18 CO 2/2022-163 — Krajský soud v Plzni

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 44 266 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 12. 7. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I). Žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 48 339 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce (výrok II). Žalobu posuzoval dle ustanovení § 2586 a následujících občanského zákoníku. Nárok žalobce na úhradu smluvní pokuty v souvislosti s prodlením s provedením díla shledal důvodným. Uzavřel, že jestliže by bylo zavinění prodlení na straně žalobce, jak tvrdí žalovaný, pak žalovaný měl při montáži díla žalobce upozornit na nevhodnost stavebních otvorů a případně provádění díla přerušit dle § 2594 občanského zákoníku. Tato povinnost žalovaného by odpadla jen v případě, že by nevhodnost věci či příkazu nemohl zjistit ani při vynaložení náležité péče. Je však zřejmé, že žalovaný žádnou náležitou péči nevynaložil. Pověření zaměstnanci a rovněž i jednatel žalovaného neznali základní normy a nemohli tak žalobce upozornit na nevhodnou povahu věci (nevhodné rozměry stavebních otvorů) nebo příkazu objednatele, že mají okna namontovat, i když nebude zachován nutný rozměr připojovací spáry. Žalovaný, ačkoliv si byl podle e-mailu Ing. [příjmení] ze dne 22. 1. 2019 vědom řady nedostatků, přistoupil k jejich odstranění až dne 14. 6. 2019, tj. po více než půl roce, kdy dílo mělo být dokončeno. Prodlení s dokončením díla o více jak 21 dnů bylo důsledkem řady pochybení na straně žalovaného jako zhotovitele, a nikoliv neposkytnutím nezbytné součinnosti žalobce jako objednatele. Nárok na zaplacení smluvní pokuty podle článku II, odstavec 5 smlouvy o dílo je po právu. Žalobce má vůči žalovanému právo na zaplacení smluvní pokuty za prodlení s dokončením díla ve výši 0,5 % denně z ceny díla, tedy při 188 dnech prodlení činí smluvní pokuta 108 858 Kč. Žalovaný vyúčtoval žalobci doplatek ceny díla ve výši 64 592 Kč fakturou ze dne 18. 6. 2019. Žalobce oznámil žalovanému, že na tuto část započítává část pohledávky za žalovaným z titulu smluvní pokuty. Vůči žalovanému tak uplatňuje nárok na zbývající část smluvní pokuty ve výši 44 266 Kč. K zaplacení této částky žalobce žalovaného řádně vyzval. Prvoinstanční soud proto žalobě vyhověl a žalovanému uložil doplatit žalobci část smluvní pokuty ve výši 44 266 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení rozhodl dle úspěchu ve věci podle § 142 odst. 1 o. s. ř. 2. Proti tomuto rozsudku podal včas odvolání žalovaný, a to z důvodu, že soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávnému skutkovému zjištění a rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Zdůraznil, že žalobce v tomto řízení uplatňuje nárok z titulu uplatnění smluvní pokuty, nikoliv z titulu odpovědnosti za vady díla. Žalovaný v rámci své obrany v řízení tvrdil, že žalobci nevznikl nárok na úhradu smluvní pokuty, neboť nedošlo ze strany žalobce k poskytnutí řádné součinnosti jako smluvní podmínky pro vznik oprávnění požadovat úhradu smluvní pokuty, a k prodlení se zhotovením díla, pokud nedošlo k prodloužení termínu dodání, došlo bez zavinění žalovaného. Žalobce porušil svoji smluvní povinnost, když nezajistil přípravu otvorů k osazení výplní, respektive po zaměření otvorů tyto u některých pozic zmenšil jejich doomítnutím. Žalobce není oprávněn nárokovat úhradu smluvní pokuty i z toho důvodu, že k prodlení s dokončením díla, pokud k prodlení došlo, došlo bez zavinění žalovaného. Žalovaný byl schopen dílo dodat řádně, bylo-li by mu staveniště k dokončení díla předáno ve stavu, který zde byl v době zaměření otvorů. Vady díla nesouvisející se zmenšením otvorů byl žalovaný ochoten a schopen odstranit ve lhůtě do 21 dnů od termínu montáže uvedeného ve smlouvě o dílo. To však vyžadovalo i součinnost žalobce – úpravu otvorů na jejich původní rozměry. Ve věci je podle názoru žalovaného relevantní, zda došlo ve smyslu ustanovení článku II, bod 4 smlouvy o dílo k prodloužení termínu splnění závazku, a nikoliv zda došlo k přerušení provádění díla za splnění podmínek ustanovení § 2627 o. z. Žalovaný tvrdí, že termín dodání díla byl prodloužen až do 14. 6. 2019, kdy žalobce po předchozí demontáži výplní žalovaným provedl zvětšení otvorů na původní rozměry a umožnil tak žalovanému řádně dokončit dílo. To vyplývá zejména z předžalobní korespondence účastníků a z předávacího protokolu díla z 14. 6. 2019. Žalovaný v e-mailu již 22. ledna 2019 deklaroval svoji připravenost odstranit vady díla nesouvisející s doomítáním otvorů žalobcem označené pod body 1, 3, 4 a 5. Žalovaný i s ohledem na ustanovení § 1968 o. z. je přesvědčen, že se nedostal do prodlení se splněním svého závazku vůči žalobci. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil, žalobu zamítl a žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. 3. Žalobce v obsáhlém vyjádření k odvolání v podstatě považuje rozsudek soudu prvního stupně za správný a navrhl jeho potvrzení. 4. K odvolání žalovaného odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a o. s. ř. Přihlédl k obsahu odvolání i k vyjádření žalobce k tomuto odvolání a dospěl k závěru, že odvolání není možno považovat za důvodné. 5. Soud prvního stupně provedl důkazní řízení v rozsahu postačujícím pro zjištění skutkového stavu věci. Ze správně zjištěného skutkového stavu dovodil i právní závěry, s nimiž se odvolací soud ztotožňuje. 6. Podle § 2048 odst. 1 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní výše určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 7. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 8. Podle § 2591 je-li k provedení díla nutná součinnost objednatele, určí mu zhotovitel přiměřenou lhůtu k jejímu poskytnutí. Uplyne-li lhůta marně, má zhotovitel právo podle své volby si buď zajistit náhradní plnění na účet objednatele, anebo upozornil-li na to objednatele, odstoupit od smlouvy. Podle § 2594 odstavec 1 zhotovitel upozorní objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věci, kterou mu objednatel k provedení díla předal, nebo příkazu, který mu objednatel dal. To neplatí, nemohl-li nevhodnost zjistit ani při vynaložení potřebné péče. Podle § 2594 odst. 2 občanského zákoníku překáží-li nevhodná věc nebo příkaz v řádném provádění díla, zhotovitel je v nezbytném rozsahu přeruší až do výměny věci nebo změny příkazu; trvá-li objednatel na provádění díla s použitím předané věci nebo podle daného příkazu, má zhotovitel právo požadovat, aby tak objednatel učinil v písemné formě. 9. V posuzované věci účastníci uzavřeli dne 16. 10. 2018 smlouvu o dílo, dle níž se žalovaný (zhotovitel) zavázal dodat žalobci (objednateli) okna a dveře včetně jejich osazení, utěsnění montážní pěnou, včetně montáže parotěsných pásek. Předmětem díla nebylo vybourání a příprava otvorů k osazení výplní. Zhotovitel se zavázal dílo dokončit a předat 6. 12. a 7. 12. 2018. Účastníci ve smlouvě ujednali, že o převzetí dokončeného díla bude sepsán předávací protokol. Ve smlouvě byla platným způsobem ujednána smluvní pokuta pro případ prodlení zhotovitele bez jeho zavinění s dokončením díla o více jak 21 dnů. 10. V řízení bylo prokázáno, že dílo bylo dokončeno a předáno 14. 6. 2019, kdy tento den byl vyhotoven a podepsán ve smlouvě ujednaný předávací protokol. 11. Mezi účastníky bylo sporné, zda došlo k prodloužení termínu splnění díla až do 14. 6. 2019, kdy byly žalobcem upraveny rozměry stavebních otvorů, případně zda k prodlení s řádným dodáním díla nedošlo v důsledku neposkytnutí řádné součinnosti žalobce, tedy bez zavinění žalovaného. 12. Prvoinstanční soud správně uzavřel, že pokud žalovaný, respektive jeho pracovníci, při provádění díla zjistili, že stavební otvory neodpovídají rozměrům, které dle tvrzení žalovaného zde byly v době jejich zaměření zhotovitelem, pak byl namístě postup dle § 2591, respektive § 2594 občanského zákoníku. Tohoto postupu žalovaný nevyužil, na neodpovídající rozměry stavebních otvorů žalobce neupozornil, neurčil mu lhůtu k upravení stavebních otvorů a provádění díla nepřerušil. Naopak i s vědomím neodpovídajících rozměrů předaných stavebních otvorů dílo dokončil a okna a dveře osadil. Za této situace nelze dovodit, že by došlo k prodloužení termínu splnění díla. Přesto, že žalovaný si musel být vědom ujednání o smluvní pokutě v souvislosti s prodlením zhotovitele, jakož i skutečnosti, že účastníci učinili podmínkou předání a převzetí díla existenci předáva