25 Co 55/2026-100 – Krajský soud v Praze

1. Okresní soud v Benešově (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 6. 1. 2026, č. j. 5 C 54/2025-63, zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala povinnosti žalované zaplatit jí 5 000 000 Kč s příslušenstvím (výrok I.), žalované a vedlejší účastnici na straně žalované nebyla přiznána náhrada nákladů řízení (výrok II. a III.). Soud prvního stupně uzavřel, že nebylo prokázáno, zda na straně žalované došlo k porušení právní povinnosti, s nímž by byl v příčinné souvislosti vznik nemajetkové újmy žalobkyni. Vyšel zejména z předběžné otázky týkající se zjištění skutkového stavu, a to především ze znaleckého posudku a výslechu znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, (dále jen „Znalec“) vypracovaného v řízení vedeném u soudu prvního stupně pod sp. zn. 8 C 18/2021. Dle soudu prvního stupně žalovaná postupovala lege artis, neboť zvolila standardní a odborně správný postup a vzniklá komplikace na zdraví žalobkyně je možnou komplikací, nikoliv důsledkem nesprávného odborného postupu žalované.2. Proti shora uvedenému rozsudku podala včas odvolání žalobkyně a zejména namítala, že soud prvního stupně pochybil, pokud nevyhověl jejím návrhům na doplnění znaleckého posudku Znalce a nepřistoupil k vypracování revizního znaleckého posudku Znalce. Znemožnil jí tím prokázat, že operační výkon provedený žalovanou dne 17. 12. 2017 nebyl proveden v souladu s profesními standardy a nebyl proveden dovedně. Žalobkyně dále namítala, že znalecký posudek je nepřezkoumatelný, neboť znalec uvedl, že postup žalované odpovídal celosvětovým ortopedicko traumatologický standardům, avšak žádný konkrétní standard nespecifikoval. Podle žalobkyně soud prvního stupně závěry znalce převzal mechanicky, aniž by je kriticky hodnotil. Poškození hlavice pažní kosti žalobkyně a nervově cévního svazku nelze považovat za součást řádného operačního postupu a žalobkyně dovozovala, že takový zákrok nebyl proveden v souladu s čl. 4 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně ani s požadavkem péče řádného odborníka podle § 2643 a § 2645 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.3. Žalovaná ve svém vyjádření navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Zdůraznila, že uplatněný nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění vychází ze stejného skutkového děje jako dříve v předchozí věci soudem projednaný nárok na bolestné, který byl pravomocně zamítnut. Připomněl, že v předchozím řízení bylo pravomocně uzavřeno, že při poskytování zdravotních služeb žalobkyni tato neporušila svoji povinnost postupovat lege artis. Dovolání žalobkyně ve věci uplatnění nároku na bolestné bylo následně odmítnuto Nejvyšším soudem (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2025 sp. zn. 25 Cdo 3372/2024-66), a poté i Ústavním soudem (usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 10. 2025 sp. zn. I. ÚS 1494/25, Ústavní soud ústavní stížnost žalobkyně odmítl jako zjevně neopodstatněnou).4. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek podle § 212 a § 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není opodstatněné.5. Odvolací soud konstatuje, že o základu nároku žalobkyně v jí uplatněném nároku na bolestné bylo již rozhodováno rozsudkem soudu prvního stupně dne 19. 10. 2023, č. j. 8 C 18/2021-180, kterým byla žaloba zamítnuta, rozsudkem Krajského soudu v Praze za 12. 6. 2024, č. j. 25 Co 300/2023-241, kterým byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen, usnesením Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2025, č. j. 25 Cdo 3372/2024-266, kterým bylo dovolání žalobkyně odmítnuto a usnesením Ústavního soudu ze dne 7. 10. 2025, sp. zn. I. ÚS 1494/2025, kterým byla ústavní stížnost odmítnuta.6. Soud prvního stupně vycházel z takto zjištěného skutkového stavu:7. Žalobkyně dne 17. 12. 2017 upadla a vykloubila si pravý ramenní kloub. Žalobkyně před úrazem požila alkohol a nebylo možno jí manipulací vrátit ramenní kloub na místo a pro její opilost nebylo možno provést ani repozici v celkové anestezii ihned. Téhož dne v 15:30 hodin byla zahájena operace žalobkyně v celkové anestézii a při pokusu o vrácení kloubu do ramenní jamky došlo ke zlomenině v chirurgického krčku, pokus o repozici hlavice se nezdařil a ostrým fragmentem u diafýzi došlo k poškození arterie axillaris a krvácení. Z důvodu větší ztráty krve byla žalobkyně přeložena na , jméno FO, . Při operačním zákroku došlo v souvislosti se zlomeninou krčku k poškození poranění nervu v pravé horní končetině žalobkyně. Žalobkyně podstoupila řadu dalších operačních zákroků, včetně výměny ramenního kloubu. Žalobkyně absolvovala intenzivní rehabilitační léčbu, avšak rozsah použití pravé paže i ruky je omezený.8. Se soudem prvního stupně zjištěným skutkovým stavem se odvolací soud ztotožňuje a pro stručnost na jednotlivá skutková zjištění soudu prvního stupně odkazuje a takto zjištěný skutkový stav je dostačující pro rozhodnutí ve věci.9. Soud prvního stupně věc správně posoudil podle o. z. a dle příslušných ustanovení zákona č. 372/2011 o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování v platném znění (dále jen „zákon o zdravotních službách“) a dalších níže uvedených zákonných předpisů.10. Podle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.11. Podle § 2914 o. z. kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám.12. Podle § 2636 odst. 1 o. z. smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba.13. Podle § 2643 odst. 1 o. z. poskytovatel postupuje podle smlouvy s péčí řádného odborníka, a to i v souladu s pravidly svého oboru.14. Podle § 2645 o. z. poskytovatel odpovídá za to, že splní své povinnosti s péčí řádného odborníka; k ujednáním, která to vylučují nebo omezují, se nepřihlíží.15. Podle § 2958 o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.16. Podle § 4 odst. 5 zákona o zdravotních službách se náležitou odbornou úrovní rozumí poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti.17. Podle § 28 odst. 2 zákona o zdravotních službách má pacient právo na poskytování zdravotních služeb na náležité odborné úrovni.18. Podle § 33 odst. 1 písm. a) a b), odst. 3 a 4 zákona o zdravotních službách je poskytovatel povinen zajistit, aby byl pacient srozumitelným způsobem v dostatečném rozsahu informován o svém zdravotním stavu a o navrženém individuálním léčebném postupu a všech jeho změnách (dále jen „informace o zdravotním stavu“), b) umožnit pacientovi nebo osobě určené pacientem klást doplňující otázky vztahující se k jeho zdravotnímu stavu a navrhovaným zdravotním službám, které musí být srozumitelně zodpovězeny. Informaci o zdravotním stavu podává ošetřující zdravotnický pracovník způsobilý k poskytování zdravotních služeb, kterých se podání informace týká; ošetřující zdravotnický pracovník provede do zdravotnické dokumentace záznam o tom, že byla informace podána. Informace o zdravotním stavu se nepodá pacientovi, který v důsledku svého zdravotního stavu není schopen poskytované informace vůbec vnímat.19. Podle ustanovení § 45 odst. 1 zákona o zdravotních službách je poskytovatel povinen poskytovat zdravotní služby na náležité odborné úrovni, vytvořit podmínky a opatření k zajištění uplatňování práv a povinností pacientů a dalších oprávněných osob, zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků při poskytování zdravotních služeb.20. Podle článku 4 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně (mezinárodní smlouva č. 96/2001 Sb. m. s.) jakýkoliv zákrok v oblasti péče o zdraví, včetně vědeckého výzkumu, je nutno provádět v souladu s příslušnými profesními povinnostmi a standardy.21. Předmětem činnosti žalované je provádění zdravotních výkonů a péče o pacienta. Její povinností jako poskytovatele zdravotních služeb je pečovat o pacienta s péčí řádného odborníka v souladu s příslušnými profesními povinnostmi a standardy. Poskytovatel péče obecně odpovídá za její řádné poskytnutí a za škodu, která by vznikla v příčinné souvislosti s tím, pokud by s péčí řádného odborníka nepostupoval. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2016, sp. zn. 25 Cdo 878/2014 „závěr o tom, co se rozumí pod pojmem lege artis přísluší soudu a nikoliv znalci. Byl-li léčebný zákrok z pohledu odborného (medicínského) objektivně nesprávný a so