ECLI: ECLI:CZ:KSPL:2022:10.Co.228.2022.1 Datum: 2022-12-15 Předmět: o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 20. 6. 2022, č. j. 16 C 67/2019-943, Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ z. č. 266/1994 Sb.", "§ 120 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 150 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 224 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 135 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 13 z. č. ["dotace""náhradní pozemek""podnájem""předkupní právo""smlouva nájemní""znalecký posudek"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 20. 6. 2022, č. j. 16 C 67/2019-943,. Aplikuje: § 142 (99/1963 Sb.), § 118a (99/1963 Sb.), § (266/1994 Sb.), § 120 (99/1963 Sb.).
1. Okresní soud v Karlových Varech rozsudkem ze dne 20. 6. 2022, č. j. 16 C 67/2019-943, zamítl žaloby, kterými se žalobkyně domáhaly po žalované uzavření smluv o převodu pozemků podle zákona o půdě, a to žalobkyně a) pozemků p. p. [číslo] p. p. [číslo] p. p. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], a žalobkyně b) pozemků p. p. [číslo] p. [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek] (výroky I. a II.), a žalované vůči žalobkyním právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal (výrok III.).
2. Proti tomuto rozsudku podaly si žalobkyně včasné odvolání, jelikož nepovažují za správný závěr soudu prvního stupně, že všechny náhradní pozemky jimi označené nejsou na ně převoditelné. Podle názoru žalobkyň soud prvního stupně věc v této otázce nesprávně právně posoudil, na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním o nevydatelnosti zažalovaných náhradních pozemků, ačkoli bylo dle žalobkyň naopak prokázáno, že náhradní pozemky jsou na žalobkyně převoditelné a neexistovaly u nich žádné zákonné ani jiné relevantní důvody, které by jejich převoditelnost na žalobkyně vylučovaly.
3. Pokud jde o pozemky v [katastrální uzemí], pak na rozdíl od soudu prvního stupně mají žalobkyně za to, že žalovaná v případě těchto pozemků nesdělila a ani nedoložila žádné zákonné důvody, které by vylučovaly převoditelnost těchto pozemků na žalobkyně s tím, že rovněž cena těchto pozemků byla mezi účastnicemi nesporná. Žalobkyně také soudu prvního stupně doložily, že s oběma pozemky je zemědělsky hospodařeno a jsou na zemědělské hospodaření s těmito pozemky také pobírány dotace. Soud prvního stupně rovněž dle žalobkyň nijak nezohlednil skutečnost, že podle platného územního plánu [územní celek] jsou tyto pozemky zařazeny jako plochy NSs, tedy nelesní sloužící sportu s převážně zemědělským využitím, kdy pouze jako doplňkové využití předmětných pozemků je připuštěno sportovní využití. Je tedy dle žalobkyň zavádějící argument soudu prvního stupně, že zemědělské využití těchto pozemků je pouze doplňkové, když je tomu naopak. Podle žalobkyň jsou oba tyto pozemky k převodu vhodné, jelikož jejich využití je převážně zemědělské a nikoli sportovní s tím, že tyto pozemky byly také již právním předchůdcem žalované – [anonymizována tři slova] nabízeny k prodeji v režimu zákona č. 95/1999 Sb., což rovněž podporuje závěr o jejich převoditelnosti na třetí osoby. Žalobkyně dále dle svého přesvědčení také okresnímu soudu sdělily a doložily, že tyto pozemky nejsou dotčeny územním rozhodnutím [stát. instituce], odboru stavebního úřadu, č. [anonymizováno] [číslo], o umístění stavby„ [příjmení] [anonymizováno] [jméno] – [ulice]“, č. j. výst [číslo], ze dne 27. 2. 2008 s tím, že dle nich stavební úřad v [obec] výslovně potvrdil, že následně realizovaná stavba se nijak netýkala předmětu sporu, tedy obou pozemků, jak to vyplývá z kolaudačního souhlasu, přičemž stavebním úřadem v [obec] bylo rovněž potvrzeno, že předmětné územní rozhodnutí platilo jen čtyři roky od nabytí právní moci a prodlužováno dále nebylo. Žalobkyně nesouhlasily ani s argumentací ohledně lyžařského areálu, neboť v případě předmětných pozemků existuje v místě pluralita vlastnických vztahů, jelikož tyto pozemky sousedí s pozemky řady dalších vlastníků. Samotné provozování lyžování také dle žalobkyň není činností ve veřejném zájmu a převoditelné v rámci restitucí jsou i lyžařské sjezdovky, jak to vyplývá například z rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 28 Cdo 2687/2018.
4. Nevhodné k převodu dle žalobkyň nejsou ani pozemky v k. ú. [obec] [anonymizováno] [obec], jelikož závěr soudu prvního stupně, že nejsou vhodné k převodu a zemědělsky využitelné, vychází ze zcela formalistického posouzení. Jde-li o pozemky č. parc. [číslo] a [číslo] (správně [číslo]) v k. ú. [obec] [anonymizováno] [obec] je na těchto pozemcích zemědělsky hospodařeno a jsou na zemědělské hospodaření pobírány dotace, přičemž na předmětných pozemcích se v minulosti intenzivně hospodařilo a není chybou žalobkyň, že po roce 1945 se stát o tyto zemědělské pozemky přestal odpovídajícím způsobem starat. Soud prvního stupně tedy dle žalobkyň nijak nezohlednil to, že pozemky jsou zemědělsky využitelné, jak dle nich plyne i z platného územního plánu, kterým jsou k zemědělské činnosti přímo určeny, byť logicky v rámci obtížnějších přírodních podmínek. V případě pozemku č. parc. [číslo] v k. ú. [obec] [anonymizováno] [obec] nebyly dle žalobkyň zjištěny žádné zákonné důvody, které by vylučovaly převoditelnost tohoto pozemku. Žalovaná dokonce sama v řízení soudu prvního stupně doložila potvrzení od obce, ze kterého plyne, že všechny pozemky v k. ú. [obec] [anonymizováno] [obec] nejsou ze zákona z převodu na žalobkyně vyloučeny. Ani u pozemků č. parc. [číslo] a č. parc. [číslo] (správně [číslo]) v k. ú. [obec] [anonymizováno] [obec] žádné zákonné důvody vylučující jejich převoditelnost na žalobkyně přítomny nejsou a cena všech pozemků byla mezi účastnicemi nesporná. Pokud tyto pozemky byly v zimních měsících využívány pro lyžování, pak to opět jejich zemědělskému využití ve zbývající podstatné části roku dle žalobkyň nebránilo. Znovu i v případě těchto pozemků žalobkyně zdůraznily, že převoditelné jsou i náhradní pozemky v rámci tzv. lyžařských areálů, kdy i v tomto případě v místě všech pozemků již existuje značná pluralita vlastnických vztahů.
5. Žalobkyně tedy navrhly, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a jimi podané žalobě vyhověl.
6. Žalovaná ve svém vyjádření k odvolání žalobkyň uvedla, že s odvoláním žalobkyň nesouhlasí a zcela se ztotožňuje s rozsudkem soudu prvního stupně a považuje jej za věcně správný. Žalovaná dále uvedla, že nesouhlasí s tvrzením žalobkyň, že by u předmětných pozemků nesdělila ani nedoložila žádné zákonné důvody, které by vylučovaly jejich převoditelnost na žalobkyně a naopak má za to, že v řízení dostatečně prokázala, že pozemky nejsou převoditelné, což vyplývá i z rozsudku soudu prvního stupně, přičemž jeho závěry jsou relevantní i v současné době. S ohledem na to, že odvolání žalobkyň neobsahuje žádné nové, relevantní informace, které by již v řízení před soudem prvního stupně neuvedly a se kterými by se soud prvního stupně již náležitě nevypořádal, nepovažovala žalovaná za nutné se opakovaně k těmto tvrzením žalobkyň vyjadřovat. Žalovaná tedy navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil.
7. V průběhu řízení před odvolacím soudem vstoupila dále do řízení jako vedlejší účastnice na straně žalované [právnická osoba] [anonymizováno], a to s ohledem na svůj právní zájem týkající se výsledku sporu ohledně pozemků č. parc. [číslo] a [číslo] v k. ú. [obec], které tvoří součást lyžařského areálu provozovaného touto společností, kdy její vyjádření ve věci odpovídalo ve vztahu k těmto pozemkům vyjádření podanému k výzvě odvolacího soudu žalovanou. S ohledem na to, že žalovaná se vstupem vedlejší účastnice na její straně do řízení souhlasila a ani žalobkyně žádné námitky vůči vstupu této společnosti do řízení neuplatnily, odvolací soud o přípustnosti vedlejšího účastenství na straně žalované nerozhodoval a s vedlejší účastnicí na straně žalované dále jednal.
8. Na podkladě včasného odvolání žalobkyň přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, postupem dle ust. § 212 a násl. o. s. ř., přihlédl k obsahu odvolání žalobkyň, vyjádření žalované k němu, a poté, co ve věci konal odvolací jednání, poskytl účastnicím poučení ve smyslu ust. § 118a o. s. ř., následně přihlédl k jimi doplněným tvrzením a tvrzením vedlejší účastnice na straně žalované a také dokazování před soudem prvního stupně doplnil, dospěl k závěru, že odvolání žalobkyň za důvodné považovat nelze.
9. Předně odvolací soud uvádí, že v posuzované věci jde již o třetí rozsudek soudu prvního stupně, kterým bylo o žalobě uplatněné žalobkyněmi v této věci rozhodnuto, kdy předchozí dva rozsudky soudu prvního stupně ze dne 11. 9. 2019, č. j. 16 C 67/2019-396, a ze dne 9. 6. 2021, č. j. 16 C 67/2019-687, byly usneseními Krajského soudu v Plzni jako soudu odvolacího ze dne 29. 11. 2019, č. j. 10 Co 353/2019-451, a ze dne 30. 9. 2021, č. j. 10 Co 190/2021-726, zrušeny a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení s tím, že v druhém zrušovacím usnesení odvolací soud současně nařídil, aby v dalším řízení věc projednal a rozhodl jiný samosoudce Okresního soudu v Karlových Varech než [anonymizováno] [jméno] [příjmení] Odvolací soud se tedy danou problematikou již opakovaně zabýval, přičemž v průběhu řízení před soudem prvního stupně postupně byly původně sporné otázky týkající se naplnění judikaturních předpokladů pro možnost uplatnění žaloby v této věci a ohledně správného ocenění restitučního nároku žalobkyň vyjasněny s ohledem na to, že ve věci žalobkyň bylo rozhodováno i dalšími soudy ohledně uspokojení stejného restitučního nároku převody náhradních pozemků. Právě s ohledem na tato rozhodnutí vydaná mezi týmiž účastnicemi v obdobných věcech,
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.