8 Co 148/2024-512 — Krajský soud v Ústí nad Labem

1. Okresní soud v , adresa, rozsudkem ze dne 17. 1. 2023, č. j. 76 C 167/2022-393, ve znění opravného usnesení ze dne 30. ledna 2024, č. j. 76 C 167/2022-414, rozhodl, že žalovaní jsou povinni odstranit plotové sloupky č. , hodnota, dle jejich zaměření v geodetickém plánu ze dne 5. 8. 2022, č. , hodnota, , vypracovaného , Anonymizováno, a ověřeného , tituly před jménem, , jméno FO, , z pozemku parc. č. , Anonymizováno, , zapsaného na LV č. , hodnota, v katastru nemovitostí vedeném , Anonymizováno, , adresa, , pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, , a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.). Soud zde shledal, že sloupky zasahují do výkonu práva žalobců odpovídajícího věcnému břemeni a brání průjezdu na jejich pozemky. Dále byla zamítnuta žaloba v části, v níž se žalobci domáhali odstranění sloupku č. , hodnota, a sloupků č. , hodnota, dle jejich zaměření v geodetickém plánu ze dne 5. 8. 2022, č. , hodnota, , vypracovaného , Anonymizováno, a ověřeného , tituly před jménem, , jméno FO, , z pozemku parc. č. , Anonymizováno, , zapsaného na LV č. , hodnota, v katastru nemovitostí vedeném , Anonymizováno, , adresa, , pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, (výrok II.)s odůvodněním, že popsané sloupky podle soudu nebrání žalobcům v užívání věcného břemene v souladu s jeho účelem. Dále bylo rozhodnuto výrokem III., že žalovaní 1) a 3) jsou povinni zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku 15 400 Kč k rukám zástupkyně žalobců, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Ve vztahu mezi žalobci a žalovaným 2) účastníci nemají právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.). Rovněž bylo rozhodnuto, že žalovaní 1) a 3) jsou povinni zaplatit ČR - Okresnímu soudu v , adresa, na náhradě nákladů řízení placených státem částku 34 565,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci takového usnesení (výrok V.).2. Žalobci podali žalobu, kterou požadovali ochranu svého práva vyplývajícího z věcného břemene na služebném pozemku (parc. č. , Anonymizováno, ). Konkrétně požadovali odstranění 12 plotových sloupků, které podle jejich tvrzení bránily průjezdu a průchodu na jejich pozemky, přičemž věcné břemeno bylo zřízeno jako jediná přístupová cesta. Žalobci argumentovali, že sloupky znemožňují bezpečné využívání cesty, a jejich odstranění je nezbytné. Žalovaní (, Jméno žalované, , , Jméno advokátky C, , a , Jméno advokátky D, ) tvrdili, že žalobci svá práva využívají nad rámec rozsahu věcného břemene a že věcné břemeno nebylo určeno pro průjezd těžkou stavební technikou. Rovněž poukazovali na to, že sloupky zcela nezabraňují průjezdu, pouze ho omezují, a že poškozování pozemku je způsobeno neodpovídajícím užíváním cesty žalobci. Zde je třeba upřesnit, že 2.žalovaný se v průběhu řízení bránil tak, že on nebyl ten, kdo by zavdal příčinu sporu.3. Dle soudu prvního stupně bylo prokázáno, že původní vlastník služebného pozemku, , jméno FO, , nabyl v roce 2008 vlastnické právo k souboru pozemků a budov tehdy evidovaných na LV , Anonymizováno, , kat. území , adresa, . Na pozemcích popsaných v odůvodnění (bod 59) se té době nacházeli ubytovací objekty (pionýrský tábor), stavebně technický stav areálu byl na hranici demolice (viz body odůvodnění 20., 21., 22.). , jméno FO, část areálu prodal žalobcům 20. 12. 2013 (pozemků parc. č. , hodnota, včetně staveb na nich, to vše na LV č. , hodnota, , kat. území , adresa, ). Strany kupní smlouvy se současně dohodly na zřízení věcného břemene chůze a jízdy, tížící pozemek parc. č. , hodnota, (aktuálně parc. č. , Anonymizováno, ) ve prospěch prodávaných pozemků, spočívajícího v právu chůze a jízdy (příjezdu a přístupu) a to v míře nezbytně nutné. Dále bylo zjištěno, že prvá žalovaná uzavřela kupní smlouvu s p. , jméno FO, a stala se vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti 2/3, na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , způsob využití ostatní komunikace. Ve prospěch pozemků parc. č. , Anonymizováno, je v oddílu , Anonymizováno, zapsáno věcné břemeno chůze a jízdy, tížící pozemek parc. č. , Anonymizováno, .V době rozhodování soudu prvního stupně bylo najisto postaveno, že žalovaní jsou spoluvlastníky služebného pozemku [prvý a třetí žalovaní jsou svěřenskými správci svěřenského fondu, do něhož byl spoluvlastnický podíl ke služebnému pozemku vložen].4. Mezi účastníky bylo nesporné, že dotčených dvanáct sloupků, které byly zachyceny v geodetickém plánu z 5.8.2022 (bod 18) umístil třetí žalovaný se souhlasem prvé žalované (viz jednání ze dne 14. 4. 2023). Sloupky jsou zabetonovány do země (viz jednání ze dne 12. 1. 2024). Aktuálně značený pozemek parc. č. , Anonymizováno, odpovídá označení pozemku parc č. , hodnota, v době zřízení věcného břemene (viz jednání ze dne 1. 12. 2023). Soud prvního stupně vycházel mimo jiné ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, (bod 39-42), jehož úkolem bylo primárně posoudit, jednak zda geodetický plán a zakreslení sloupků odpovídá, jednak zda dotčené plotové sloupky brání průjezdu vybraných druhů motorových vozidel služebným pozemkem a jejich vjezdu na panující pozemky. Znalec přitom vycházel ze čtyř kategorií typů vozidel (viz str. 12 posudku) tak, aby se uvažovaná vozidla rozměry blížila rozměrům vozidel, jimiž mají žalobci právo odpovídající služebnosti chůze a jízdy užívat. Prostorové nároky vozidel při pohybu přitom znalec posoudil za užití vlečných křivek, jejichž tvar je dán zejména rozchodem a rozvodem kol vozidla a přesahem obrysu karoserie před a za nápravy. Vlečnou křivku znázorňuje modré zbarvení v dotčených přílohách posudku, a sice vlečku plynulého průjezdu dotčeného typu vozidla rychlostí jízdy 5 km/hod bez potřeby zastavení v průběhu jízdy a bez manévrování, tj. couvání apod. Závěry znalce byly doplněny na základě dalších otázek soudu, které se týkaly vzdálenosti dotčených plotových sloupků od okraje zpevněné cesty, když při své výpovědi znalec uvedl, že takové údaje je schopen z výsledků své znalecké činnosti, jelikož mimo rámec znaleckého úkolu posoudil i průjezdnost faktické cesty, nikoli jen služebného pozemku, doplnit. Soud prvního stupně považoval provedení takového důkazu za důležité pro zjištění skutkového stavu věci s ohledem na zjištění znalce, že zpevněná cesta nekopíruje katastrální hranici služebného pozemku. Potřeba provedení takového důkazu proto vyplynula ze spisu. Proto bylo třeba zjistit šířku průjezdného koridoru mezi sloupky a protilehlým koncem zpevněné komunikace. Konkrétní vzdálenosti jsou zachyceny v bodě 42 odůvodnění (U sloupku č. , hodnota, činí vzdálenost 3 m, u sloupku č. , hodnota, činí 3,40m, u sloupku č. , hodnota, činí 2,95m, u sloupku č. , hodnota, činí 3,40m, u sloupku č. , hodnota, činí 3,65m, u sloupku č. , hodnota, činí 3,80m, u sloupku č. , hodnota, činí 4,55m (sahající k hranici mezi pozemky parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, ), u sloupku č. , hodnota, činí 4,35m (k hranici mezi pozemky parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, , u sloupku č. , hodnota, činí 5 m (k hranici mezi pozemky parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, ), u sloupku č. 10 činí vzdálenost 3,85m.)5. Soud prvního stupně řešil otázky procesní tj. 1) kdo má být žalován ( otázka spoluvlastnictví) (bod 77), jak má znít návrh rozsudečného výroku ( bod 78) / soud vedl žalobce k odstranění této neurčitosti (v podrobnostech viz usnesení ze dne 29. 8. 2022, č. j. 76 C 167/2022-62), čemuž žalobci bezezbytku vyhověli podáním ze dne 12. 9. 2022./ Žalobci se domáhají ochrany výkonu práva odpovídajícího věcnému břemenu před individualizovaným rušením, a sice umístěním dvanácti plotových sloupků ze služebného pozemku, bránícím průjezdu služebným pozemkem a vjezd z něho na pozemek parc. č. , Anonymizováno, ., procesní poučení v rámci řízení případně prolomení zásady koncentrace řízení, dále pak rozsah dokazování nad rámec návrhů účastníků.6. Soud prvního stupně řešil otázky věcné tj. týkající se obsahu a vymezení a účelu věcného břemene, a to i s ohledem na zřízení smlouvou v roce 2013 a použitelnost stávající právní úpravy (viz úvahy soudu bod 75 odůvodnění). Rovněž se zabýval tím, zda ze strany žalobců nedošlo k rozšíření cesty po služebném pozemku (bod 85). Ačkoli bylo totiž věcné břemeno zřízeno za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., v souladu s § 3028 odst. 2 o. z., soud projednával žalobu na ochranu práv ze služebnosti podle § 1259 o. z. Zákonem č. 89/2012 Sb. se řídí jednak samotné posouzení předpokladů pro vyhovění negatorní žalobě, ale také případné důvody, pro které lze uvažovat o zamítnutí této žaloby (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 5. 2017, sp. zn. 22 Cdo 4491/2016). Věcné břemeno zřízeno na základě smlouvy v roce 2013 bylo vymezeno toliko jako právo chůze a jízdy v míře nezbytně nutné pro užívání panujících pozemků a staveb na nich umístněných. Věcné břemeno bylo zřízeno v době účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., ten však „věcné břemeno jízdy“ výslovně neupravoval. Účastníci smlouvy tak použili pojem, jaký zákon neznal; je tedy třeba tento pojem vyložit (shodně srov. rozsudek