27 Co 91/2025-219 — Krajský soud v Praze

1. Rozsudkem Okresního soudu Praha-východ č.j. 7 C 303/2022-150 ze dne 10.9.2024 (dále též jen „rozsudek soudu prvního stupně“) bylo rozhodnuto, že žalovaná je povinna do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku bezplatně odstranit vady díla, „, adresa, “, realizovaného na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , ostatní plocha, nacházejícím se v obci a kat.úz. , adresa, , a to konkrétně fotbalového hřiště na tomto pozemku, a to tak, aby zrnitostní složení vegetační vrstvy fotbalového hřiště splňovalo požadavky normy ČSN DIN 18035-4, aby tato vegetační vrstva měla vhodný poměr písku, ornice a rašeliny, zvláště, aby obsahovala dostatečné množství písku, aby byly jednotlivé složky této vegetační vrstvy dostatečně promíchány a vegetační vrstva byla homogenní, tak, aby fotbalové hřiště (jeho vegetační vrstva), bylo dostatečně propustné a umožňovalo vsakování povrchových vod (výrok I.), a že žaloba se zamítá co do návrhu na odstranění vady, jež měla spočívat v použití nevhodné frakce písku a odstranění nesouladu s požadavky normy ČSN 735910 (výrok II.). Dále bylo rozhodnuto, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši 58 572 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce (výrok III.) a že žalovaná je povinna „zaplatit státu na náhradu nákladů řízení částku, o jejichž splatnosti a výši bude rozhodnuto samostatným usnesením“ (výrok IV).2. Soud prvního stupně skutkově uzavřel, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem byly, mimo jiné, stavební práce na fotbalovém hřišti , Anonymizováno, , při kterých měla žalovaná zhotovit novou vegetační vrstvu hřiště a na ni položit travní koberec. V průběhu záruční doby byly zjištěny a reklamovány vady fotbalového hřiště projevující se jeho špatnou (nerovnoměrnou) propustností. Problém se přes snahu účastníků nepodařilo odstranit. Žalobce zadal pro účely posouzení vad zpracování Expertní zprávy u ČVUT – , Anonymizováno, a následně také znalecký posudek. Tyto potvrdily, že fotbalové hřiště trpí vadami majícími svůj původ v tom, že žalovaná nedodržela projektovou dokumentaci a ujednání smlouvy, svrchní vegetační vrstva nesplňuje požadavky normy ČSN DIN 18035-4, obsahuje vysoké procento jílovitých prachových částic a málo písku, nebylo také provedeno správné mísení materiálu pro vegetační vrstvu v míchacím zařízení, pročež tento materiál není homogenní. To vše vede k tomu, že při delších deštích neumožňuje vegetační vrstva hřiště dostatečné vsakování povrchových vod, na hřišti se drží voda, je podmáčené a nemůže být používáno ke svému účelu. V rámci reklamace žádal žalobce odstranění vad, tyto se však odstranit nepodařilo, a proto byla podána žaloba, kterou se žalobce domáhá bezplatného odstranění zjištěných vad.3. Po právní stránce byl spor mezi účastníky posouzen tak, že mezi nimi byla uzavřena smlouva o dílo ve smyslu § 2586 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o.z.“). Žalovaná byla jakožto zhotovitel povinna provést dílo bez vad (§ 2615 odst. 1 o.z.), také obecná ustanovení o závazcích (§ 1914 o.z.) stanoví povinnost plnit bez vad s vlastnostmi vymíněnými nebo obvyklými tak, aby bylo možné použít předmět plnění podle smlouvy, a je-li stranám znám, i podle účelu smlouvy. Žalovaná však dílo provedla zčásti vadně, neboť, jak bylo prokázáno, fotbalové hřiště, jakožto část mezi stranami sjednaného díla, nemůže po silnějších deštích sloužit svému účelu. Danou vadu spočívající v nedostatečné propustnosti svrchní vegetační vrstvy považoval soud prvního stupně za vadu podstatnou (§ 2002 odst. 1 o.z.), zakládající žalobci právo žádat po žalované odstranění vady opravou díla (§ 2106 odst. 1 písm. b) o.z. ve spojení s § 2615 odst. 2 o.z.) s tím, že stejné právo by žalobci náleželo i v případě, že by vada měla být považována za nepodstatnou (§ 2107 odst. 1 o.z. ve spojení s § 2615 odst. 2 o.z.). V plynoucí sjednané záruční době 60 měsíců žalobce vady reklamoval a sdělil žalované, že žádá, aby dílo bylo opraveno. Podrobnosti byly sjednány v čl. 8 smlouvy. Bylo prokázáno, že žalobce vady žalované oznámil a dle soudu takto učinil včas při dodržení sjednaných lhůt. Namítala-li žalovaná, že vady byly vytknuty opožděně a právo žalobce na reklamaci je prekludováno, soud prvního stupně nepovažoval tuto námitku za důvodnou. Především vycházel ze smlouvy, kde bylo sjednáno, že takovouto námitku není žalovaná oprávněna vznést. Navíc dospěl soud prvního stupně po provedeném dokazování k závěru, že o nedostatcích vegetační vrstvy žalovaná věděla, byla na ně upozorňována svým subdodavatelem odmítajícím zprvu položit na ni trávník. Tedy i za předpokladu, že by se žalovaná uplatněné námitky opožděné reklamace nevzdala smluvně, nebyla by oprávněna ji použít i s přihlédnutím k ustanovení § 2112 odst. 2 o.z.4. Důvodnými neshledal soud prvního stupně ani ostatní námitky žalované. Pokud jde o tvrzenou nezávaznost norem, strany jejich závaznost stanovily smluvně, žalovaná se ve smlouvě zavázala (čl. 6.1 a 6.5) k tomu, že dílo provede dle příslušných norem. Rovněž stavební povolení jako podmínku pro provedení stavby uvádí dodržení příslušných norem ČSN a smlouva v rámci rozsahu a způsobu provedení díla na stavební povolení odkazuje. Přitom právě skutečnost, že žalovanou použitý materiál do vegetační vrstvy nesplňuje nároky dané normou ČSN DIN 18035-4 stanovící požadavky propustnosti pro vodu a rozsah zrnitostního složení směsí pro vegetační vrstvu půdy pro sportovní plochy spatřoval znalec jako zásadní problém. Žalovaná se bránila proti uplatněnému nároku i tím, že s odkazem na zápis ze dne 31.8.2020 dovozovala, že se žalobce ve vztahu k fotbalovému stadionu po provedení aplikací technologie Verti-Drain záručních práv vzdal. Soud prvního stupně se ale ztotožnil s argumentací žalobce, že na základě tohoto zápisu nemohlo platně dojít ke změně smlouvy o dílo, přičemž omezení záruky by takovou změnou bylo. Vycházel z jasně smluvně dohodnutých pravidel pro možné změny smlouvy, kdy nebyly dodrženy ani formální, ani personální podmínky k uzavření dohody měnící smlouvu o dílo. Navíc nebyly dodrženy ani předpisy stanovící pro platnost uzavřené dohody její zveřejnění v registru (tak jak sama smlouva tyto podmínky dodržela a zveřejněna byla) a chybí i schválení změny Radou města. K této námitce tedy soud prvního stupně uzavřel, že žalobce se práv z odpovědnosti za vady nevzdal. Co se týče námitek, že pokud by dílo vůbec vady mělo, což žalovaná popírala, mohly by být způsobeny vadnou údržbou hřiště, nebo zásahem třetí osoby při provádění Verti-Drainu, či by měl být žalobce za takové vady odpovědný, neboť provádění díla řádně nekontroloval, ani tyto soud soud prvního stupně nehledal důvodnými. Z doplňujícího výslechu znalce ke znaleckému posudku bylo prokázáno, že ani nesprávná údržba, ani provzdušňování půdy strojem Verti-Drain, by na zjištěné vady neměla žádný vliv. Navíc žalovaná ani po poučení soudem netvrdila jiné konkrétní skutečnosti, které by byly možnou příčinou, či by měly vliv na žalobcem tvrzené vady. Pokud jde o zanedbání kontroly a možnou spoluodpovědnost za tvrzené vady, také zde zůstala tvrzení žalované přes poučení soudu nekonkrétní a soud prvního stupně uzavřel, že u žalobce jako laika, co se týče posouzení problematičnosti vegetační vrstvy a její propustnosti, nelze shledat opomenutí kontroly provádění díla, které by mělo vést k jeho spoluodpovědnosti za zjištěné vady. Kontrola způsobu provádění díla byla navíc stanovena jako oprávnění objednatele a nebylo ani tvrzeno, že by žalovaná stanoveným způsobem vyzývala žalobce ke kontrole a prověření prací a žalobce na takové výzvy nereagoval. Proto soud prvního stupně dovodil, že co do vad uváděných v soupisu reklamovaných vad pod č. 1, 2, 3, 5 a 6 je žaloba důvodná a ve výroku I. uložil žalované povinnost tyto vady odstranit. Ve zbytku (v rozsahu, který nebyl vyloučen k samostatnému projednání) soud prvního stupně výrokem II. žalobu zamítl. Podle výsledku řízení pak soud prvního stupně rozhodl „podle § 142 odst. 1 o.s.ř.“ o náhradě nákladů mezi účastníky a „podle § 148 o.s.ř.“ i o základu náhrady nákladů řízení státu. Výše těchto nákladů již stanovena nebyla.5. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala odvolání pouze žalovaná, a to v rozsahu jí nepříznivých výroků I., III. a IV. Meritorní zamítavý výrok II. naopak odvoláním napaden nebyl a jako oddělitelný již nabyl samostatně právní moci, takže nebyl předmětem odvolacího přezkumu (srov. § 206 o.s.ř.).6. Žalovaná v odvolání předně namítala, že jí soud prvního stupně uložil plnění, které je neurčité a nevykonatelné, a navíc neodpovídá ani formálnímu, ani věcnému vymezení požadovanému v žalobě, ačkoli k žádné změně petitu nedošlo (nebyl dodržen postup dle § 95 o.s.ř.).7. Dále staví obranu zejména na ujednání zachyceném v zápisu z jednání dne 31.8.2020, podle něhož po provedení tří aplikací Verti-Drainu měla záruka za podloží přejít na objednatele – město (žalobce). Nesouhlasí se závěrem o neplatnosti této změny pro nedostatek formy, personální n