22 Co 201/2025-100 — Krajský soud v Praze

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 50 000 Kč s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 50 000 Kč od 29. 6. 2022 do 30. 6. 2022, s úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 50 000 Kč od 1. 7. 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 50 000 Kč od 10. 7. 2022 do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši 3 087,63 Kč od 1. 3. 2022 do 28. 6. 2022, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení ve výši 5 654,87 Kč k rukám žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.) a přiznal opatrovníkovi žalovaného odměnu jako soudem ustanovenému opatrovníkovi ve výši 12 886,50 Kč, kterou vyplatí ČR – Okresní soud v Kolíně, po právní moci rozsudku (výrok III.).2. Soud prvního stupně vyšel z toho, že žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky 50 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli dne 31. 1. 2020 rámcovou smlouvu č. , hodnota, o platebních službách, na základě které vedla žalobkyně pro žalovaného bankovní účet č. , č. účtu, . Dne 29. 6. 2020 uzavřeli účastníci dodatek č. , hodnota, k rámcové smlouvě – smlouvu o poskytnutí kontokorentu, kterou se žalobkyně žalovanému zavázala poskytnout úvěr formou přečerpání peněžních prostředků na účtu č. , č. účtu, až do výše 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal vyčerpaný úvěr splácet spolu s úrokem 18,9 % ročně průběžně připsáním finančních prostředků na účet č. , č. účtu, . Rámcová smlouva byla uzavřena na pobočce žalobkyně pomocí SignPadu poté, co byla ověřena totožnost žalovaného z cestovného pasu č. , hodnota, a z průkazu k povolení k pobytu č. , hodnota, . Smlouva o poskytnutí kontokorentu byla uzavřena prostřednictvím zabezpečené mobilní aplikace , právnická osoba, . Nedílnou součástí smlouvy byly podmínky pro poskytnutí kontokorentu. Před poskytnutím úvěru žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, kdy vyšla z toho, že žalovaný je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, s čistým měsíčním příjmem 16 945 Kč. Žalovaný dále uvedl měsíční příjmy ostatních členů domácnosti v částce 16 000 Kč, výdaje na bydlení 1 000 Kč, ostatní běžné výdaje 7 500 Kč měsíčně a splátky ve výši 6 000 Kč měsíčně. Žalobkyně ověřila tvrzení žalovaného o jeho zaměstnání a příjmech z běžného účtu č. , č. účtu, , kam žalovanému pravidelně přicházela mzda od zaměstnavatele a porovnala sdělené výdaje na základě vlastní expertní analýzy se statistickými údaji. Žalovaný byl také lustrován v bankovním i nebankovním registru klientských informací s negativním výsledkem. Žalovaný úvěr vyčerpal, řádně jej nehradil, žalobkyně proto úvěr v souladu s podmínkami pro používání kontokorentu ke dni 29. 6. 2022 zesplatnila, o čemž žalovaného informovala dopisem ze dne 30. 6. 2022. Žalovaná částka sestává z jistiny 50 000 Kč, kapitalizovaného úroku z úvěru 3 087,63 Kč z dlužných částek za období od 1. 3. 2022 do 28. 6. 2022. Dále žalobkyně požaduje smluvní úrok ve výši 18,9 % ročně z částky 50 000 Kč od 29. 6. 2022 do 30. 6. 2022 a od 1. 7. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně a dále úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 50 000 Kč od 10. 7. 2022 do zaplacení. Žalovaný ani přes upomínky dluh neuhradil.3. Žalovaný namítal, že žalobkyně v rozporu s § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dostatečně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru a současně namítl promlčení nároku žalobkyně.4. Soud prvního stupně vyšel ze skutkových zjištění, že dne 31. 1. 2020 účastníci uzavřeli rámcovou smlouvu č. , hodnota, o platebních službách, v rámci které byl žalovanému zřízen běžný účet č. , č. účtu, a žalobkyně se zavázala poskytovat žalovanému platební služby. Dodatkem č. , hodnota, ze dne 29. 6. 2020 k rámcové smlouvě účastníci uzavřeli elektronicky smlouvu o poskytnutí kontokorentu, podle které byl žalovanému poskytnut neúčelový úvěr až do výše 50 000 Kč, a to formou možnosti přečerpání zůstatku běžného účtu č. , č. účtu, . Žalovaný měl úvěr splácet průběžně připsáním peněz na běžný účet č. , č. účtu, spolu s úrokem 18,9 % ročně tak, aby byl splacen nejpozději do jednoho roku od přečerpání. Nedílnou součástí smlouvy byly podmínky pro používání kontokorentu. Podle podmínek pro používání kontokorentu v případě prodlení žalovaného s úhradou jakéhokoliv závazku vůči žalobkyni či porušení jakékoliv jiné povinnosti nebo nesplnění závazku, bylo sjednáno právo žalobkyně požadovat předčasné splacení kontokorentu. V případě zesplatnění měl žalovaný povinnost splatit celý čerpaný kontokorent, smluvní úroky i úroky z prodlení ke dni zesplatnění, případně další částky, na které má žalobkyně podle smlouvy o kontokorentu právo a nebyly uhrazeny. V žádosti o úvěr žalovaný uvedl, že od 1. 1. 2020 bydlí v nájmu, výdaje domácnosti na bydlení činí 1 000 Kč, ostatní výdaje 7 500 Kč měsíčně a na splátky jiných úvěrů vynakládá 6 000 Kč měsíčně. Je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, od 1. 1. 2020 na dobu určitou do 1. 1. 2021, jeho měsíční příjem činí 16 945 Kč. Žalovaný neměl pozitivní záznam v bankovním i nebankovním registru, ke dni 29. 6. 2020 nebyl zjištěn jiný existující závazek. Z výpisu z běžného účtu žalovaného č. , č. účtu, za období od 1. 3. 2020 do 31. 5. 2020 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek činil 5 676,43 Kč, konečný zůstatek činil 17 622,36 Kč, za uvedené období byla na účet připsána částka 57 820,25 Kč a odešla částka 45 874,32 Kč, na účet chodila pravidelně mzda v žalovaným deklarované průměrné výši. V období od 14. 9. 2020 až do 1. 8. 2024 žalovaný uhradil na kontokorent dne 1. 10. 2021 částku 583,16 Kč, dne 1. 11. 2021 částku 722,99 Kč, dne 1. 12. 2021 částku 670,48 Kč, dne 1. 1. 2022 částku 775,79 Kč, dne 1. 9. 2022 částku 25,05 Kč, dne 11. 3. 2022 částku 776,02 Kč, dne 11. 3. 2022 částku 423,98 Kč, dne 15. 3. 2022 částku 300,95 Kč, dne 1. 4. 2022 částku 19,05 Kč, které byly započteny na obchodní úrok, úvěr byl zesplatněn ke dni 29. 6. 2022, k tomuto datu činila nesplacená jistina 50 000 Kč a úrok 3 087,63 Kč. Podle předžalobní výzvy ze dne 30. 6. 2022 byl žalovaný upozorněn na zesplatnění úvěru i celkovou výši dlužné částky 53 087,63 Kč, kterou měl zaplatit do 9. 7. 2022.5. Zjištěné skutečnosti soud prvního stupně posoudil podle § 2395 a násl., § 1969, § 1970, § 609 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) a podle § 2 odst. 1 a § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a dospěl k závěru o spotřebitelském charakteru smlouvy o úvěru, neboť na rozdíl od žalobkyně, žalovaný při uzavření smlouvy nejednal v rámci své podnikatelské činnosti. Žalobkyně splnila svou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného úvěr splácet, když žalovaným sdělené informace o jeho příjmech a výdajích porovnala s výpisy z účtu žalovaného. Z nich byl zřejmý pravidelný měsíční příjem z pracovního poměru žalovaného, výdaje i kladný stoupající zůstatek na účtu. Smlouvu o úvěru proto posoudil jako platnou, přičemž žalovaný porušil své závazky z ní plynoucí, když čerpaný úvěr řádně nehradil. Žalobkyně tak oprávněně v souladu s ujednáním v podmínkách úvěr zesplatnila a od data prodlení požadovala také úroky z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Námitku promlčení soud prvního stupně neshledal důvodnou, neboť tříletá promlčecí doba běžela nejdříve od 29. 6. 2022 (od splatnosti úvěru), přičemž žaloba byla podána 1. 8. 2024, řízení tak bylo zahájeno před uplynutím tříleté promlčecí doby.6. O náhradě nákladů řízení pak soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, soud prvního stupně jí tak přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a paušální náhrady nákladů nezastoupeného účastníka podle § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb., za tři úkony po 300 Kč, a to předžalobní výzvu, návrh ve věci samé a účast na jednání konaném dne 23. 6. 2025, dále cestovné za jízdu vozidlem s průměrnou spotřebou 4,4 l/100 km k jednání konanému 23. 6. 2025 na trase , adresa, a zpět celkem , hodnota, km při ceně pohonné hmoty 34,70 Kč/l a základní náhrady za opotřebení 5,8 Kč podle vyhlášky č. 475/2024 Sb., celkem činí náhrada nákladů řízení 5 654,87 Kč.7. V souladu s § 140 odst. 2 o. s. ř. pak rozhodl o přiznání odměny v částce 12 886,50 Kč ustanoveného opatrovníka.8. Proti tomuto rozsudku, do části výroku I. pouze pro částku 4 297,47 Kč s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 50 000 Kč od 29. 6. 2022 do 30. 6. 2022, s úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 50 000 Kč od 1. 7. 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 297,47 Kč od 10. 7. 2022 do zaplacení a kapitalizovaným úrokem ve výši 3 087,63 Kč od 1. 3. 2022 do 28. 6. 2022 a výroku II., podal žalovaný včasné odvolání. V něm namítá, že nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že žalobkyně řádně prověřila úvěrusch