28 Co 202/2024-224 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud v , adresa, rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , zrušil podílové spoluvlastnictví účastnic k pozemkům parc. č. st. , Anonymizováno, (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře , Anonymizováno, m2, jehož součástí je stavba , adresa, (rodinný dům), parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (zahrada) o výměře , Anonymizováno, m2 a parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (ostatní plocha) o výměře , Anonymizováno, m2, zapsaným na LV č. , hodnota, v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro katastrální území , adresa, u Veltrus, obec , adresa, (dále jen „nemovité věci“ nebo „společné nemovité věci“- výrok I.), nemovité věci přikázal do podílového spoluvlastnictví první a druhé žalované, první žalované v rozsahu ideálních ⅝ a druhé žalované v rozsahu ideálních , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (výrok II.), druhé žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni na vypořádacím podílu , částka, do jednoho měsíce od právní moci rozsudku (výrok III.), každé z účastnic povinnost nahradit České republice do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v , adresa, na nákladech řízení částku , částka, (výroky IV. až VI.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok VII.).2. Soud prvního stupně učinil skutkový závěr, že účastnice jsou podílovými spoluvlastnicemi nemovitých věcí, žalobkyně v rozsahu , Anonymizováno, , první žalovaná v rozsahu , Anonymizováno, a druhá žalovaná v rozsahu ¼. Žalované nemovité věci užívají k bydlení. Jde o rodinný dům se dvěma obyvatelnými podlažími a zahradu. Před podáním žaloby jednaly účastnice o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, nedošlo k dohodě o výši přiměřené náhrady. Na nemovitých věcech vázne předkupní právo oprávněné České republiky k pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a zástavní právo, jímž jsou zatíženy nemovité věci vyjma pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , na základě zástavní smlouvy první žalované a jejího zesnulého manžela, kterým je zajištěn závazek žalobkyně a jejího manžela vůči , právnická osoba, ., ve výši , částka, na základě smlouvy o úvěru. Ke dni , datum, činila nesplacená výše úvěru , částka, (jistina včetně úroků), k tomuto dni banka neevidovala žádnou částku po splatnosti. Druhá žalovaná podala u , právnická osoba, ., žádost o hypoteční úvěr ve výši , částka, . Tržní cena nemovitých věcí je podle znaleckého posudku , částka, , existence předkupního práva ji snižuje o , částka, ; zástavní právo na výslednou cenu vliv nemá, ta se podle znalkyně stanovuje bez zohlednění zástavního práva.3. Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil podle § 1140, § 1142, § 1147 a § 1150 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Podílové spoluvlastnictví zrušil, neboť účastnice nechtějí setrvat ve spoluvlastnictví. Nemovité věci nejsou reálně dělitelné podle podílů účastnic, mezi nimiž jsou napjaté vztahy, a tvoří jednotný funkční celek umožňující bydlení pro jednu domácnost. Spoluvlastnický podíl žalobkyně byl k návrhu všech účastnic přikázán druhé žalované, schopné zaplatit žalobkyni přiměřenou náhradu. Přiměřená náhrada představuje , Anonymizováno, obvyklé ceny zjištěné znaleckým posudkem , částka, snížené o , částka, z důvodu existence předkupního práva k pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , tj. částku , částka, . Neovlivňuje ji zástavní právo, neboť výše dosud nesplacené pohledávky žalobkyně z titulu smlouvy o úvěru, s připočtením přiměřené náhrady, je výrazně nižší než současná tržní hodnota nemovitých věcí a úvěr je žalobkyní řádně a včas splácen. Soud prvního stupně neshledal důvody pro snížení či odepření přiměřené náhrady z důvodu rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 2 odst. 3 o. z. Jimi nejsou skutečnost, že na nemovitých věcech vázne zástavní právo zajišťující pohledávku žalobkyně, které brání žalovaným v dispozici s nemovitými věcmi a žalobkyně nemá snahu vyrovnat tato omezení plynoucí ze zástavy, když první žalovaná a její zesnulý manžel uzavřeli zástavní smlouvu zajišťující pohledávku žalobkyně zcela dobrovolně, a druhá žalovaná přijala dobrovolně v dědickém řízení spoluvlastnický podíl na nemovitých věcech, které v té době byly zástavním právem zatíženy. Ani skutečnost, že žalované na rozdíl od žalobkyně dlouhodobě a aktivně pečují o společnou věc, či že se žalovanými sdílí domácnost i další osoby, které jsou na jejich péči odkázané, když vztahy mezi účastnicemi jsou konfliktní a žalobkyně nemovité věci neužívala. Ani že žalobkyně se nepodílela na nákladech spojených s údržbou, správou a investicemi do nemovitých věcí, neboť žalované mají právní nástroje umožňující jim tento stav řešit. A naopak žalované žalobkyni nehradí nic za užívání nemovitých věcí nad rámec svých podílů. Soud nepřihlédl ani k námitce, že žalobkyni nevznikne při nepřiznání přiměřené náhrady žádná újma, jestliže nemovité věci neužívala.4. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně podle stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23, když všechny účastnice měly v řízení částečný úspěch.5. Podle § 148 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), uložil soud všem účastnicím podle výsledku řízení rovným dílem nahradit státu náklady řízení zaplacené státem ve výši , částka, , když na znalečném bylo zaplaceno , částka, , z toho , částka, ze složené zálohy.6. Proti tomuto rozsudku podali včas odvolání žalobkyně i žalované, žalobkyně proti výrokům IV. až VII. a žalované proti výrokům III. a VII.7. Žalobkyně se domáhala změny rozsudku v jí napadené části a uložení žalovaným povinnosti nahradit jí náklady řízení a nahradit náklady řízení státu. Svoje odvolání vzala při odvolacím jednání zpět a odvolací soud podle § 207 odst. 2 věty první o. s. ř. odvolací řízení o odvolání žalobkyně zastavil.8. Žalované se domáhají zrušení rozsudku v jimi napadené části a v tomto rozsahu vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Mají za to, že jsou zde důvody pro mimořádné snížení, respektive nepřiznání přiměřené náhrady žalobkyni. Podstatná část nemovitých věcí je zatížena zástavním právem k zajištění úvěru žalobkyně a jejího manžela a tato skutečnost by se měla promítnout do úvah o určení výše přiměřené náhrady, jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . Zástavní právo však soud prvního stupně nezohlednil z důvodů, které jsou přiléhavé v situaci, kdy by byl zajištěn zástavním právem úvěr spoluvlastníků, který by se vztahoval ke společným nemovitým věcem. V projednávané věci však nebyl úvěr čerpán na pořízení nemovitých věcí, žalované nikdy nebyly úvěrem vázány a neměly z něj žádný prospěch. Aktuální platební schopnost žalobkyně nemění nic na tom, že do jeho úplného splacení existuje riziko, že přestane-li úvěr splácet, bude podstatná část nemovitých věcí zpeněžena a kupní cena při zpeněžení nebude odpovídat ceně zjištěné soudem, neboť znalecký posudek zástavní právo nezohlednil. Dále bude výtěžek snížen o dluh žalobkyně, který je oproti přiměřené náhradě téměř dvojnásobný. Náklady zástavního věřitele na zpeněžení zástavy přitom ponesou žalované podle § 1359 odst. 2 o. z. Žalobkyně není nucena použít přiměřenou náhradu na umoření části dluhu z úvěru. Nebyla ani ochotna přistoupit na řešení, aby došlo ke změně předmětu zástavy na nemovité věci žalobkyně. Soud prvního stupně nezohlednil, že jediná okolnost, která žalobkyni bránila v nesplácení úvěru, mohla být ta, že byla spoluvlastnicí předmětu zástavy a mohla tak tratit sama. Chová-li se zavrženíhodným způsobem k vlastní dceři, je důvodný předpoklad, že se její zášť projeví i vůči žalovaným, které jsou podle ní strůjkyněmi jejích problémů. Soud prvního stupně bez racionálního odůvodnění nemotivoval žalobkyni ke smírnému řešení v podobě změny předmětu zástavy pod sankcí nepřiznání přiměřené náhrady či učinění platebního místa k zaplacení přiměřené náhrady zástavního věřitele. Zástavním právem jsou žalované omezeny a žalobkyně nebyla ochotna na jejich návrhy konstruktivně reagovat. Bez souhlasu zástavního věřitele nemohou žalované zástavu převést, pronajmout apod., přitom jsou povinny o předmět zástavy pečovat, předcházet zhoršení jeho stavu, mít sjednáno jeho pojištění a v případě nové stavby uzavřít novou zástavní smlouvu. Dodržování těchto povinností je zajištěno smluvní pokutou. Žalobkyně tyto negativní skutečnosti žalovaným nekompenzovala a na správě společné věci se nikdy nepodílela. Soud nezohlednil, že došlo ke zhoršení vztahů mezi účastnicemi v důsledku incidentů způsobených žalobkyní, která svým chováním vůči nezletilé dceři v druhé polovině roku 2021 zapříčinila, že ji svěřil nalézací soud do péče první žalované a vedl v této souvislosti vůči žalobkyni i , podezřelý výraz, řízení. Na jeho rozsudky bezprostředně navazovaly výzva žalobkyně, předžalobní výzva a žaloba v této věci. Přiměřenou náhradu je třeba určit a korigovat i z hlediska dobrýc