27 CO 162/2022-377 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud v Kolíně rozhodl rozsudkem ze dne 23.3.2022, č.j. 7 C 299/2020-312 (dále též jen„ rozsudek soudu prvního stupně“), ve výroku I. tak, že zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala, aby soud určil, že je výlučnou vlastnicí nemovitostí blíže specifikovaných v uvedeném výroku (dále též jen„ předmětné nemovitosti“), dále, aby soud nahradil projev vůle zemřelého dárce, pana [jméno] [příjmení] staršího (narozeného [datum] a zemřelého [datum]) jako jeho souhlas s odvoláním daru ve prospěch žalovaného, jehož předmětem bylo darování předmětných nemovitostí podle darovací smlouvy uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a jejím manželem [jméno] [příjmení] starším na straně dárců a žalovaným na straně obdarovaného, sepsané ve formě notářského zápisu sepsaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářem se sídlem v [obec], [ulice] ul. [anonymizováno], [spisová značka], [spisová značka], pro nevděk, učiněným žalobkyní dne [datum] a doručeným žalovanému dne [datum]. Současně byla uvedeným výrokem I. zamítnuta žaloba žalobkyně, jež byla v průběhu předchozího řízení spojena k projednání v tomto řízení a jíž se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky 3 900 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % p.a. z této částky od [datum] do zaplacení jako peněžního ekvivalentu za dar předmětných nemovitostí. Ohledně tohoto nároku žalobkyně upřesnila, že se ho domáhá jakožto samostatného nároku vedle shora uvedených nároků (určovacího a na nahrazení projevu vůle)„ pro jistotu“, pro ten případ, že by soud nevyhověl předchozím dvěma nárokům. Ve výroku II. pak soud prvního stupně rozhodl o nákladech řízení tak, že žalovanému nepřiznal vůči procesně neúspěšné žalobkyni právo na jejich náhradu. 2. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalobkyně a její manžel ([jméno] [anonymizováno] starší) darovali žalovanému darovací smlouvou ze dne [datum] předmětné nemovitosti. Žalovaný tyto nemovitosti prodal na základě kupní smlouvy ze dne [datum] manželům [jméno] a [jméno] [příjmení]. Řízení o vkladu jejich práva do katastru nemovitostí bylo nejprve zahájeno dne [datum], nicméně toto řízení bylo ukončeno pro zamítnutí návrhu na vklad ze dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] doručeným žalovanému dne [datum] žalobkyně (prostřednictvím svého zástupce) odvolala dar předmětných nemovitostí pro nevděk z důvodů blíže rozvedených v tomto dopise a vyzvala žalovaného k vrácení daru. Dne [datum] byla jednak podána žaloba, jíž bylo zahájeno toto řízení, a jednak žalobkyně oznámila na příslušném katastrálním úřadu, že podala žalobu na určení vlastnického práva žalobkyně a požádala o zapsání poznámky spornosti. Tento zápis poznámky spornosti byl proveden dne [datum]. Po té, co bylo první řízení o vkladu vlastnického práva manželů [příjmení] ukončeno zamítnutím jejich návrhu, byl podán dne [datum] druhý návrh na vklad vlastnického práva manželů [příjmení] (opírající se o kupní smlouvu ze dne [datum]) a vlastnické právo [anonymizováno] bylo zapsáno do katastru nemovitostí dne [datum] (s účinky ke dni podání návrhu, tj. k [datum]). 3. Soud prvního stupně věc právně posoudil s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16.7.2020, sp.zn. 33 Cdo 1841/2020, s ohledem na dobu uzavření dotčené darovací smlouvy předně za použití § 630 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do [datum] (tj. ve znění účinném v době daného darování, dále jen„ obč.zák.“), a dále za použití § 1105 a § 984 odst. 1 věta druhá zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). V případě nároků na určení vlastnického práva žalobkyně a nahrazení projevu vůle zemřelého [jméno] [příjmení] (staršího) dospěl soud prvního stupně k závěru o nedostatku pasivní legitimace na straně žalovaného. Důvodem je okolnost, že v důsledku uzavření kupní smlouvy z [datum] a následného převodu předmětných nemovitostí na manžele [příjmení], k němuž došlo až na základě (opakovaného) návrhu na vklad do katastru nemovitostí s právními účinky k [datum], jsou nadále zapsanými vlastníky předmětných nemovitostí manželé [příjmení], přičemž jejich dobrá víra se dle § 984 odst. 1 věta druhá o.z. posuzuje k době podání návrhu na zápis jejich vlastnického práva, tj. ke dni [datum]. Soud prvního stupně dále podotkl, že v tomto řízení sice bylo odvolacím soudem (usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 26.8.2021, č.j. 24 Co 149/2021-207) potvrzeno zamítnutí návrhu žalobkyně dle § 92 odst. 2 a § 107a o.s.ř. na záměnu účastníka na straně žalované, případně na rozhodnutí o vstupu nabyvatele práva do řízení, a to manželů [příjmení] na místo žalovaného [jméno] [příjmení], nicméně dle soudu prvního stupně není vyloučena nová žaloba proti manželům [příjmení]. Ohledně třetího uplatněného nároku na zaplacení peněžité náhrady ve výši 3,9 mil. Kč jakožto obvyklé ceny přijatého (a odvolaného) daru pak soud prvního stupně své zamítnutí žaloby odůvodnil tím, že pokud je ze strany žalobkyně tvrzeno a prokazováno, že žalobkyně je vlastníkem předmětných nemovitostí, pak v případě, byla-li by v této části úspěšná, nemůže se domáhat, aby jí žalovaný poskytl požadovaný peněžní ekvivalent. Z uvedených důvodů tedy žalobu ohledně všech tří uplatněných nároků zamítl. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně za použití § 150 o.s.ř. a žalovanému náhradu nákladů řízení nepřiznal, když přihlédl k osobním, majetkovým a sociálním poměrům žalované, jež je důchodkyní s jediným příjmem, starobním důchodem ve výši 15 339 Kč, nevlastní žádný majetek a s ohledem na její poměry jí bylo přiznáno i osvobození od soudních poplatků. 4. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala žalobkyně i žalovaný včasné odvolání. 5. Žalovaný svým odvoláním brojil toliko proti nákladovému výroku. Namítal, že žalobkyně ani použití § 150 o.s.ř. nenavrhovala a poukazoval na to, že po celou dobu řízení jednala prostřednictvím svého advokáta. Též žalovaný se nemohl v komplikované právní věci obejít bez právního zastoupení, úkony jeho zástupce ve věci byly účelné, řízení nijak neprotahoval a nemařil. Měl za to, že nepřiznání práva na náhradu nákladů řízení je popřením práva na spravedlivý proces. Vedle toho bylo toto rozhodnutí soudu nepředvídatelné, když stranám nebyla dána možnost k takovému postupu argumentovat. 6. K odvolání žalovaného se žalobkyně vyjádřila tak, že ho považuje za nedůvodné. Zdůraznila, že žalovaný zavinil zahájení řízení, když se pokusil předmětné nemovitosti na [anonymizováno] převést, ač si byl vědom toho, že tím poruší právo doživotního užívání daných nemovitostí žalobkyní. Toto jeho jednání považuje žalobkyně za rozporné s dobrými mravy i se zákonem. Zdůrazňovala svou osobní situaci, kdy jediným jejím příjmem je starobní důchod. Měla za to, že žalovaný nepočítal s tím, že by se žalobkyně prodeji domu a svému následnému vystěhování z domu bránila. 7. Žalobkyně ve svém odvolání proti zamítavému výroku rozsudku soudu prvního stupně namítala, že se soud dostatečně nevyjádřil ke stěžejním otázkám ohledně toho, zda žalobkyně odvoláním daru obnovila své vlastnické právo k předmětným nemovitostem, či zda je kupní smlouva uzavřená žalovaným s manžely [příjmení] platným právním jednáním a zda manželé dané nemovitosti tedy skutečně nabyli, či nikoli. Obsáhle citovala z judikatury na podporu svého stanoviska, že k platnému převodu v daném případě nedošlo. Zdůrazňovala, že kupující [anonymizováno] si byli vědomi, že při uzavření dané smlouvy porušují právo doživotního bezplatného užívání předmětných nemovitostí, jež mělo být dle žalobkyně při darování předmětných nemovitostí žalovanému sjednáno. Poukazovala na to, že k převodu vlastnického práva na [anonymizováno] došlo až rozhodnutím katastrálního úřadu o povolení vkladu v květnu 2021, přičemž její vlastnické právo bylo po odvolání daru obnoveno již k [datum], kdy bylo odvolání daru žalovanému doručeno. Pan [příjmení] [příjmení] věděl o doživotním užívacím právu žalobkyně k převáděným nemovitostem, byť toto právo nebylo zapsáno jako věcné právo v katastru nemovitostí, již před uzavřením kupní smlouvy z [datum], neboť s žalobkyní jsou sousedy, převáděné předmětné nemovitosti se nacházejí v jeho přímém sousedství. Žalobkyně předmětné nemovitosti i po darování v roce 2008 nepřetržitě spolu se svým manželem [jméno] [příjmení] (starším) až do jeho smrti a poté i bez něj užívala, s manžely [příjmení] se denně potkávala a vídala. Současně poukazovala na SMS zaslanou panem [příjmení] dne [datum] svědkovi [jméno] [příjmení] (bratru žalovaného), v níž uváděl, že žalovanému hned na začátku řekl, že (pan [příjmení]) nikoho z toho baráku vyhazovat nebude, že si to bude dělat on (žalovaný) sám. Dle žalobkyně tak neobstojí závěr o nedostatku pasivní legitimace na straně žalovaného, když při absolutní neplatnosti kupní smlouvy z [datum] (kterou z daných okolností dovozovala) je i nadále pasivně legitimován žalovaný. Obsáhle pak popisovala vývoj vzájemných vztahů v rodině v souvislosti s daným domem a jeho užíváním, a souvislosti s [anonymizováno], včetně okolností svědčících o jejich povědomí o dané situaci, zejm