30 Co 240/2025-226 — Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka Liberec

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud výrokem I. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 194 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 44 424 Kč od 31. 5. 2019 do zaplacení, z částky 50 136 Kč od 31. 5. 2019 do zaplacení, z částky 45 912 Kč od 31. 5. 2019 do zaplacení a z částky 53 628 Kč od 31. 5. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrokem II. okresní soud zamítl žalobu v požadavku na zaplacení 78 690 Kč s příslušenstvím. Výrokem III. okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 155 456,18 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.2. Z odůvodnění napadeného rozsudku se podává, že žalobce se žalobou domáhá zaplacení 272 790 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z této částky od 31. 5. 2019 do zaplacení. Uvedená částka představuje neuhrazené příspěvky na správu domu a pozemku a nedoplatky z vyúčtování služeb za období od ledna 2018 do prosince 2018 vztahující se k jednotkám ve vlastnictví žalovaného, a to k jednotkám č. , Anonymizováno, , č. , Anonymizováno, , č. , Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, nacházejícím se v budově č. p. , Anonymizováno, stojící na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, .3. Okresní soud ve věci rozhodoval již podruhé, neboť rozsudek č. j. 18 C 414/2020-135 ze dne 27. 7. 2022, kterým bylo vyhověno žalobě v plném rozsahu, byl zrušen usnesením odvolacího soudu č. j. 30 Co 298/2022-169 ze dne 30. 6. 2023 a věc byla vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení.4. Žalobce v návaznosti na zrušující rozhodnutí odvolacího soudu doplnil tvrzení ohledně položek, které podléhají vyúčtování (nedoplatky z vyúčtování služeb), a které nikoli (příspěvky na správu domu a pozemku). Dle tvrzení žalobce se vyúčtovávají skutečné náklady na vodné, stočné a srážkovou vodu. Vše ostatní jsou položky nepodléhající vyúčtování. Uvedená tvrzení žalobce byla dle okresního soudu prokázána zápisem ze shromáždění společenství vlastníků jednotek ze dne , datum, , jeho přílohami, stanovami žalobce ze dne , datum, a vyúčtováními za rok 2018 vztahujícími se k předmětným jednotkám. Zápisem ze shromáždění společenství vlastníků jednotek ze dne , datum, a jeho přílohami bylo zároveň prokázáno, že shromáždění rozhodlo o výši příspěvků na správu domu a pozemku. Žalovaný na příspěvcích na správu domu a pozemku, jakož ani na nedoplatcích z vyúčtování služeb nezaplatil ničeho.5. Pokud jde o konkrétní druh a výši příspěvků na správu domu, okresní soud měl ve vztahu k jednotce č. , Anonymizováno, za prokázané, že mezi položky nepodléhající vyúčtování patří pojištění nemovitosti, náklady na provoz domu, fond údržby a oprav a rezervní fond. Součet jednotlivých příspěvků, které měly být zaplaceny za rok 2018, činí ve vztahu k uvedené jednotce 44 424 Kč. Naopak mezi položky podléhající vyúčtování patří ve vztahu k jednotce č. , Anonymizováno, náklady na vodné, stočné a srážkovou vodu. Souhrnná výše nedoplatku z vyúčtování služeb za rok 2018 činí ve vztahu k této jednotce 33 870,11 Kč.6. Ve vztahu k jednotce č. , Anonymizováno, měl okresní soud za prokázané, že mezi položky nepodléhající vyúčtování patří pojištění nemovitosti, náklady na provoz domu, fond údržby a oprav a rezervní fond. Součet jednotlivých příspěvků, které měly být zaplaceny za rok 2018, činí ve vztahu k této jednotce 50 136 Kč. Naopak mezi položky podléhající vyúčtování patří náklady na vodné, stočné a srážkovou vodu. Souhrnná výše nedoplatku z vyúčtování služeb za rok 2018 pak ve vztahu k jednotce č. , Anonymizováno, činí 21 953,17 Kč.7. Ve vztahu k jednotce č. , Anonymizováno, měl okresní soud za prokázané, že mezi položky nepodléhající vyúčtování patří pojištění nemovitosti, náklady na provoz domu, fond údržby a oprav a rezervní fond. Součet jednotlivých příspěvků, které měly být zaplaceny za rok 2018, činí 45 912 Kč. Naopak mezi položky podléhající vyúčtování patří náklady na vodné, stočné a srážkovou vodu. Souhrnná výše nedoplatku z vyúčtování služeb za rok 2018 činí ve vztahu k této jednotce 1 901,02 Kč.8. Ve vztahu k jednotce č. , Anonymizováno, měl okresní soud za prokázané, že mezi položky nepodléhající vyúčtování patří úklid garážového stání, servis výtahu, úklid společných prostor včetně přípravků, pojištění nemovitosti, náklady na provoz domu, fond údržby a oprav a rezervní fond. Součet jednotlivých příspěvků, které měly být zaplaceny za rok 2018, činí 53 628 Kč. Naopak mezi položky podléhající vyúčtování patří náklady na vodné, stočné a srážkovou vodu. Souhrnná výše nedoplatku z vyúčtování služeb za rok 2018 pak činí ve vztahu k této jednotce 20 972,26 Kč.9. Pokud jde o právní závěry, okresní soud plně vyšel ze závěrů odvolacího soudu vyjádřených v usnesení č. j. 30 Co 298/2022-169 ze dne 30. 6. 2023. Žalobci nelze přiznat tu část nároku týkající se nedoplatku z vyúčtování služeb, neboť vyúčtování nebylo provedeno řádně. Oproti tomu o příspěvcích na správu domu, tedy o položkách nepodléhajících vyúčtování, bylo shromážděním žalobce řádně rozhodnuto a nárok žalobce je proto v této části, tj. v požadavku na zaplacení celkem 194 100 Kč s úrokem z prodlení, důvodný.10. O nákladech řízení okresní soud rozhodl podle § 142 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), a přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení v plné výši.11. Proti rozsudku okresního soudu se včas odvolal žalovaný, a to do výroků I. a III. Namítá, že okresní soud nerespektoval závazný právní názor vyjádřený v usnesení odvolacího soudu č. j. 30 Co 298/2022-169 ze dne 30. 6. 2023. Okresnímu soudu vytýká také procesní pochybení spočívající v nepřednesení či nepředložení závěrečného návrhu žalobcem. Podle žalovaného se jedná o podstatnou vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Žalovaný proto navrhuje, aby byl napadený rozsudek v části napadené odvoláním zrušen a věc byla vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení, eventuálně aby byl napadený rozsudek změněn tak, že žaloba bude v části, ve které se žalobce domáhá zaplacení 194 100 Kč s příslušenstvím, zamítnuta a žalobci bude uložena povinnost nahradit žalovanému náklady řízení.12. Při jednání před odvolacím soudem žalovaný doplnil, že nepřednesením závěrečného návrhu žalobcem byla porušena zásada ústnosti řízení, neboť okresní soud nemohl vědět, jak ve věci rozhodnout. Okresní soud rovněž nepoučil účastníky podle § 118a o. s. ř., ačkoli mu to závazně uložil odvolací soud. Dále žalovaný poukázal na (blíže nespecifikované) vady řízení před okresním soudem. Okresnímu soud vytkl také nesprávné rozhodnutí o nákladech řízení, neboť žalovanému byla uložena povinnost k náhradě nákladů řízení v plné výše, ačkoli žalobě bylo vyhověno jen částečně.13. Žalobce se k odvolání při jednání vyjádřil tak, že se ztotožňuje se skutkovými i právními závěry okresního soudu. Vady vytknuté v usnesení odvolacího soudu č. j. 30 Co 298/2022-169 ze dne 30. 6. 2023 byly zhojeny, neboť absentující tvrzení byla žalobcem doplněna. Žalovaným vytýkané vady nemají vliv na zákonnost napadeného rozsudku. Žalobce proto navrhl, aby byl rozsudek jako věcně správný potvrzen.14. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek v odvoláním napadeném rozsahu (§ 212 o. s. ř.), tj. s výjimkou výroku II., a jemu předcházející řízení při jednání (§ 214 o. s. ř.) a po částečném zopakování dokazování dospěl k závěru, že jsou zde zčásti důvody pro jeho změnu.15. Předmětem odvolacího řízení zůstal nárok na zaplacení dlužných příspěvků na správu domu a pozemku za rok 2018 v celkové výši 194 100 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z této částky od 31. 5. 2019 do zaplacení. Naopak výrok, jímž byl zamítnut nárok žalobce na zaplacení nedoplatku z vyúčtování služeb, odvoláním napaden nebyl.16. Jelikož podstatná část odvolacích námitek žalovaného směřuje do procesního postupu okresního soudu, zabýval se odvolací soud nejprve tím, zda v řízení před okresním soudem nedošlo k takovým procesním vadám, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.17. Pokud jde o absenci „závěrečného návrhu“ žalobce, z ustanovení § 119a odst. 2 o. s. ř plyne, že závěrečný návrh je právem, nikoli povinností účastníka řízení. Je na účastníku, popřípadě jeho zástupci, zda tohoto práva využije, či nikoli (k uvedenému viz BUREŠ, Jaroslav. § 119a [Skončení jednání]. In: DRÁPAL, Ljubomír, BUREŠ, Jaroslav a kol. Občanský soudní řád I, II. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 857, marg. č. 5). Nalézací soud má pouze povinnost poskytnout účastníku prostor k přednesu závěrečného návrhu (viz přiměřeně rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 476/2015 ze dne 15. 1. 2016 uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 10/2017 jako R 136/2017 civ.). Do závěrečného návrhu však nesmí být účastník nucen.18. Ze zvukového záznamu z jednání před okresním soudem ze dne , datum, vyplývá, že účastníci byli náležitě poučeni podle § 119a odst. 1 o. s. ř. Bylo jim rovněž umožněno přednést závěrečné