25 C 36/2021-314 — Krajský soud v Plzni

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně žalobu proti prvnímu žalovanému zamítl (výrok I.). Žalované 2) uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 223 107,1 Kč s příslušenstvím (výrok II.) Výrokem III. uložil žalobkyni povinnost zaplatit prvnímu žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 172 612,34 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Výrokem IV. rozhodl tak, že žalovaná 2) je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 111 969,79 Kč. 2. Doplňujícím rozsudkem soud prvního stupně doplnil rozsudek soudu prvního stupně o výrok V. tak, že žaloba se vůči žalované 2) co do částky 53 431,90 Kč s příslušenstvím zamítá. 3. Doplňujícím usnesením k tomuto doplňujícímu rozsudku rozhodl soud prvního stupně tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení v souvislosti s vydáním doplňujícího rozsudku. 4. Proti výrokům I., II., III. a částečně proti výroku IV. rozsudku (viz bod 1.) se odvolala žalobkyně. Podle jejího názoru soud učinil nesprávná skutková zjištění, jeho závěry jsou v rozporu s provedenými důkazy a rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení. V tomto odvolání žalobkyně vytkla soudu prvního stupně také to, že žaloba nebyla částečně zamítnuta, když druhé žalované byla uložena povinnost zaplatit 223 107,1 Kč, proti prvnímu žalovanému žaloba zamítnuta, ale žalobkyně se domáhala zaplacení částky 276 539 Kč. Žalobkyně dále nesouhlasila s tím, že pokud soud prvního stupně zamítl žalobu vůči žalovanému 1), přiznal mu náhradu nákladů řízení a nerozlišil mezi stavem, který existoval při podání žaloby (žalovaní se zmocnili tepelného čerpadla a odmítali ho vydat) se stavem, který nastal v průběhu soudního řízení (instalace tepelného čerpadla do domu druhé žalované). Soud měl přihlédnout k celému průběhu řízení. Žalovaní tvrdili, že jsou vlastníky tepelného čerpadla, že jej zakoupili a následně pak také uvedli, že čerpadlo zakomponovali do nemovitosti ve vlastnictví druhé žalované. Není tedy žádný důvod, aby žalovanému 1) byla náklady řízení přiznány, protože ten by přestal být pasivní legitimovaným až krátce před vyhlášením rozsudku. Soud prvního stupně nesprávně posoudil časovou osu a nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, protože tento nárok vznikl v okamžiku, kdy se žalovaní zmocnili tepelného čerpadla, tvrdili, že za něj žalobkyni zaplatili, odmítali ho vydat a disponovali s ním. Pokud v řízení žalovaní tvrdili, že jsou vlastníky tepelného čerpadla, protože ho koupili a žalobkyni za něj zaplatili formou zápočtu, znamená to, že pasivně legitimovaní a zavázání jsou oba žalovaní. Žalobce 1) se může případně v budoucnu domáhat náhrady za vnos této hodnoty ze společného jmění. Za zcela chybné žalobkyně považuje rozhodnutí ohledně částky 53 431,90 Kč týkající se nároku žalované na úhradu nájemného za pronájem prostor sloužících k podnikání v domě žalované 2). Soud prvního stupně shledal uzavřenou nájemní smlouvu za platně uzavřenou a ani skutečnost, že nebyla naplněna, neboť žalobkyně prostory nepřevzala, nemůže na její platnosti nic změnit. Účelové uzavření smlouvy soud shledal platným právním jednáním. Žalobkyně poukázala na ust. § 2302, 2201, 2202, 2205 o. z. Podle žalobkyně předmět nájmu nebyl v uzavřené smlouvě o nájmu přesně vymezen. Podle tvrzení žalované 2) se uváděné prostory v domě [adresa] sice nacházely, ale neměly být předmětem nájmu. Žalovaní k otázce uzavření a platnosti nájemní smlouvy měnili opakovaně skutková tvrzení, přesto soud prvního stupně zhodnotil tuto smlouvu jako platnou. V odvolání žalobkyně citovala stanoviska žalovaných k předmětné nájemní smlouvě. První citace se týká jejich podání ze dne [datum], které obsahuje ujednání o nájemní smlouvě. V podání ze dne [datum] žalovaní uvedli, že smlouva byla uzavřena účelově, aby žalobkyně mohla v případě kontroly finančního úřadu obhájit nákup tepelného čerpadla, který není jejím majetkem. Žalobkyně prostory nikdy nepřevzala, nájemní smlouva byla antedatovaná. [jméno] žalovaná 2) v emailu ze dne [datum] vzala na vědomí, že nájemní smlouva na nebytové prostory je neplatná. Žalovaná 2) ve své výpovědi potvrdila, že prostory, které jsou uvedeny v nájemní smlouvě, neměly být žalobkyni nikdy pronajaty, protože je užívají sami žalovaní. Odvolání obsahuje citaci výpovědi druhé žalované ze dne [datum] týkající se čistě účelového uzavření nájemní smlouvy na žádost pana [jméno] na antedatování nájemní smlouvy a na popis předmětu nájmu ze strany druhé žalované. V podání ze dne [datum] žalovaní popsali předmět nájmu zcela jinak. V podstatě uvedli, že mezi stranami nebylo sporu o tom, co je předmětem nájmu, a že ateliér se v nemovitosti nachází jediný a nemůže být rozhodně zaměněn s jinou částí nemovitosti. Podle žalobkyně na straně druhé žalované nebyla vážná vůle uzavřít nájemní smlouvu, nebyla shoda o tom, co mělo být předmětem nájmu, zda se deklarované prostory v domě vůbec nacházejí a nájemní smlouva je nepochybně neplatná a žalovaná 2) žádnou pohledávku z titulu nájemného nemá. Žalobkyně poukázala na ust. § 551 až 554 o. z. a na rozhodnutí Nejvyššího soudu 21 Cdo 2862/2019. Žalobkyně navrhla, aby rozsudek soudu prvního stupně byl zrušen, věc vrácena k dalšímu řízení, případně aby napadený rozsudek byl změněn a žalobě v plném rozsahu vyhověno. 5. Do rozsudku soudu prvního stupně se odvolala rovněž žalovaná 2), a to do výroků II. a IV. Podle druhé žalované soud prvního stupně dospěl ke zjištěním a závěrům zcela nesprávným. Podle názoru soudu prvního stupně vlastnické právo k technologii tepelného čerpadla (dále jen tepelné čerpadlo) svědčí žalobkyni. Žalobkyně zaplatila za technologii kupní cenu, nerealizace zakázky nemohla být důvodem pro odstoupení žalobkyně od kupní smlouvy s dodavatelem technologie, pohledávky žalovaného 1) proti žalobkyni nejsou způsobilé k započtení. Tepelné čerpadlo bylo v [anonymizováno] [rok] zabudováno do nemovitosti žalované 2). Žalobkyně měla akceptovat nabídku tím, že uhradila zálohovou fakturu, čímž mělo dojít k uzavření kupní smlouvy na tepelné čerpadlo, vzhledem k následnému zabudování technologie do nemovitosti žalované 2) stalo se tepelné čerpadlo součástí této nemovitosti, vlastnické právo přešlo na žalovanou 2), čímž se měla žalovaná 2) na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatit. Tyto závěry soudu jsou v příkrém rozporu s množstvím provedených důkazů. Soud nesprávně vyhodnotil, že mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] došlo k uzavření kupní smlouvy a následně že přešlo vlastnické právo k tepelnému čerpadlu ze žalobkyně na žalovanou 2) a ta se takto bezdůvodně obohatila. V řízení nebyl proveden žádný důkaz o tom, že by vůbec kdy k jakému uzavření kupní smlouvy mělo dojít. Tepelné čerpadlo bylo dodáno na základě objednávky prvního žalovaného, protože to byl on, kdo uzavřel smlouvu o dílo se společností [právnická osoba] Předmětem díla podle této smlouvy byla dodávka a montáž systému vytápění, jehož součástí jako jednou z mnoha položek k celkovému rozpočtu bylo i tepelné čerpadlo. Tato smlouva byla uzavřena mezi společnosti [právnická osoba], jakožto zhotovitelem a prvním žalovaným, jakožto objednatelem a bylo prokázáno [příjmení] nabídkou na rekonstrukci zdroje vytápění v rodinném domě [celé jméno žalovaného], [obec a číslo], [obec], ze dne [datum], předávacím protokolem ze dne [datum], výpovědí žalovaných a výpovědí svědka [jméno] [příjmení] – jednatele [právnická osoba] Tuto skutečnost potvrdil i jednatel žalobkyně, který ve své účastnické výpovědi uvedl, že ohledně dodávky vytápění vše domlouval první žalovaný. Jednatel žalobkyně také uvedl, že nevěděl, zda tam byla objednávka, přišla jen faktura a fakturu uhradili. Tepelné čerpadlo určitě objednali jako firma. Pan [celé jméno žalovaného] s nimi dělal, takže to byla jakoby jedna parta, to bylo jako úplně jedno“. Jednatel žalobkyně potvrdil, že tepelné čerpadlo bylo součástí nového systému vytápění a mělo být instalováno do nemovitosti v [obec a číslo], [obec]. Zálohový list č. [rok] ze dne [datum] byl vystavený společností [právnická osoba] na jméno žalující společnosti a byl vystaven na žádost jednatele žalobkyně jako podklad pro platbu. Žalobkyně se žalovaným 1) se dohodli, že tuto zálohu uhradí za žalovaného 1) právě žalobkyně. To bylo prokázáno výslechem žalovaných, výslechem svědka [jméno] [příjmení], tabulkou o vyúčtování práce žalovaného 1) pro žalobkyni. Zálohový list sloužil jako podklad pro platbu. Žalobkyně tvrdí, že o úmyslu nabýt vlastnictví k tepelnému čerpadlu svědčí i ujednání v nájemní smlouvě, kde je v článku 5.2 uvedeno, že vytápění si bude nájemce zajišťovat sám, například tepelné čerpadlo. Tento článek ale nijak nekonkretizuje, že by žalobkyně měla být vlastníkem tepelného čerpadla. Dodávka technologie byla od počátku navržena jako technologie pro celý rodinný dům, nikoli pro jednu místnost, což bylo prokázáno cenovou nabídkou, výpovědí svědka [příjmení], účastnickými výpověďmi žalovaných a nájemní smlouvou. V řízení nebyl předložen žádný důkaz o uzavření kupní smlouvy mezi žalobkyní a prodávajícím. Žalovaní obj