9 C 80/2021-80 — Krajský soud v Ústí nad Labem

1. V záhlaví označeným rozsudkem Okresní soud v Litoměřicích (dále jen„ okresní soud“) uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 709,78 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 30. 10. 2019 a částku 1 491,97 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 12. 2. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I. písm. a) a písm. b)), žalobu o 10 800 Kč zamítl (výrok II.) a dále rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III). 2. Okresní soud ve svém rozhodnutí vyšel ze zjištění, že účastnice uzavřely dne 13. 8. 2019 s účinností od 2. 9. 2019 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 13. 8. 2019 (dále již jen„ smlouva“) [ulice a číslo], [obec] Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou. V případě porušení svých povinností ze smlouvy byla žalovaná povinna zaplatit smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč. Pro případ, že by žalovaná učinila úkon směřující k předčasnému ukončení smlouvy sjednané na dobu určitou tím, že by vícekrát porušila kteroukoliv platební povinnost a způsobila tím žalobkyni nemožnost elektřinu dodávat, byla povinna hradit smluvní pokutu ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc. Spolu se smlouvou žalovaná podepsala dne 13. 8. 2019 listinu„ Informace pro zákazníka – spotřebitele“ (dále jen„ informace“), ve které byl produkt (dodávky elektřiny) popsán jako dočasný, neboť smlouva mezi účastnicemi byla smlouvou uzavíranou na dobu určitou, informace pro zákazníka samostatně nebyla návrhem smlouvy. Žalovaná své povinnosti ze smlouvy neplnila, nehradila zálohy na spotřebovanou elektřinu ani vyúčtovanou spotřebovanou elektřinu, za období od 2. 9. 2019 do 8. 10. 2019 jí vznikl dluh ve výši 1 709,78 Kč, za období od 9. 10. 2019 do 12. 12. 2019 ve výši 1 594,97 Kč. Z důvodu její platební nekázně žalobkyně od smlouvy odstoupila, vyčíslila jí smluvní pokutu částkou 10 800 Kč, což odpovídalo porušení povinností za období od prosince 2019 do března 2019 a odeslala jí dne 7. 1. 2020 výzvu k zaplacení smluvní pokuty. Okresní soud věc posoudil podle § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona a § 2079 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále již jen o. z.) a uzavřel, že žalované na základě smlouvy o dodávkách elektřiny vznikla povinnost platit (kupní) cenu za odebranou elektřinu. Tuto svou povinnost porušila, když vyúčtovanou elektřinu nezaplatila a tím se dostala do prodlení se zaplacením vyúčtované ceny. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 o. z., a proto žalobě v rozsahu ceny dodané elektřiny a smluvních pokut za prodlení s úhradou ve výši 100 Kč jednorázově, tedy částek uvedených ve výroku I. rozsudku, vyhověl. Žalobě nevyhověl v požadavku na zaplacení částky 10 800 Kč, která představuje smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy. Vyšel z právního názoru, že účastnice neuzavřely smlouvu na dobu určitou, smluvní pokuta byla zmíněna toliko v informacích, které však nejsou smlouvou. I kdyby však ve smlouvě ujednání o smluvní pokutě pro případ porušení povinnosti žalované platit řádně spotřebovanou energii bylo, šlo by o neplatné ujednání. Žalobkyně tvrdí, že smluvní pokuta by byla vázána na odstoupení od smlouvy, kumulativní vázanost povinnosti platit smluvní pokutu na porušení smluvní povinnosti i na následné odstoupení od smlouvy představující výkon práva přitom brání tomu, aby na smluvní pokutu bylo pohlíženo jako na sankci za porušení povinnosti; takové její sjednání nemůže obstát jako platné (okresní soud citoval z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 7. 6. 2017, sp. zn. 23 Cdo 3894/2015). 3. Proti výrokům II. a III. rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání, v němž nesouhlasila se závěrem okresního soudu, že smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, neboť ve smlouvě bylo zcela zřetelně ujednáno, že je uzavírána na dobu 30 měsíců ode dne účinnosti smlouvy. Smluvní pokuta ve výši 400 Kč měsíčně pro sankcionování jednání žalované, kterým by žalobkyni znemožnila dodávky elektřiny, byla sjednána platně. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 30. 10. 2019, č. j. 23 Cdo 1192/2019 – 121, judikoval, že současná právní úprava smluvní pokuty, jež je obsažena v § 2048 a násl. o. z., nevylučuje ujednání stran, které vznik práva na smluvní pokutu váže kromě porušení právní povinnosti na odstoupení od smlouvy věřitelem či porušení povinnosti dlužníkem, opačný závěr by odporoval i obecné zásadě smluvní volnosti smluvních stran. Navrhla, aby odvolací soud změnil výroky II. a III. tak, že žalobě v plném rozsahu vyhoví a přizná jí náklady řízení před okresním i odvolacím soudem. 4. Žalovaná se k odvolání žalobkyně nevyjádřila. 5. Krajský soud jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno proti rozhodnutí okresního soudu oprávněnou osobou, v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), že jde o výroky rozhodnutí, proti kterým je odvolání přípustné (§ 201 o. s. ř.), přezkoumal je spolu s řízením, které jejich vydání předcházelo podle § 212, § 212a o. s. ř. a po provedeném jednání dospěl k závěru, že odvolání je zcela důvodné. 6. Okresní soud provedl dokazování všemi listinami, které byly jako důkaz žalobkyní označeny, odvolací soud však má za to, že z obsahu smlouvy je možné dospět k jinému skutkovému zjištění, než ke kterému dospěl okresní soud, proto níže popsaný důkaz zopakoval (§ 213 odst. 2 o. s. ř.). 7. Ze smlouvy ze dne 13. 2. 2019 o sdružených službách dodávky elektřiny vyplývá, že pod rubrikou„ uzavření a trvání smlouvy“ je uvedeno, že smlouva je uzavřena na dobu určitou 30 měsíců a nelze ji předčasně vypovědět, pokud zákon nestanoví jinak. 8. Po takto doplněném dokazování odvolací soud dospěl k závěru, že účastnice spolu dne 13. 8. 2019 uzavřely smlouvu na dobu určitou 30 měsíců ode dne účinnosti smlouvy, na základě které se žalobkyně zavázala k dodávkám elektřiny a dalším službám s ní spojeným pro žalovanou na adresu odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec], smlouva nabyla účinnosti dne 3. 9. 2019, její součástí byly informace, ve kterých bylo znovu uvedeno, že smlouva je uzavírána na dobu 30 měsíců s automatickou prolongací o další dva roky. Žalovaná od počátku neplatila zálohy a ani vyúčtování spotřebovaných služeb, žalobkyně proto přistoupila jednak k vymáhání dlužných poplatků za elektřinu a dále od smlouvy odstoupila a žalované vyúčtovala smluvní pokutu ve výši 10 800 Kč, jež byla účastnicemi sjednána pro případ předčasného ukončení smlouvy žalobkyní z důvodu platební nekázně žalované. 9. Podle § 13 o. z., každý kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky. Podle § 1 odst. 2 o. z., nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Podle § 4 odst. 1 o. z., se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Podle § 574 o. z., na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné. Podle § 1813 o. z., se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Podle § 1814 o. z., se zvláště zakazují ujednání, která a) vylučují nebo omezují spotřebitelova práva z vadného plnění nebo na náhradu újmy, b) spotřebitele zavazují plnit, zatímco podnikateli vznikne povinnost plnit splněním podmínky závislé na jeho vůli, c) umožňují, aby podnikatel nevydal spotřebiteli, co mu spotřebitel vydal, i v případě, že spotřebitel smlouvu neuzavře či od ní odstoupí, d) zakládají podnikateli právo odstoupit od smlouvy bez důvodu, zatímco spotřebiteli nikoli, e) zakládají podnikateli právo vypovědět závazek bez důvodu hodného zvláštního zřetele bez přiměřené výpovědní doby, f) zavazují spotřebitele neodvolatelně k plnění za podmínek, s nimiž neměl možnost seznámit se před uzavřením smlouvy, g) dovolují podnikateli, aby ze své vůle změnil práva či povinnosti stran, h) odkládají určení ceny až na dobu plnění, i) umožňují podnikateli cenu zvýšit, aniž bude mít spotřebitel při podstatném zvýšení ceny právo od smlouvy odstoupit, j) zbavují spotřebitele práva podat žalobu nebo použít jiný procesní prostředek či mu v uplatnění takového práva brání, nebo ukládají spotřebiteli povinnost uplatnit právo výlučně u rozhodčího soudu nebo rozhodce, který není vázán právními předpisy stanovenými na ochranu spotřebitele, k ) přenášejí na spotřebitele povinnost prokázat splnění povinnosti podnikatele, kterou mu ukládají ustanovení o smlouvě o finanční službě, nebo l) zbavují spotřebitele jeho práva určit, který závazek má být poskytnutým plněním přednostně uhrazen. Pod