21 Co 326/2025-301 — Krajský soud v Praze

1. Ve shora označené věci se žalobkyně žalobou podanou dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud zrušil nález finančního arbitra č. j. , Anonymizováno, ze dne , datum, (dále jen „nález“) a navazující rozhodnutí finančního arbitra o námitkách č. j. , Anonymizováno, ze dne , datum, (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) a návrh účastnice jako navrhovatelky podaný finančnímu arbitrovi zamítl.2. Podle jejích žalobních tvrzení s žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě níž jí poskytla finanční prostředky ve výši 12 000 Kč, a žalovaná se zavázala vrátit je žalobkyni spolu se sjednanými poplatky a úrokem v 60 pravidelných týdenních splátkách po 363,60 Kč, a dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě níž poskytla žalované finanční prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit je žalobkyni spolu se sjednanými poplatky a úrokem v 60 pravidelných týdenních splátkách po 454,50 Kč Žalovaná celkem uhradila částku 18 250 Kč na smlouvu č. , hodnota, a 10 950 Kč na smlouvu č. , hodnota, . Nálezem byla žalobkyni mimo jiné uložena povinnost uhradit žalované částku 2 200 Kč a finančnímu arbitrovi částku 15 000 Kč, což žalobkyně splnila. Finanční arbitr založil své rozhodnutí na závěru o nedostatečném prověření a posouzení úvěruschopnosti žalované, žalobkyně s tímto názorem však nesouhlasí, neboť ze zjištěného skutkového stavu takový závěr nevychází. Žalovaná byla při uzavírání smluv, zejména prostřednictvím formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, přehledně a srozumitelně upozorněna na veškeré podmínky spotřebitelského úvěru, včetně výše a četnosti jednotlivých splátek a jejich celkové. Žalobkyně před uzavřením obou smluv o úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, když ověřila její majetkové poměry z výplatních pásek a jiných obdobných dokumentů. Po důkladném posouzení dospěla k závěru, že žalované vždy zbývaly dostatečné prostředky k úhradě jejích závazků. Důkazem o splnění zákonné povinnosti zkoumat úvěruschopnost jsou evidenční karta a protokol z informační a posuzovací návštěvy. Není možné objektivně zjistit, zda veškeré skutečnosti tvrzené žalovanou v rámci posuzování úvěruschopnosti jsou pravdivé. Pokud by žalovaná uvedla nepravdivé údaje, způsobila tím sama neplatnost smlouvy o úvěru a nemůže se dovolávat její neplatnosti. Žalobkyně je de facto sankcionována za to, že si nepořídila kopie listin a dokladů poskytnutých žalovanou, což jí ani zákon neukládá. Finanční arbitr sám úvěruschopnost žalované neprověřoval a svůj závěr o neplatnosti smlouvy o úvěru opřel o hypotetickou simulaci finanční situace žalované. Jeho rozhodnutí tak není podpořeno řádně zjištěným skutkovým stavem.3. Žalovaná se plně ztotožnila se závěry finančního arbitra. Současně, jelikož dne , datum, obdržela od žalobkyně přeplatek ve výši 2 200 Kč přiznaný nálezem finančního arbitra, vzala žalovaná svůj návrh na zahájení řízení před finančním arbitrem v této části zpět. Jelikož žalobkyně s tímto zpětvzetím nesouhlasila, rozhodl soud I. stupně usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, , že předmětné zpětvzetí návrhu na zahájení řízení před finančním arbitrem je neúčinné.4. Finanční arbitr ve svém vyjádření k věci zdůraznil, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované zcela rezignovala na ověření výdajů žalované, když vyšla pouze z jejího prohlášení.5. Soud I. stupně napadeným rozsudkem zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhá nahrazení nálezu finančního arbitra č. j. , Anonymizováno, ze dne , datum, ve výroku I. a II. ve spojení s rozhodnutím finančního arbitra o námitkách č. j. , Anonymizováno, ze dne , datum, tak, že se zamítá návrh žalované jako navrhovatelky podaný finančnímu arbitrovi (výrok I.) a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 12 269 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované (výrok II.).6. Podle odůvodnění tohoto rozsudku soud I. stupně věc podle ust. § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastnic, když se účastnice i jejich právní zástupci z jednání omluvili a požádali o projednání věci v jejich nepřítomnosti.7. Z provedených důkazů soud I. stupně zjistil, že účastnice dne , datum, podepsaly smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 12 000 Kč a žalovaná se poskytnuté peněžní prostředky zavázala žalobkyni vrátit s úrokem ve výši 70,89 % Kč, poplatkem za zpracování a doručení úvěru ve výši 3 600 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 840 Kč v 60týdenních splátkách po 363,60 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Před uzavřením smlouvy žalobkyně seznámila účastnici s právy a povinnostmi plynoucími jí z uzavírané smlouvy formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, který účastnice téhož dne podepsala. Zástupce žalobkyně navštívil účastnici dne , datum, v místě bydliště, kde ji informoval o podmínkách poskytnutí půjčky, byla vyplňována evidenční karta klienta, posuzovány příjmy a výdaje žalované a popisován proces posuzování úvěruschopnosti. Účastnice v evidenční kartě klienta uvedla, že bydlí v nájemním bytě, má jiný úvěr u žalobkyně, nemá hypoteční úvěr ani úvěr s balónovou splátkou. Jako svůj zdroj příjmu uvedla mzdu ve výši 21 572 Kč (práce na plný úvazek u společnosti , právnická osoba, ), počet zdrojů příjmů jeden. Mezi výdaji uvedla výdaje na bydlení ve výši 9 050 Kč, životní minimum ve výši 8 190 Kč a nebankovní závazky ve výši 2 000 Kč. Tím byl zjištěn disponibilní zůstatek 2 332 Kč. Dne , datum, účastnice podepsaly smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , jíž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaná se poskytnuté peněžní prostředky zavázala žalobkyni vrátit s úrokem ve výši 70,89 % Kč, poplatkem za zpracování a doručení úvěru ve výši 4 500 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč v 60týdenních splátkách po 454,50 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Před uzavřením smlouvy žalobkyně seznámila účastnici s právy a povinnostmi plynoucími jí z uzavírané smlouvy formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, který účastnice téhož dne podepsala. Zástupce žalobkyně navštívil dne , datum, účastnici v místě bydliště, kde ji informoval o podmínkách poskytnutí půjčky, byla vyplňována evidenční karta klienta, posuzovány příjmy a výdaje žalované a popisován proces posuzování úvěruschopnosti. Účastnice v evidenční kartě klienta uvedla, že bydlí v nájemním bytě, má jiný úvěr u žalobkyně, nemá hypoteční úvěr ani úvěr s balónovou splátkou. Jako svůj zdroj příjmu uvedla mzdu ve výši 22 480 Kč (práce na plný úvazek u společnosti , právnická osoba, ), počet zdrojů příjmů jeden. Mezi výdaji uvedla výdaje na bydlení ve výši 7 000 Kč, životní minimum ve výši 10 330 Kč a nebankovní závazky ve výši 1 576 Kč. Tím byl zjištěn disponibilní zůstatek 3 574 Kč. Účastnice měla podle předložených výplatních pásek od společnosti , právnická osoba, mzdu v květnu ve výši 21 791 Kč, v červnu ve výši 21 097 Kč, v listopadu 2019 ve výši 22 556 Kč a v prosinci 2019 ve výši 22 405 Kč (prokázáno výplatními páskami). Z čestných prohlášení , jméno FO, ze dnů , datum, a , datum, soud zjistil, že přispívá účastnici na bydlení částkou 7 000 Kč. Účastnice uhradila celkem 18 250 Kč na smlouvu č. , hodnota, a 10 950 Kč na smlouvu č. , hodnota, . Dne , datum, uznala vůči žalobkyni částky 7 416 Kč ze smlouvy č. , hodnota, a 20 270 Kč ze smlouvy č. , hodnota, a zavázala se je splnit ve splátkách.8. Dne , datum, podala účastnice návrh k finančnímu arbitrovi, jímž se domáhala určení, že smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, a č. , hodnota, ze dne , Anonymizováno, jsou neplatné, a aby jí žalobkyně vydala bezdůvodné obohacení.9. Finanční arbitr nálezem ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , určil, že smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, je neplatná (výrok I.), žalobkyně je povinna žalované zaplatit částku 2 200 Kč (výrok II.), ve zbývající části návrh navrhovatelky zamítl (výrok III.) a žalobkyni uložil povinnost uhradit sankci ve výši 15 000 Kč (výrok IV.). Finanční arbitr ze shromážděných podkladů nezjistil, že by žalobkyně před uzavřením smluv o úvěru ověřila s odbornou péčí úvěruschopnost účastnice v souladu s ust. § 86 odst. 1 ve spojení s ust. § 75 zákona o spotřebitelském úvěru, a měl tak smlouvu č. , hodnota, o spotřebitelském úvěru za absolutně neplatnou. Žalobkyně předložila pouze dvě výplatní pásky za dva měsíce bezprostředně předcházejícím uzavření smlouvy o úvěru, měla si však opatřit výplatní pásky alespoň za tři měsíce, rovněž nijak neověřila další příjem účastnice např. výpisem z účtu. Dále neprokázala, že by jakkoliv zkoumala měsíční výdaje účastnice. Operovala s částkou životníh