35 Co 284/2023-391 — Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka Liberec

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala určení, že je vlastnicí spoluvlastnického podílu o velikosti ¾ z celku na pozemku st. parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, (objekt bydlení), pozemku st. parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba bez č.p./č.e. (garáž), pozemku st. parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba bez č.p./č.e. (garáž), pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , a pozemku parc. č. 259/2 v katastrálním území , jméno FO, u , jméno FO, (výrok , právnická osoba, odůvodnění vysvětlil, že žalobkyně opírala svou žalobu o tvrzení, podle kterého jí byly předmětné pozemky odkázány vlastnoruční závětí sepsanou dne , datum, zůstavitelkou , jméno FO, , zemřelou , datum, . Žalobkyně tvrdila, že sice věděla o existenci závěti, nevěděla však, kde se nachází, a proto jí nemohla předložit v průběhu řízení o pozůstalosti. V pozůstalostním řízení pak bylo usnesením Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. , spisová značka, ze dne , datum, potvrzeno, že pozůstalost včetně označených nemovitostí nabývají do spoluvlastnictví rovným dílem (každý v rozsahu 1/3) žalovaní vnuci zůstavitelky. S poukazem na § 1643 odst. 2 občanského zákoníku, podle kterého by se z pozůstalosti mělo dostat dětem zůstavitele jako nepominutelným dědicům alespoň ¼ zákonného dědického podílu, dovozuje žalobkyně, že každému z žalovaných mělo by se dostat podílů na nemovitostech o velikosti 1/12 a žalobkyně nabyla by dle závěti spoluvlastnický podíl o velikosti ¾. Žalovanými byla v řízení zpochybněna pravost žalobkyní předložené závěti, a proto se okresní soud (vázán názorem dovolacího soudu obsaženým v rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne , datum, ) zabýval primárně právě touto otázkou. Protože posudek soudem ustanovené znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, a posudek , tituly před jménem, , jméno FO, předložený žalobkyní přinesly zcela odlišné závěry (první posudek pravost závěti vyvracel, druhý potvrzoval), ustanovil okresní soud k podání revizního znaleckého posudku Kriminalistický ústav Policie České republiky. Tento znalecký ústav popsal vady obou posudků, spočívající především v tom, že byla nesprávně vyhodnocena použitelnost tzv. srovnávacího materiálu (jiných textů psaných zůstavitelkou) a uzavřel, že na základě dosud předloženého srovnávacího materiálu nelze rozhodnout, zda zůstavitelka , jméno FO, byla pisatelkou závěti ani, zda je závěť opatřena pravým podpisem zůstavitelky. Okresní soud pak v odůvodnění naznačil, že pochybnosti o pravosti závěti vyvolávala i skutečnost, že žalobkyně „o existenci závěti začala hovořit až poté, co byla žalovanými vyzvána k vystěhování z předmětných nemovitostí“. Žalobkyně, kterou tížilo důkazní břemeno, proto byla vyzvána k předložení dalšího srovnávacího materiálu. Protože žalobkyně takový materiál nepředložila a neoznačila ani jiný důkaz pravosti závěti, uzavřel okresní soud, že žalobkyně neprokázala, že předloženou závěť zůstavitelka vlastnoručně sepsala a následně podepsala. Žalobu proto zamítá a neúspěšné žalobkyni ukládá, aby každému z žalovaných nahradila na nákladech řízení , částka, a všem žalovaným oprávněným společně a nerozdílně , částka, (výrok II). Žalobkyni je rovněž uloženo nahradit náklady placené v řízení státem, a to ve výši , částka, (výrok III).2. Proti rozsudku se včas odvolala žalobkyně. V odvolání okresnímu soudu vytýká část odůvodnění, v němž poukázal na to, že „o existenci závěti začala hovořit až poté, co byla žalovanými vyzvána k vystěhování“. Podle žalobkyně ji nelze klást k tíži, že zcela standardně předložila závěť až při jednání soudu. Nedostatečně podloženým a odůvodněným je podle žalobkyně závěr okresního soudu, že v řízení neunesla důkazní břemeno. Žalobkyně má za to, že okresní soud neobjasnil „jakým způsobem žalobkyně neusnesla důkazní břemeno“ a „nezabýval se závěry revizního znaleckého posudku“. Proto žalobkyně navrhovala, aby byl napadený rozsudek zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k novému rozhodnutí.3. Žalovaní navrhovali potvrzení rozsudku. Podle žalovaných provedl okresní soud veškeré nezbytné důkazy a rozhodl v souladu se zjištěným skutkovým stavem zahrnujícím i závěry znaleckého posudku vypracovaného Kriminalistickým ústavem Policie České republiky. Naznačují žalovaní, že žalobkyně podává odvolání bez věcných důvodů, pouze proto, aby oddálila výsledek dosud přerušeného řízení o vyklizení předmětných nemovitostí. Žalovaní se ztotožňují se závěrem okresního soudu o tom, že zpochybňuje pravost závěti chování žalobkyně, která se přes výzvu soudního komisaře k projednání dědictví a prezentaci závěti nedostavila, před podáním žaloby odmítala originál závěti předložit znalci či k nahlédnutí žalovaným a závěť předložila až v tomto řízení o určení vlastnického práva k nemovitostem. Žalovaní dále upozorňují na to, že žalovaná se přes své výhrady k rozsahu dokazování ani nedostavila k ústnímu jednání před soudem dne , datum, , při kterém bylo dokazování ukončeno. Za „zmatečnou“ považují žalovaní námitku žalobkyně, že se okresní soud nezabýval závěry revizního znaleckého posudku, neboť v odst. 10 odůvodnění, je posudek podrobně okresním soudem vyhodnocen včetně znaleckým ústavem přijatého závěru o tom, že o pravosti závěti nelze jednoznačně rozhodnout. Správný a souladný např. s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, je podle žalovaných závěr, že žalobkyně pravost závěti neprokázala, tudíž nelze uzavřít, že se jako závětní dědic stala vlastníkem předmětných nemovitostí.4. Odvolací soud ve smyslu § 211 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o. s. ř.“), přezkoumal napadený rozsudek i postup okresního soudu v předchozím řízení, přičemž dospěl k závěru, že nedošlo v řízení k takové vadě, která by byla důvodem pro zrušení rozsudku ve smyslu § 219a odst. 1 o. s. ř.5. Pokud jde o skutkové okolnosti vztahující se k meritorním výrokům, byly tyto objasněny okresním soudem na základě řádně provedených a v souladu s § 132 o. s. ř. zhodnocených důkazů správně a zcela dostatečně. , jméno FO, shodě s okresním soudem lze po skutkové stránce shrnout, že žalobkyně byla přítelkyní , jméno FO, , dne , datum, zemřelého otce žalovaných a syna zůstavitelky , jméno FO, , zemřelé , datum, . Žalobkyně bydlela se zůstavitelkou v rodinném domě č. p. 42 ve , jméno FO, a zůstavitelce byla před smrtí nápomocna. Jako osoba žijící se zůstavitelkou, byla žalobkyně v řízení o pozůstalosti po , jméno FO, vedeném u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. , spisová značka, , pověřenou notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, marně volána k předběžnému šetření o pozůstalosti. Předběžné šetření pak provedeno bylo s žalovaným , Jméno zainteresované osoby 1/0, . S ohledem na skutečnost, že v řízení o pozůstalosti nebyla předložena listina, kterou by zůstavitelka pořídila pro případ smrti ve prospěch jiné osoby, jednal soud v pozůstalostním řízení jako s dědici pouze s žalovanými, jedinými vnuky zůstavitelky. Usnesením č. j. , spisová značka, ze dne , datum, pak schválil dohodu žalovaných, podle které žalovaní dědictvím po zůstavitelce nabývají do spoluvlastnictví rovným dílem (každý v rozsahu 1/3) mimo jiné pozemek st. parc. č. , hodnota, se stavbou č. p. 42, pozemek st. parc. č. , hodnota, s garáží, pozemek st. parc. č. , hodnota, s garáží, pozemek parc. č. 259/1 a pozemek parc. č. 259/2 v katastrálním území , jméno FO, u , jméno FO, (dále též „nemovitosti“). Usnesení nabylo právní moci , datum, .6. Dále bylo v řízení objasněno, že dopisem ze dne , datum, , doručeným žalobkyni , datum, , žalovaní - s poukazem na své vlastnické právo a bezdůvodné užívání nemovitostí žalobkyní - vyzývají žalobkyni k vyklizení nemovitostí. Následně žalobkyně prostřednictvím svého zástupce v dopise z , datum, sděluje žalovaným, že nalezla ručně psanou závěť ze dne , datum, , podle které jí zůstavitelka předmětné nemovitosti odkázala. Žalobkyně dovozuje, že jí z této závěti svědčí dědické právo a vyzývá žalované, aby jí buď „převedli“ spoluvlastnický podíl na nemovitostech o velikosti ¾ nebo, aby jí poskytli peněžitou náhradu ve výši , částka, . K výzvě přikládá žalobkyni fotokopii závěti. Podle ručně psaného textu odkazuje zůstavitelka žalobkyni „svůj dům ve , jméno FO, č. , hodnota, “, k němuž „patří pozemek a obě garáže“. Listina má být zůstavitelkou sepsána a podepsána „, jméno FO, , datum, “. Žalovaní v reakci na tuto výzvu v dopise z , datum, poukazují na to, že žalobkyně jim sice během dědického řízení sdělila „že babička něco napsala, ale asi to nebude mít žádnou váhu“, avšak přes opakované výzvy žádnou listinu v dědickém řízení nepředložila. Že disponuje závětí, sdělila žalovaným poprvé až , datum, . V okolnostech objevení závěti a skutečnosti, že žalobkyně předkládá pouze fotokopii listiny, spatřují žalovaní důvod, pro který odmítají bez případného znaleckého zkoumání uznat závěť za pravou. V tomto postoji pak setrvávají žalovaní i po podání žaloby.7. Při