28 Co 1/2025-306 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud , adresa, -východ (dále jen „soud prvního stupně“) rozhodl výrokem I. rozsudku ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, (dále jen „napadené rozhodnutí“), o zrušení podílového spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaných k pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům, k pozemku parc. č., Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a k pozemku parc. č. , hodnota, v obci , adresa, a katastrálním území , adresa, , zapsaným na listu vlastnictví č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -východ (dále jen „nemovitosti“), a o přikázání spoluvlastnického podílu žalobkyně o velikosti 1/12 první žalované tak, že spoluvlastnické podíly žalovaných měly nadále činit 2/3 pro první žalovanou, 1/12 pro druhou žalovanou, 1/12 pro třetího žalovaného, 1/12 pro čtvrtou žalovanou a 1/12 pro pátou žalovanou. Výrokem II. byla první žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni přiměřenou náhradu ve výši , částka, do tří měsíců od právní moci rozsudku. Výrokem III. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Výroky V. a VI. byla žalobkyni a žalovaným uložena povinnost zaplatit České republice náhradu nákladů řízení ve výši, která bude stanovena v samostatném usnesení. Výrokem VII. bylo rozhodnuto o povinnosti žalobkyně zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši , částka, . Usnesením soudu prvního stupně ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo rozhodnuto, že výše nákladů, které je žalobkyně a pátá žalovaná každá povinna zaplatit státu činí , částka, , výše nákladů, které jsou každý z žalovaných 1. – 4. povinen zaplatit státu, činí , částka, .2. Soud prvního stupně vyšel z návrhu žalobkyně, kterým se domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem jejich prodejem ve veřejné dražbě a rozdělením výtěžku mezi účastníky řízení podle velikosti jejich spoluvlastnických podílů. Žalobkyně uváděla, že svůj spoluvlastnický podíl nabyla na základě usnesení o příklepu soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, -město, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , a že nadále nemá zájem o setrvání ve spoluvlastnickém vztahu s ostatními spoluvlastníky, ani o přikázání nemovitostí do svého výlučného vlastnictví.3. Soud prvního stupně se zabýval i tvrzeními žalovaných, kteří uváděli, že s návrhem na zrušení podílového spoluvlastnictví souhlasí, avšak navrhují, aby byl spoluvlastnický podíl žalobkyně přikázán první žalované, která byla připravena žalobkyni uhradit přiměřenou náhradu. Tento návrh odůvodňovali zájmem na zachování vlastnického práva jejich rodiny k nemovitostem. Požadovali, aby při stanovení přiměřené náhrady bylo soudem přihlédnuto ke korektivu dobrých mravů, a to s poukazem na nemorální podnikání žalobkyně, která vlastní spoluvlastnické podíly napříč celou Českou republikou, a žalovaní tak nejsou jediní, se kterými vede řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, tedy aby soudem nebyla poskytována ochrana záměru žalobkyně obohatit se na úkor žalovaných. Přiměřená náhrada stanovená na základě znaleckého posudku by byla v hrubém nepoměru s částkou, za kterou byla žalobkyně ochotna ve veřejné dražbě svůj spoluvlastnický podíl nabýt (tj. , částka, v roce 2019). Žalovaní proto navrhli, aby přiměřená náhrada byla stanovena buď indexací historické tržní ceny obecnou inflací jako univerzálním hlediskem znehodnocování peněz, tj. zvýšením o , částka, , nebo indexací historické tržní ceny cenami nemovitostí ve Středočeském kraji, tj. zvýšením o , částka, .4. Soud prvního stupně dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobkyně a žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí, přičemž žalobkyně vlastní podíl o velikosti 1/12, první žalovaná podíl o velikosti 7/12, druhá žalovaná podíl o velikosti 1/12, třetí žalovaný podíl o velikosti 1/12, čtvrtá žalovaná podíl o velikosti 1/12, pátá žalovaná podíl o velikosti 1/12. První žalovaná nabyla svůj spoluvlastnický podíl jednak na základě smlouvy o převodu nemovitosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jednak na základě usnesení Okresního soudu , adresa, -východ ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Na základě tohoto usnesení nabyli své spoluvlastnické podíly i ostatní žalovaní. Žalobkyně svůj spoluvlastnický podíl nabyla na základě usnesení o udělení příklepu soudního exekutora, Exekutorského úřadu , adresa, -město, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Obvyklá cena pozemků parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, (který tvoří izolační zeleň mezi dálnicí a zástavbou) včetně staveb ve stavu k 26. únoru 2024 činila , částka, , obvyklá cena pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, činila , částka, . Za předpokladu, že by znalec určoval cenu pouze spoluvlastnického podílu o velikosti 1/12, byla by cena snížena o 30 %, neboť obchodovatelnost malých podílů je obtížnější. Z účtu č. , č. účtu, vedeného na jméno , Jméno žalované A, bylo na pobočce v Říčanech vybráno , částka, a následně dalších , částka, , což jsou částky dostatečné k vyplacení přiměřené náhrady žalobkyni.5. Soud prvního stupně nedoplnil dokazování dalšími (prvním až čtvrtým žalovaným) označenými důkazy, neboť byly navrženy až poté, co nastaly účinky koncentrace řízení. Zároveň uvedl, že navržené důkazy týkající se způsobu stanovení přiměřené náhrady a charakteru podnikatelské činnosti žalobkyně by na rozhodnutí ve věci neměly vliv, a to s ohledem na konstantní závěry judikatury dovolacího soudu.6. Soud prvního stupně posoudil zjištěné skutečnosti podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), konkrétně postupoval při řešení otázky zrušení spoluvlastnictví podle § 1140 o. z. a § 1143 o. z., při řešení otázky způsobu vypořádání postupoval podle § 1144 odst. 1 o. z. a § 1147 o. z., přičemž uzavřel, že žaloba nemohla být zamítnuta z důvodu žalovanými tvrzené újmy, která by mohla vzniknout především první a čtvrté žalované, jež ve stavbě rodinného domu s dalšími členy své rodiny bydlí, neboť konkrétní skutková tvrzení týkající se této námitky nebyla ani na výzvu soudu prvního stupně nikterak doplněna, a dále k tomuto obecnému tvrzení nebyly označeny ani žádné důkazy. Reálné rozdělení nemovitostí nebylo možné, neboť by postrádalo jakékoliv funkční opodstatnění a snížilo by hodnotu nemovitostí. Pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, je sice v katastru nemovitostí veden jako orná půda, tvoří však pouze izolační zeleň mezi dálnicí a zástavbou a fakticky není pro účely, ke kterým může orná půda sloužit, užíván. Nedělitelnost je tak dána nepřiměřeností nákladů, které by v souvislosti s rozdělením tohoto pozemku vznikly, skutečností, že pozemek je lemován dubovou alejí, která je chráněná a není ji možné pokácet za účelem zřízení přístupu, a nízkou výměrou nově vzniklého pozemku. Další náklady by současně vznikly v souvislosti s vystavěním plotu. Náklady spojené s rozdělením pozemku by nadto mohly dosáhnout částky blížící se výši přiměřené náhrady, která by žalobkyni za její spoluvlastnický podíl na předmětném pozemku jinak náležela. S ohledem na závěr o nedělitelnosti soud prvního stupně přistoupil ke zkoumání solventnosti první žalované, a to ve vztahu k částce , částka, , která odpovídá velikosti podílu žalobkyně. Soud prvního stupně se přitom neztotožnil s argumentací žalovaných ohledně poměrného zkrácení výše přiměřené náhrady, a to s odkazem na konstantní závěry judikatury dovolacího soudu ve věcech zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, podle kterých existence podílového spoluvlastnictví účastníků řízení k nemovitosti není sama o sobě důvodem, pro který by měla být obecná cena nemovitosti stanovená pro účely vypořádání takového spoluvlastnictví snížena, stejně tak podle kterých nemůže být důvodem pro výjimečné snížení přiměřené náhrady okolnost, že spoluvlastník nabyl podíl v dražbě za výrazně nižší cenu a nabytí podílu nebylo primárně motivováno realizací práva spoluvlastníka nemovitosti užívat, ale ekonomickou úvahou směřující k nabídce prodeje spoluvlastnického podílu s tím, že v případě absence dohody bude uplatněn požadavek na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. O delší pariční lhůtě rozhodl soud prvního stupně z toho důvodu, že první žalovaná prokázala svoji solventnost ohledně téměř 90 % z celkové částky soudem stanovené přiměřené náhrady, v poskytnuté prodloužené lhůtě tedy bude mít dostatek času zajistit si zbývající část prostředků ve výši , částka, . Uvedl, že při úvahách o prodloužené délce pariční lhůty přihlédl k tomu, že žalobkyně nabyla svůj spoluvlastnický podíl v dražbě za účelem zisku, zatímco žalovaní mají k nemovitostem dlouhodobou vazbu a někteří v nich rovněž uspokojují svoji bytovou potřebu.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně s odkazem na judikaturu Ústavního soudu týkající se řízení s povahou iudicii duplicis tak, že žádný z účastníků řízení