13 CO 241/2021-1231 — Krajský soud v Plzni

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně, a to výrokem I, zamítl žalobu v části, kterou se žalobkyně domáhala určení, že je vlastníkem finančních prostředků na účtech č. [bankovní účet] a [bankovní účet] vedených u [právnická osoba], dále, že je vlastníkem osobních automobilů Ford Probe, [registrační značka] a Opel Corsa, [registrační značka]. Výroky II, III a IV vyhověl žalobě a určil, že žalobkyně je spoluvlastníkem ve výši ½ nemovitých věcí, a to pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je rekreační chata č. [anonymizováno], zapsaných v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro katastrální území a [územní celek] u [obec] (výrok II), výlučným vlastníkem pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je dům [adresa], dále pozemků parc. č. st. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], jehož každého součástí je garáž příslušného e.č., nemovité věci zapsané v katastru nemovitostí u [stát. instituce], Katastrální pracoviště Cheb, na [list vlastnictví] pro katastrální území a [územní celek], a dále pozemku parc. [číslo] zapsaného u téhož katastrálního úřadu a katastrálního pracoviště, na [list vlastnictví] pro katastrální území a [územní celek] (výrok III) a konečně i vlastníkem finančních prostředků na účtu vedeného u [právnická osoba], č. účtu [bankovní účet] (výrok IV). Dále soud prvního stupně zamítl vzájemný návrh, kterým se 2. žalovaná domáhala určení, že je vlastníkem ½ finančních prostředků na účtech vedených u [právnická osoba], č. účtu [bankovní účet] a [bankovní účet] (výrok V). O nákladech řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu (výrok VI) a že o náhradě nákladů řízení zálohovaných státem bude rozhodnuto samostatným usnesením (výrokem VII). 2. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalobkyně se původní žalobou z 20. 12. 2006 domáhala určení, že je buď spoluvlastníkem či výlučným vlastníkem řady nemovitých věcí, dále pak i movitých věcí a finančních prostředků na označených konkrétních účtech proti žalovaným [jméno] [příjmení] (původně 1. žalovaný, který v průběhu řízení zemřel a jeho právním nástupcem se stal na základě pravomocného rozhodnutí soudu syn [jméno] [příjmení], současný 1. žalovaný) a [jméno] [příjmení] (2. žalovaná), a to z důvodu, že [jméno] [příjmení] v době trvání manželství s 2. žalovanou, v rozporu s usnesením Krajského státního zástupce v Plzni ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], jímž bylo rozhodnuto o zajištění veškerého majetku [jméno] [příjmení], s tímto majetkem nakládal a převedl jej na 2. žalovanou (dohoda o vypořádání BSM ze dne 5. 6. 1997 a dohoda o narovnání ze dne 28. 7. 2000) a [jméno] [příjmení] byl následně odsouzen rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a byl mu uložen trest propadnutí majetku. Tento rozsudek nabyl právní moci 18. 5. 2004. Soud prvního stupně konstatoval, že tímto dnem ve smyslu ust. § 52 trestního zákoníku zaniklo SJM (dříve bezpodílové spoluvlastnictví manželů) [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a pokud [jméno] [příjmení] v rozporu s usnesením Krajského státního zástupce v Plzni ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], jímž došlo k zajištění celého majetku [jméno] [příjmení], které nabylo právní moci 4. 8. 1996, po tomto datu s majetkem nakládal, s 2. žalovanou uzavřel formou notářského zápisu uvedené dohody, na základě nichž byl majetek převeden do vlastnictví 2. žalované, jde o neúčinné právní úkony dotýkající se zajištěného majetku ve smyslu § 348 odst. 3 trestního řádu ve znění účinném ke dni vydání usnesení o zajištění majetku. Soud uzavřel, že k zániku SJM [jméno] [příjmení] a 2. žalované fakticky došlo až dne 18. 5. 2004, tj. dnem právní mocí rozsudku vydaného v trestním řízení, jímž byl uložen trest propadnutí majetku [jméno] [příjmení] a k dřívějšímu platnému vypořádání SJM dojít nemohlo. Proto soud za situace, kdy při vypořádání SJM se vychází z toho, že podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich společného jmění jsou stejné, vyšel ze zjištění, že ve vztahu k tomu majetku, ohledně něhož soud dovodil, že spadal do společného jmění manželů, se propadnutí majetku týkalo pouze podílu náležejícího původnímu 1. žalovanému a proto s odkazem na ust. § 52 odst. 3 trestního zákoníku se vlastníkem propadlého spoluvlastnického podílu stal stát - žalobkyně A v případě toho majetku, který původní 1. žalovaný [jméno] [příjmení] nabyl do svého výlučného vlastnictví, a nikoli do SJM, se propadnutí majetku týkalo celého takového majetku, jehož výlučným vlastníkem se stal stát- žalobkyně. 3. Soud prvního stupně pak v odůvodnění rozhodnutí konstatoval, že poté, kdy ve věci bylo rozhodnuto již rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne 27. 9. 2012, č. j. 17 C 378/2006-605, jako částečným rozsudkem, o části uplatněného nároku žalobkyní, a to ve vztahu k označeným nemovitým věcem, které byly 2. žalovanou převedeny na třetí osoby (tj. nemovité věci v k. ú. [obec], a to pozemek parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je dům [adresa], a pozemky [číslo] a [číslo] původně náležejících do SJM [jméno] [příjmení] a 2. žalované, převedené 2. žalovanou v rozporu se zákonem a v rozporu s usnesením Krajského státního zástupce v Plzni o zajištění majetku [jméno] [příjmení] na manžele [příjmení], a dále nemovité věci – pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] a pozemky parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], které původně náležely do výlučného vlastnictví původního 1. žalovaného [jméno] [příjmení] a převedené 2. žalovanou opět v rozporu s citovaným usnesením Krajského státního zástupce o zajištění majetku [jméno] [příjmení], následně do vlastnictví třetí osoby [jméno] [příjmení]) a kdy v průběhu řízení došlo také k částečným zpětvzetím žaloby ze strany žalobkyně, zůstal předmětem řízení nárok žalobkyně na určení vlastnictví k nemovitým věcem specifikovaným ve výroku II a III rozsudku soudu prvního stupně, dále k movitým věcem, a to osobním automobilům Ford Probe a Opel Corsa a nárok na určení že žalobkyně je vlastníkem finančních prostředků na třech označených účtech u [právnická osoba] a to na základě žaloby žalobkyně (účty specifikované ve výroku I a IV rozsudku). A dále předmětem řízení, a to na základě vzájemného návrhu 2. žalované, byl nárok 2. žalované na určení, že 2. žalovaná je vlastníkem finančních prostředků v rozsahu ½ na dvou účtech, vedených u [anonymizováno] (účty označené ve výroku V rozsudku). 4. Soud prvního stupně pak shledal naléhavý právní zájem na požadovaném určení ve smyslu ust. § 80 písm. c) o. s. ř., a to jak ve vztahu k určovací žalobě žalobkyně, tak ve vztahu ke vzájemnému návrhu 2. žalované, a žalobě na určení vlastnického práva žalobkyně k předmětným nemovitým věcem vyhověl (výrok II a III rozsudku) s odůvodněním již výše uvedeným. Pokud výrokem I soud prvního stupně žalobu zamítl v části, v níž se žalobkyně domáhala určení, že je vlastníkem finančních prostředků na účtech vedených u [právnická osoba], č. účtu [bankovní účet] a č. [bankovní účet], v odůvodnění rozhodnutí soud konstatoval, že tak učinil, že jednak jeden z těchto účtů ke dni rozhodnutí soudu prvního stupně již byl zrušen a druhý z účtů vůbec peněžním ústavem nebyl nalezen. Pokud týmž výrokem zamítl žalobu i v části určení, že žalobkyně je vlastníkem osobního automobilu Ford Probe, bylo to z důvodu, že ke dni rozhodování soudu prvního stupně již tento automobil neexistoval a co se týče zamítnutí žaloby v části týkající se osobního automobilu Opel Corsa, učinil tak soud prvního stupně z důvodu ochrany dobré víry nabyvatele, když bylo zjištěno, že v současné době provozovatelem tohoto automobilu je třetí osoba, a současný držitel vozidla [jméno] [jméno] nemohl vědět ani při zachování nejvyšší míry opatrnosti, že předcházející převody vozidla, činěné původním 1. žalovaným [jméno] [příjmení] a 2. žalovanou v rozporu s usnesením Krajského státního zástupce o zajištění majetku, jsou neplatné. 5. Konečně pak co se týče nároku žalobkyně na určení vlastnického práva k finančním prostředkům na účtu vedeném u [právnická osoba], č. účtu [bankovní účet], a nároku uplatněného 2. žalovanou vzájemným návrhem, jímž se 2. žalovaná domáhala určení, že je vlastníkem poloviny finančních prostředků na účtech vedených u [právnická osoba], č. účtu [bankovní účet] a č. účtu [bankovní účet], soud prvního stupně konstatoval, že ohledně těchto účtů bylo prokázáno potvrzeními jednotlivých bank, že účty byly zřízeny za trvání manželství, a proto finanční prostředky na nich uložené tvořily součást původního bezpodílového spoluvlastnictví manželů [jméno] [příjmení] a 2. žalované, kdy i ve vztahu k těmto finančním prostředkům a skutečnosti, že k zániku společného jmění původního žalovaného [jméno] [příjmení] a 2. žalované fakticky došlo až dne 18. 5. 2004, tj. dnem právní moci trestního rozsudku, jímž byl vysloven ve vztahu k [jméno] [příjmení] trest propadnutí majetku a kdy se vychází z toho, že podíly obou manželů na majetku