28 Co 92/2024-492 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud v , jméno FO, (dále jen „soud prvního stupně“) shora označeným rozsudkem uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 730 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu co do částky 15 000 Kč a úroku z prodlení v zákonné výši z částky 730 000 Kč od , datum, do , datum, (výrok II.) a dále rozhodl o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 200 056,70 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (výrok III.).2. Soud prvního stupně po provedeném dokazování uzavřel, že žalobkyně s žalovanou uzavřely smlouvu o dílo, jejímž předmětem byly stavební úpravy nemovitých věcí, vymezené v článku II. smlouvy, cena díla byla pevně určena dohodou stran ve výši 1 607 402 Kč včetně daně z přidané hodnoty a doba provedení díla byla sjednána do , datum, . Dle článku IX. odst. 1 a 3 smlouvy o dílo byla sjednána smluvní pokuta za prodlení se splněním povinnosti předat objednateli dokončené dílo ve výši 1 000 Kč za každý den prodlení se splatností do 21 dnů od doručení výzvy k zaplacení smluvní pokuty. Dne , datum, došlo dohodou smluvních stran k rozšíření a úpravě předmětu díla, a to zesílení konstrukce krovu a výměně střešního pláště předmětné stavby; cena díla byla navýšena o pevně stanovenou částku 1 689 215 Kč bez daně z přidané hodnoty. Termín realizace díla byl stanoven na , datum, . Soud prvního stupně vzal rovněž za prokázané, že žalovaná učinila několik pokusů o předání díla žalobkyni, žalobkyně odmítla dílo převzít, jednak s odkazem na finanční nesrovnalosti, jednak s ohledem na vady a nedodělky, které dílo vykazovalo. Soud prvního stupně dále konstatoval, že dřevěné konstrukce, které byly předmětem díla, nebyly dostatečně ošetřeny pro biotickým škůdcům, ač nátěry dřevěných konstrukcí , Anonymizováno, byly předmětem díla a žalovaná tyto práce fakturovala, a podle soudu první stupně se jednalo o vadu, kterou nelze považovat za drobnou či ojedinělou. Vážnou technickou vadou s negativním vlivem na stabilitu a bezpečnost konstrukce byla montáž pozednice do zdiva, které pro ukotvení pozednice nebylo dostatečně pevné. Soud prvního stupně uvedl, že dalšími vadami, které byly znalcem hodnoceny jako vážné technické vady, jsou absence větrací mřížky u okraje střechy a okapové hrany, absence ošetření kovových částí, kterými byly zvenku zachyceny v 17 otvorech ocelové pruty ke kotvení stropní desky, či nezapravené vysekané drážky v půdní nadezdívce, které oslabují průřez podezdívky a mají negativní vliv na pevnost a prostorovou tuhost objektu.3. Po právní stránce soud prvního stupně věc hodnotil podle § 609, § 619, , Anonymizováno, a § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Soud prvního stupně uzavřel, že se ohledem na existenci výše uvedených vad, které nejsou vadami ojedinělými či drobnými, byla žalobkyně oprávněna převzetí díla odepřít, dílo dosud nebylo dokončeno a předáno a trvá povinnost žalované dílo řádně provést. S ohledem na existenci podstatných vad bránících převzetí díla nemohlo podle soudu prvního stupně obstát tvrzení žalované o konkludentním převzetí díla, k němuž mělo dojít v listopadu 2016 po marných výzvách žalované k převzetí díla žalobkyní. , jméno FO, žalovaná namítala, že dokazování a rozhodnutí ve věci sp. zn. , spisová značka, , na které se soud prvního stupně odkazoval, nemůže být podkladem pro rozhodnutí v nyní souzené věci s ohledem na jiný předmět řízení, soud prvního stupně uvedl, že sice v řízení sp. zn. , spisová značka, byl předmětem nárok na doplacení ceny díla, nicméně i tam musela být jako předběžná otázka řešena platnost smlouvy o dílo, zda bylo dílo řádně a včas dokončeno a předáno, a zda vykazovalo podstatné vady, pro které byla žalobkyně oprávněna převzetí díla odepřít. Soud prvního stupně uvedl, že mohl podle § 135 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), z rozhodnutí ve věci sp. zn. , spisová značka, vycházet, zvlášť když závěry citovaného rozhodnutí byly v souladu s důkazy, které soud prvního stupně provedl v nyní souzené věci. Další dokazování navrhované žalovanou směřovalo podle soudu prvního stupně především ke zpochybnění výsledků předchozího řízení, proti němuž žalovaná brojila i v dovolacím řízení a v řízení o ústavní stížnosti. Soud prvního stupně konstatoval, že pokud dílo nebylo ve stanoveném termínu (a ani později) předáno a převzato z důvodu existence podstatných vad a nedodělků, žalobkyni vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty. Žalovaná vznesla námitku promlčení celého nároku, soud prvního stupně shledal tuto námitku důvodnou pouze ve vztahu k částce 15 000 Kč za období od , datum, do , datum, , neboť požadavek na zaplacení této částky byl uplatněn téměř po sedmi letech od vzniku nároku na smluvní pokutu; zbylý nárok však byl podle soudu prvního stupně uplatněn včas. Soud prvního stupně konstatoval, že požadavek na smluvní pokutu mohl být uplatňován ode dne následujícího po marném uplynutí sjednané doby dokončení díla, tedy od , datum, . Nárok na smluvní pokutu za období od , datum, do , datum, byl uplatněn včas, stejně tak nárok na část smluvní pokuty za období od , datum, do , datum, , proto soud prvního stupně žalobě co do částky 730 000 Kč vyhověl, ohledně smluvní pokuty ve výši 15 000 Kč soud prvního stupně žalobu zamítl. Úrok z prodlení soud prvního stupně přiznal pouze za období od , datum, , neboť smluvní pokuta byla podle smluvního ujednání účastníků splatná do 21 dnů od doručení písemné výzvy, přičemž žalovaná byla k zaplacení smluvní pokuty vyzvána výzvou doručenou žalované dne , datum, .4. O náhradě nákladů řízení soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, která byla v řízení úspěšná v rozsahu 96 %, právo na náhradu nákladů řízení spočívajících v zaplaceném soudním poplatku a nákladech zastoupení žalobkyně advokátem.5. Proti tomuto rozsudku podaly odvolání žalobkyně i žalovaná.6. Žalobkyně brojila proti výroku II. rozsudku soudu prvního stupně a namítala, že soud prvního stupně nedostatečně hodnotil důvod, pro který žalobkyně začala své nároky ze smluvní pokuty vymáhat až po skončení řízení, které bylo mezi účastníky vedeno od roku 2017 do prosince 2021, kdy byl žalobkyni doručen rozsudek dovolacího soudu. Podle žalobkyně po ní nemohlo být spravedlivě žádáno, aby zahajovala nové a finančně náročné řízení o zaplacení smluvní pokuty v situaci, kdy probíhalo jiné soudní řízení, v němž byla řešena jak otázka platnosti smlouvy, tak i otázka údajného dokončení díla žalovanou, námitku promlčení vznesenou žalovanou je tak třeba považovat za projev zneužití práva. , jméno FO, je žalovaná povinna vady a nedodělky díla napravit, a povinnost žalované dílo zhotovit stále trvá, musí stále trvat i povinnost žalované zaplatit sjednanou pokutu za celou dobu platnosti smlouvy, žalobkyně je tak v legitimním očekávání, že promlčecí doba jejího nároku počíná běžet až datem ukončení smlouvy o dílo předáním a převzetím předmětu díla, protože smlouva byla uzavřena s predikcí bezvadného zhotovení díla, nikoli zhotovení vad a nedodělků, či nepředání a nepřevzetí díla.7. Žalovaná napadla rozsudek v celém rozsahu. Uvedla, že soud prvního stupně se věcí dostatečně nezabýval, vedení celého řízení včetně průběhu dokazování a zjištění podstatných skutečností vystavěl a přizpůsobil soudnímu řízení, které již mezi účastníky řízení proběhlo, aniž by byla zohledněna odlišnost obou řízení. Soud prvního stupně neprovedl podstatné důkazy potvrzující tvrzení žalované, provedené důkazy nesprávně hodnotil, nehodnotil zjevně pasivní jednání žalobkyně, která až do doby rozhodnutí v předchozím řízení svá práva nespecifikovala, u žalované je neuplatnila a nedomáhala se jich. Soud prvního stupně se podle žalované nijak nevypořádal se skutečnostmi vyplývajícími ze zápisů do stavebního deníku ani ze založené e-mailové komunikace mezi stranami, ze kterých vyplývá rozsah závazku žalované vůči žalobkyni k provedení díla v rozsahu dílčí dokumentace, a to dle položkového rozpočtu, který je přílohou č. , hodnota, smlouvy. Soud prvního stupně se nevypořádal s tvrzeními žalobkyně podpořenými znaleckým posudkem , jméno FO, , jméno FO, , z nějž vyplývá, že cena díla dle uzavřené smlouvy o dílo a dodatku č. , hodnota, odpovídá platné projektové dokumentaci a položkovým rozpočtům, jak je žalovaná předložila žalobkyni před uzavřením smlouvy o dílo a jejího dodatku č. , hodnota, , nikoli slepému rozpočtu díla, jak tvrdí žalobkyně. Žalobkyně si byla od počátku vědoma rozsahu díla, jehož způsob provedení a dobu realizace po celou dobu provádění díla a po jeho dokončení žalovanou nesporovala, vyjma drobných korekcí v době, kdy byla žalovanou vyzvána k převzetí díla. Žalobkyně v této době netvrdila, že dílo nebylo zhotoveno, natož v podstatném rozsahu, netvrdila, že dílo bylo realizováno s prodlením nebo v menším rozsahu, naopak zápisem do stavebního deníku dne , datum, výslovně potvrdila, že