25 Co 227/2024-272 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud v Příbrami (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 22. 5. 2024, č. j. 17 C 55/2023-235, odmítl žalobu v rozsahu požadavku žalobce na vydání příslušenství k parnímu čističi – vysavači Karcher, sady nádobí - kuchyňských hrnců a tlakových hrnců Tescoma v počtu 16 ks, servis skleniček – party koktejl, bezolovnatý křišťál v počtu 24 ks, kuchyňského robotu Genius bílé barvy, sady mis a talířů z čirého skla z bezolovnatého křišťálu v počtu 36 ks, koberce „peršan“ z 60 let, závěsů a záclon v počtu 6 ks, stolního počítače HP s monitorem, s tiskárnou, s barevným scannerem, s klávesnicí a s myší, zahradního nábytku Mountfield počtu 6 ks a bazénového nábytku - stůl, křesla, 2 ks lehátek - celkem 7 ks (výrok I.), žalobu zamítl, pokud se jí žalobce po žalované domáhal vydání kola - bicyklu, 2 ks kite padáků značky Flysurfer, kite sedáku zn. Naish, vodotěsného kufru zn. PeliTM Storm Case, dřevěné plastiky vzkříšení Ježíše Krista, 2 ks spacáků Coleman, 2 ks spacáků Hannah, žehlicího prkna, žehličky Philips GC 4491/02, 2 ks cestovních tašek na pánské obleky Samsonite, dřevěného ručně vyřezávaného betlému sestávajícího ze chléva a 20 ks figurek, vysavače Dyson BIG BALL, kuchyňského náčiní Tescoma v počtu 20 ks, sady talířů a hrnků bílé barvy s dekorem starorůžové barvy v počtu 24 ks, černé karnevalové benátské masky zdobené zlatem, servírovacího alpakového setu na šampaňské s podtácem, retro radia zn. Roadstar s přehrávačem CD, solitér růže s ryzího stříbra, servírovacího alpakového setu 6 ks skleniček na nožičce s podtácem, s cukřenkou a s konvičkou, jednoho trojramenného svícnu a dvou jednoduchých stříbrných svícnů na svíčky, pojízdného třípatrového secesního baru s niklovaným stojanem na kolečkách, kopie Listiny práv a svobod USA v dřevěném rámu, dekoračního obrázku s pístem a dalšími moto díly v dřevěné vitríně, repliky námořního sextantu a dalekohledu v dřevěných krabicích, důstojnického kordu Kriegsmarine z 2. světové války WKC délky 30 cm, dýky SA – RZM 7/51/1940 Anton Wingen délky 27 cm, bronzové sošky sedícího Budhy výšky 30 cm, 15 palcového notebooku DELL bronzové barvy, šlapacího šicího stroje zn. Singer, hodinek RADO JUBILE DIAMONDS, hodinek INVICTA Russian Diver skeleton limited na potápění, náramku BARAKA v kombinaci kaučuku, zlata a platiny, robotické sekačky WORX LANDROID do 1 000 m2, plynového grilu Campingaz (výrok II.), a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení k rukám jejího právního zástupce ve výši 200 952 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.).2. Žalobce požadoval vydání v žalobě uvedených movitých věcí s tvrzením, že žalovaná užívala společně s nezletilým synem účastníků rodinný dům žalobce v době rozpadu vztahu účastníků. Všechny požadované věci se v domě nacházely v době opuštění společné domácnosti žalobcem, a poté, co žalovaná dům opustila, požadované věci z domu zmizely. Dle žalobce tyto věci zadržuje žalovaná. Soud prvního stupně poté, co s účastníky probral jednotlivé žalobcem žalované věci k vydání, vyzval žalobce u části požadovaných věcí dle § 43 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“) k jejich konkretizaci tak, aby nebyly zaměnitelné s jinými. Žalobce svá skutková tvrzení sice doplnil, ale dle soudu prvního stupně částečně nedostatečně, a proto v části, kdy požadované věci nebyly dostatečně určitě konkretizovány, byla žaloba soudem prvního stupně odmítnuta. Žalobce byl dále poučen dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby u požadovaných věcí, které konkretizoval dostatečně určitě, doplnil svá tvrzení a důkazy k prokázání nabytí věcí do svého výlučného vlastnictví a uvedl tvrzení a důkazy k prokázání, že žalovaná převzala jím požadované věci do své držby. Žalobci se v některých případech podařilo prokázat existenci požadovaných věcí v domě v době, kdy tento spolu s žalovanou jako manželé užívali, případně jejich nabytí do svého vlastnictví. U některých z požadovaných věcí bylo zjištěno, že je účastníci nabyli za trvání manželství (jejich zaniklé společné jmění manželů dosud nebylo vypořádáno). Žalobci se nepodařilo prokázat držbu či detenci nezaměnitelných věcí žalovanou. Plně úspěšné žalované byla přiznána plná náhrada nákladů řízení.3. Proti shora uvedenému rozsudku podal v celém jeho rozsahu včas odvolání žalobce a namítal jeho faktickou nesprávnost, nesrozumitelnost a nepřezkoumatelnost. Nesouhlasil s názorem soudu co do prokázání držby movitých věcí žalovanou a vyjádřil své přesvědčení, že prokázal, že se movité věci nacházely v jeho rodinném domě a na přilehlých pozemcích v době převzetí nemovitých věcí do užívání žalovanou, respektive, že žalovaná v tomto směru netvrdila a neprokazovala ničeho. Její obrana se omezila pouze na tvrzení, že movité věci nikdy neodnesla, čímž potvrdila jejich existenci. Žalobce považuje za procesně vadný postup soudu prvního stupně, pokud nevyslechl svědka , jméno FO, , který se účelově vyhýbal svému výslechu, uváděl rozporná tvrzení při výslechu u policie a před soudem prvního stupně, a jednal ve shodě s žalovanou. Žalobce nechápe, jak je možné, že soud nereflektuje na skutečnost, že jeho nezletilý syn uvedl, že žalovaná má movité věci z rodinnému domu v bytě v , Anonymizováno, . Žalobce nesouhlasil s hodnocením výslechů svědků a jejich pravdivosti soudem prvního stupně. Shrnul, že s žalovanou bydleli ve společném domě, který je v jeho výlučném vlastnictví po dobu více jak 20 let, v únoru roku 2020 došlo k jejich rozluce, žalobce se přestěhoval do pronajatého rodinného domu ve stejné ulici. Poukázal na obsah protokolu o jednání ve věci vedené u Okresního soudu v Příbrami ze dne 29. 3. 2022, sp. zn. 8 C 89/2021, kde je uvedeno, že „rodiče shodně uvádějí, že matka bude užívat současný dům otce spolu s nezletilým do 31. 8. 2022“. Žalovaná se zavázala, že nemovité věci žalobce vyklidí do 31. 8. 2022. Žalobce uvedl, že předložil fotografie z předmětného domu, doložil SMS konverzaci mezi účastníky a zajistil svědky, kteří měli dosvědčit, že žalovaná ještě dne 16. 11. 2022 a 1. 12. 2022 neoprávněně užívala nemovité věci žalobce. Po převzetí nemovitých věcí žalobce zjistil, že mu žalovaná odnesla množství movitých věcí. Dne 8. 1. 2023 spolu se svědky , jméno FO, a , jméno FO, vstoupil do svého rodinného domu a natočil na videozáznam stav uvnitř nemovitosti. Druhý záznam natočil , jméno FO, , aby bylo prokázáno, že žalobce svůj videozáznam nikterak neupravoval. Žalobce pro odcizení movitých věcí podal trestní oznámení, které bylo řešeno Policií ČR. Žalobce je přesvědčen, že provedenými důkazy bylo v řízení prokázáno, že je vlastníkem specifikovaných movitých věcí, a že tyto se dostaly do držení žalované, která je žalobci odmítá vydat. Dle žalobce platí, že pokud se prokáže, že žalovaný nabyl držbu jeho věcí, bude jeho žaloba úspěšná, pokud žalovaný neprokáže, že držbu pozbyl. Prokázat nejen nabytí držby nebo detence žalovaným, ale i její trvání, je totiž pro žalobce prakticky nemožné, jak uvádí komentářová literatura (Spáčil, J. a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 9, 7, 6 – 1474). Komentář. 1 vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, str. 225). Odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1007/2014, dle kterého prokáže-li žalobce, že žalovaný nabyl držbu jeho věci, bude žaloba úspěšná, pokud žalovaný neprokáže, že držbu pozbyl. Dále odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3494/2008 a sp. zn. 31 Cdo 1074/2012. Žalobce prokázal, že žalovaná nabyla držbu k žalovaným věcem a je na ní, aby prokázala, že držbu pozbyla. Obrana žalované, která je založena na popírání tvrzení žalobce je bezadekvátní protitvrzení. Poukázal na překonání civilistické doktríny, že negativní tvrzení se neprokazují. Žalobce nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně, který tarifní hodnotu věcí určil podle ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen „AT“), ačkoli správně měl postupovat podle § 9 odst. 1 AT. Soud prvního stupně dle žalobce zatížil řízení vadami, neboť neprovedl veškeré jím navržené důkazy, zejména svědecké výslechy, důkazy fotografiemi, videem a místním šetřením. Dle žalobce nelze přebírat výpovědi svědků před policejními orgány, neboť je tím žalobce fakticky připraven o možnost konfrontovat svědky svými otázkami a dochází tak k porušení jeho práva na spravedlivý soudní proces. Dle žalobce je rozsudek soudu prvního stupně nepřezkoumatelný a nesrozumitelný. Odkázal na ustanovení § 157 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“). Žalobce zdůraznil, že jeho jediným zájmem je dohoda se žalovanou o navrácení movitých věcí, které mu odňala, neboť pro něho mají osobní hodnotu. Navrhl, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobě v plném rozsahu vyhoví a přizná žalobci náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.4. Žalovaná ve svém vyjádření k odvolání žalobce uvedla, že rozsudek soudu p