§ 2056 občanský zákoník – Slib daru
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 2056 občanského zákoníku říká, že pouhý slib daru není právně závazný k darování, ale slibující musí nahradit tomu, komu dar slíbil, účelně vynaložené náklady v očekávání tohoto daru. Pokud vám někdo slíbí dar, nemůžete ho nutit, aby vám ho skutečně dal. (§ 2056 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Judikatura: na § 2056 odkazuje 1 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
Kdo druhému dar jen slíbí, není zavázán darovat, ale ten, kdo slib obdržel, má právo, aby mu slibující nahradil náklady účelně vynaložené v očekávání daru.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud vám někdo slíbí dar, nemůžete ho nutit, aby vám ho skutečně dal.
- Jestliže jste v očekávání slíbeného daru vynaložili nějaké peníze (například na přípravu místa pro darovanou věc), máte právo na náhradu těchto nákladů od slibujícího.
- Náklady musí být vynaloženy účelně, tedy rozumně a v přímé souvislosti s očekávaným darem.
Na co si dát pozor
- Slib daru sám o sobě nezakládá povinnost darovat.
- Nárok na náhradu nákladů se týká pouze těch, které byly vynaloženy účelně v očekávání daru.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 2056
Jak soudy aplikují § 2056
Takový výklad je též v souladu s ustanovením § 2056 obč. zák., podle nějž pouhé slíbení daru nezavazuje dárce darovat, pouze musí případně nahradit náklady účelně vynaložené v očekávání daru (to má ovšem jinou povahu – tzv. culpa in contrahendo).