23 Co 323/2025-83 — Krajský soud v Praze

1. Žalobkyně se žalobou po žalovaném domáhala zaplacení 47 595,65 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že si žalovaný u žalobkyně objednal dne 19. 7. 2023 sedací soupravu za sjednanou cenu 47 595,65 Kč. Sedací souprava byla žalovanému doručena v listopadu 2023. Žalobkyně dne 8. 10. 2024 vystavila žalovanému fakturu na úhradu ceny se splatností ke dni 15. 10. 2024. Cena však nebyla do současnosti uhrazena.2. Okresní soud Praha-východ (dále jen „soud prvního stupně“) shora označeným rozsudkem (dále jen „rozsudek soudu prvního stupně“ nebo „napadený rozsudek“) zamítl žalobu o zaplacení 47 595,65 Kč spolu s úrokem z prodlení 12,75 % ročně z této částky od 16. 10. 2024 do zaplacení (výrok I.) a uložil žalobkyni zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení 13 880 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného (výrok II.).3. Napadený rozsudek soud prvního stupně odůvodnil tím, že mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva, dle které žalobkyně žalovanému dodala sedací soupravu. V řízení však bylo rovněž prokázáno, že žalovaný uhradil sjednanou kupní cenu ve výši 47 595,65 Kč. Závazek žalovaného tak zanikl splněním ještě před výzvou k úhradě. Žalovaný se nemohl dostat s plněním do prodlení. Nárok žalobkyně je proto zcela nedůvodný.4. Proti napadenému rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání. Navrhla napadený rozsudek změnit, žalobě v plném rozsahu vyhovět a přiznat jí náhradu nákladů za řízení před soudem prvního stupně i před soudem odvolacím. Namítla, že soud prvního stupně nesprávně uzavřel, že žalovaný v řízení prokázal úhradu kupní ceny. K takovému skutkovému zjištění dospěl, ačkoliv k tomu neexistoval žádný přímý důkaz. Z nepřímých důkazů byly uzavřeny nesprávné skutkové závěry. Zjištění získaná výslechem manželky žalovaného považovala žalobkyně za nevěrohodná, neboť má na výsledku sporu osobní a majetkový zájem. Úhradě kupní ceny ani nebyla svědkyně osobně přítomná. O probíhajícím soudním sporu se žalovaným před svým výslechem mluvila. Tato výpověď nemohla rozhodné skutečnosti prokázat, přesto o ni soud prvního stupně zjevně (s ohledem na průběh soudního řízení) opřel svá skutková zjištění. Jediným přímým důkazem je tak výpověď žalovaného. Soud prvního stupně žalovaného poučil, jaká tvrzení mají být doplněna a prokázána. Následně však měl rozhodné skutečnosti za prokázané, přestože v souladu s poučením žalovaný nedotvrdil a neprokázal, kdy, jak a komu konkrétně zaplatil žalovanou částku. Z napadeného rozsudku tyto závěry nevyplývají. Žalovaný byl v řízení dvakrát poučen, jaké skutečnosti mají být doplněny a prokázány. Žalobkyni se však nedostalo žádného poučení. Na základě takového postupu nemohla žalobkyně očekávat, že bude v řízení neúspěšná. Nebyl proto ani důvod doplnit tvrzení nebo označit důkazy na svou podporu. Žalobkyně přesto k důkazu označila výpis ze své pokladní knihy za období od 1. 5. 2023 do 31. 12. 2023, z níž vyplývá, že žádná hotovost v uváděné výši nebyla přijata. Soud prvního stupně však odmítl důkaz provést s odůvodněním, že byl předložen až po koncentraci řízení. Soud prvního stupně změnil závěr o prokázání rozhodné skutečnosti, aniž by umožnil žalobkyni na tuto skutečnost reagovat. Tímto postupem došlo k porušení rovnosti účastníků a předvídatelnosti soudního rozhodnutí. Žalobkyně tak nadále k důkazu označuje předložený výpis z pokladní knihy (interní účetní dokument žalobkyně) a dále výpověď , jméno FO, , který by se v řízení vyjádřil k otázce úhrady předmětné platby. Byť soud prvního stupně v řízení neuzavřel, že by byla žalobkyně neúspěšná z důvodu neunesení důkazního břemene, nelze neúspěch žalobkyně jinak vykládat. Soud prvního stupně rovněž nesprávně posoudil smluvní podmínky žalobkyně. Zálohová platba je pouze jedna z možností, jak lze kupní cenu uhradit. Nejedná se však o možnost jedinou. Obchodní podmínky nevylučují možnost dodání zboží bez úhrady zálohové faktury. V daném případě tak mohla nastat situace, kdy bylo zboží dodáno, aniž byla zálohová faktura uhrazena. Jednalo se o chybu v interním procesu žalobkyně. Až po určité době žalobkyně zjistila, že ze strany žalovaného nebyla kupní cena uhrazena. Napadený rozsudek je z uvedených důvodů nepřezkoumatelný.5. Žalovaný k odvolání uvedl, že považuje napadený rozsudek za věcně správný, a proto jej navrhl potvrdit a přiznat mu náhradu nákladů odvolacího řízení. V řízení bylo prokázáno, že k úhradě žalované částky došlo. Smluvní dokumentace byla vyhotovena žalobkyní. Pokud by žalovaný kupní cenu neuhradil, nedošlo by ani k dodání předmětné sedací soupravy. Žalovaný si z důvodu stěhování neuchoval doklad o provedené platbě, rozhodné skutečnosti však byly prokázány svědeckou výpovědí a účastnickým výslechem.6. Krajský soud v Praze, jako soud odvolací, přezkoumal napadený rozsudek a řízení, které předcházelo jeho vydání, podle § 212 a následujících zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.7. Předně nelze souhlasit se žalobkyní, že by napadený rozsudek byl nepřezkoumatelný. Z odůvodnění vyplývá, jak soud prvního stupně hodnotil provedené důkazy, k jakému dospěl skutkovému závěru a jak jej právně hodnotil. Měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu prvního stupně je či není přezkoumatelné, nejsou požadavky odvolacího soudu na náležitosti odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, ale především zájem účastníků řízení na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody. I když rozhodnutí soudu prvního stupně nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly - podle obsahu odvolání - na újmu uplatnění práv odvolatele. Rozsudek soudu prvního stupně není nepřezkoumatelný, neboť zjevně namítané nedostatky žalobkyni nebránily v možnosti řádného uplatnění jejích procesních práv v odvolacím řízení. Rovněž odvolací soud je schopen napadený rozsudek přezkoumat a zaujmout právní názor na věc (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 7. 2020, sp. zn. 23 Cdo 1916/2020).8. Rovněž je třeba souhlasit se soudem prvního stupně, že české soudy jsou příslušné k rozhodnutí daného sporu, a to dle čl. 17 odst. 1 písm. c) a čl. 18 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), neboť se jedná o spotřebitelský spor. Žalovaný (vystupující ve sporu jako spotřebitel) je státním občanem Slovenské republiky, avšak s bydlištěm na území České republiky. Kupní smlouva byla uzavřena s žalobkyní coby podnikatelem v České republice.9. Důkazy provedenými před soudem prvního stupně bylo prokázáno, že žalovaný si objednal u žalobkyně na základě objednávky č. OBJ-, Anonymizováno, ze dne 19. 7. 2023 sedací souprava , jméno FO, za částku 47 595,65 Kč. Sedací soupravu žalovaný dne 2. 11. 2023 převzal. Tyto skutečnosti ostatně nebyly mezi účastníky sporné. Sporné bylo, zda žalovaný sjednanou cenu uhradil. Jelikož žalobkyně úhradu ceny neevidovala, zaslala žalovanému fakturu č. FV , Anonymizováno, ze dne 8. 10. 2024 na její zaplacení se splatností 15. 10. 2024.10. Břemeno tvrzení a důkazní ohledně prokázání zaplacení sjednané ceny nesl žalovaný. Soud prvního stupně ho proto správně dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. v tomto smyslu poučil. Žalovaný k tomuto poučení navrhl svůj účastnický výslech a výslech jeho manželky. Soud prvního stupně následně po zhodnocení provedených důkazů, a to jednotlivě, ale i v jejich vzájemné souvislosti (§ 132 o. s. ř.) uzavřel, že má úhradu ceny za prokázanou. Odvolací soud neshledal v hodnocení důkazů soudem prvního stupně žádný logický rozpor. Je pravdou, že zaplacení ceny přímo prokazuje pouze účastnický výslech žalovaného. Tento výslech je však v souladu s ostatními provedenými důkazy, a proto nebylo důvodu se od zjištění tímto důkazem získaných odchýlit. Žalovaný u žalobkyně objednal sedací soupravu. Součástím objednávky jsou platební podmínky, dle kterých má být 100 % zálohová platba uhrazena před zadáním do výroby. Sama žalobkyně v dokumentu označeném Postup spolupráce deklarovala, že po potvrzení objednávky bude vystavena zálohová faktura a až po její úhradě začne běžet termín dodání, tj. až po připsání zálohové platby na účet bude zboží zadáno do výroby. Takový postup předpokládají i Všeobecné obchodní podmínky. Lze souhlasit se žalobkyní, že pouze tyto listinné důkazy samy o sobě neprokazují, že tak skutečně bylo i v daném případě postupováno. Nicméně podporují skutková zjištění vyplývající z výslechů, tj. že žalobkyně postupovala způsobem, který je v objednávce deklarován.11. Žalovaný k tomu ve svém výslechu uvedl, že byl s manželkou na prodejně, protože u žalobkyně kupovali pergolu. Uviděli sedací soupravu, která se jim líbila a byla ve slevě. Rozhodli se ji rovněž u žalobkyně objednat. Nepamatoval si přesně, zda cenu za sedací soupravu uhradil tentýž den, kdy si ji vybrali, nebo zda se