24 CO 235/2022-371 — Krajský soud v Praze

1. Shora citovaným rozsudkem Okresní soud v Kladně určil, že žalovaným nesvědčí dědické právo podle závěti zůstavitelky [jméno] [příjmení] ze dne [datum] (výrok I.). Současně soud uložil žalovaným zaplatit náhradu nákladů řízení, a to jak náklady řízení žalobkyně ve výši 94 396,81 Kč, tak i náklady řízení České republiky ve výši 7 512 Kč (výroky II. a III.). Své rozhodnutí soud prvého stupně odůvodnil tím, že v dané věci bylo zjištěno, že zůstavitelka [jméno] [příjmení] sepsala závěť se svědky, na níž byl podpis zůstavitelky ověřen advokátem [anonymizováno] [příjmení]. Z tohoto pohledu je závěť formálně v pořádku. Jde-li o duševní stav zůstavitelky, soud po zhodnocení významu svědeckého dokazování uzavřel, že znaleckými posudky bylo prokázáno, že zůstavitelka trpěla duševní poruchou, pro kterou v době sepisu závěti nebyla schopna právně konat pro případ smrti. Za této situace tak posoudil závěť zůstavitelky jako neplatný právní úkon podle § 38 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. (obč. zák.). Soud se při tomto hodnocení vypořádal i s dalšími v řízení provedenými znaleckými posudky s tím, že tyto závěry posudků znalecké dokazování provedené soudem (znalkyně [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] a znalec – ústav – [ulice] [anonymizována dvě slova]) nezpochybňují. 2. Proti tomuto rozsudku podali žalovaní včasné odvolání. V něm namítají, že soud rozhodl o něčem jiném, než o navrhovaném určení, přitom na navrhovaném určení nemohou mít naléhavý právní zájem a soud sám přeformuloval petit žaloby, aniž by to jakkoliv odůvodnil. Ani na daném určení však není dán naléhavý právní zájem, neboť zde není žádný majetek pro dodatečné projednání dědictví. Odvolatelé namítli, že soud důkazy hodnotil selektivním způsobem. Nevypořádal se řádně s hodnocením svědectví svědků závěti, jejich svědectví přitom prokazuje, že zůstavitelka při pořízení závěti věděla, co činí a proč se takto rozhodla. Kdyby volní vlastnosti zůstavitelky byly skutečně narušeny, svědci by si toho museli všimnout. Nesprávně soud hodnotil výpověď ošetřujícího lékaře [anonymizováno] [příjmení], který neměl pochybnosti o tom, že zůstavitelka je orientována. Soud opomenul zhodnotit listinné důkazy – sdělení domova důchodců ze dne [datum], souhlas s hospitalizací, informovaný souhlas s CT vyšetřením. Tyto listiny přitom korespondují s výpovědí [anonymizováno] [příjmení] a svědků závěti. Odvolatelé dále namítli, že soud vadně zacházel s listinnými důkazy ve vztahu k výpovědi [anonymizováno] [příjmení]. V tomto řízení nejde o svědka, nebyla provedena žádná jeho lékařská zpráva k důkazu ani taková zpráva neexistuje, jsou jen jeho záznamy z [datum] a [datum]. Znalec – [ulice] [anonymizována dvě slova] – nemůže vycházet z výpovědí svědků, které byly provedeny v tomto řízení až po zpracování posudku. Odvolatelé podrobují kritice znalecký posudek [ulice] vojenské nemocnice v kontextu dalších znaleckých posudků – [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení] (přitom ten měl k dispozici také zdravotní dokumentaci, jak uvedl při výslechu). Odvolatelé hodnotí znalecký posudek [ulice] [anonymizována dvě slova] jako vadný, protože hodnotí právní otázku. Znalecký posudek je v rozporu s listinami, zejména souhlasem s hospitalizací, dle kterého musela zůstavitelka při příjmu nemocnice komunikovat s lékařem, když uvedla osobu, které mají být poskytnuty údaje o jejím zdravotním stavu, dále je posudek v rozporu s informovaným souhlasem s CT vyšetřením a s tím, že při propuštění z nemocnice není v seznamu diagnóz demence. Soud také nehodnotil výpověď svědka [příjmení] [příjmení]. Odvolatelé mají za to, že jsou zde důkazy, které prokazují stav zůstavitelky, v němž byla schopna platně testovat pro případ smrti, tyto tvoří ucelený a logický řetězec, což nenarušuje ani osamoceně stojící znalecký posudek [ulice] [anonymizována dvě slova]. 3. Žalobkyně ve svém vyjádření uvedla, že rozhodnutí soudu prvého stupně je správné. Jde-li o petit, poukazuje na to, že soud není otrocky vázán jeho formálním zněním v žalobě. Jde-li o podmínky dodatečného projednání dědictví, odkazuje zde na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky č. j. 21 Cdo 1346/2016-553. Žalobkyně souhlasí se soudem provedeným hodnocením důkazů. Jde-li o„ opomenuté“ důkazy, poukazuje na to, že v souhlasu s hospitalizací není uvedeno datum, není k dispozici originál, není označena osoba, které se souhlas týká, a namítá, že podpis zůstavitelky není jejím pravým podpisem. Také u informovaného souhlasu s CT vyšetřením namítá, že listina není originálem, podpis není pravým podpisem zůstavitelky. Jde-li o dopis z [anonymizováno] [obec] z [datum], nevyplývá z něj, že by zůstavitelka mohla psát a pořídit závěť. Žalobkyně ve vyjádření opakuje svá dřívější skutková tvrzení a výsledky stěžejního dokazování k nim, uvádí, že zejména revizní znalecký posudek nebyl ničím zpochybněn. Vznáší také námitky proti důkazům žalovaných. Jde-li o posudek [anonymizováno] [příjmení], poukazuje na to, že byl vypracován bez spolupráce s psychologem, bez lékařské dokumentace, znalec není psychiatr a nepřísluší mu hodnotit výpovědi svědků. Jde-li o posudek [anonymizováno] [příjmení], jde jen o teoretické závěry, ve své podstatě potvrzují závěry [ulice] [anonymizována dvě slova] o CT nálezu, kdy obraz odpovídá smíšené kortikální a subkortikální demenci. Jde-li o posudek [anonymizováno] [příjmení], má za to, že přináší jen nekonkrétní teoretické závěry. Jde-li o svědka [příjmení], poukazuje na to, že svědek není psychiatr, sám připustil stavy zmatenosti zůstavitelky v minulosti a zůstavitelku cíleně na demenci nevyšetřoval. 4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozhodnutí soudu prvého stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a zákona č. 99/1963 Sb. (o. s. ř.) a dospěl k závěru, že rozhodnutí soudu prvého stupně je zásadně správné. 5. Z dosavadních tvrzení a přednesů účastníků je zřejmé, že mezi účastníky je nesporným, co plyne o smrti zůstavitelky a jejích posledních pořízeních z obsahu dědického spisu Okresního soudu v Kladně sp. zn. 32 D 168/2010. Lze tedy uzavřít, že bylo zjištěno, že zůstavitelka [jméno] [příjmení] zemřela dne [datum]. V rámci řízení o dědictví po zůstavitelce byla zjištěna závěť zůstavitelky ze dne [datum] sepsaná notářským zápisem, podle které zůstavitelka ustanovila univerzální dědičkou veškerého svého majetku žalobkyni [jméno] [příjmení]. Tato závěť je zůstavitelkou vlastnoručně podepsána. Stav a obsah závěti byl zjištěn v rámci řízení o dědictví po zůstavitelce. V rámci tohoto dědického řízení byla zjištěna také existence pozdější závěti, a to závěti ze dne [datum], která byla do dědického řízení rovněž předložena a rovněž byl zjištěn stav a obsah této závěti. Jde o závěť, kterou zůstavitelka odkázala veškerý svůj majetek rovným dílem [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] s tím, že touto závětí ruší své předchozí závěti. Závěť je podepsána vlastní rukou zůstavitelky, nebyla však sepsána vlastní rukou zůstavitelky. K závěti jsou připojeny podpisy svědků závěti, a to [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno]. Podpisy na závěti ověřil [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokát. Dědické řízení po zůstavitelce bylo usnesením Okresního soudu v Kladně ze dne 6. května 2010 č. j. 32 D 168/2010-35 zastaveno s tím, že majetek nepatrné hodnoty byl vydán vypravitelům pohřbu, dále pak bylo znovu otevřené dědické řízení zastaveno usnesením ze dne 16. června 2010 č. j. 32 D 168/2010-47 s tím, že majetek nepatrné hodnoty byl opět vydán [jméno] a [jméno] [příjmení]. Dne [datum] žalobkyně podala návrh na dodatečné projednání dědictví s tím, že by měla být dědičkou a disponuje právoplatnou závětí s tím, že existuje majetek po zůstavitelce, který by měl být v dědictví projednán. Vzhledem ke sporu dědičky obmyšlené závětí z roku [rok] a sporu závětních dědiců obmyšlených závětí z roku [rok] o platnost závěti z roku [rok], byla žalobkyně [jméno] [příjmení] usnesením ze dne 20. října 2010 č. j. 32 D 168/2010-135 odkázána, aby své dědické právo uplatnila žalobou u soudu, a to podáním žaloby proti [jméno] a [jméno] [příjmení], na určení, že je dědičkou zůstavitelky a účastnicí řízení. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Žaloba v této věci pak byla podána dne [datum], tedy ve lhůtě stanovené usnesením v dědickém řízení. 6. Jde-li o dílčí právní posouzení skutečností vyplývajících z těchto nesporných skutkových okolností plynoucích z obsahu dědického spisu po zůstavitelce, pak je třeba konstatovat, že zůstavitelka zemřela dne [datum], proto je třeba při řešení otázek dědického práva použít právo platné v den smrti zůstavitelky, tedy zákon č. 40/1964 Sb. ve znění pozdějších předpisů účinném do [datum] (dále jen obč. zák.). V řízení o dědictví se pak postupuje rovněž podle dřívějších právních předpisů, a to podle zákona č. 99/1963 Sb. v rozhodném znění. 7. V dané věci je pak třeba nejprve posoudit včasnost žaloby podle ustanovení § 175k odst. 2 o.s.ř. v rozhodném znění. Vzhledem k výše uvedenému je v