25 CO 155/2021-143 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud v Příbrami (dále jen„ soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 18. 2. 2021, č. j. 14 C 191/2020-67, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 72 212 Kč na bolestném a 2 400 Kč na účelně vynaložených nákladech spojených s léčením s 10% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), žalovanému a vedlejší účastnici uložil povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Příbrami 3 730 Kč na soudním poplatku do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.) a dále žalovanému a vedlejší účastnici uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 32 620 Kč k rukám jejího právního zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.). Soud prvního stupně po provedeném dokazování dospěl k závěru, že základ nároku je ve věci dán a spor je pouze o výši nemajetkové újmy (bolestného) a výši dosud neuhrazených účelně vynaložených nákladů spojených s léčením. Při určení výše bolestného vyšel ze znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení] (dále také jen„ znalkyně [příjmení]“) ze dne [datum] a neztotožnil se se závěry znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení], (dále také jen“ znalec [příjmení]“) ze dne [datum]. Znalecký posudek znalkyně [příjmení] nepovažoval za nadhodnocený ani chybný, zatímco posudek znalce [příjmení] posoudil jako bagatelizující. Žalobnímu nároku žalobkyně, pokud jde o bolestné, v celém rozsahu vyhověl a rovněž nároku na náhradu nákladů léčení spočívajícím v nadstandardní stravě v nemocnici a nástavci na WC. 2. Proti shora uvedenému rozsudku podal včas odvolání žalovaný, který vytýkal soudu prvního stupně, že vycházel ze znaleckého posudku znalkyně [příjmení], aniž by se vypořádal s tím, proč nevycházel ze znaleckého posudku znalce [příjmení], když rozdíl na bolestném představuje částku 91 669 Kč. Oba znalci jsou znalci pro stanovení nemateriální újmy. Žalovaný má za to, že bolestné bylo žalobkyni uhrazeno v celé výši. Poukázal na usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 25. 8. 2020, č. j. 10 To 189/2020, kdy odvolací soud své rozhodnutí odůvodnil pochybením soudu prvního stupně, pokud žalované přiznal náhradu nákladů za zpracování znaleckého posudku ve výši 6 000 Kč a ve stanovení výše nároku žalobkyně na nemajetkovou újmu s tím, že dlouhodobě zastává názor, že zákroky za účelem obnovení zdraví poškozené osoby jakkoliv mohou být bolestivé a nepříjemné, nejsou srovnatelné se skutečným úrazovým postižením zraněného jedince a nelze na ně a priori nahlížet jako na zranění v pravém slova smyslu. Soud prvního stupně navzdory znalosti usnesení shora uvedeného přiznal žalované opět náhradu nákladů za zpracování znaleckého posudku a nepřihlédl ke znaleckému posudku znalce [příjmení]. Žalovaný rovněž nesouhlasí s tím, že byly přiznány žalobkyni náklady spojené s léčením spočívající v zaplacení nástavce na WC v hodnotě 1 200 Kč a nadstandardního stravování v nemocnici, celkem 1 200 Kč. Pozastavil se nad nadstandardním stravováním, neboť ačkoliv lituje toho, že žalované způsobil újmu či bolest, poukazuje na skutečnost, že neměla se způsobeným zraněním spojeny žádné potíže trávicího ústrojí a nedoložila potřebu speciální diety. Pokud jde o uhrazení nákladů na nástavec WC, bylo vedlejším účastníkem řízení před soudem prvního stupně doloženo daňovým dokladem ze dne [datum], že tento nástavec žalobkyně uhradila poukazem zdravotní pojišťovny a tedy jí žádné dodatečné finanční náklady na jeho pořízení nevznikly. Žalovaný poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12. 2. 2020, č. j. 7 Tdo 1485/2019, v souvislosti s rozhodováním o náhradě nemajetkové újmy a určení její výše. Zdůraznil, že je řidič z povolání, byl mu udělen zákaz řízení, což je pro něj závažná a do budoucna likvidační skutečnost. Na jeho osobu je vedena řada exekucí způsobená neschopností splácet dluhy, neboť dosahoval minimálního výdělku okolo 15 000 Kč měsíčně. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu zamítne a přizná žalovanému náhradu nákladů řízení a zároveň uloží žalobkyni povinnost uhradit náklady státu. 3. Žalobkyně ve svém vyjádření k odvoláním žalovaného uvedla, že dle jejího názoru znalecký posudek znalce [příjmení], jakožto smluvního lékaře vedlejšího účastníka byl zpracován tendenčně ve smyslu bagatelizace jednotlivých zranění a bolestivých stavů souvisejících s následnou léčbou, které tento posudkový lékař prakticky ignoruje a to na vzdory ustanovení metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví skutečnost, že„ posuzující lékař vychází ze zdravotnické dokumentace a hodnotí samostatně každý bolestivý stav, který je v příčinné souvislosti se škodnou událostí. Chybí-li v přehledu bolesti pro některý typ poškození výslovná položka, použije se pro účely bodového ohodnocení položka, která se svou povahou a závažností nejvíce blíží příslušnému poškození“. Dále poukázala na smysl náhrady nemajetkové újmy za bolest. Například mnohokrát opakovaná aplikace protisrážlivých léků do jednoho místa, je spojená s bolestivostí vyplývající z jeho pohmoždění. Pokud znalec [příjmení] zastává názor, že opakované injekční aplikace do břišní oblasti nepředstavují žádný bolestivý stav, nelze jeho přístup označit jinak, než za absurdní a účelový vzhledem k jeho roli smluvního lékaře vedlejší účastnice. Právní zástupce žalobkyně poukázal na svou zkušenost s řadou znaleckých posudků vypracovaných tímto znalcem, které byly zjevně nesprávné a tendenční, například ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 24 C 184/2019 nebo u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 6 C 258/2013. Závěry posudků tohoto znalce vždy vyznívaly tak, že posudek jiného znalce je nedůvodně nadhodnocen, ale nakonec se ukázalo, že opak je pravdou. Žalovaná má za to, že zájmem pojišťoven je vyplácet na pojistném co nejméně, a proto v soudních řízeních prosazují posudky svých smluvních lékařů s cílem snížit vyplacené pojistné plnění na nutné minimum. Znalecký posudek znalkyně [příjmení] zohledňuje skutečnou nemajetkovou újmy, která byla žalobkyni žalovaným způsobena, a to dle metodiky Nejvyššího soudu. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil a přiznal žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení. 4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně dle § 212 a § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je opodstatněné pouze částečně. 5. Soud prvního stupně vyšel z takto zjištěného skutkového stavu: Rozsudkem Okresního soudu v Příbrami ze dne 9. 6. 2020, č. j. 1 T 18/2020-231, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dnem 25. 8. 2020, č. j. 10 To 189/2020-251, bylo rozhodnuto o vině žalovaného, neboť dne [datum] v 16:10 hodin po zastavení nákladního vozidla [příjmení] [jméno] [registrační značka] neučinil taková opatření, aby vozidlo nemohlo ohrozit bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, neužil na stojícím vozidle parkovací brzdu, ani nenechal zařazen žádný převodový stupeň, vzdálil se od vozidla, které se následně samovolně rozjelo vzad, přejelo k levému okraji vozovky, vyjelo přes obrubník na chodník, kde levou zadní částí zezadu narazilo do žalobkyně, kterou přimáčklo ke zdi domu a dále narazilo do samotné zdi domu, v důsledku čehož žalobkyně utrpěla zhmoždění v oblasti zad a pánve se zlomením lopaty levé kosti kyčelní a tepenným krvácením v oblasti arteria epigastrica inferior s ohrožením důležitého orgánu a dobou délky léčení více než 6 týdnů. Žalobkyně byla odkázána s nároky na náhradu škody a nemajetkové újmy na řízení ve věcech občanskoprávních. Za shora uvedené jednání byl žalovaný odsouzen pro přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání 20 měsíců a zároveň mu byl uložen zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel v trvání 17 měsíců. Ze znaleckého posudku vyhotoveného znalkyní [příjmení], znalkyní v oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství a stanovení nemateriální újmy ze dne [datum] bylo bolestné žalobkyně ohodnoceno na 513,975 bodů s tím, že hodnota bodu pro rok předcházející nehodě žalobkyně tedy rok 2018, je 318,85 Kč a výše bolestného byla stanovena na 163 881 Kč. Znalecký posudek je opatřen doložkou ve smyslu ustanovení § 127a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně uhradila znalkyni za vypracovaný znalecký posudek částku 6 000 Kč. Žalovaná zaplatila za nadstandardní stravování Fakultní nemocnici v [část obce] 1 200 Kč a za nástavec na WC uhradila rovněž 1 200 Kč Vedlejší účastnice uhradila žalobkyni na bolestném 91 669 Kč Vedlejší účastnice na straně žalovaného plnila žalobkyni na základě znaleckého posudku znalce [příjmení], znalce z oboru zdravotnictví, odvětví interní nemoci se zvláštní specializací na choroby z povolání, odvětví hygiena a stanovení nemateriální újmy ze dne 28. 5 2020. Znalec [příjmení] ohodnotil bolestné žal