56 CO 244/2021-94 — Krajský soud v Plzni

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 1 568,56 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 1 468,56 Kč ve výši 10 % ročně od 28. 4. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I), v rozsahu povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 9 200 Kč žalobu zamítl (výrok II), žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III). V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že žalobu shledal důvodnou v rozsahu uplatněných nároků na zaplacení ceny dodaných energií (včetně souvisejících regulovaných služeb) a smluvní pokuty za prodlení s úhradou platebních povinností. Soud prvního stupně neshledal žalobu důvodnou, pokud jde o nárok na zaplacení smluvní pokuty z důvodu opakovaného neplnění platebních povinností se závěrem, že žádnou takovou smluvní pokutu žalobkyně vůči žalované nikdy nevyúčtovala. Uvedl dále, že vyúčtování smluvní pokuty [variabilní symbol], kterého se žaloba dovolává, uplatňuje dle soudu smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy, což není stejný skutek jako opakované neplnění platebních povinností. Soud prvního stupně uzavřel, že mu není známo, že by se otázkou těchto konkrétních smluvních pokut ve spotřebitelských smlouvách ve své judikatuře zabýval Nejvyšší soud ČR, z judikatury Krajského soudu v Plzni nelze dle soudu prvního stupně vycházet. Pokud žalobkyně argumentuje že žalované v rámci sjednané produktové řady prodávala elektřinu za výhodnějších podmínek, oproti běžnému ceníku, dle soudu prvního stupně se toto tvrzení nezakládá na pravdě. Soud prvního stupně uváděl, že sankci za prodlení představuje především úrok z prodlení, nikoliv smluvní pokuta. Není zřejmé, že by byla žalobkyně vystavena pro případ porušení jakékoliv své povinnosti obdobné smluvní pokutě. Povinnost k úhradě smluvní pokuty ve výši 400 Kč fakticky dubluje další smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení nad 10 dní. Žalobkyně nedostála požadavku transparentnosti ujednání, neboť ustanovení o smluvní pokutě je nepřehledným způsobem inkorporováno do rubriky„ ostatní ujednání“, která je textově nejrozsáhlejší a současně názvem zavádějící. Srovnání vyjednávací pozice obou stran je propastné. Soud prvního stupně dále uzavřel, že ujednání o smluvní pokutě zakládá dle názoru soudu v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch žalované jako spotřebitelky (§ 1813 občanského zákoníku) a soud k němu tudíž nepřihlížel (§ 1815 občanského zákoníku). Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 1192/2019 se spotřebitelské smlouvy netýká, argumentace v něm uvedená nemá s projednávanou věcí nic společného. 2. Žalobkyně ve včasném odvolání, které směřovalo do výroku II a III rozsudku soudu prvního stupně, namítala, že rozsudek soudu prvního stupně je nepřezkoumatelný, neboť nelze zjistit, jaké úvahy vedly soud k posouzení smluvního ujednání jako rozporného s ust. § 1813 o. z. Soud pominul smysl a účel smluvní pokuty, nedovodil skutečnou hodnotu, kterou smluvní pokuta zajišťovala. Soud nesprávně posoudil smluvní pokutu jako pokutu za prodlení, účelem a smyslem smluvní pokuty je však motivovat žalovanou, aby ve smluvním vztahu setrvala po sjednanou dobu a nezapříčinila její ukončení před sjednanou dobou trvání. Sama vázanost vzniku smluvní pokuty na opakované neplnění smluvených platebních povinností nebyla zvolena svévolně, ale odpovídá zákonné definici neoprávněného odběru elektřiny dle ust. § 51 odst. 1 písm. b) zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon. Způsob stanovení výše smluvní pokuty je vázán na počet„ nerealizovaných“ měsíců, čímž se přibližuje pravděpodobné škodě způsobené v důsledku porušení smluvních povinností. Povinnosti žalobce jako obchodníka s elektřinou nejsou dány toliko uzavřenou smlouvou, ale řadou zákonných i podzákonných předpisů, sankce směřují až k riziku odejmutí licence obchodníka. Odvolatelka nesouhlasí se závěrem soudu, že nedostála požadavku transparentnosti. Poukazovala v tomto směru na argumentaci Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 84 Co 388/2017. Každý, kdo by se chtěl s obsahem smlouvy seznámit, si mohl text přečíst i na webových stránkách žalobkyně. Žalobkyně poukazovala na to, že výše škody je do značné míry závislá na zbývající délce smlouvy. Aby mohl žalobce poskytnout neměnnou cenu dodávky elektřiny na celé smluvní období, musí se zajistit proti pohybu cen energií a směnného kurzu nákupem množství energie odpovídající tzv. důvodně očekávané spotřebě zákazníka předem na celé období trvání smlouvy dvou nebo tří let. Pokud jsou velkoobchodní tržní ceny komodit nižší, v okamžiku předčasného ukončení smluvního vztahu v porovnání s úrovní cen v čase akceptace nabídky, vznikne žalobci škoda, protože nakoupený objem energie bude prodán na trhu se ztrátou, a to bez ohledu na to, zda bude skutečně prodán nebo bude v nákupním modelu realokován na jiné – nové zákazníky. Toto riziko je smluvně ošetřeno smluvní pokutou. Otázku výše škody způsobené porušením smluvních povinností a její vázanost na smluvní pokutu vyložil Nejvyšší soud ČR i v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 4908/2014. Je třeba, aby smluvní pokuta zahrnovala všechny škody, které lze očekávat, musí mít dostatečnou, nikoliv však přemrštěnou pobídkovou výši. Mezi další škody je třeba zařadit marně vynaložené zprostředkovatelské náklady na obstarání zákazníka a uzavření smlouvy, další částí škody je škoda nepřímá v podobě ušlého očekávaného zisku, zvýšené náklady na vývoj a správu IT systému žalobce, náklady personální a administrativní. Žalobkyně navrhovala zrušení rozsudku v napadené části a vrácení soudu prvního stupně k dalšímu řízení, případně změnu rozsudku soudu prvního stupně v tom směru, aby žalobě bylo v plném rozsahu vyhověno. 3. Žalovaná se k odvolání žalobkyně nevyjádřila. 4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadené části, tj. ve výrocích II a III, dle § 212 a § 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, přihlédl k odvolání žalobkyně, doplnil důkazní řízení a dospěl poté k závěru, že odvolání žalobkyně je důvodné. 5. V posuzované věci žalobkyně dle žalobních tvrzení, předložených v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, dodávala žalované na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 22. 7. 2019 a platných obchodních podmínek, jež jsou nedílnou součástí smlouvy, do odběrného místa na adrese [adresa], elektřinu. O nároku na zaplacení ceny dodaných energií a smluvní pokuty za prodlení s úhradou platebních povinností již bylo pravomocně rozhodnuto ve výroku I rozsudku soudu prvního stupně. Žalobkyně dále předložila tvrzení, že ve smlouvě v odstavci„ ostatní ujednání“ ujednali účastníci pro případ, kdy zákazník opakovaně poruší kteroukoliv platební povinnost vyplývající ze smlouvy, smluvní pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny ve výši 400 Kč pro kategorii Domácnost a to za každý kalendářní měsíc, i jeho část, následující po dni ukončení dodávky do konce doby trvání smlouvy. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 30 měsíců od 7. 8. 2019 s možností automatické prolongace smlouvy. Žalovaná neplnila platební povinnosti, když neuhradila zálohu za měsíc leden 2020 a únor 2020. Žalobkyně dne 25. 3. 2020 ukončila dodávku elektřiny z důvodu opakovaného porušení platebních povinností. Žalobkyně následně přípisem ze dne 6. 4. 2020 odstoupila od smlouvy pro opakované neplnění platebních povinností žalovanou. Vyúčtovala žalované v souladu s uzavřenou smlouvou smluvní pokutu ve výši 9 200 Kč a to vyúčtováním smluvní pokuty vystaveným dne 25. 3. 2020, splatným dne 6. 4. 2020 Smluvní pokuta je požadována za každý měsíc od března 2020 do února 2022, tedy za 23 měsíců po 400 Kč. 6. Odvolací soud se neztotožňuje se závěry soudu prvního stupně, pro které byla žaloba ohledně částky 9 200 Kč zamítnuta. 7. Odvolací soud doplnil dokazování a porovnal ceny produktu Optimal, který měla žalovaná sjednán na dobu určitou 30 měsíců a produktu Standard, který by měla žalovaná v případě, že by nehodlala být vázána dobou určitou a zamýšlela uzavřít Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou 3 měsíce. Produkt Optimal garantuje zákazníkovi 3 různé cenové úrovně, které jsou platné pro 3 po sobě jdoucí období dodávky, každé v délce 10 měsíců. V jednotlivých obdobích cena postupně klesá. Ceník je součástí smluvní dokumentace. Ceník je po stanovené období 3 x 10 měsíců neměnný. Za každé dokončené období produktu Optimal jsou dále zákazníkovi přiznávány bonusy ve výši 300 Kč za každé ukončené období dodávky, tedy 3 x 300 Kč. Produkt Standard je stanoven tak, že zákazník je oprávněn smlouvu kdykoliv vypovědět s výpovědní lhůtou v délce 3 měsíců. Žalobkyně může změnit cenu produktu Standard s tím, že zákazník je oprávněn v takovém případě od smlouvy odstoupit. Současně zákazník předem nezná výši ceny ani není známo, kdy bude cena změněna, tato skutečnost závisí na situaci na trhu s