103 Co 22/2024-111 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud v Kladně rozsudkem č. j. 230 C 127/2023-69 ze dne 27. 3. 2024 (dále též jen „rozsudek soudu prvního stupně“) uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 63 427 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně za období od , datum, do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), dále řízení co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 63 427 Kč za období od , datum, do , datum, zastavil (výrok II.) a žalované uložil povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení 27 410,76 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce (výrok III.). Soud prvního stupně uzavřel, že účastníci –žalobce jako objednatel a žalovaná jako zhotovitel, uzavřeli dne , datum, smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla instalace fotovoltaické elektrárny žalovanou pro žalobce, v níž se mimo jiné (co do vymezení předmětu díla) žalovaná též zavázala pro žalobce na základě udělené plné moci vyhotovit a odeslat žádost o připojení výrobny elektřiny k distribuční soustavě, vyhotovit projektovou dokumentaci, instalovat komponenty díla do uceleného celku, soustavu díla uvést do provozu, zajistit revizi elektrárny, vyhotovit odborný posudek, na základě plné moci podat žádost o poskytnutí dotace. Účastníci ve smlouvě o dílo sjednali, že montáž díla bude provedena do šesti kalendářních měsíců od uhrazení první zálohové faktury, za předpokladu, že žalobce uhradí první část „kupní ceny“ včas a dle smlouvy poskytne potřebnou součinnost žalované a jejím smluvním partnerům. Zálohová faktura byla žalovanou vystavena na částku 281 700 Kč se splatností ke dni , datum, a k její úhradě žalobcem došlo dne , datum, . Žalobce postupně, dle požadavku žalované, jí dne , datum, předal plnou moc pro podání žádosti o poskytnutí dotace, souhlas druhého spoluvlastníka nemovitosti s žádostí o dotaci, plnou moc po podání žádosti o první paralelní připojení. Dne , datum, žalované zaslal roční vyúčtování elektřiny za poslední 2 roky. Dne , datum, žalobce, dle pokynu žalované ze dne , datum, , zřídil e-identitu. Téhož dne (, datum, ) byl poprvé požádán o předložení potvrzení vlastnictví bankovního účtu, což doložil dne , datum, . Žalovaná dílo dokončila dne , datum, . Žalobce u žalované z důvodu prodlení uplatnil nárok na slevu z kupní ceny a dne , datum, žalovanou vyzval k její úhradě, za rozhodné období , datum, - , datum, ; 13 kalendářních týdnů při sjednané částce 1% z ceny díla za každý týden prodlení, tedy ve výši 63 427 Kč. Soud prvního stupně z hlediska svého právního posouzení uzavřel, že účastníci uzavřeli smlouvu o dílo ve smyslu § 2586 odst. 1 občanského zákoníku, že šlo současně o smlouvu spotřebitelskou, neboť žalobce ji uzavřel mimo rámec své výdělečné činnosti (§ 419 občanského zákoníku), zatímco žalovaná vystupuje v rámci smluvního vztahu jako podnikatel (§ 420 občanského zákoníku). Soud prvního stupně vyšel z čl. I. a čl. VI. smlouvy o dílo, podle nichž dílo mělo být provedeno ve lhůtě šesti kalendářních měsíců od uhrazení první zálohové faktury za předpokladu, že objednatel uhradí první část ceny díla včas a dle této smlouvy a poskytne potřebnou součinnost zhotoviteli či jeho smluvním partnerům. Zdůraznil, že se součinností objednatele počítá i ustanovení § 2591 občanského zákoníku; součinnosti se rozumí spolupůsobení objednatele nezbytné a potřebné pro vytvoření, respektive provedení díla, včetně umožnění jeho nerušeného provedení v místě a čase, v němž má být vytvořeno, respektive provedeno. Obsah takové nutné součinnosti je třeba posoudit podle obsahu závazku. Může spočívat v ujednaných úkonech, ale i v různých dalších úkonech, bez nichž nelze závazek splnit. Objednatel je tak povinen poskytovat zhotoviteli součinnost průběžně tak, jak se naskytne její potřeba, a to až do provedení díla. Výklad smluvních ujednání prováděný žalovanou, že tedy lhůta k provedení díla stanovená jí v délce šesti měsíců začala běžet až od poskytnutí poslední nutné součinnosti žalobcem coby objednatelem, by ve svém důsledku znamenala, že by počátek lhůty k provedení díla navázaný na nedefinovanou součinnost ze strany žalobce nebyl pevně stanoven a v průběhu provádění díla by se, s ohledem na potřebnou součinnost, mohla měnit a od počátku by nebylo zřejmé, kdy lhůta plyne. To však neodpovídá textu smlouvy o dílo, ale ani právní jistotě a vůli stran. Současně v čl. VI. smlouvy o dílo žalovaná s žalobcem výslovně ujednala, že začne provádět dílo ihned po uhrazení zálohové faktury. Žalovaná je obchodníkem - profesionálem, obsah a znění smlouvy „byl především v její režii“. Výkladem smluvních ujednání pak „nelze dojít k jinému závěru, než že lhůta k plnění začíná běžet od zaplacení první faktury a je tomu tak tehdy, pokud faktura bude zaplacena řádně a včas a pokud žalobce poskytne žalované dostatečnou součinnost“. Soud prvního stupně zde při výkladu smlouvy o dílo odkázal na ustanovení § 1724, § 556 odst. 1 a § 1812 občanského zákoníku. Je nutné přihlédnout k povaze smlouvy o dílo jako smlouvy spotřebitelské. Žalobce přitom poskytoval žalované veškerou náležitou součinnost k provedení díla včas, vždy na základě jejích žádostí. Zálohová faktura byla zaplacena rovněž ve sjednané době, dne , datum, . Proto lhůta šesti měsíců k provedení díla počala plynout ode dne , datum, . Dílo však bylo dokončeno až dne , datum, , žalovaná se tak dostala do prodlení v období „od , datum, do , datum, “. Náleží jí tak nárok na slevu z ceny díla, ujednaný ve smlouvě tak, že „v případě, že nebude dílo dokončeno ani do 40 dnů od termínu uvedeného v čl. I. smlouvy, bude poskytnuta zadavateli (objednateli) sleva z „kupní ceny díla“ ve výši 1 % za každý týden prodlení“. Sleva z ceny díla tak činí 1 % ze sjednané ceny díla za každý týden prodlení, přičemž „nárok na tuto slevu vzniká, je-li prodlení delší 40 dnů. Žalovaná byla v prodlení 13 týdnů, sleva z ceny díla tak činí 13 x 1 % z částky 487 900 Kč (coby sjednané ceny díla), tj. 63 427 Kč. Zákonný úrok z prodlení žalobci k této slevě z ceny díla náleží ve smyslu § 1968, § 1970 občanského zákoníku, za použití nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od , datum, , neboť platí, že nebyla-li splatnost dluhu určena dohodou či stanovena právním předpisem nebo rozhodnutím orgánu, lze o splnění dluhu dlužníka požádat kdykoliv. Dlužník je v takovém případě povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o jeho splnění věřitelem požádán. Žalobce dopisem ze dne , datum, , doručeným žalované téhož dne, vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky do tří dnů od doručení výzvy. Počínaje , datum, je tak žalovaná v prodlení.2. Proti rozsudku soudu prvního stupně, a to proti jeho výrokům I. a III., podala žalovaná včasné odvolání. V odvolání namítá, že soud prvního stupně nesprávně posoudil výklad smlouvy ohledně ujednání týkajícího se běhu lhůty k provedení díla a na to navazujícího výpočtu slevy z ceny díla. Soud prvního stupně nevzal v potaz „další okolnosti věci a celkový obsah závazku zachyceného smlouvou o dílo“. Ani samotná ochrana žalobce coby spotřebitele „nemůže být bezbřehá“. Žalovaná neměla možnost náležitě reagovat na soudem sdělený výklad smlouvy, věc byla skončena při jediném jednání soudu. Soud prvního stupně neposoudil celkový vztah účastníků, postup jejich spolupráce, ostatní ustanovení smlouvy o dílo a další faktory, které by byly k takovému správnému výkladu předmětných smluvních ujednání potřebné. Smlouva v čl. VI. odst. 13 uvádí, že nárok na slevu z ceny díla „platí pouze v případě, že příčina tohoto prodlení je prokazatelně na straně zhotovitele a není zde jiný ovlivňující faktor tohoto prodlení“. Soud prvního stupně tuto podmínku smlouvy vůbec nevzal v potaz. Je třeba zohlednit skutkové okolnosti věci v komplexním měřítku, zohlednit úplný obsah smlouvy o dílo, důvody možného prodlení a jiné souvisící vlivy. Součástí kroků tvořících dílo dle smlouvy bylo pouze „vyhotovit a odeslat žádost o připojení výrobny elektřiny k distribuční soustavě“, nikoliv výslovně zajištění takového připojení. „Z dobré vůle žalované bylo vyčkáno s předáním díla na vyřízení této žádosti distributorem, aby ku spokojenosti zákazníka bylo dílo předáno jako kompletní plnění, včetně finálního vyřízení souvisejících požadavků nad rámec plnění a povinností žalované. O připojení zdroje bylo žalovanou včas a v souladu se smlouvou u distributora požádáno“. Za prodlení související s průběhem připojení díla ze strany distributora však nemůže nést a ani dle výše uvedeného ustanovení smlouvy nenese odpovědnost žalovaná. Včasnou funkčnost díla přitom potvrzuje zpráva o revizi elektrické instalace již ze dne , datum, , dle které žalovanou dokončené dílo je schopno provozu. Žalovaná své povinnosti, tedy „přípravu a podání žádosti a jiných podkladů k administrativním krokům souvisejícím s instalací fotovoltaické elektrárny plnila po montáži a zapojení komponent řádně, a pokud byla realizace díla provázena průtahy, nešlo o prodlení na straně žalované. Proto pro vznik nároku na úhradu slevy z ceny díla v tvrzeném rozsahu nebyly naplněny podmínky a takový