28 CO 136/2022-316 — Krajský soud v Praze

1. Žalobkyně se domáhala vypořádání zaniklého společného jmění manželů účastníků s tím, že manželství účastníků uzavřené [datum] bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu Praha-západ, který nabyl právní moci [datum]. K vypořádání navrhla investice ve výši 2 558 990 Kč do nemovitostí ve výlučném vlastnictví žalovaného v [katastrální uzemí], 100% obchodní podíl ve [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO] (dále jen obchodní podíl či společnost), bankovní účty účastníků (bez znalosti výše zůstatku na účtech vedených na jméno žalovaného pohledávku za [jméno] [příjmení] ve výši 1 080 000 Kč, pohledávku za [jméno] [příjmení] ve výši 1 700 000 Kč s příslušenstvím a svůj vnos z výlučných prostředků do společného jmění ve výši 600 000 Kč. 2. Žalovaný navrhl k vypořádání závazek z půjčky od své sestry [jméno] [příjmení] ve výši celkem 9 594 000 Kč s tím, že výše půjčky činila měsíčně cca 75 000 Kč, a závazek z půjčky od svého otce ve výši 3 000 000 Kč, která byla taktéž poskytnuta průběžně na nákup aut pro společnost. Potvrdil poskytnutí žalobkyní označených půjček, uvedl však, že jsou nedobytné. 3. Okresní soud Praha-západ (dále jen soud prvního stupně) výše uvedeným rozsudkem přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně účet u [právnická osoba] [bankovní účet], účet u [právnická osoba] [bankovní účet], účet u [anonymizována tři slova] č. [bankovní účet] (výrok I.), dále přikázal do výlučného vlastnictví žalovaného obchodní podíl ve výši 10 %, pohledávku za [jméno] [příjmení] v původní výši 1 080 000 Kč s příslušenstvím, pohledávku za [jméno] [příjmení] v původní výši 1 700 000 Kč s příslušenstvím a závazek vůči [jméno] [příjmení] ve výši 8 697 699 Kč (výrok II.), rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na vypořádací podíl ze společného jmění manželů (výrok III.), že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.), že je žalobkyně povinna nahradit státu znalečné ve výši 13 842,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku do pokladny Okresního soudu Praha – západ (výrok V.) a že je žalovaný povinen nahradit státu náklady řízen ve výši 13 842,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku do pokladny Okresního soudu Praha-západ (výrok VI.). 4. Při svém rozhodnutí vycházel soud prvního stupně z následujících skutkových zjištění, ke kterým dospěl po provedeném dokazování. Společné jmění manželů účastníků zaniklo rozvodem dne [datum], k tomuto datu byl veden účet na jméno žalobkyně u [právnická osoba] se zůstatkem 4 644, 25 Kč a u [právnická osoba] se zůstatkem ve výši 45 275,45 Kč. Dále byl veden účet u [právnická osoba], a to na jméno syna účastníků [jméno] [příjmení], se zůstatkem 144 219,78 Kč. Ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství žalovaný vlastnil 100% obchodní podíl ve společnosti, po rozvodu převedl 90% podíl na svého otce za 1 000 000 Kč. Závazek vůči otci žalovaného byl veden v účetnictví společnosti, půjčku poskytl žalovanému jeho otec na podporu podnikání, byla zohledněna při stanovení ceny obchodního podílu, která k [datum] činí 0 Kč. Nemovitosti žalovaného byly za trvání manželství zhodnoceny ze společných prostředků o částku 1 400 000 Kč. Žalovaný vybíral za trvání manželství z účtu své sestry [jméno] [příjmení], vedeného u [právnická osoba] [číslo] po dohodě s ní finanční prostředky, celkem ve výši 8 697 699 Kč, tyto použil na rekonstrukci svého domu a dále byly zkonzumovány rodinou účastníků. Žalovaný poskytl půjčku ve výši 1 080 000 Kč [jméno] [příjmení] a půjčku ve výši 1 700 000 Kč [jméno] [příjmení]. [příjmení] 1 080 000 Kč je úročena 10 % ročně, částka 1 700 000 Kč je úročena 3 % ročně. 5. Soud prvního stupně hodnotil rozsah společného jmění manželů účastníků podle § 709 a § 710 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), a při vypořádání vycházel z pravidel obsažených v § 742 o. z. Soud prvního stupně měl za to, že žalovaným tvrzená půjčka 3 000 000 Kč vůči jeho otci je závazkem společnosti a byla částečně vypořádána započtením na cenu za převod 90% obchodního podílu ve výši 1 000 000 Kč [ulice] podíl vypořádal soud prvního stupně v rozsahu 10 %, přihlédl k převodu 90% podílu na otce žalovaného po rozvodu manželství účastníků, obchodní podíl přikázal žalovanému. Závazek z půjčky od [jméno] [příjmení] považoval soud prvního stupně za společný závazek účastníků, přikázal jej žalovanému. Shora uvedené účty považoval taktéž za součást zaniklého společného jmění a přikázal je žalobkyni. Do vypořádání zahrnul soud prvního stupně i uplatněné pohledávky, přikázal je žalovanému a jeho tvrzení o jejich nevymahatelnosti považoval za nepodstatné. K žalobkyní uplatněnému vnosu soud prvního stupně nepřihlížel, neboť žalobkyně netvrdila, na co konkrétně své finanční prostředky použila, soud prvního stupně rovněž předpokládal, získala-li finanční prostředky cca rok před svatbou, tak byly v době sňatku již utraceny. 6. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že celková hodnota aktiv společného jmění manželů účastníků je 4 374 507,28 Kč (do čehož byla započítána i částka zhodnocení nemovitostí žalovaného), závazky vyčíslil na 8 697 699 Kč. Dále soud prvního stupně uvedl, že za situace, kdy žalovaný nepožadoval vypořádání závazku, který mu byl přikázán k doplacení, a žalobkyni nárok na vyplacení podílu nevznikl, bylo nutno konstatovat, že žádný z účastníků nemá nárok na vyplacení svého podílu ze společného jmění manželů. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) s tím, že vypořádání bylo provedeno ve prospěch obou účastníků, ze stejného důvodu uložil účastníkům povinnost k náhradě nákladů státu rovným dílem. 8. Proti tomuto rozsudku podala včas odvolání žalobkyně. Namítala, že se soud prvního stupně nerozhodl o všech položkách, které byly k vypořádání navrženy, jako jsou účty vedené na jméno žalovaného či příslušenství k pohledávkám. Dále měla za to, že nelze vypořádat stavební spoření vedené na jméno syna účastníků, neboť tyto prostředky nejsou součástí zaniklého společného jmění účastníků. Brojila proti vypořádání žalovaným tvrzeného závazku vůči jeho sestře a otci s tím, že žalovaný existenci a výši těchto závazků neprokázal, a i kdyby skutečně existovaly, tak se nejedná o společné závazky. Dodala, že soud prvního stupně ji nepoučil k uplatněnému vnosu, skutkové závěry o aktivech a pasivech tedy nejsou správné. Žalobkyně také poukazovala na vadné procesní postupy soudu prvního stupně spočívající v absenci rozhodnutí o návrhu žalobkyně na opravu protokolu o jednání ze dne [datum] a v akceptaci tvrzení žalovaného, která byla uplatněna až [datum], tedy v době po koncentraci řízení. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud v intencích odvolacích námitek rozsudek soudu prvního stupně změnil. 9. Žalovaný k odvolání uvedl, že závazek vůči otci i sestře byl prokázán, tyto finanční prostředky vynaložil žalovaný na rodinu, nelze je tedy hodnotit jako poskytnuté na podnikání. Všechna tvrzení a důkazní návrhy uplatnil řádně a včas, proto z nich soud prvního stupně správně vycházel. Navrhoval, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. 10. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozhodnutí okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a contr. o. s. ř.), přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které vydání rozsudku přecházelo, a dospěl k závěru, že je namístě rozsudek soudu prvního stupně ve vztahu k jedné z položek změnit a ve zbývajícím rozsahu zrušit a vrátit věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 11. Podle § 708 odst. 1 o. z. to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen„ společné jmění“). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona. 12. Podle § 709 odst. 1 o. z. Součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku. Součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů (§ 709 odst. 2 o. z.). 13. Podle § 710 o. z. součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání kaž