21 Co 270/2025-223 — Krajský soud v Praze

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 599,76 EUR se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 599,76 EUR od , datum, do zaplacení (výrok I.) a dále žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 26 147,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (výrok II.).2. Po skutkové stránce soud prvního stupně vyšel z toho, že žalovaná se zavázala pro žalobkyni přepravit mimo jiné 1 782 kusů kytice chryzantémy , Anonymizováno, ze města , Anonymizováno, v , Anonymizováno, do , Anonymizováno, v , Anonymizováno, a žalovaná se zavázala uhradit přepravné 1 355,20 EUR, jež bylo uhrazeno v plné výši. Žalovaná přepravu uskutečnila jako další dopravce (subdopravce), kdy v místě určení v , Anonymizováno, v , Anonymizováno, nebylo převzato 252 kusů uvedené kytice z důvodu nevyhovující kvality, jelikož papírové krabice (boxy) byly pomačkány, částečně promáčeny a paleta nebyla originálně zabalená, a to již k okamžiku vykládky. Mezi společností , Anonymizováno, společností , Anonymizováno, byla ujednána cena za 28 obalů (krabic), tedy 252 kusů kytice chryzantémy , Anonymizováno, , které byly poškozeny ve výši 599,76 EUR. Cena za těchto 252 kusů předmětné kytice byla sjednána i mezi žalobkyní a společností , Anonymizováno, a tato cena byla žalobkyní uhrazena. Soud prvního stupně odmítl vyjít z ceny květin na fotografii ze dne , datum, předložené žalovanou, neboť nelze určit, že se jedná o identický typ květin a nejedná se o stejného dodavatele, a především se jedná o jiné časové období a jiné roční období. Dále soud prvního stupně konstatoval, že žalovaná přes poučení dle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., že ke dni před , datum, existovala burzovní cena předmětných květin a kolik případně činila, a stejně tak neměla za prokázané, kolik činila hrubá váha předmětných 252 kytic chryzantém.3. V rámci právního hodnocení věci soud prvního stupně dovodil, že mezi žalovanou jako dopravcem a žalobkyní jako odesílatelem došlo k uzavření smlouvy o přepravě dle ustanovení § 2555 odst. 1 o.z. a jelikož šlo o přepravu provedenou za úplatu silničním vozidlem, přičemž místo převzetí zásilky se nacházelo v , Anonymizováno, a místo dodání v , Anonymizováno, , na danou věc dopadá úmluva o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční dopravě (CMR). S ohledem na to, že sjednaná zásilka byla co do 252 kusů kytice chryzantémy , Anonymizováno, poškozena nejpozději při vykládce, kterou prováděl řidič žalované, za poškození odpovídá žalovaná dle čl. 17 bodu 1 CMR jakožto dopravce, přičemž soud prvního stupně neshledal, že by byl naplněn nějaký z důvodů zproštění odpovědnosti dle čl. 17 bodu 20 CMR či čl. 17 bodu 4 písm. c) CMR, jelikož poškození zásilky nebylo zaviněno jinou osobou nežli žalovanou. S odkazem na čl. 23 bod 1 a bod 2 CMR pak soud prvního stupně uvedl, že výše škody se vypočte z hodnoty zásilky v místě a době jejího převzetí k přepravě, přičemž primárně se hodnota zásilky určuje dle burzovní ceny a není-li burzovní cena, tak podle běžné ceny, a pokud není ani tato, tak podle obecné hodnoty. Jelikož ve věci nebylo prokázáno, kolik činila burzovní cena, soud prvního stupně vyšel při určení hodnoty 252 kusů předmětných kytic dle citovaného ustanovení CMR z běžné tržní ceny, za kterou vzal cenu 599,76 EUR, na které se dohodly společnosti , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , kdy ohledně tohoto postupu odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . Dále soud prvního stupně uvedl, že jelikož neunesla břemeno tvrzení ohledně hmotnosti chybějící hrubé váhy, když neuvedla hrubou váhu, tedy váhu včetně obalů a dalších součástí zásilky (zde kbelíku a vody, ve které jsou květiny umístěny) a omezila se na tvrzení, že samotná kytice váží do 45 g. Z toho důvodu nebylo možné přistoupit k případnému snížení výše náhrady škody dle čl. 25 bodu 3 CMR. Ohledně absence uvedení hmotnosti nákladu v dokumentech soud prvního stupně uvedl, že jelikož je žalovaná v pozici dopravce, tedy osoby, která se zásilkou manipuluje, dá se předpokládat, že by měla vědět, jak těžkou zásilku přepravuje. Dále soud prvního stupně konstatoval, že ve věci nebylo žalovanou konkrétně tvrzeno, o kolik částka 599,76 EUR představuje částku, která by se vyplatila při ztrátě znehodnocené části zásilky, ani nic, z čeho by hodnota celé zásilky šla určit, soud tedy nemohl přistoupit k případné limitaci dle čl. 25 bod 2 písm. b) CMR. Z těchto důvodu soud prvního stupně uzavřel, že dle čl. 25 bodu 1 CMR je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 599,76 EUR a žalobě v tomto rozsahu vyhověl, a to včetně požadovaného úroku z prodlení, když splatnost částky byla dle § 1958 o.z. ve faktuře stanovena do , datum, a od následujícího dne tedy je žalovaná v prodlení, takže dle ustanovení § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. je povinna platit úrok z prodlení ve výši 15 % ročně. V této souvislosti soud prvního stupně odmítl námitku žalované, že maximální výše úroků z prodlení činí dle čl. 27 bodů 1 CMR 5 % ročně, když toto ustanovení se netýká úroků z prodlení, ale úroků z náhrady škody, a proto nelimituje výši úroků z prodlení, v této souvislosti soud prvního stupně odkázal na závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, .4. O náhradě nákladů řízení soud prvního stupně rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že plně úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení, které jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem 1 000 Kč, náhradou za zastoupení advokátem dle čl. 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“) z tarifní hodnoty 599,76 EUR (14 604 Kč) ve výši 1 700 Kč za každý ze 7 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, žaloba ze dne , datum, , porada s klientem přesahující jednu hodinu , datum, , účast na jednání dne , datum, , účast na jednání dne , datum, , účast na jednání dne , datum, ) a z částky 850 Kč/1 úkon právní služby (účast na přípravném jednání dne , datum, ), včetně 5 paušálních náhrad a výdajů po 300 Kč za úkony učiněné do , datum, a 3 paušálních náhrad ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT ve znění účinném od , datum, . Odměna a náhrada hotových výdajů zástupce žalobkyně tak činí 15 600 Kč. Dále jsou náklady řízení představovány cestovným v celkové výši 5 554,20 Kč a náklady spojenými s provedením důkazu, které žalobkyně vynaložila na pořízení překladu listin dle § 141 odst. 1 o.s.ř. v částce 3 993 Kč. Soud prvního stupně naproti tomu nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení z podání ze dne , datum, , podání ze dne , datum, a podání ze dne , datum, s odůvodněním, že se jedná o doplnění tvrzení a označení důkazů, které žalobkyně učinila na výzvu soudu dle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., přičemž je povinností žalobkyně již v návrhu řádně uvést veškerá potřebná tvrzení a označit důkazy k jejich prokázání, a jestliže žalobkyně této své povinnosti nedostála a podala návrh, ve kterém nedostatečně plnila svoji povinnost tvrzení a důkazní, přičemž dodatečně k výzvě soudu splní svoji povinnost tvrzení a důkazní, nejedná se o účelně vynaložené náklady, neboť tyto náklady by nevznikly, kdyby žalobkyně řádně svým povinnostem dostála již v návrhu na zahájení řízení.5. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala v celém rozsahu odvolání žalovaná, která předně namítla, že soud prvního stupně na něj nepřípustně přenesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně existence a výše burzovní ceny předmětných květin, a to navíc za situace, kdy žalovaná v rámci svých tvrzení a navrženými důkazy prokázala, že burzovní cena přepravovaného zboží existuje, tedy že se jedná o zboží, které je běžně a pravidelně obchodováno právě na burze. Dle žalované za takové situace důkazní břemeno ohledně výše burzovní ceny tíží žalobkyni a nelze na její zjištění rezignovat, jak učinil soud prvního stupně tím, že při určení výše škody vycházel z běžné a tržní ceny, ačkoli pro aplikaci tohoto v pořadí až druhého způsobu určení výše škody podle Úmluvy CMR nebyly splněny podmínky. Dle žalované tím soud prvního stupně řízení zatížil vadou ve smyslu ustanovení § 205 odst. 2 písm. c) o.s.ř. a postupoval též v rozporu s jím citovaným rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, . Další námitka žalované spočívala v tom, že soud prvního stupně z provedených důkazů, a to především z faktur vystavených mezi společnostmi , Anonymizováno, a , Anonymizováno, a dále mezi , Anonymizováno, a žalobkyní dospěl k nesprávnému zjištění, že mezi těmito subjekty byla ujednána cena předmětného zboží, tj. běžná cena ve smyslu čl. 23 odst. 2 Úmluvy CRM. Dle žalované však uvedené faktury nic nevypovídají o tom, jaká byla tržní cena předmětného zboží a k jakému okamžiku, když se jedná pouze o při fakturaci náhrady škody po uskutečnění přepravy mezi subjekty dodavatelského řetězce. Ze skutkových tvrzení žalobkyně pak dle žalované ani nelze zjistit, zda některý z těchto s