní. Žalobkyně s rodinou užívá dům s pozemky k trvalému bydlení, přičemž před podáním žaloby se snažila o mimosoudní vyřešení věci, kdy bývalý právní zástupce žalovaných přislíbil provedení opatření, které sesuvu zabrání. Výpověď svědka [příjmení] soud prvního stupně správně hodnotil jako nevěrohodnou, zejména pokud jde o tvrzení, že na voliérách bylo stejné množství sněhu jako na střeše, tj. asi [číslo] cm, neboť takové množství by se na střeše s danou krytinou vůbec neudrželo. Změnou střešní krytiny došlo, co se týče sesuvu sněhu, k podstatné změně poměrů. Žalobkyně žalobou neřeší neobvyklý úkaz, ale řeší běžné větší nebo menší spady sněhu během zimního období, přičemž instalované protisněhové zábrany se v tomto směru ukázaly jako neúčinné. V moci žalovaných sice není ovlivnit to, jak často sněží a kolik sněhu napadne, ale je v jejich moci zamezit sjíždění sněhu z jejich střechy na pozemek žalobkyně. Dle mínění žalobkyně provedené důkazy neumožňují jednoznačně přijmout závěr, že množství spadaného sněhu, který je nutno odklízet, nepředstavuje podstatné omezení obvyklého užívání pozemku. Co se týče„ jezera“, které vzniká žalobkyni na dvoře při oblevě, souhlasí s tím, že není způsoben jenom spadem sněhu ze střechy žalovaných, ale určitě přispívá k jeho velikosti a přispívá tím i k omezení pohybu po dvoře. Vzhledem k velikosti plochy střechy rodinného domu žalovaných i ročního množství sněhových srážek, jak bylo doloženo potvrzením Českého hydrometeorologického ústavu, nelze považovat množství sněhu dopadajícího během každé jednotlivé zimní sezóny na pozemek žalobkyně za množství přiměřené místním poměrům. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobě bylo vyhověno. 4. Žalované navrhly potvrzení napadeného rozsudku. Měly za to, že pro naplnění ustanovení § 1013 odst. 1 o. z. musí být prokázáno, že dochází ke spadu sněhu na pozemek žalobkyně. [jméno] nepřiměřenosti místním poměrům a omezování obvyklého užívání pozemku je pak věcí soudcovského uvážení. Žalobkyně se domáhá i toho, aby sníh nepadal nejen na pozemek, ale i na stavbu [adresa], která je však vzdálená od hranice pozemku cca 7 m a sníh ze střechy jí tak objektivně nemůže zasáhnout. Žalované odmítají, že by spad sněhu ohrožoval jak majetek, tak osoby pohybující se na pozemku žalobkyně. Glazovaná střecha má nesporně výhodu v tom, že se na ní sníh nedrží a nekupí se ve velkých vrstvách. Postupně tak sklouzává ze střechy dolů, kde ho přidrží protisněhové zábrany, případně okap a pokud něco přes tyto zábrany přepadne, jedná se o malé množství sněhu, které navíc dopadne na pozemek žalovaných a jen při speciálních povětrnostních podmínkách se mohou drobné kousky sněhu dostat na okraj střechy voliér. Jde však o zcela výjimečnou záležitost. Naopak hrubé tašky drží spadlý sníh na střeše ve větších vrstvách, která se časem utrhne. Menší vrstva sněhu je tak méně nebezpečná, proto znalec ing. [jméno] dospěl k závěru, že druh střešní krytiny, kterou mají žalované na střeše, je ohledně sjíždění a ohrožení sněhem mnohem výhodnější. Předmětná střešní krytina byla stavebním úřadem z hlediska veřejnoprávních předpisů odsouhlasena jako vyhovující a odpovídající místním poměrům. Stav na místě v období od roku 2018 do roku 2021 zachycuje přes 200 stovek fotografií včetně videí, přičemž z tohoto obrovského množství není patrno, že by se mělo jednat o nějaké velké množství sněhu, které by se na střeše hromadilo a poté se utrhlo. Má za to, že dokumentací není jednoznačně prokázáno, že by ta část sněhu, která přepadla přes okap, dopadla na pozemek, resp. voliéry žalobkyně. Případné určité nánosy sněhu na voliérách nemají žádnou souvislost s padajícím sněhem ze střechy žalovaných, ale jde o sníh napadaný na různé věci, které žalobkyně na voliérách nechává. Vzhledem k tomu, že voliéry mají rovnou střechu, k odklízení sněhu z nich musí docházet tak jako tak. Dále je třeba poukázat na to, že okolní domy v [obec] a v [obec] nejsou běžně osazeny protisněhovými zábranami nebo jsou osazeny podobným způsobem jako střecha žalovaných. Navíc dávat na střechu nějaké vysoké zábrany není možné, neboť krovy jsou staré a nejsou dimenzovány na nějakou obrovskou zátěž v podobě hromaděného sněhu. Obtěžování je třeba chápat objektivně, tj. z hlediska obvyklých společenských názorů. I kdyby nějaký sníh na pozemek žalobkyně přepadl, nešlo by o míru nepřiměřenou místním poměrům a navíc nikdy nedochází u žalobkyně k omezení obvyklého užívání pozemku. Kdyby tomu tak bylo, žalobkyně by nepostavila klece se zvířaty přímo k hranicím pozemku. V tomto směru žalované odkázaly na ustanovení § 1020 o. z. Tím, že jsou tyto stavby postaveny přímo na hranici pozemků, dochází ke znehodnocení rodinného domu žalovaných. Žalobkyně od roku 2005 podává žaloby k soudu a zasahuje„ do vlastnického práva, do stavebního řízení ke kolaudaci domu a celkově k údržbě domu“ žalovaných. Rok 2021 byl zcela mimořádným rokem na srážky sněhu, které tato oblast nepamatuje více než 10 let. Přesto dle fotodokumentace k žádnému ohrožení žalobkyně ani za těchto výjimečných sněhových podmínek nedošlo. Glazovaná střešní krytina odpovídá místním poměrům, byť převládají střechy s pálenou taškou bez glazury. Taška s glazurou je mnohem dražší, ale také kvalitnější, v létě do tašek neproniká póry prach a nečistoty, v zimě při mrazu a oblevách se taška nepoškodí. Navíc velké množství sněhu se na taškách neudrží a nezatěžuje sníh svou vahou střešní krovy. 5. Soud prvního stupně provedl dokazování listinami, fotografiemi a videi, výslechem svědků [příjmení] a [obec], výslechem znalců [příjmení] [příjmení] a Ing. [jméno], Csc. a jejich znaleckými posudky a účastnickým výslechem žalobkyně a žalované 2. Z těchto důkazů zjistil, že žalobkyně je vlastníkem domu [adresa], který je součástí pozemku parc. č. st. [číslo], který sousedí s pozemkem parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je budova [adresa], který je v podílovém spoluvlastnictví žalovaných. Provedeným šetřením a fotografiemi bylo zjištěno vzájemné postavení obou pozemků a budov, jejich uspořádání v terénu, dům [adresa] ve vlastnictví žalovaných je postaven při hranici s pozemkem žalobkyně, nikoli však souběžně, ale tak, že v užší části je vzdálenost mezi domem a hranou betonové zídky 50 cm a v nejširší části 160 cm. [adresa] prošel výměnou střešní krytiny v průběhu roku 2016 nebo 2017 spočívající ve změně původní střešní krytiny, kdy tzv. bobrovky byly vyměněny za glazované pálené tašky s tím, že na straně přiléhající k pozemku žalobkyně (její stodole) je střecha osazena ve spodní části, konkrétně ve druhé a třetí řadě tašek sněhovými háky, umístěnými ob jednu tašku. Ze znaleckých posudků a výpovědí znalců vyplývá, že glazovaná taška, resp. pálená taška s glazurovanou úpravou je hladší než původní střešní krytina, která byla drsnější. To se promítá do koeficientu tření a v důsledku toho po této glazované tašce snáze sjíždí sníh dolů. Sjíždějící sníh ze střechy dopadá zpravidla za okap, do vzdálenosti zhruba [číslo] cm, což shodně označili oba znalci. Z předložené fotodokumentac