27 Co 186/2025-382 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud v Příbrami rozhodl rozsudkem uvedeným v záhlaví (dále jen „rozsudek soudu prvního stupně“) ve výroku I. o povinnosti žalované vyklidit a vyklizené žalobkyni odevzdat pozemky parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , par. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č., , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, zapsané na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, , obec , adresa, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , katastrální pracoviště , adresa, , a pozemek parc. č. , hodnota, zapsaný na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, , u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, katastrální pracoviště , adresa, , vše do 15 dnů od právní moci rozsudku. Ve výroku II. rozhodl o zastavení řízení v části, v níž se žalobkyně domáhala proti žalované dále vyklizení a odevzdání vyklizeného pozemku parc. č. , hodnota, , k.ú. , adresa, . Procesně převážně neúspěšné žalované s odkazem na § 142 odst. 3 o.s.ř. uložil ve výroku III. povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši celkem 71 596,20 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.2. Při svém rozhodnutí vyšel soud prvního stupně ze zjištění, že žalobkyně je vlastnicí shora uvedených pozemků na základě darovací smlouvy ze dne 16. 3. 2023 uzavřené s jejím strýcem , jméno FO, , jméno FO, . Žalovaná dané pozemky užívá na základě nájemní smlouvy, kterou uzavřela s uvedeným předchůdcem žalobkyně , jméno FO, , jméno FO, dne 3. 10. 2011, ve znění dodatku č. , hodnota, ze dne 22. 8. 2017, jímž bylo změněno ujednání o době nájmu tak, že nájem se sjednává na dobu neurčitou s písemnou výpovědí a desetiletou výpovědní lhůtou, přičemž uvedenému nájemnímu vztahu dle smlouvy ze dne 3. 10. 2011 (ve znění dodatku z 22. 8. 2017) předcházel ještě nájem sjednaný mezi týmiž stranami nájemní smlouvou ze dne 29. 12. 2000 na dobu určitou od 1. 1. 2001 do 31. 12. 2010. Soud vzal dále za prokázané, že žalobkyně zaslala žalované písemnou výstrahu ze dne 28. 8. 2024 a 6. 9. 2024, v nichž popsala způsob hospodaření žalované na pronajatých pozemcích jako rozporný s péčí řádného hospodáře a požadovala uvedení pozemků do původního stavu, a že následně dopisem ze dne 20. 9. 2024 žalobkyně od nájemní smlouvy odstoupila s odkazem na § 3074 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o.z.“), a na § 679 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „obč.zák.“). Soud prvního stupně uzavřel, že žalobkyní učiněné odstoupení od nájemní smlouvy bylo důvodné. Tento závěr opřel především o písemný znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , ze dne 14. 2. 2025, vypracovaný k zadání žalobkyně „za účelem posouzení znehodnocení parcel žalobkyně v k.ú. , adresa, za období od října 2011 dosud“. Znalec v posudku ověřoval a posuzoval stav tam označených pozemků o rozloze 25,5604 ha, z nichž 21,9285 ha je součástí zemědělského půdního fondu, a identifikoval znehodnocení několika typů. Za nejzávažnější označil sejmutí ornice s podorničím až na půdotvorný substrát na 0,4526 ha u pozemku parc.č. , hodnota, . Jako další typy znehodnocení posuzovaných pozemků uvedl nálet křovin na ploše celkem , hodnota, ha (na všech posuzovaných pozemcích), nálet stromů různé hustoty a stáří na 0,8626 ha a zhutněnou ornici s porušenou strukturou (vyjeté koleje) na 0,555 ha, které lze dle znalce odstranit šetrným pokácením náletu, biologickou rekultivací a postupnými agrotechnickými zásahy. Závěr o opodstatněnosti provedeného odstoupení od nájemní smlouvy měl dále soud prvního stupně vedle uvedeného znaleckého posudku podpořený i k důkazu provedenou fotodokumentací a cenovou kalkulací rekultivačních prací předloženou žalobkyní a vyčíslenou , tituly před jménem, , jméno FO, na částku 4 252 269 Kč včetně DPH, jež dle soudu prvního stupně podpůrně dokládá rozsah nezbytných zásahů k uvedení pozemků do původního stavu. Výhrady žalované k posudku, včetně námitky, že znalec částečně vstupoval do právních otázek, neshledal soud významnými. Po právní stránce soud věc posoudil s přihlédnutím k přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 a § 3074 o. z. za použití § 679 odst. 3 obč. zák. Soud dovodil, že žalovaná se k pronajatým nemovitostem „nechovala jako k vlastním“, ale naopak nechala „minimálně některé z nich“ takto „devastovat“. Dle soudu prvního stupně jednáním žalované „došlo ke znehodnocení nejenom půdy, ale pronajatých pozemků obecně“, a to tím, že žalovaná porušovala své povinnosti spojené s řádným obhospodařováním zemědělské půdy, kdy v důsledku vyježděných hlubokých kolejí, zhutnění ornice, eroze půdy, zarůstání nálety dřevin, ponechávání pozemků ladem a zejména sejmutím ornice a podorničí až do hloubky cca 50 cm na části parcely č. , hodnota, , vznikla žalobkyni škoda značného rozsahu. Možnost nápravy u části poškození znalec sice připustil prostřednictvím agrotechnických zásahů a biologické rekultivace, nicméně rozsah poškození, zejména u parcely č. , hodnota, , soud hodnotil jako závažný a za této situace shledal podmínky § 679 odst. 3 obč. zák. naplněnými, a proto považoval odstoupení od nájemní smlouvy učiněné žalobkyní dopisem ze dne 20. 9. 2024 s výzvou k vyklizení do 10 dnů od doručení za platné a účinné. Uzavřel tedy, že žalovaná nadále užívá pozemky bez právního důvodu, zasahuje do vlastnického práva žalobkyně, čímž naplňuje skutkovou podstatu § 126 odst. 1 obč. zák., a žalobkyně se proto může domáhat jejich vydání a vyklizení. Argumentaci žalované o zneužití práva, rozporu s dobrými mravy a nepřiléhavosti odstoupení z důvodu účelovosti a překotnosti postupu žalobkyně soud nepřijal s tím, že dovolávat se dobrých mravů nemůže ten, kdo se sám chová v rozporu s nimi; odkazy žalované na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu soud neshledal v dané věci přiléhavými, neboť skutkový základ pro závěr o zneužití práva a rozporu s dobrými mravy dle soudu naplněn nebyl.3. Proti výrokům I. a III. rozsudku soudu prvního stupně podala žalovaná včasné odvolání, následně doplněné podáním z 16. 6. 2025. Výrok II. o částečném zastavení řízení (pro zpětvzetí žaloby) nebyl odvoláním napaden, a není tak předmětem odvolacího řízení. Žalovaná ve svém odvolání soudu prvního stupně vytýkala zejména nevypořádání se s důkazní situací, kdy dle žalované soud část důkazů preferoval oproti jiným, část důkazů, zejména těch, které navrhovala žalovaná, neprovedl, čímž neúplně zjistil skutkový stav. Rekapitulovala chronologicky skutkový stav a poukazovala na to, že ve výzvě ze srpna 2024 žalobkyně žalované stanovila k provedení tam požadovaných prací lhůtu několika málo dnů, ještě před jejím uplynutím zaslala další „nesrozumitelnou“ výzvu a krátce poté od nájemní smlouvy odstoupila s odůvodněním, že žalovaná pozemky žalobkyně poškodila. Žalovaná zdůrazňovala, že žalobkyní vytýkané poškození pozemků jí však nebránilo v tom, aby dotčené pozemky obratem pronajala (propachtovala) jinému nájemci (pachtýři) , právnická osoba, k totožnému způsobu využití, aniž by byl tento upozorňován na nějaké škody, naopak bylo žalobkyní jako propachtovatelem deklarováno, že předmět pachtu přenechává ve stavu způsobilém k řádnému užívání a požívání, a pachtýř (jenž byl dobře obeznámen s faktickým stavem daných pozemků, neboť fotografie a videa pozemků navrhované žalobkyní v řízení k důkazu sám pro žalobkyni pořídil) tyto skutečnosti podpisem pachtovní smlouvy stvrdil. Dle žalované lze z uvedeného dovodit, že obě strany shledaly dotčené pozemky v říjnu 2024 způsobilými k provozování zemědělské výroby, tedy bez poškození. Žalovaná považovala jednání žalobkyně vedoucí k odstoupení za překotné a účelové, kdy jeho pravým důvodem nebylo tvrzené poškození pozemků, ale pouze snaha ukončit se žalovanou platnou smlouvu, obejít tak desetiletou výpovědní lhůtu sjednanou v dané nájemní smlouvě a předmět nájmu přenechat v co nejkratší době ke shodnému užívání , právnická osoba, . Dle žalované nebylo dosud prokázáno, že by žalovaná skutečně pozemky žalobkyně vážně poškodila, nebyly provedeny k tomu dostatečné důkazy, které by odůvodnily odstoupení žalobkyně od smlouvy. Namítala nedostatečné odůvodnění závěru soudu prvního stupně, včetně toho, proč nebyly provedeny další důkazy. Soud prvního stupně dle žalované v podstatě vyšel výhradně ze znaleckého posudku předloženého žalobkyní, s úvahami znalce pracoval jako s vlastními skutkovými závěry a v dalš