28 CO 201/2022-79 — Krajský soud v Praze

1. Žalobce se domáhal zaplacení 30 000 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení. Tvrdil, že s žalovaným [datum] uzavřel kupní smlouvu o převodu vozidla [anonymizováno] – [anonymizováno] [registrační značka] za kupní cenu 30 000 Kč, kterou žalovaný téhož dne předal žalobci v hotovosti, převzal vozidlo, velký a malý technický průkaz, doklad o zaplacení zákonného pojištění a zelenou kartu. Nedílnou součástí předaných dokladů byl i průkaz o technické prohlídce CZ [číslo] vystavená [právnická osoba] Vozidlo je nezpůsobilé provozu na pozemních komunikacích, provozu bylo schopné jen v řádu dní, předaný protokol o technické kontrole je nepravdivý a zavádějící, uvedení vozidla do provozu by si vyžádalo náklady ve výši dvojnásobku či trojnásobku kupní ceny. Vozidlo je nepojízdné, vhodné pouze pro likvidaci či prodej na náhradní díly. Dne [datum] proto žalobce dle § 1829 o. z. odstoupil od kupní smlouvy a žalovaného písemně vyzval k převzetí vozidla. Tvrdil, že vada existovala už při předání vozidla, což plyne i z textu kupní smlouvy, kde je uvedeno, že vozidlo je prodáváno spíše jako soubor náhradních dílů. Dle žalobce měl žalovaný od počátku nepoctivý záměr a částku 30 000 Kč od žalobce vylákal pod příslibem prodeje funkčního a provozuschopného vozidla. Bylo mu totiž známo, že žalobce chce koupit vozidlo, které je schopné dlouhodobého bezpečného provozu. Vozidlo tak koupil v omylu o jeho skutečném stavu, tento omyl žalovaný vyvolal tím, že předložil zprávu o technické prohlídce, podle které bylo vozidlo provozuschopné, a o tom žalobce ústně ujistil. Žalobce považuje za zbytečné i přistavení vozidla pro zahájení reklamačního řízení, jak jej žalovaný vyzval, neboť žalobce má za to, že jde jen o snahu o průtahy, navíc by přistavením vozidla zmeškal zákonnou lhůtu pro odstoupení. Dodal, že žalovaný je podnikatelem v oboru údržba motorových vozidel. Smlouvu označil za neplatnou a nevyváženou. 2. Žalovaný namítal, že nepodniká v oboru prodej ojetých vozidel, smlouvu uzavřel jako soukromá osoba a v kupní smlouvě byl žalobce upozorněn na stáří a počet najetých kilometrů vozidla a že vozidlo je prodáváno, jak stojí a leží, spíše jako soubor náhradních dílů a že není proto možné, aby kupující žádal o vrácení peněz, reklamaci nebo zaplacení náhradních dílů od prodávajícího, a dále i to, že kupující se se stavem vozidla řádně seznámil. Dle žalovaného tak došlo k ujednání o vzdání se práv z odpovědnosti za vady, což lze u vozidla staršího 20 let prodávaného za tak nízkou cenu pochopit. 3. Okresní soud v Kutné Hoře (dále jen soud prvního stupně) shora označeným rozsudkem žalobu zamítl (výrok I.) a žalobci uložil, aby zaplatil žalovanému do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám jeho zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 10 800 Kč. 4. Při svém rozhodnutí vycházel soud prvního stupně z následujících skutkových zjištění. Účastníci uzavřeli [datum] kupní smlouvu o převodu vozidla [anonymizováno] – [anonymizováno] [registrační značka] za kupní cenu 30 000 Kč, ve které si smluvní strany ujednaly, že kupující nemůže vozidlo reklamovat ani vrátit, neboť vozidlo je s ohledem na najeté kilometry a stáří prodáváno spíše jako soubor náhradních dílů, žalovaný potvrdil, že se se stavem vozidla seznámil. Kupní cena byla uhrazena, žalovaný, který disponuje živnostenským oprávněním s oborem činnosti oprava a údržba motorových vozidel, vystupoval při prodeji vozu mimo svou podnikatelskou činnost, v protokolu o technické prohlídce vozidla z [datum] bylo uvedeno, že vozidlo z hlediska evidenční kontroly vyhovuje. Žalobce dne [datum] od smlouvy dopisem z [datum] odstoupil pro vady vozidla, pro které není způsobilé provozu, a pro nevyváženost a neurčitost smlouvy a vyzval žalovaného k vrácení kupní ceny; uváděl také, že jej žalovaný předložením protokolu o technické kontrole uvedl v omyl o tom, že vozidlo je schopné provozu. Žalovaný v písemné odpovědi nárok žalobce na odstoupení neuznal, odkazoval na smluvní vyloučení odpovědnosti za vady a vyzval žalobce k přistavení vozidla k posouzení tvrzených vad. 5. Zjištěné skutečnosti posoudil soud prvního stupně podle § 419. § [číslo] § 1914, § 1916, § 2079, § 2084, § 2095, § 2099 a § 2103 občanského zákoníku (dále jen o. z.) a dospěl k závěru, že žalovaný nebyl při uzavření smlouvy v postavení podnikatele, žalobce proto nemohl být v postavení spotřebitele, v kupní smlouvě se tedy práv z vadného plnění platně v písemné formě vzdal. Nelze dovozovat ani nepoctivý úmysl žalovaného, neboť ve smlouvě bylo výslovně uvedeno, že vozidlo je prodáváno spíše jako soubor náhradních dílů. Nákladový výrok odůvodnil soud prvního stupně procesním úspěchem žalovaného, který vynaložil náklady na právní zastoupení advokátem, který provedl 4 úkony právní služby a cestou k jednání promeškal 4 půlhodiny času. 6. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání. Namítal, že soud prvního stupně vydal po prostudování žaloby platební rozkaz, měl tedy za to, že žaloba je důvodná a své nesporné právo obhájil, nechápe proto, a nebylo mu to vysvětleno, jak je možné, že v rozporu s vydaným platebním rozkazem byla žaloba zamítnuta jako bezdůvodná. Není znalý práva, a proto si neuvědomil, že podepisuje kupní smlouvu, ze které není jasné, zda kupuje soubor náhradních dílů nebo provozuschopné vozidlo, smlouvu si bohužel pořádně nepřečetl. Žalovanému bylo velmi dobře známo, že potřebuje provozuschopné vozidlo, podle předloženého protokolu o provozuschopné vozidlo jít mělo; žalobce jako kupujícího totiž vůbec nezajímá, do jaké kategorii se předložený protokol STK váže, ale že je provozuschopné. Práva na ochranu spotřebitele se nelze platně vzdát, kupní smlouva do spotřebitelských smluv patří, a k ujednáním, která odporují předpisům na ochranu spotřebitele, nelze přihlížet. Žalovaný se choval jako prodejce – nepodnikatel a své postavení podnikatele žalobci zcela zamlčel, tím jej vědomě, cíleně a účelově uvedl v omyl. Pokud by totiž žalobce věděl, že žalobce je veden jako OSVČ, nikdy by s ním smlouvu neuzavřel. Vady žalobce prokázal písemnou komunikací na dálku ([příjmení]), kde žalovaný vady přiznal a jeho činnost se jevila tak, že pracuje na jejich odstranění, od smlouvy odstoupil včas. Postup soudu označil za nedbalý a ledabylý, soudu rovněž vytýkal, že se odmítl zabývat předloženými důkazy, od počátku nadržoval žalovanému a rozhodl rozsudkem, který jeví prvky rozsudku předem sjednaného mezi právním zástupcem žalovaného a předsedkyní senátu. Dodal, že [datum] byl vyzván k úhradě částky 6 345 Kč do garančního fondu ČKP, přestože žádnou pojistnou smlouvu neuzavíral ani nesjednával, takovou smlouvu musel jeho jménem uzavřít žalovaný. Navrhoval, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. 7. Žalovaný navrhoval potvrzení rozsudku soudu prvního stupně, považuje jej za správný a přiléhavý a odpovídající znění kupní smlouvy, kde je výslovně uvedeno, že vozidlo se prodává spíše jako soubor náhradních dílu, tomu odpovídala i výše kupní ceny. 8. Krajský soud v Praze, jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 občanského soudního řádu – dále jen o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozhodnutí okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a contr. o. s. ř.), přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které vydání rozsudku předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné, jsou však dány důvody pro změnu nákladového výroku II. rozsudku soudu prvního stupně. 9. Podle § 2079 odst. 1 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 2095 o. z. prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý. 10. Podle § 583 o. z. jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné. 11. Podle § 2001 od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. Odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku (§ 2004 odst. 1 o. z.). 12. Podle § 1829 odst. 1 písm. a) o. z. spotřebitel má právo odstoupit od smlouvy ve lhůtě čtrnácti dnů. Lhůta podle věty první běží ode dne uzavření smlouvy a jde-li o kupní smlouvu, ode dne převzetí zboží. 13. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za úče