23 Co 8/2025-1428 — Krajský soud v Praze

1. Právní předchůdce žalobkyň , jméno FO, (dále jen „právní předchůdce žalobkyň“) se žalobou domáhal vydání rozsudku, kterým by byla povolena nezbytná cesta ve prospěch každého vlastníka pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, (dále jen „pozemek žalobkyň“ nebo „pozemek parc. č. , Anonymizováno, “) přes pozemek žalované parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, (dále jen „pozemek žalované“ nebo „pozemek parc. č. , Anonymizováno, “), a to ve formě služebnosti cesty. Nárok odůvodnil tím, že je vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, a pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, – rodinný dům, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, (dále jen „pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, “), který přímo sousedí s pozemkem žalované. Pozemky parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. st. , Anonymizováno, nejsou dostatečně spojeny s veřejnou cestou a nelze na nich řádně hospodařit či je jinak řádně užívat, přičemž jediná přístupová cesta k pozemkům vede přes pozemek žalované. Na pozemku žalované jsou patrné vyježděné koleje, jež vznikly užíváním pozemku žalované jako cesty. Předchozí vlastník pozemku parc. č. , Anonymizováno, umožňoval přes tento pozemek přístup. Dosud bezproblémové užívání začala narušovat žalovaná, která využívání pozemku parc. č. , Anonymizováno, jakožto cesty neustále brání (např. konstrukcí závory). Právní předchůdce žalobkyň proto měl naléhavou potřebu domáhat se zřízení nezbytné cesty pro sebe a své právní nástupce, a to ve formě služebnosti cesty.2. Okresní soud v Kutné Hoře (dále jen „soud prvního stupně“) shora označeným rozsudkem (dále jen „rozsudek soudu prvního stupně“ nebo „napadený rozsudek“) zamítl žalobu na zřízení nezbytné cesty jakožto služebnosti cesty ve prospěch každého vlastníka pozemku parc. č. , Anonymizováno, přes pozemek parc. č. , Anonymizováno, v rozsahu stanoveném v geometrickém plánu č. , hodnota, -, Anonymizováno, zpracovaném , tituly před jménem, , jméno FO, dne 2. 7. 2012 a schváleném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, dne , datum, , respektive v rozsahu v něm specifikovaného pozemku parc. č. , Anonymizováno, (výrok I.), uložil právnímu předchůdci žalobkyň zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši 38 425 Kč k rukám zástupce žalované, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II.), uložil právnímu předchůdci žalobkyň zaplatit České republice na účet soudu prvního stupně náhradu nákladů řízení ve výši 45 906,31 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III.) a uložil právnímu předchůdci žalobkyň zaplatit České republice na účet soudu prvního stupně soudní poplatek ve výši 10 000 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok IV).3. Soud prvního stupně napadený rozsudek odůvodnil tím, že cesta nacházející se na pozemku žalované neslouží k uspokojení komunikační potřeby veřejnosti, ale jen jako přístup k nemovitostem, které se podél ní nacházejí. Vlastník pozemku parc. č. , Anonymizováno, nedal souhlas s obecným užíváním. Ze strany právního předchůdce žalované, jakož i ze strany žalované byl aktivně projevován nesouhlas s užíváním pozemku parc. č. , Anonymizováno, jako přístupové cesty. Nejedná se tedy o veřejně přístupnou účelovou komunikaci. Soud prvního stupně dále uzavřel, že jediný možný a jediný používaný přístup k pozemkům parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. st. , Anonymizováno, vede přes pozemek žalované. Právní předchůdce žalobkyň neměl ani zajištěn přístup přes svůj pozemek parc. č. , Anonymizováno, , v katastrálním území , adresa, , který je zalesněný a v potřebném úseku je v prudkém svahu. Soud prvního stupně dále uzavřel, že na pozemku žalované se nachází smíšený les, který zde nevznikl z vůle žalované (ani jejího právního předchůdce). Sama žalovaná nehodlá pozemek zemědělsky obhospodařovat. V tomto ohledu není závazný zápis druhu pozemku a jeho ochrany v katastru nemovitostí. Pozemek žalované nesplňuje materiální znak pro zahrnutí do zemědělského půdního fondu a naopak splňuje materiální znak pozemku určeného k plnění funkcí lesa. Jako takový požívá příslušné právní ochrany. Na pozemku žalované se nachází nezpevněná lesní cesta, což představuje další omezení v jejím užívání. V lesích je totiž zakázáno jezdit a stát s motorovými vozidly, když výjimku může povolit jen vlastník lesa. Právní předchůdce žalobců nadto mohl a měl vědět, že nabývá vlastnické právo k pozemkům, k nimž není a nebyl řešen žádný přístup a jediný přístup vede přes pozemek žalované. Přesto se nesnažil si přístup zajistit. Takové jednání právního předchůdce žalobců je třeba považovat za hrubě nedbalé. Byla to pouze žalovaná, která žalobci opakovaně nabízela zřízení práva cesty nájemní smlouvou za podmínek, které nebyly nepřiměřené. Jelikož se jedná o lesní pozemek, nelze uvažovat ani o zřízení nezbytné cesty přes pozemek žalované. Právní předchůdce žalobkyň měl zajištěn pěší přístup v rámci obecného užívání lesa podle lesního zákona. Přístup motorových vozidel je limitován udělením výjimky žalovanou, na což není právní nárok. Jelikož byla žalovaná v řízení plně úspěšná, přiznal jí soud prvního stupně plnou náhradu nákladů řízení. Právní předchůdce žalobkyň byl rovněž povinen zaplatit náklady státu, které v průběhu řízení vznikly. Konečně byl právní předchůdce žalobkyň povinen zaplatit soudní poplatek.4. Právní předchůdce žalobkyň podal proti napadenému rozsudku v plném rozsahu odvolání, které odůvodnil tím, že soud prvního stupně byl povinen respektovat aktuální právní stav ohledně pozemku žalované, tj. že se jedná o pozemek s trvalým travním porostem. , právnická osoba, , které uzavíralo, že se jedná o les, bylo zrušeno. Soud prvního stupně nebyl oprávněn tuto odbornou otázku posoudit sám, neboť nedisponuje k posouzení takovéto skutečnosti odpovídajícími odbornými znalostmi. V řízení ani nebyl za tímto účelem ustanoven znalec. Otázku tak posoudil svévolně, nesprávně a k újmě právního předchůdce žalobkyň. Soud prvního stupně ani nevysvětlil, z čeho uzavřel, že údajný les nevznikl z vůle žalované, přestože bylo v řízení prokázáno, že dříve sloužil jako ovocný sad a má právní status trvalého travního porostu a zároveň požívá ochrany zemědělského půdního fondu, v němž je zahrnut. K vynětí pozemku ze zemědělského půdního fondu je vyžadováno rozhodnutí příslušného správního orgánu. Ani po faktické stránce není pozemek žalované lesním pozemkem ani pozemkem určeným k plnění funkcí lesa, a to právě z důvodu, že po jeho části vede zpevněná příjezdová komunikace k sousedním zastavěným pozemkům. Nesprávný byl i závěr soudu prvního stupně o tom, že právní předchůdce žalované neudělil souhlas s užíváním pozemku parc. č. , Anonymizováno, . Vycházel přitom z nedůvěryhodných důkazů a rovněž z provedených důkazů učinil nesprávná skutková zjištění. Navíc v tomto směru neposkytl právnímu předchůdci žalobkyň příslušné poučení o neunesení břemene tvrzení. Právní předchůdce žalobkyň zakoupil pozemky v dobré víře od obce Řendějov. V té době na nich byla vystavěna slepičárna. Není pravda, že by na pozemku žalované došlo k nějakým stavebním úpravám a vyrovnání terénu. To nebylo v řízení prokázáno. Obec právního předchůdce žalobkyň ujistila, že může pozemek žalované jako přístupovou cestu užívat a nebránil se proti tomu ani tehdejší vlastník, který naopak poskytl veškerou potřebnou součinnost při výstavbě rodinného domu na pozemku parc. č. st. 221. Vztahy byly dobré do doby, kdy vlastnictví nabyla žalovaná. Právní předchůdce žalobkyň proto neměl potřebu dávat tomuto užívání nějaký právní rámec. Nemůže se jednat o hrubou nedbalost. Právní předchůdce žalobkyň se snažil domluvit i se žalovanou, avšak marně. Aktuální situaci by nemohla vyřešit nájemní smlouva, neboť mezi účastníky panuje vzájemná a dlouhodobá antipatie. Výše žalovanou požadovaného nájemného byla neúměrně vysoká. Žalovaná dnes už ani o uzavření nájemní smlouvy nemá zájem.5. Žalovaná ve vyjádření k odvolání uvedla, že s napadeným rozsudkem souhlasí a považuje ho za věcně správný. Důkazy bylo prokázáno, že pozemek žalované plní funkci lesa. Druh pozemku zapsaný v katastru nemovitostí je pouze deklaratorním údajem a nemá právní závaznost. Rozhodnutím správního orgánu nedochází ke změně faktického stavu pozemku, ale pouze se narovnává skutečný stav se stavem zapsaným a právním. V tomto případě se tak nejedná o řízení o vynětí ze zemědělského půdního fondu. Pozemek parc. č. , Anonymizováno, byl otci žalované do užívání vrácen v roce 1996 a navazuje na souvislé lesní pozemky v okolí. Historicky tak docházelo k živelnému zalesňování stávajícího pozemku (a to ještě před vrácením). Ovocné stromy tvoří na pozemku žalované výraznou minoritu dřevního porostu. Začlenění ovocných stromů je z hlediska přirozeného lesního hospodářství dokonce žádoucí. Na pozemku žalované se nenachází zpevněná komunikace. K terénním úpravám a užívání přístupové cesty došlo bez právního důvodu. Takové jed