21 Co 272/2025-619 — Krajský soud v Praze

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni 908 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 908 800 Kč od , datum, do zaplacení (výrok I.), uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení 257 586,80 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.) a konečně uložil žalovanému povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Benešově část soudního poplatku ve výši 36 352 Kč (výrok III.).2. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalobkyně byla založena v roce 2017 ryze za účelem odkupu tehdy zadlužených nemovitostí v , adresa, od žalovaného a jeho sestry. V této době měl žalovaný finanční potíže, včetně nařízených exekucí, a proto ve společnosti nefiguroval, formálně si však chtěl zachovat kontrolu prostřednictvím smlouvy o převodu obchodního podílu v této společnosti, která nikdy neměla být ani nebyla podána na obchodní rejstřík. Tehdejší jediný společník a jednatel žalobkyně , jméno FO, ve svých funkcích vystupoval pouze formálně, společnost neřídil a o její finanční záležitosti se nestaral a nekontroloval je. V důsledku toho neměl v podstatě žádný přehled o toku finančních prostředků ani o hospodaření této společnosti. Žalobkyně udělila žalovanému generální plnou moc k zastupování ve všech záležitostech. Na základě zplnomocnění žalovaný vybíral nájemné z obou nemovitostí, ze kterého měl být hrazen úvěr žalobkyně u , právnická osoba, , jež si vzal za účelem jejich pořízení a dále náklady na energie. Jakékoli vyúčtování žalovaným vybíraného nájemného z obou budov neexistovalo, což vyústilo v situaci, kdy ve financích vznikl značný chaos a nebylo zřejmé, jak bylo s penězi fakticky nakládáno. Dle původní dohody žalovaného a , jméno FO, měla být budova č. p. 2261 opravena a zrekonstruována na bytové jednotky, jež by se prodaly s rozdělením zisku. Jelikož se na plánovanou rekonstrukci nedostávaly finanční prostředky, do projektu v roce 2020 vstoupila společnost , Anonymizováno, Žalovaný s za žalobkyni jednajícím , jméno FO, a s za společnost , Anonymizováno, jednajícím , tituly před jménem, , adresa, uzavřeli ústní dohodu o realizaci investičního projektu spočívajícího v rekonstrukci budovy č. p. 2261 v ulici , Anonymizováno, a jejím následném prodeji s rozdělením čistého zisku v poměru 40 % - 20 % - 40 % pro zúčastněné v tomto pořadí. , právnická osoba, , Anonymizováno, následně odkoupila budovu č. p. 2261 a související pozemky za 14 000 000 Kč, kteréžto částky se umořil úvěr žalobkyně u , právnická osoba, , vyplatily se dluhy a zbylá část kupní ceny 2 893 536 Kč byla postupně zasílána na účty žalobkyně č. , č. účtu, vedený u , právnická osoba, a č. , č. účtu, vedený u , Anonymizováno, , a to platbami ze dne , datum, ve výši 100 000 Kč, dne , datum, ve výši 100 000 Kč, dne , datum, ve výši 250 000 Kč, dne , datum, ve výši 450 000 Kč, dne , datum, ve výši 550 000 Kč, dne , datum, ve výši 600 000 Kč, dne , datum, ve výši 400 000 Kč, dne , datum, ve výši 250 000 Kč a dne , datum, ve výši 193 536 Kč. Zúčastněné osoby se domluvily, že tato částka představuje stanovený rozpočet stavby a bude sloužit výlučně k úhradě nákladů spojených s rekonstrukcí budovy č. p. 2261. Žalovaný byl pověřen chodem celé rekonstrukce, tj. organizací stavby, zprostředkování pokynů od , tituly před jménem, , adresa, ohledně pracovních postupů směrem k pracovníkům, nákupem některého materiálu a zajišťováním a vyplácením pracovníků na stavbě, pročež mu bylo uděleno dispoziční oprávnění k bankovním účtům žalobkyně. , jméno FO, měl působit jako stavbyvedoucí a , tituly před jménem, , adresa, jakožto investor měl řešit věc po technické stránce. , adresa, žalovaného spočívala v zajištění chodu rekonstrukce budovy č. p. 2261, kterou vlastnila investorská společnost, avšak za použití finančních prostředků ve výši 2 893 536 Kč, které náležely žalobkyni a jež pocházely z části kupní ceny zasílané jí na uvedené bankovní účty. Žalovaný se tak zavázal obstarat smluvenou záležitost jednak žalobkyni, jednak společnosti , Anonymizováno, Ve výsledku měly být zúčastněné osoby odměněny poměrovým čistým ziskem získaným z prodeje budovy, případně jednotlivých bytových jednotek. Rekonstrukce byla zahájena na konci roku 2020. V souladu s dohodou žalovaný začal z účtů žalobkyně vybírat finanční prostředky, ze kterých měly být hrazeny náklady stavby. Žalovaný celkem 13 výběry vybral 1 665 800 Kč, v kteréžto částce je zahrnuta in částka v celkové výši 908 800 Kč, jež je předmětem řízení. Dále soud prvního stupně dovodil, že žalovaný přes poskytnuté poučení dle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. včetně poučení v důsledku nesplnění této procesní povinnosti neprokázal své tvrzení, že vybrané finanční prostředky použil výlučně na úhradu nákladů spojených s rekonstrukcí způsobem uvedeným v jím dodatečně vytvořených přehledových tabulkách, jež měly mít dle tvrzení žalovaného základ v předloženém osobním zápisníku a ve stavebních denících. Soud prvního stupně argumentoval, že v tabulkách jsou rozepsány jednotlivé částky a označeny osoby, jimž měly být vyplaceny, kterého dne a za jaké časové období vykonané práce. Dle soudu prvního stupně jsou však odkazované stavební deníky po obsahové stránce toliko přehledy docházky a neobsahují údaje o vykonané práci, jelikož povětšinou tam není evidováno, jaká konkrétní činnost měla být ten který den a kým vykonána. Stejně tak chybí pevná hodinová odměna konkrétní osoby za práci, která se při výpočtech liší, jak mezi jednotlivými pracovníky navzájem, tak v rámci odměny jedné a téže osoby pracovníka. Výpočet částek výsledné odměny často nesouhlasí se svědky uváděnou hodinovou sazbou. Dopsané výsledné částky pracovní odměny proto soud prvního stupně považoval za neurčité a účelové. Uvedl, že absentují údaje o vyplácení jednotlivých pracovníků, z naprosté většiny zde chybí data a podpisy pracovníků potvrzující převzetí částek. V porovnání s převodovými tabulkami tak udávané výpočty odměn ani data vyplácení odměn souhlasí. Oproti tomu, co vypovídali svědci a žalovaný, se tak liší přítomnost jednotlivých pracovníků na stavbě. Osobní zápisník pak představuje žalovaným ručně psané záznamy, kdy v souhrnu se dle soudu prvního stupně jedná o nejasný, nepřehledný a neurčitý záznam dat a částek, jež měly být údajně žalovaným vydány v souvislosti s rekonstrukcí. U naprosté většiny záznamu není konkretizováno, za jaký materiál mělo být hrazeno a komu, za jaké konkrétní vykonané práce mělo být placeno a nějaká přesná částka, a které osobě jednotlivě. U některých položek jsou v osobním zápisníku uvedena jiná data provedené práce a jiné částky než v přehledových tabulkách. Soud prvního stupně proto uzavřel, že takové zápisy jsou jednotlivě i ve svém souhrnu nejasné, neurčité a nepřehledné a jeví se jako účelově vytvořené, takže i nadále není zřejmé, za jaký materiál či práci mělo být placeno, v jaké výši, které osobě, a kterého dne. Soud prvního stupně pak shrnul, že nepolemizuje s tím, že nějaká rekonstrukce od roku 2020 do dubna 2022 za účasti žalovaného probíhala, nicméně nebylo prokázáno, v jakém finančním rozsahu. V rámci právního hodnocení věci soud prvního stupně dospěl k závěru, že pakliže úloha žalovaného spočívala v zajištění rekonstrukce předmětné budovy, kterou vlastnila investorská společnost, avšak za použití finančních prostředků, které náležely žalobkyni, zavázal se žalovaný obstarat smluvenou záležitost jednak žalobkyni, jednak společnosti EKOGIS s.r.o., přičemž ve výsledku měly být zúčastněné osoby odměněny poměrovým čistým ziskem získaným z prodeje budovy, případně jednotlivých bytových jednotek.3. Dle soudu plně prvního stupně tak mezi uvedenými subjekty došlo k uzavření příkazní smlouvy ve smyslu ustanovení § 2430 o.z., na jejímž základě se žalovaný v pozici příkazníka zavázal obstarat popsanou záležitost pro žalobkyni a společnost , Anonymizováno, společně jako příkazce, a to za přislíbenou odměnu v podobě části čistého zisku. Dále soud prvního stupně konstatoval, že právní úprava vymezuje povinnost příkazníka plnit příkaz poctivě a pečlivě; musí být tedy veden úmyslem vyhovět zájmu příkazců a tento zájem příkazců musí upřednostnit i před zájmem vlastním. V projednávané věci plnění příkazu zahrnulo též převzetí hodnot (peněžních prostředků) patřících příkazci (žalobkyni) a hospodaření s nimi. Podle ustanovení § 2435 o.z. tak součástí závazku žalovaného byla též jeho povinnost vyúčtovat jemu svěřené finanční prostředky. Ačkoliv zákon výslovně nestanoví, co má být obsahem vyúčtování a jakou formou má být vyúčtování podáno, je třeba vyjít z toho, že příkazcům se mělo dostat takové vyúčtování, aby byli plně seznámeni s výsledky příkazní činnosti a mohli je využít. Žalovaný měl proto doložit příslušnými dokumenty skutečnosti, které jsou předmětem vyúčtování, přičemž takto byl v souladu se zákonem povinen poskytnout vyúčtování i bez výzvy příkazců. Okolnost, že vyúčtování se předk