25 Co 242/2024-186 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud , adresa, -východ (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , zastavil řízení v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení pokuty v souladu s ustanovením § 13 zákona č. 67/2013 Sb. ve výši , částka, /den ode dne , datum, do zaplacení ve vztahu k povinnosti žalovaného vystavit řádné vyúčtování vodného a stočného za rok 2020 a za rok 2021 (výrok I.), zamítl žalobu v části, ve které se žalobkyně domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost vystavit žalobkyni řádné vyúčtování vodného a stočného za rok 2018, za rok 2019, za rok 2020 a za rok 2021 a uhradit žalobkyni v souladu s ustanovením § 13 zákona č. 67/2013 Sb. pokutu ve výši , částka, /den ode dne , datum, do vystavení řádného vyúčtování vodného a stočného za rok 2018 spolu s úrokem z prodlení, a to do tří dnů ode dne vystavení řádného vyúčtování vodného a stočného za rok 2018, ode dne , datum, do vystavení řádného vyúčtování vodného a stočného za rok 2019 spolu s úrokem z prodlení, a to do tří dnů ode dne vystavení řádného vyúčtování vodného a stočného za rok 2019, ode dne , datum, do , datum, spolu s úrokem z prodlení, a to do tří dnů ode dne vystavení řádného vyúčtování vodného a stočného za rok 2020, ode dne , datum, do , datum, spolu s úrokem z prodlení, a to do tří dnů ode dne vystavení řádného vyúčtování vodného a stočného za rok 2021 a ode dne , datum, do , datum, spolu s úrokem z prodlení (výrok II.) a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného (výrok III.).2. O částečném zastavení řízení pro částečné zpětvzetí žaloby žalobkyní předtím, než byla přednesena žaloba, rozhodl soud prvního stupně podle § 96 odst. 1, 2 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“). Zamítnutí žaloby odůvodnil soud prvního stupně tím, že dospěl k závěru, že žalovaný dostál své zákonné povinnosti předkládat žalobkyni každoročně vyúčtování poskytované služby v podobě předkládaných faktur, které soud současně shledal jakožto vyúčtování řádné, které nepostrádalo některou z předepsaných náležitostí či neznělo na cenu v nesprávné výši, neboť žalobkyně výši vyúčtované částky žádné z faktur nerozporovala (výrok II.). Výrok III. o náhradě nákladů řízení soud prvního stupně odůvodnil odkazem na § 146 odst. 2 věta druhá ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., když výši uložené povinnosti určil podle § 6 odst. 1, § 8 odst. 1 a 2, § 9 odst. 1 a § 7 bodu 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarifu) ve znění účinném do , datum, (dále jen „a. t.“), splatnost a místo plnění pak podle § 149 odst. 1 o. s. ř. a § 160 odst. 1 o. s. ř.3. Proti výrokům II. a III. rozsudku podala odvolání žalobkyně. Uvedla, že pokud soud prvního stupně posoudil vyúčtování služeb žalovaným za rok 2018-2021 jako odpovídající smyslu zákona č. 67/2013 Sb. a v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , pak se s takovým právním výkladem nemůže ztotožnit, neboť z údajů uvedených na fakturách nemohla žádným způsobem zjistit, jak žalovaný k požadované částce dospěl. Jak žalobkyně opakovaně uváděla, do doručení vyúčtování za rok 2022, resp. do dne , datum, , kdy jí byl doručen Způsob výpočtu vodného a stočného ve faktuře č. , Anonymizováno, , jí nebyl znám způsob provádění vyúčtování vodného a stočného ze strany žalovaného, neboť žalovaný nesplnil ani jinou svou zákonnou povinnost, a to povinnost informovat nájemce před započetím nájemního vztahu o způsobu provádění vyúčtování jednotlivých služeb. Ke způsobu vystavování vyúčtování poukázala dále i na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . Rovněž uvedla, že nesouhlasí s tím, že soud přihlédl k námitce promlčení uplatněné žalovaným. Žalobkyní uplatněný nárok vznikl v důsledku profesní nezpůsobilosti žalovaného, bez jakéhokoli spoluzavinění žalobkyně, a proto se jedná o námitku v rozporu s dobrými mravy. K odvolání do výroku III. uvedla, že se soud prvního stupně nedostatečně vypořádal s námitkou žalobkyně ohledně uplatnění rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, na danou věc. Obstát nemůže ani argumentace soudu prvního stupně ohledně velikosti žalovaného – , adresa, , ani specializovanou problematikou, která tvoří předmět řízení. Soud prvního stupně si sám nepřípustně rozšířil výklad daného rozhodnutí Nejvyššího soudu, které se o počtu obyvatel žádným způsobem nezmiňuje. Žalovaný rovněž disponuje poměrně obsáhlým odborným personálem zabývajícím se výhradně otázkami souvisejícími s nakládáním s majetkem města. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. a III. změnil, žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení, případně rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení., právnická osoba, odvolání žalobkyně žalovaný uvedl, že žalobkyně jako nájemce obdržela průběžně jednotlivá vyúčtování spotřeby vody za rok 2018 až 2021. Proti vyúčtování se nikdy neohradila, nepožadovala žádné vysvětlení k fakturám a všechny bez prodlení uhradila. Situace se změnila až v roce 2023, kdy žalobkyně obdržela fakturu za rok 2022, která byla ve srovnání s předchozími roky neúměrně vysoká z důvodu poruchy ventilu plynového kotle a protékání vody. Žalobkyně se snažila toto vyúčtování rozporovat, odmítala fakturu uhradit a opakovaně požadovala další vysvětlení k fakturaci a způsobu výpočtu. Poté jedno z vysvětlení akceptovala s tím, že jde o řádné vyúčtování se všemi náležitostmi a následně po žalovaném požadovala zpětně takové vyúčtování i za předchozí období nájemního vztahu, a to včetně pokut a úroku z prodlení za pozdně dodaná vyúčtování. Žalovaný se shoduje s rozsudkem soudu prvního stupně, že i všechna dříve předložená vyúčtování ve formě faktury jsou řádná a v souladu se zákonem, když „obsahové náležitosti faktur jsou shodné s obsahovými náležitostmi uvedenými ve vyúčtování služeb za rok 2023 ze dne , datum, “. I faktury za předchozí období obsahují všechny hodnoty, z nichž lze dopočítat celkovou cenu požadované služby, která je součinem množství spotřebované vody (číslo uvedené ve sloupci nadepsaném v záhlaví „Množ.“), jednotkové ceny (číslo uvedeno ve sloupci nadepsaném v záhlaví „cena/ks“) a sazbou daně z přidané hodnoty (číslo uvedeno ve sloupci nadepsaném v záhlaví „Sazba DPH“). V souladu se zákonem a judikaturou byl uveden i rozklad celkové ceny na cenu včetně DPH, cenu bez DPH a samotné DPH. Znovu zopakoval i námitku promlčení. K odvolání žalobkyně proti výroku III. rozsudku uvedl, že polemika o nákladech řízení proběhla již při jednání soudu prvního stupně, žalovaný se k požadavku na přiznání náhrady nákladů řízení včetně nákladů na právní zastoupení písemně vyjádřil a soud prvního stupně své rozhodnutí v bodě 23. rozsudku náležitě odůvodnil. Doplnil, že náhrada nákladů je mu v soudních řízeních zcela běžně přiznávána a uvedl konkrétní spisové značky rozhodnutí soudů. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a žalovanému přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení.5. Ve výroku I., kterým soud prvního stupně řízení částečně zastavil, nebyl rozsudek soudu prvního stupně odvoláním dotčen, nabyl samostatně právní moci, a není proto předmětem přezkumu odvolacím soudem.6. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou a proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné, přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 212 a § 212a o. s. ř. a neshledal odvolání žalobkyně opodstatněným.7. Soud prvního stupně vycházel z následujících skutkových zjištění: žalovaný v postavení pronajímatele a žalobkyně v postavení nájemce uzavřeli dne , datum, smlouvu, jejímž předmětem byl nájem nebytových prostor v přízemí budovy č. p. 212 stojící na pozemku parc. č. st. 432 v obci , adresa, (dále jen „dům“), tvořený prodejnou o 36,66 m2, technickou místností o 3,33 m2, kanceláří/dílnou o 28,04 m2, chodbou o 3,55 m2, denní místností/šatnou o 5,67 m2, sprchou o 2,18 m2, WC o 2,37 m2 a skladu o 1,82 m2 (dále jen „nájemní smlouva“). Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu 24 měsíců. Nebytový prostor byl ze strany žalovaného do užívání žalobkyni předán dne , datum, při stavu měřidla studené vody 140,752 m3. Nájemní smlouva byla následně , datum, doplněna tak, že se nově uzavírá na dobu neurčitou s tříměsíční výpovědní dobou. Žalovaný pro žalobkyni v souvislosti s užíváním nebytových prostor zajišťoval pouze dodávky vody a odvod odpadních vod tzv. vodné a stočné, které žalobkyni jednou ročně vyúčtoval prostřednictvím správce domu společnosti , právnická osoba, . (dále jen „správce domu“). Vodné a stočné za rok 2018 činilo dle faktury č. , hodnota, vystavené dne , datum, (dále jen „