25 Co 298/2025-213 — Krajský soud v Praze

1. Rozsudkem ze dne 29. 5. 2025, č. j. 16 C 351/2023-173, rozhodl Okresní soud Praha - západ (dále jen „soud prvního stupně“) výrokem I., že pokud se žalobce domáhal, aby soud nahradil projev vůle žalované k uzavření darovací smlouvy s žalobcem, kterou dojde k darování stavby nemovitosti č. ev. , Anonymizováno, , která stojí na pozemku parc. č. st , Anonymizováno, , v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsané v Katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , katastrálního pracoviště , adresa, na LV. č. , hodnota, , v tomto znění:, Jméno žalované, , nar. , Datum narození žalované, ,bytem , adresa, , Anonymizováno(dále jen jako „dárce“),a, Jméno žalobce, , nar. , Datum narození žalobce, ,bytem , adresa, ,(dále jen jako „obdarovaný“)A.Dárkyně, je výlučnou vlastnicí:stavby č. ev. , Anonymizováno, , stavby pro rodinnou rekreaci, postavené na pozemcích parc. č. st. , Anonymizováno, , vše nacházející se v obci a k.ú. , adresa, , zapsané na listu vlastnictví č. , hodnota, u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, .B.Dárkyně bezplatně převádí vlastnické právo ke stavbě specifikované v čl. 1.1 této smlouvy (dále jen „stavba“) na obdarovaného, a to se všemi součástmi a příslušenstvím.Obdarovaný stavbu jako dar přijímá do svého výlučného vlastnictví, žaloba se zamítá.Výrokem II. bylo rozhodnuto, že žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 11 800 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Soud prvního stupně uzavřel, že žalobce ani po opakovaném poučení dle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“), neprokázal uzavření konkrétní smlouvy o smlouvě budoucí darovací se žalovanou s tím, že je zapotřebí od této smlouvy odlišovat slib daru, který k budoucímu uzavření darovací smlouvy nezavazuje. Věc právně kvalifikoval ve smyslu § 1785 a následující a dle § 2056 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“). O náhradě nákladů řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř.2. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání. Namítal nepřesvědčivost a nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku i to, že soud prvního stupně nehodnotil provedené důkazy v souladu s § 132 o. s. ř. Uvedl, že se v daném případě nemohlo jednat o situaci uvedenou v § 2056 o. z., neboť se nejednalo o jednostranné právní jednání žalované, kterým uvedený slib je, ale o smlouvu o smlouvě budoucí darovací dle § 1785 o. z. Obsahem této smlouvy pak byl závazek žalované, že nemovitost pro žalobce vlastním jménem zakoupí, žalobce bude oprávněn ji užívat, a žalovaná mu ji následně daruje, tj. převede na něj bezúplatně vlastnické právo k předmětné nemovitosti, a to bezprostředně k výzvě žalobce, kterou byl oprávněn učinit kdykoliv poté, co bude u něj provedena transplantace jater a slinivky břišní a z této se zotaví, laicky řečeno „poté, co tuto přežije“ s tím, že k darování dojde nejpozději do 3 let od této výzvy. Provedenými důkazy (bankovní výpisy a výpovědi svědků) bylo prokázáno, že žalovaná zakoupila nemovitost pro žalobce a za jeho prostředky, nikoliv pro sebe. Následně po transplantaci, kterou žalobce skutečně přežil a zotavil se, nechal svého právního zástupce připravit návrh darovací smlouvy a vyzval žalovanou k uzavření darovací smlouvy e-mailem ze dne 29. 11. 2020. Na něj reagovala žalovaná e-mailem ze dne 2. 12. 2020, ve kterém potvrdila úmysl nemovitost žalobci darovat, ale vznesla požadavek na zaplacení blíže nespecifikovaných nároků, které jí měl žalobce dlužit. Vůle žalované k převodu vlastnického práva k nemovitosti na žalobce vyplývá i z toho, že již 27. 8. 2020 žalovaná požádala žalobce, aby na sebe převedl nájem pozemků kolem nemovitosti, což také žalobce následně učinil. Z e-mailové korespondence plyne, že žalovaná svůj závazek uzavřít darovací smlouvu nikdy nepopírala, ale pouze nově a účelově začala jeho splnění podmiňovat úhradou blíže nespecifikovaných nároků, které postupně narůstaly. Vzhledem k tomu, že k uzavření darovací smlouvy do 3 let od výzvy nedošlo, byl žalobce nucen svůj nárok ze smlouvy uplatnit v soudním řízení žalobou ze dne 27. 10. 2023. Uzavření nájemní smlouvy mezi účastníky pak mělo zcela praktický účel, a to evidenci trvalého pobytu, což vyplývá také z toho, že žalobce na nájemném neuhradil nikdy ničeho a žalovaná se tohoto nároku začala účelově domáhat až po zániku jejich vztahu. Konečně pak žalobce namítal, že pokud byla jeho žaloba zamítnuta, měl soud prvního stupně ohledně nároku na náhradu nákladů řízení postupovat dle § 150 o. s. ř., neboť žalobce poskytl žalované prostředky k nákupu nemovitosti, tato jej o nemovitost připravila, resp. chce připravit o bydlení, které sám žalobce zrekonstruoval na své náklady. Žalovaná by se mimo poskytnuté prostředky měla obohatit ještě i o hodnotu těchto investic žalobce, což žalobce považuje za nemravné. Takové jednání žalované by nemělo požívat právní ochrany. Žalobce navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobě v plném rozsahu vyhoví a přizná žalobci náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů, případně aby napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.3. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, ve smyslu ust. § 212 a § 212a o. s. ř., a zjistil, že odvolání není důvodné.4. Na základě dokazování, provedeného soudem prvního stupně, bylo zjištěno, že žalovaná je vlastníkem nemovitosti, a to budovy číslo evidenční , Anonymizováno, , která stojí na pozemcích parc. č. st. , adresa, , zapsané v katastru nemovitosti u Katastrálního úřadu , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, (dále jen „předmětná nemovitosti“). Tuto nemovitost žalovaná nabyla na základě kupní smlouvy v květnu 2019 za kupní cenu 640 000 Kč. Žalobce vložil na účet žalované dne , datum, částku 750 087 Kč a dne , datum, částku 39 000 Kč. Účastníci byli v roce 2019 v partnerském vztahu. K rozpadu vztahu účastníků došlo v první polovině roku 2020 ještě před plánovanou operací žalobce. Dne 26. 7. 2020 proběhla operace žalobce, a to transplantace jater. Dne , datum, uzavřel žalobce s žalovanou nájemní smlouvu na dobu určitou od , datum, , kdy předmětem nájmu byl pokoj, který je součástí předmětné nemovitosti ve vlastnictví žalované. Nájemné bylo sjednáno ve výši 4 500 Kč měsíčně. Dne 6. 7. 2021 vyzvala žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce žalobce k uhrazení dlužného nájemného v celkové výši 120 000 Kč. Dne 28. 1. 2022 zaslal právní zástupce žalované žalobci předžalobní výzvu k vyklizení předmětu nájmu, tedy pokoje a dalších prostor v předmětné nemovitosti. Následně byla žalovanou vůči žalobci podána u soudu prvního stupně žaloba na vyklizení předmětné nemovitosti. O žalobě bylo rozhodnuto tak, že soud uložil žalovanému vyklidit předmětnou nemovitost a předat ji žalované, a to rozsudkem ze dne 24. 11. 2022, č. j. 22 C 19/2022-82, který byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Praze jako soudem odvolacím ze dne 28. 6. 2023, č. j. 26 Co 55/2023-159. Tato rozhodnutí nabyla právní moci dne 4. 8. 2023. E-mailem ze dne 29. 11. 2020 vyzval žalobce žalovanou „o zpětný převod mnou zaplacené nemovitosti k. ú Jíloviště č. ev. 12“. Dále uvedl: „o koupi mám veškeré doklady, včetně převodu mých financí na váš účet, které jsem vám dal k dispozici, dále mám písemnou dokumentaci a video rozhovory plus další telefonické hovory, kde jasně přiznáváte, kdo platil výše uvedenou nemovitost. Jestli chcete nějaké vyrovnání, do dnešního dne jsem neobdržel od vás kompletní rozbor financí, které vám prý dlužím. Žádám opakovaně o spojení s mým právním zástupcem , jméno FO, , včetně podpisu převodu nemovitostí, vše je dávno připraveno.“ Dne 2. 12. 2020 žalovaná zaslala e-mail právnímu zástupci žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, , kde uvedla, že se na něj obrací v záležitosti finančního vyrovnání s panem , jméno FO, . Dále uvedla, že rekapitulovala aktuálně finance vydané ve prospěch pana , jméno FO, a posílá aktuální výši dluhu ke dni 2. 12. 2020, to je 190 400 Kč. Dále uvedla, že navrhuje převod nemovitosti darovací smlouvou a při podpisu smlouvy předání hotovosti, finančního vyrovnání ve výši 190 400 Kč. Lhůtu tohoto úkonu stanovuje do 31. 12. 2020. Právní zástupce žalobce žalované odpověděl e-mailem ze dne 3. 12. 2020, ve kterém žádá o upřesnění, z jakého důvodu došlo k navýšení částky tak, aby se k ní mohl pan , jméno FO, vyjádřit. E-mailem ze dne 25. 11. 2020 žalovaná sdělila právnímu zástupci žalobce, že by mu ráda podala svůj pohled na celou situaci a uvedla: „, jméno FO, , a nespecifikoval, na jaké účely jsou určené. Pořizovací náklady na chalupu 640 000 Kč (prodejní cena) a 25 600 Kč (daň z nabytí nemovitosti), tedy 665 600 Kč“. Dále žalovaná uvedla, „jelikož jsme společně hospodařili, nelze přesně určit, jak vysoký vklad na koupi chalupy vložil pan , jméno FO, a kolik já. Prokazatelně jsem hradila platby, rovná se na