26 CO 164/2022-149 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud Praha – východ (dále jen„ soud prvního stupně“) shora označeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 20 900 Kč a částku 8 910,27 Kč spolu s úrokem z prodlení z jednotlivých částek ve výši uvedené v rozsudku soudu prvního stupně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), žalobu na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci úrok z prodlení z jednotlivých částek ve výši uvedené v rozsudku soudu prvního stupně zamítl (výrok II.) a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 16 624 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce (výrok III.). 2. Soud prvního stupně vyšel při svém rozhodování ze skutkového zjištění, že mezi účastníky byla uzavřena nájemní smlouva k bytu na adrese [adresa] (dále jen„ byt“), a to na dobu určitou do [datum]. Žalovaný nehradil řádně sjednané nájemné ve výši 7 500 Kč měsíčně a zálohy na služby v částce 2 500 Kč měsíčně, vznikl mu tak na nájemném dluh ve výši 20 900 Kč a na službách podle vyúčtování ze dne [datum] ve výši 8 910,27 Kč. Z hlediska právního posouzení soud prvního stupně uzavřel, že účastníci uzavřeli nájemní smlouvu k bytu podle § 2235 a násl. o. z., žalovaný nesplnil svoji povinnost podle § 2246 o. z. platit žalobci nájemné a povinnost podle § [číslo] o. z. a § 7 zák. č. 67/2013 Sb., platit žalobci náklady spojené s užíváním bytu. Soud prvního stupně tedy žalobě vyhověl a žalovanému uložil uhradit platby spolu s úrokem z prodlení podle § 1970 o. z., a vzhledem k tomu, že žalovaný byl v minulosti v prodlení se splatností některých plateb, přiznal žalobci i nárok na úrok z prodlení za pozdní úhradu jednotlivých dříve splatných částek. 3. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné odvolání, ve kterém popsal osobní důvody, které vedly ke vzniku dlužných částek, žádal odvolací soud k přezkoumání celého sporu s tím, že je ochoten přistoupit na dohodu s žalujícím o splátkovém kalendáři. V doplnění odvolání k výzvě soudu žalovaný uvedl, že nezpochybňuje svoji povinnost uhradit žalobci samotnou jistinu včetně úroku z prodlení, nesouhlasí však s povinností uhradit žalobci náklady řízení, protože žalobce nesplnil svoji povinnost podle § 142a o. s. ř. zaslat žalovanému výzvu k plnění. Žalovaný zároveň uvedl, že ze [anonymizováno] důvodů (závažný průběh covidu, doléčování v zahraničí) a s tím spojenou neschopností trvale pracovat, není v jeho možnostech uhradit celý dluh najednou a lhůta k plnění pouhé tři dny by jej pouze uvrhla do exekučního řízení. Žalovaný proto navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalovaný nebude povinen nahradit žalobci náklady řízení, a uložil žalovanému povinnost k zaplacení dlužné částky v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč. 4. Žalobce ve vyjádření k odvolání žalovaného uvedl, že podle obsahu odvolání žalovaný nárok žalobce uznává co do důvodu a výše, žalovaný toliko požaduje hradit dluh v měsíčních splátkách. Lhůta k plnění ve splátkách navrhovaná žalovaným není odůvodněna okolnostmi projednávané věci, je zcela nepřiměřená a nespravedlivá vůči žalobci jako pronajímateli. Plnění, s nímž se žalovaný dostal do prodlení, bylo plnění měsíčního nájemného. Nejstarší nájemné, se kterým je žalovaný v prodlení, je za září 2021. Žalovaný tak prodlévá s placením nájemného více než rok, a přesto nyní žádá, aby mu byla poskytnuta další více než roční lhůtě k plnění. Odvolací námitku žalovaného týkající se nákladů řízení nepovažuje žalobce za důvodnou, poslední žalobci známou adresou žalovaného byla adresa pronajatého bytu, tj. [ulice a číslo], [obec a číslo], na tuto adresu také žalobce zaslal předžalobní výzvu. Dne [datum] byly žalovanému doručovány dvě zásilky na uvedenou adresu, dodejku žalovaný podepsal. Žalobce první upomínku na zaplacení částky zaslal žalovanému i na adresu uvedenou v nájemní smlouvě: [adresa], ale zásilka se odtud vrátila zpět s tím, že adresát se odstěhoval. Žalobce tak splnil svoji povinnost podle § 142a o. s. ř., kdy žalovanému, který nesdělil jinou adresu pro doručování, zaslal předžalobní výzvu ze dne [datum] na známou adresu. Žalobce proto navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v plném rozsahu potvrdil. 5. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou a včas (§ 202 a contr., § 201, § 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení, které jeho vydání předcházelo podle ust. § 212 a § 212a odst. 1 a 5 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), když k projednání odvolání nebylo třeba nařizovat jednání (§ 214 odst. 1, písm. e/ o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 6. Soud prvního stupně napadeným rozhodnutím uložil žalovanému povinnost dlužnou částku zaplatit žalobci ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. 7. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do 15 dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. 8. Z uvedeného vyplývá, že soud může obecnou třídenní pariční lhůtu modifikovat tak, že stanoví lhůtu k plnění delší, případně plnění rozloží na splátky. Takový postup je výjimkou z obecného pravidla a rozhodnutí soudu se proto musí opírat o konkrétní skutečnosti a o racionální důvody, které musí žadatel osvědčit. 9. Žalovaný své tvrzené nepříznivé [anonymizováno] obtíže a s tím spojenou pracovní neschopnost nijak nedoložil, nepokusil se ani po podání žaloby ([datum]), svůj dluh vůči žalobci, který uznává, alespoň částečně splnit. Za zjištěné situace, kdy žalovaný neplnil svoji zákonnou povinnost platit nájemné a zálohy na služby poskytované s nájmem bytu, by rozhodnutí o plnění ve splátkách založilo nespravedlivou nerovnováhu ve vztahu k žalobci, kterému by se plnění dostalo v nepřiměřeně dlouhé době. 10. Odvolací soud tedy neshledal důvody pro výjimečné uložení povinnosti žalovanému zaplatit dlužnou částku ve splátkách. 11. V posuzované věci soud prvního stupně správně rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci náklady řízení a správně určil jejich výši. 12. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přiznal soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 13. Podle § 142a odst. 1 o. s. ř. žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně sedm dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu, výzvu k plnění. 14. Základní zásadou, která ovládá rozhodování o náhradě nákladů civilního sporného řízení, je zásada úspěchu ve věci vyjádřená v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Obecným předpokladem pro přiznání náhrady nákladů řízení úspěšnému žalobci je odeslání výzvy podle § 142a odst. 1 o. s. ř. s upozorněním, že nebude-li povinnost splněna, bude se žalobce domáhat jejího splnění u soudu. Výzva nemusí být doručena, postačí, aby ji žalobce poslal adresu pro doručování (tak, jak je určena v § 46, 46a a 46b o. s. ř.). 15. V posuzované věci žalobce prokázal podacím lístkem, že v zákonné sedmidenní lhůtě ([datum]) před podáním žaloby ([datum]) předal k poštovní přepravě výzvu k plnění na poslední známou adresu žalovaného [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo], když si předchozí zaslanou upomínkou ověřil, že z dříve uváděné adresy: [adresa], se žalovaný podle sdělení pošty odstěhoval. 16. Žalobce splnil všechny povinnosti vyplývající z ustanovení § 142a o. s. ř., byl ve věci zcela úspěšný a má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, na jejichž správný výpočet v bodě 17. napadeného rozsudku odvolací soud pro stručnost odkazuje. 17. Na základě shora uvedených závěrů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v napadené části výroku I. o lhůtě splatnosti a v napadeném výroku III. o nákladech řízení jako správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil. 18. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. a v odvolacím řízení zcela úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů řízení v částce 1 730 Kč, tj. odměna advokáta za jeden úkon právní služby (vyjádření k odvolání žalovaného) ve výši jedné poloviny podle § 11 odst. 2 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), náhrada hotových výdajů za jeden úkon právní služby 300 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu a náhrada DPH z odměny a náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.