22 Co 183/2025-180 — Krajský soud v Praze

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 361 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 361 500 Kč od 16. 2. 2024 do zaplacení, a to do 30ti dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.), a zároveň uložil žalovanému ve stejné lhůtě zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 26 636 Kč k rukám zástupce žalobkyně (výrok II.).2. Z obsahu spisu bylo zjištěno, že žalobou podanou u soudu dne 16. 2. 2024 se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 539 500 Kč s 14,75 % úrokem z prodlení ročně z této částky od 16. 2. 2024 do zaplacení. Tvrdila, že je výlučnou vlastnicí pozemku st. p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba čp. , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, . Mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem byla uzavřena smlouva o nájmu domu pro období od 1. 3. 2021 do 30. 6. 2021, jejímž předmětem bylo úplatné užívaní shora uvedené nemovité věci v , Anonymizováno, . I po uplynutí této doby žalovaný i nadále předmětnou nemovitou věc užíval, ačkoliv nebyla uzavřena ani nájemní smlouva ani jiná dohoda opravňující žalovaného k jejímu dalšímu užívání. Žalobkyně uplatnila za žalovaným nárok na zaplacení bezdůvodného obohacení v insolvenčním řízení vedeném proti žalovanému jako dlužníkovi u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH , spisová značka, . V tomto řízení pak nárokuje po žalovaném zaplacení bezdůvodného obohacení za období od 16. 2. 2021 do 16. 2. 2024 v celkové výši 539 000 Kč. Tato částka je vypočtena jako 15 000 Kč nájemného měsíčně za měsíce březen 2021 až leden 2024, za měsíc únor 2021 poměrná část odpovídající 13 dnům (13 x 500 Kč) a 6 500 Kč a za měsíc únor 2024 poměrná část odpovídající 16 dnům (16 x 500 Kč). Žalovaný byl vyzván k zaplacení této částky dne 14. 2. 2024, přesto tuto částku neuhradil.3. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Poukázal na to, že podal trestní oznámení na žalobkyni, neboť se domnívá, že se žalobkyně podílí na legalizaci výnosu z trestné činnosti, které se dopustil , tituly před jménem, , právnická osoba, , předseda představenstva , Anonymizováno, a to sofistikovaným podvodem, zamlčením podstatných informací a porušením povinností při správě cizího majetku. Trestní řízení bylo odloženo, což k podané stížnosti potvrdilo Krajské státní zastupitelství v Praze usnesením sp. zn. , spisová značka, . Žalovaný nesouhlasil se závěrem PČR, že nebyly naplněny znaky trestného činu. S ohledem na odložení trestní věci tak žalovaný požádal o oddlužení, aby mohl uspokojit všechny věřitele. Do tohoto řízení se se svou pohledávkou ve výši 150 000 Kč přihlásila též žalobkyně a v incidenčním sporu jí tato částka byla přiznána, přesto se jejího zaplacení domáhá i v tomto řízení. Rovněž proběhl další incidenční spor, v němž byla řešena otázka vlastnického práva k předmětné nemovité věci v Katusicích; tuto žalobu podával insolvenční správce dlužníka – žalovaného. Vrchní soud v Praze uvedl, že žaloba byla špatně sepsána, načež byla zamítnuta. Podle tohoto rozhodnutí následně vydal rozsudek i Krajský soud v Praze, s jehož závěry žalovaný nesouhlasil, a chtěl využívat možnosti podat dovolání.4. S ohledem na probíhající řízení vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 15 C 117/2022, jehož předmětem bylo určení vlastnického práva k předmětné nemovité věci v Katusicích, bylo toto řízení přerušeno usnesením ze dne 10. 6. 2024. O pokračování v řízení bylo rozhodnuto usnesením soudu prvního stupně ze dne 26. 3. 2025.5. Podáním ze dne 19. 5. 2025 žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do částky 178 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 14,75 % ročně od 16. 2. 2024 do zaplacení, přičemž tato částka odpovídá období od 16. 2. 2021 do 13. 2. 2022, tedy v části pohledávek, které vznikly do doby, než v insolvenčním řízení vedeného ohledně žalovaného jako dlužníka bylo rozhodnuto o úpadku a byla stanovena lhůta pro přihlašování pohledávek, která uplynula dne 13. 2. 2022. Zároveň žalobkyně navrhla rozšíření žaloby o částku 226 000 Kč odpovídající tvrzenému bezdůvodnému obohacení žalovaného v období od 17. 2. 2024 do 19. 5. 2025. Soud prvního stupně při jednání konaném dne 21. 5. 2025 řízení zastavil co do částky 178 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od 16. 2. 2024 do zaplacení; návrh žalobkyně na rozšíření žaloby o částku 226 000 Kč zamítl.6. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně výrokem I. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 361 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 361 500 Kč od 16. 2. 2024 do zaplacení a výrokem II. pak uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 26 636 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to vše do třiceti dnů od právní moci rozsudku. Po skutkové stránce uzavřel, že žalobkyně byla v období od 14. 2. 2022 do 16. 2. 2024 výlučnou vlastnicí předmětné nemovité věci v Katusicích. Mezi žalobkyní jako pronajímatelkou a žalovaným jako nájemcem byla uzavřena nájemní smlouva se sjednaným nájmem ve výši 15 000 Kč na dobu určitou od 1. 3. 2021 do 30. 6. 2021, která nebyla prodloužena, ani nebyla uzavřena jiná dohoda o užívání této nemovité věci. Žalovaný i po uplynutí sjednané doby nájmu předmětnou nemovitou věc užíval, tedy i v období od 14. 2. 2022 do 16. 2. 2024, přičemž za toto období žalobkyni neplatil ani nájemné ani jinou platbu. Obvyklé nájemné v té době činilo 15 000 Kč měsíčně. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě obvyklého nájemného, které žalovaný neuhradil. Žalovaný zpochybňoval vlastnictví předmětné nemovité věci, neboť tvrdil, že je jejím vlastníkem on. Tato námitka byla vyvrácena v incidenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , incidenční spisová značka, , kterým byla zamítnuta žaloba insolvenčního správce na určení, že kupní smlouvy, kterými došlo k postupnému převodu předmětné nemovité věci na žalobkyni, jsou neúčinné a neplatné. Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 5. 2023 byl následně potvrzen rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 1. 2024, č. j. VSPH 791/2023-169. Následně též v řízení vedeném u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 15 C 117/2022 tento soud zamítl žalobu, kterou se žalovaný v procesním postavení žalobce domáhal určení, že je vlastníkem předmětné nemovité věci, a to proti žalobkyni a Bytovému družstvu Jak bydlet II v procesním postavení žalovaných (rozsudek ze dne 10. 9. 2024); k podanému odvolání tento rozsudek potvrdil Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 5. 2. 2025, č. j. 21 Co 281/2024-201. S ohledem na to, že bylo prokázáno, že žalobkyně byla v žalovaném období vlastnicí předmětné nemovité věci, přičemž žalovaný ji užíval, aniž za to hradil jakékoliv plnění, shledal soud prvního stupně oprávněným nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení odpovídající obvyklému nájemnému v daném období ve výši 15 000 Kč měsíčně, které ostatně koresponduje s posledně sjednaným nájemným mezi účastníky (dle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. z.“). Zároveň přiznal též nárok na zaplacení úroků z prodlení z tohoto plnění od 16. 2. 2024, tedy dne následujícího ode dne doručení výzvy k plnění (dle § 1970 o. z.) ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.7. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně za podmínek § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci úspěch z 67 % (s částkou 361 500 Kč), žalovaný byl úspěšný v 33 % (s částkou 178 000 Kč, ohledně níž byla žaloba vzata částečně zpět). Soud prvního stupně tedy přiznal žalobkyni nárok na náhradu 34 % (67 % minus 33 %) nákladů, které jí v řízení vznikly, tj. částku 26 636 Kč. Tyto náklady se skládají ze zaplaceného soudního poplatku (po jeho částečném vracení ve výši 1 804 Kč) v částce 19 776 Kč; dále odměny advokáta ve výši 10 460 Kč (počítáno z tarifní hodnoty 539 500 Kč) dle § 7 bod 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „AT“, a to za každý ze 4 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, účast na jednání soudu dne 21. 5. 2025); paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT ve znění účinném do 31. 12. 2024, za každý ze tří shora uvedených úkonů právní služby učiněných do 31. 12. 2024, a ve výši 450 Kč za úkon učiněný po 1. 1. 2025 dle § 13 odst. 4 AT; náhrady za promeškaný čas advokáta cestou k jednání soudu a zpět ve výši 150 Kč za každou započatou půlhodinu dle § 14 odst. 1, 3 AT, celkem 6 půlhodin; náhrady cestovních výdajů advokáta za cestu k jednání soudu a zpět dle doloženého jízdného vlakem ve výši 983 Kč (§ 13 odst. 1 AT) a náhrady hotových výdajů za ubytování před nařízeným jednáním dne 21. 5. 2025 v 9hod dle § 13 odst. 1 AT ve výši 2 417 Kč (dle doloženého dokladu); 21% DPH z uvedených částek (bez soudního poplatku); celkem 78 340 Kč, z čehož 34% činí 26 636 Kč, jejichž plnění uložil soud prvního stupně k rukám zástupce žalobkyně v souladu s § 14