23 CO 161/2021-220 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud v Příbrami (dále„ soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 11. 5. 2021, č. j. 5 C 27/2020 - 135, ve spojení s doplňujícím rozsudkem ze dne [datum], č. j. 5 C 27/2020 – 142, zamítl návrh žalobkyně na odškodnění pracovního úrazu ve výši 40 000 Kč na bolestném a 300 000 Kč na ztížení společenského uplatnění se zákonným úrokem z prodlení (výrok II.). Výrokem I. zastavil řízení do částky 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Výrokem III. stanovil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení 63 290,26 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám její právní zástupkyně. Výrokem IV. rozhodl, že České republice se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 951 Kč. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na náhradu škody na zdraví (bolestné ve výši 45 000 Kč a ztížení společenského uplatnění ve výši 300 000 Kč), která žalobkyni vznikla v souvislosti s pracovním úrazem, který utrpěla v souvislosti s plněním pracovních úkolů v rámci pracovního poměru u žalované. K úrazu došlo dne [datum] tak, že při skartaci dokumentů, po předklonění ke skartačnímu zařízení, se žalobkyně pro náhlou bolest v kyčelním kloubu nemohla narovnat a došlo k vážnému zranění kyčle pravé nohy žalobkyně. Následně byla žalobkyně od [datum] do [datum] v pracovní neschopnosti a podrobila se operaci totální endoprotézy kyčelního kloubu na pravé dolní končetině. Ošetřující lékařkou žalobkyně bylo vyčísleno bolestné ve výši 180 bodů, odpovídající částce 45 000 Kč a dále ztížení společenského uplatnění ve výši 1200 bodů, což odpovídá částce 300 000 Kč. Žalobkyně v důsledku pracovního úrazu trpí trvalými následky, velmi ztěžka se pohybuje, a to pouze za pomoci dvou francouzských holí. Není schopna se shýbat, a tím je omezena prakticky ve veškerých činnostech. V důsledku této své zdravotní situace byla uznána plně invalidní. Není schopna si nakoupit, uvařit, uklidit byt. S ohledem na problematičnost chůze prakticky nevychází z bytu. Soud prvního stupně uzavřel, že zdravotní stav žalobkyně i operace totální endoprotézy pravého kyčelního kloubu není v příčinné souvislosti s úrazovým dějem, ke kterému došlo dne [datum] Operace pravého kyčelního kloubu, které se žalobkyně podrobila dne [datum] a následná operace levého kyčelního kloubu provedená dne [datum], nesouvisejí s předmětným úrazem, když se jednalo o reimplantaci obou kyčelních kloubů, jejichž první operace byla u žalobkyně provedena v roce 2002. Po 16 letech byly obě kloubní jamky opotřebované a způsobovaly bolest. Rentgen provedený bezprostředně po úrazu žalobkyně žádné vykloubení kyčelního kloubu neprokázal. Soud prvního stupně vycházel ze závěrů znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [titul za jménem], [příjmení], znalce z oboru zdravotnictví, odvětví interní nemoci se zvláštní specializací na choroby z povolání a pracovní úrazy. 2. Proti tomuto rozsudku podala včas odvolání žalobkyně, ve kterém znovu podrobně uvedla tvrzení o průběhu úrazu i zdravotních následcích. Nesouhlasila s postupem soudu prvního stupně, který vyšel pouze ze závěrů znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [titul za jménem], [příjmení], který byl zpracován na základě objednávky [právnická osoba], u které je žalovaná pojištěna. Poukazovala na chyby uvedeného znaleckého posudku, a to nejen v datu pracovního úrazu žalobkyně, ale i v dalších znalcem uvedených skutečnostech, včetně závěru. Žalobkyně má pochybnosti o tom, zda měl znalec k dispozici kompletní zdravotní dokumentaci žalobkyně. Z tohoto důvodu navrhovala žalobkyně výslech ošetřující lékařky žalobkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení], která vyčíslila bodové ohodnocení bolestného i ztížení společenského uplatnění, avšak soud prvního stupně tento důkaz neprovedl. Znalec bez jakýchkoliv podkladů prohlásil posudky vystavené touto lékařkou za nepravdivé a zmatené. Nesouhlasila se závěrem znalce, že při pracovním úrazu došlo k podvrtnutí bederní páteře. Žalobkyně poukazovala i na chybný postup soudu prvního stupně, který ve věci nařídil znalecký posudek a znalcem ustanovil znalecký ústav, [ulice] vojenskou nemocnici v [obec], avšak tento zamýšlený postup změnil poté, kdy znaleckým ústavem bylo sděleno, že není schopen zadanému úkolu vyhovět. Nesouhlasila ani se stanovením povinnosti žalobkyni k náhradě nákladů řízení žalované, když poukazovala na zdravotní stav žalobkyně, která je uznána invalidní, a s ohledem na povahu sporu i její zdravotní a majetkové poměry jí bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků v celém rozsahu. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. 3. Žalovaná ve vyjádření k odvolání žalobkyně navrhla potvrzení rozsudku soudu prvního stupně, kdy soud prvního stupně zcela správně vyšel ze závěrů znaleckého posudku znalce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [titul za jménem]. Tento znalecký posudek splňoval veškeré náležitosti ustanovení § 127a o. s. ř. Vzhledem k tomu, že znalec se zcela jednoznačně při výslechu vyjádřil ke svým závěrům ve znaleckém posudku a vysvětlil, na základě jakých skutečností k těmto závěrům došel, nebyly dány žádné důvodné pochybnosti, pro které by bylo nutno nařídit revizní znalecký posudek, jak požadovala žalobkyně. K žalobkyní tvrzeným nesprávnostem a nesrovnalostem v předmětném znaleckém posudku žalovaná poukazovala na to, že se jednalo více méně o písařské chyby v uvedení chybného data, které však nemohly být způsobilé zpochybnit správnost, jasnost nebo úplnost znaleckého posudku. Bylo zcela nepochybné, který konkrétní úraz žalobkyně a jeho následky znalec posuzoval. 4. Krajský soud v Praze, jako soud odvolací, přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně ve spojení se doplňujícím rozsudkem podle § 212 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“) a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné. 5. Soud prvního stupně po provedení dokazování vycházel z těchto skutkových zjištění: žalobkyně byla u žalované zaměstnána na základě pracovní smlouvy ze dne [datum], ve znění změn a doplňků, jako asistentka pedagoga. Při skartaci dokumentů na pracovišti žalované dne [datum] se po předklonu ke skartačnímu zařízení nemohla narovnat pro bolest pravého kyčelního kloubu. Přivolanou záchrannou službou byla dopravena do nemocnice v [obec] a dne [datum] se podrobila ve Fakultní nemocnici [část obce] – na ortopedické klinice, operaci – reimplantaci jamky totální endoprotézy pravého kyčelního kloubu. Operace byla původně naplánována na [datum], avšak z důvodu infektu horních cest dýchacích žalobkyně byla odložena. Žalobkyně absolvovala následnou rehabilitaci a dne [datum] jí byla provedena operace i levého kyčelního kloubu spočívající rovněž ve výměně polyetylenové vložky jamky a hlavičky totální endoprotézy. V důsledku úrazu ze dne [datum] byla žalobkyně v pracovní neschopnosti od [datum] do [datum]. Žalobkyně se pohybuje velmi ztěžka, a to pouze za pomoci dvou francouzských holí, není schopna se shýbnout, nakoupit si, uvařit, prakticky nevychází z bytu. V důsledku své zdravotní situace byla uznána plně invalidní. Ošetřující praktická lékařka žalobkyně, [anonymizováno] [příjmení], vyčíslila dne [datum] bolestné ve výši 180 bodů, dne [datum] ztížení společenského uplatnění ve výši 1200 bodů. [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [titul za jménem], [příjmení], znalec z oboru zdravotnictví, odvětví interní nemoci se zvláštní specializací na choroby z povolání a odvětví pracovní úrazy, uzavřel, že při úrazovém ději dne [datum] došlo u žalobkyně k natažení a podvrtnutí bederní páteře a nebylo doloženo postižení umělých kyčelních kloubů. Jejich reimplantace provedená dne [datum] a [datum] s úrazem nesouvisejí, stejně jako invalidita žalobkyně. Pracovní neschopnost po úrazu lze připustit dle znalce nejdéle po dobu dvou měsíců. Celá dočasná pracovní neschopnost žalobkyně od [datum] do [datum] tedy není dle znalce v příčinné souvislosti s předmětným úrazem. Žalobkyně trpěla vrozenou dysplazií obou kyčelních kloubů, v roce 2002 jí byla provedena oboustranná náhrada obou kyčelních kloubů umělými klouby. Reimplantace tedy souvisely s opotřebením umělých kyčelních kloubů, což je po 16 letech od operace obvyklé. Rentgen po úrazu žádné vykloubení kyčelního kloubu neprokázal a k vykloubení patologicky nedošlo. 6. Odvolací soud se s takto zjištěným skutkovým stavem ztotožnil. Shodně, jako soud prvního stupně, neshledal důvod pro doplnění řízení revizním znaleckým posudkem, avšak s ohledem na zdravotní problémy žalobkyně s oběma kyčelními klouby, trvajícími již od dětství, doplnil řízení znaleckým posudkem znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], znalce z oboru zdravotnictví, odvětví ortopedie, zvláštní specializace traumatologie a odvětví stanovení nemateriální újmy. Znalec uzavřel, že operace žalobkyně spočívající v reimplantaci totální endoprotézy obou kyčelních kloubů, a to dne [datum] a [datum], nebyly následkem„ úrazového děje“ ze dne [datum]. Uvedl, že z jemu dostupné zdra