106 Co 11/2026-210 – Krajský soud v Praze

ECLI: ECLI:CZ:KSPH:2026:106.Co.11.2026.1
Datum: 2026-05-19
Předmět: o zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 3 nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 126a z. č. 99/1963 Sb., § 132 z. č. 99/1963 Sb., § 137 z. č. 99/1963 Sb., § 142a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č.
lhůtysmlouva o díloprávnická osobadokazovánívýklad projevu vůlesvědeknáhrada nákladůsplnění závazkuodvolánísvědečnénáklady řízeníhodnocení důkazůjednatelvady řízenívýklad právního jednánípodnikatelnásledek
O co šlo: o zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím (§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 3 nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 126a z. č. 99/1963 Sb., § 132 z. č. 99/1963 Sb., § 137 z. č. 99/1963 Sb)
1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 20 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 6. 8. 2024 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Dalším výrokem (II.) uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 53 757,59 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce. Posledním výrokem (III.) uložil žalované povinnost zaplatit plnou náhradu nákladů řízení České republice, na účet Okresního soudu Praha – západ, ve výši, která bude určena v samostatném usnesení, do tří dnů od právní moci takového usnesení.2. Proti tomuto rozsudku podala včas odvolání žalovaná. V odvolání namítá, že soud prvního stupně nepostupoval správně, když , jméno FO, , který byl jednatelem žalované v rozhodné době, vyslechl jako svědka a nikoliv jako účastníka řízení. Skutkové zjištění jako výsledek takto vadného hodnocení důkazů soudem neodpovídá postupu vyplývajícímu z ustanovení § 132 o. s. ř. a již jen z tohoto zásadního důvodu by měl být rozsudek bez dalšího zrušen a věc vrácena k novému projednání a rozhodnutí. Dalšími důvody pro podání odvolání jsou ty, že soud zamítl důkaz výslechem svědka , jméno FO, v postavení jednatele jediného společníka žalované společnosti , právnická osoba, , výslechem svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , který se stal jednatelem až po rozhodných skutečnostech, nicméně byl pověřen jediným společníkem pro kontrolu hospodaření a prověřením podezření, že dochází k neoprávněným výplatám finančních prostředků žalované třetím osobám z pokynu jednatele , jméno FO, . Soud též neprovedl důkazy listinami z policejního spisu Krajského ředitelství Policie pro Středočeský kraj, sp. zn. , Anonymizováno, a výpisy z bankovních účtů, které tvrzení žalované rovněž potvrzují. Přitom argumentace, že docházelo k neoprávněným výplatám z účtu žalované, že došlo k nezákonnému převzetí obchodního případu, kdy na tomto participoval jak bývalý jednatel, tak žalobce, je pro tuto věc zásadní. Soud se řádně nevypořádal s námitkou žalované na věrohodnost slyšených osob. Je třeba si uvědomit, že žaloba je odůvodněna tím, že žalobce měl sjednat smlouvu s , jméno FO, v pozici jednatele, kdy tato schůzka probíhala výlučně mezi těmito dvěma osobami. Nikdo jiný nebyl přítomen a nemůže tedy obsah dohody potvrdit. Svědci se mohli vyjádřit toliko k případné přítomnosti žalobce na místě, kde se konaly předmětné akce, nikoliv k tomu, jak přesně zněla dohoda mezi žalobcem a žalovanou, zastupovanou , jméno FO, . Přesto se k této otázce vyjadřovali. V kontextu toho, že mají eminentní zájem na výsledku sporu (ať už jej vedou nebo vyčkávají, jak to dopadne – viz svědek , jméno FO, ), jsou jejich výpovědi rozhodně nevěrohodné v té části, kde se vyjadřují k obsahu a rozsahu dohody mezi žalobcem a žalovanou. Závěr soudu prvního stupně, že z výpovědi svědků je prokázáno, že mezi žalobcem a žalovanou došlo k uzavření smlouvy a co bylo jejím obsahem, je zcela nesprávný a nevyplývá z žádného dokazování. Potvrzení ze dne 6. 8. 2024 vystavené , jméno FO, , bylo vystaveno v situaci, kdy ten již nebyl statutárním zástupcem žalované. Současně žalovaná napadá výrok o náhradě nákladů řízení, neboť žalobce se na žalovanou obrátil s výzvou k úhradě ale bez jakékoliv bližší specifikace. Konkrétní tvrzení nebyla jasná ani z podané žaloby a teprve při ústním jednání konaném dne 5. 5. 2025 byla předložena skutková tvrzení, která však již žalovaná neměla možnost jakkoliv ověřit. Žalobce nesplnil svou povinnost ve smyslu ustanovení § 142a o. s. ř. a tedy ani v případě, že by byl ve věci samé úspěšný, nemá nárok na náhradu nákladů řízení. Žalovaná tak navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil zpět k novému projednání a rozhodnutí.3. Žalobce se k podanému odvolání vyjádřil s tím, že soud prvního stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu, jednotlivé důkazy hodnotil jak jednotlivě, tak v jejich vzájemné souvislosti a dospěl ke správným skutkovým i právním závěrům. Námitka žalované, že , jméno FO, měl být vyslechnut výlučně jako účastník řízení, je nedůvodná. I pokud by byl zvolen nesprávný procesní režim výslechu, nejedná se o takovou vadu řízení, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Rozhodující je obsah výpovědi a její hodnocení soudem, nikoliv formální označení procesního postavení vyslýchané osoby. Pokud si žalovaná myslí, že by svědek vypovídal jinak, tak se pravděpodobně mýlí. Soud prvního stupně navíc neopřel své rozhodnutí výlučně o tuto výpověď ale o celý soubor provedených důkazů. Navržené důkazy, tedy výslechy svědků , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, a listiny z policejního spisu a bankovní výpisy byly zjevně nadbytečné, neboť směřovaly k okolnostem, které nejsou pro posouzení nároku žalobce právně relevantní. Předmětem řízení bylo posouzení existence smluvního vztahu mezi žalobcem a žalovanou a splnění závazku žalobcem, nikoliv posuzování interních vztahů žalované, či její hospodaření. Žalovaná brojí proti hodnocení věrohodnosti svědků, avšak její argumentace je pouze polemikou se závěry soudu. Skutečnost, že někteří svědci mohli mít určitý vztah k věci, sama o sobě nezakládá jejich nevěrohodnost, soud jejich výpověď vyhodnotil v kontextu dalších důkazů, nikoliv izolovaně. , jméno FO, byl v rozhodné době oprávněn za žalovanou jednat. Žalobce žalovanou před podáním žaloby k plnění vyzval, žalovaná nárok odmítla a bylo zřejmé, že bez soudního řízení k dobrovolnému plnění nedojde. Rozhodnutí soudu prvního stupně o nákladech řízení je proto správné. Žalobce tak navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v intencích ustanovení § 212 věty prvé o. s. ř. v celém rozsahu dle ustanovení § 212a odst. 1, 5, 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.5. Z obsahu spisu má odvolací soud zjištěno, že žalobce se žalobou podanou k soudu prvního stupně dne 11. 12. 2024 domáhal po žalované zaplacení částky 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z částky 20 000 Kč od 6. 8. 2024 a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná, jakožto objednatel, učinila u žalobce, jakožto poskytovatele, ústní objednávku, která spočívala v provedení stavby a následném bourání střechy realizované v rámci série akcí , Anonymizováno, . Žalobce pro žalovanou realizoval tuto činnost v několika termínech a na několik místech, mimo jiné ve dnech 28. – 30. 6. 2024 ve , adresa, a 4. – 6. 7. 2024 v Lednici. Za každou z těchto akcí byla dohodnuta odměna pro žalobce ve výši 10 000 Kč, žalobce dne 6. 7. 2024 vystavil žalované dvě faktury č. , hodnota, na částku 10 000 Kč a č. , hodnota, na částku 10 000 Kč, vždy se splatností 5. 8. 2024. Žalovaná tyto faktury odmítla uhradit s tím, že neeviduje žádnou smlouvu, ze které by vyplývalo oprávnění žalobce účtovat požadované částky. Za situace, kdy žalovaná nereagovala ani na předžalobní upomínku ze dne 20. 9. 2024, žalobci nezbývá, než se svých nároků domoci soudní cestou.6. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Popřela, že by s žalobcem učinila ústní objednávku i to, že by s žalobcem uzavřela smlouvu na tvrzený rozsah prací za tvrzenou cenu.7. V řízení před soudem prvního stupně bylo zjištěno, že žalovaná je společností zapsanou v obchodním rejstříku od 18. 4. 2019, kdy tato společnost vznikla. Stoprocentním společníkem společnosti je , právnická osoba, , IČO , IČO, . Jednatelem žalované od jejího vzniku je , jméno FO, , nar. , datum, , v době od 18. 4. 2019 do 10. 7. 2024 byl druhým jednatelem této společnosti , jméno FO, , narozený 20. 1. 1983. Z výpovědí svědků , Anonymizováno, a , jméno FO, soud prvního stupně zjistil, že žalovaná měla smluvně domluveno na rok 2024 se společností , Anonymizováno, dodání techniky, tedy pódia, zvuku a světel, kompletního odbavení kulturních programů, které společnost , Anonymizováno, . realizovala v průběhu letní sezóny roku 2024, vždy o víkendu, na různých místech.8. Z výpovědi svědků , jméno FO, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , jméno FO, soud prvního stupně zjistil, že žalovaná prostřednictvím svého jednatele , jméno FO, uzavírala jednotlivé ústní smlouvy s dalšími spolupracovníky, vždy na konkrétní realizaci zakázky pro společnost , Anonymizováno, Smlouvu uzavřela i se žalobcem. Z výpovědi svědka , jméno FO, a z účastnické výpovědi žalobce soud prvního stupně zjistil, že takováto ústní smlouva byla uzavřena mezi žalovanou jejím jednatelem , jméno FO, a žalobcem na jaře roku 2024, jejím předmětem byla dohoda o opakované činnosti, spočívající v montáži a demontáži pódiových konstrukcí na akcích konaných žalovanou pro společnost , Anonymizováno, . v jednotlivých víkendech, s tím, že cena byla sjednána ve výši 5 000 Kč za montáž pódiových konstrukcí a 5 000 Kč za jejich demontáž. Celkem se

Citovaná ustanovení

§ 14 (182/2006 Sb.)§ 47 (253/2004 Sb.)§ 8 (304/2013 Sb.)§ 126a (99/1963 Sb.)§ 132 (99/1963 Sb.)§ 137 (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 142a (99/1963 Sb.)§ 148 (99/1963 Sb.)§ 149 (99/1963 Sb.)§ 151 (99/1963 Sb.)§ 160 (99/1963 Sb.)