23 Co 329/2025-70 — Krajský soud v Praze

1. Žalobkyně se žalobou domáhala nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít se žalobkyní kupní smlouvu. Žalobkyně je od roku 2000 výlučnou vlastnicí stavby č. e. , Anonymizováno, , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, (dále jen „garáž“), která stojí na pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, (dále jen „pozemek“). Pozemek je ve vlastnictví žalovaného. Žalovaný vlastnictví k pozemku získal postupně. Nejprve nabyl id. podíl ve výši 1/6 na základě dědického řízení. Následně dne 8. 11. 2021 uzavřel s , jméno FO, kupní smlouvu, kterou nabyl id. podíl ve výši 1/6 za kupní cenu 22 000 Kč. Poté dne 11. 3. 2022 uzavřel kupní smlouvu s , jméno FO, , kterou nabyl id. podíl ve výši 1/6 za kupní cenu 21 168 Kč. Konečně dne 21. 3. 2022 uzavřel s , Jméno opatrovnice, darovací smlouvu, kterou nabyl id. podíl ve výši ½. Žalovaný tak nabyl podíl o velikosti 5/6, aniž by byly předmětné podíly nabídnuty ke koupi žalobkyni. Vlastnické právo ke všem převedeným podílům bylo na žalovaného zapsáno s účinky ke dni 28. 3. 2022. Tím došlo k porušení jejího předkupního práva. Žalobkyně se proto po žalovaném domáhala, aby na ni podíl o velikosti 5/6 na pozemku úplatně převedl za kupní cenu 106 672 Kč.2. Okresní soud v Kladně (dále jen „soud prvního stupně“) shora označeným rozsudkem (dále jen „rozsudek soudu prvního stupně“ nebo „napadený rozsudek“) zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít se žalobkyní kupní smlouvu, kterou by na žalobkyni převedl podíl o velikosti id. 5/6 na pozemku za kupní cenu 106 672 Kč (výrok I.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).3. Napadený rozsudek soud prvního stupně odůvodnil tím, že žalovaný byl v době uzavření všech namítaných kupních smluv a smlouvy darovací omezen ve svéprávnosti. Nebyl proto způsobilý k právnímu jednání, které mělo vést k nabytí jednotlivých podílů na pozemku. Takové právní jednání ani nebylo následně schváleno. Neexistuje-li žádný platný nabývací titul, na jehož základě by mohl být žalovaný vlastníkem podílu o velikosti 5/6 na pozemku, nemohl se žalovaný jeho vlastníkem stát, byť je v katastru nemovitostí jako vlastník zapsán. Žalovaný proto nemůže vlastnické právo převést na žalobkyni. Soud prvního stupně nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně podala žalobu v dobré víře. Neměla objektivní možnost, jak zjistit, že žalovaný vlastníkem podílů není. Z obsahu spisu ani nevyplývá, že by žalovanému nějaké náklady vznikly.4. Proti oběma výrokům napadeného rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání. Navrhla napadený rozsudek změnit, žalobě v plném rozsahu vyhovět a přiznat jí náhradu nákladů za řízení před soudem prvního stupně i před soudem odvolacím. Namítla, že soud prvního stupně přihlédl k neplatnosti z vlastní iniciativy. Soud prvního stupně nevysvětlil, v čem by se uzavření takových smluv příčilo dobrým mravům nebo v čem by narušovalo veřejný pořádek. Žalovaný nabyl podíly za přiměřené kupní ceny a v případě darování zdarma. Žalovanému uzavřením těchto smluv nevznikla žádná újma. Jednání bylo v jeho zájmu. Žalovaný v řízení projevil svou vůli nabýt celý předmětný pozemek do svého vlastnictví. Věděl, že těmito smlouvami se stane vlastníkem celého pozemku, čímž se však soud prvního stupně vůbec nezabýval. Soud prvního stupně rovněž pominul okolnosti uzavření jednotlivých smluv. Nebyl zjištěn postoj prodávajících, resp. dárkyně. Nezabýval se tím, proč všechny smlouvy byly na katastr nemovitostí předány ve stejný den. Při uzavření darovací smlouvy byla navíc opatrovnice žalovaného přítomna, neboť jednala v postavení dárkyně. Minimálně toto jednání tak za žalovaného schválila. Opatrovnice se navíc zúčastnila všech jednání před soudem prvního stupně. Vycházela z toho, že žalovaný je vlastníkem celého pozemku. Z jejího postoje je tak patrné, že schválila veškerá právní jednání. Soud prvního stupně se měl rovněž zabývat dobrou vírou žalovaného při uzavírání kupních smluv. Soud prvního stupně na jednu stranu vycházel z toho, že žalovaný je vlastníkem předmětného pozemku, neboť je v katastru nemovitostí jako vlastník zapsán, aby následně dovodil, že neexistuje platný nabývací titul. Navíc žalovaného v průběhu jednání poučil, že může kdykoliv podat návrh na schválení právních jednání. Zcela však pominul námitku žalobkyně, že dodatečným schválením právního jednání po zamítnutí této žaloby by došlo k odepření uplatnění jejího předkupního práva (nárok by byl v případě nové žaloby již promlčen). V soudním sporu, v němž se žalovaný v postavení žalobce u soudu prvního stupně domáhal vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemku žalobkyní bez právního důvodu, bylo žalobě vyhověno, neboť soud prvního stupně vyšel ze zápisu v katastru nemovitostí. Z vlastní vůle zápis nezpochybnil (jako v této věci), přestože věděl, že žalovaný je ve svéprávnosti omezen. Žalobkyně dlouhodobě hradí k rukám žalovaného náhradu za užívání pozemku a žalovaný toto finanční plnění přijímá.5. Žalovaný k odvolání uvedl, že kupní ceny byly pouze v symbolické výši. U opatrovnického soudu nebylo zahájeno žádné řízení směřující ke schválení právních jednání.6. Krajský soud v Praze, jako soud odvolací, přezkoumal napadený rozsudek a řízení, které předcházelo jeho vydání, podle § 212 a následujících zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.7. Důkazy provedenými před soudem prvního stupně bylo prokázáno, že žalovaný byl rozsudkem soudu prvního stupně ze dne 25. 5. 2015, č. j. 9 Nc 805/2014-74, omezen ve svéprávnosti, konkrétně v nakládání s majetkem a financemi nad 4 000 Kč, v přijímání a odmítání zdravotnických služeb, v realizaci práv a povinností vyplývajících ze zdravotního, důchodového a nemocenského pojištění, v realizaci práv na sociální služby, včetně zajištění nároku na dávky státní sociální podpory, hmotné nouze a příspěvku na péči. Opatrovnicí mu byla jmenována , Jméno opatrovnice, (jeho matka), která je oprávněna a povinna ho zastupovat v právním jednání. V záležitostech jiných než běžných je však třeba k právnímu jednání za opatrovance schválení soudu. K omezení svéprávnosti bylo přistoupeno z důvodu duševní poruchy (paranoidní schizofrenie). Žalovaný si nepřipouští, že touto chorobou trpí, ani důsledky, které choroba vyvolává. Následnými navazujícími rozsudky došlo k prodloužení doby omezení svéprávnosti žalovaného. Omezení tak trvá do současnosti.8. Žalobkyně je v katastru nemovitostí zapsána jako vlastník garáže. Žalovaný je v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník pozemku. Žalovaný úředně ověřenými podpisy podepsal tři smlouvy, dle kterých měl nabýt vlastnické právo k podílům na pozemku. První kupní smlouva byla podepsána dne 8. 11. 2021 s , jméno FO, v postavení prodávajícího. Předmětem smlouvy byl prodej podílu o velikosti 1/6 za kupní cenu 22 000 Kč. Druhá kupní smlouva byla podepsána dne 11. 3. 2022 s prodávající , jméno FO, , jejímž předmětem byl převod podílu o velikosti 1/6 za kupní cenu 21 168 Kč. Třetí darovací smlouva byla podepsána dne 21. 3. 2022. Dárkyní byla , Jméno opatrovnice, (opatrovnice žalovaného) a obdarovaným žalovaný. Dle této smlouvy mělo být bezúplatně převedeno vlastnické právo k podílu o velikosti ½ na žalovaného. U soudu prvního stupně nebylo vedeno žádné řízení o schválení jednotlivých kupních smluv a smlouvy darovací.9. Soud prvního stupně tímto dostatečně zjistil skutkový stav v rozsahu umožňujícím věc právně posoudit a rozhodnout.10. Dle § 65 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), jednal-li opatrovanec samostatně, ač nemohl jednat bez opatrovníka, lze jeho právní jednání prohlásit za neplatné, jen působí-li mu újmu. Postačí-li však k nápravě jen změna rozsahu opatrovancových povinností, soud tak učiní, aniž je vázán návrhy stran.11. Dle § 65 odst. 2 o. z. jednal-li opatrovanec samostatně, ač nemohl jednat bez opatrovníka, považuje se opatrovancovo jednání za platné, pokud je opatrovník schválil. To platí i v případě, že takové právní jednání schválil jednající sám poté, co nabyl svéprávnosti.12. Dle § 483 odst. 2 písm. b) o. z. spravuje-li opatrovník opatrovancovo jmění, nesmí bez souhlasu soudu, nerozhodl-li soud o dalších omezeních, nabýt pro opatrovance nemovitou věc nebo podíl na ní, ani opatrovancovu nemovitou věc nebo podíl na ní zcizit či zatížit.13. Dle § 581 věta prvá o. z. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá.14. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.15. Dle § 980 odst. 2 věta prvá o. z. je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným pr