35 Co 155/2025-365 — Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka Liberec

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud uložil žalované výrokem I povinnost zaplatit žalobkyni částku 569 361 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 569 361 Kč ode dne 1. 7. 2022 do zaplacení, výrokem II povinnost zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 194 083,38 Kč a výrokem III povinnost nahradit České republice – Okresnímu soudu v České Lípě náklady řízení ve výši 28 575 Kč.2. Z odůvodnění rozsudku okresního soudu se podává, že se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 569 361 Kč s příslušenstvím s tím, že částku 559 361 Kč požaduje z titulu náhrady škody na sazenicích borovice lesní a částku 10 000 Kč jako náhradu za vyhotovený znalecký posudek ke stanovení výše škody. Okresní soud vycházel z tvrzení žalobkyně, že škoda byla způsobena spárkatou zvěří, která masivním okusem poškodila sazenice, jež byly vysázeny na holinách č. , hodnota, , č. , hodnota, a č. , hodnota, nacházejících se na lesním pozemku p. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , který je v užívání žalobkyně dle „Smlouvy o zemědělském pachtu“ ze dne , datum, uzavřené mezi žalobkyní, jako pachtýřem, a , Anonymizováno, , jako propachtovatelem. Žalovaná je uživatelem honitby, jejíž součástí je pozemek p. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, . Škoda zjištěná žalobkyní dne 19. 1. 2022 byla uplatněna u žalované dne 24. 5. 2022 ve výši určené znaleckým posudkem , tituly před jménem, , adresa, v částce 559 361 Kč. Žalobkyně za vyhotovení znaleckého posudku zaplatila 10 000 Kč. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, neboť by škoda nemusela být způsobena pouze okusem zvěří. Na vzniku škody se mohly podílet i další příčiny jako klimatické sucho, nesprávně zvolený termín výsadby sazenic, nedostatečné ošetření sazenic a nesprávně použitý typ sazenic. Závěr o jiné než žalobkyní tvrzené příčině vzniku škody podporuje dle žalované zejména znalecký posudek vypracovaný znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , který jej vyhotovil po místním šetření provedeném dne 21. 7. 2022. Stejně tak vedoucí zkušební laboratoře Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti , tituly před jménem, , jméno FO, při místním šetření zjistila zaschnutí 95 % sazenic způsobené nepříznivými klimatickými faktory v březnu 2022. Za nesprávný žalovaná považovala taktéž způsob výpočtu škody provedený znalcem , tituly před jménem, , adresa, . Okresní soud po provedeném dokazování, při kterém provedl fotodokumentaci poškozených sazenic borovice lesní ze dne 19. 1. 2022, výzvy k zaplacení škody ve výši 569 361 Kč adresované žalované, znalecké posudky č. , Anonymizováno, , tituly před jménem, , adresa, a č. , Anonymizováno, , tituly před jménem, , jméno FO, , revizní znalecký posudek č. , Anonymizováno, , právnická osoba, , adresa, , sdělení Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti zpracované , tituly před jménem, , jméno FO, a vyslechl svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , dospěl k závěru, že žalobkyni vznikla škoda na sazenicích borovice lesní vysázených na holinách č. , hodnota, , č. , hodnota, a č. , hodnota, na lesním pozemku č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , přičemž jedinou příčinou škody byl okus spárkatou zvěří. Námitku žalované, že sazenice zaschly z důvodu klimatického sucha vyvrací dle okresního soudu revizní znalecký posudek a skutečnost, že okus sazenic byl zjištěn již v lednu 2022. Jestliže bylo při místním šetření v létě 2022 zjištěno, že sazenice jsou zaschlé, není dle okresního soudu tato okolnost v rozporu se zjištěními z ledna 2022 o poškození sazenic okusem a fotodokumentací posouzenou znalcem, který vypracoval revizní znalecký posudek. Okresní soud taktéž zdůraznil, že žalovaná při tvrzení o nevhodném termínu výsadby a použití nesprávného typu sazenic pomíjí, že na holině č. , hodnota, nebyla prováděna výsadba na podzim 2021, ale o rok dříve. Považuje tvrzení žalované o jiných příčinách vzniku škody za spekulativní. Nepřitakává okresní soud ani námitce žalované o nesprávném výpočtu uplatněné škody, neboť správnost způsobu jejího výpočtu , tituly před jménem, , adresa, potvrdil revizní znalecký posudek. Protože žalobkyně dodržela lhůtu pro uplatnění nároku na náhradu škody dle § 55 odst. 1 zákona o myslivosti, uzavírá okresní soud s odkazem na § 52 odst. 1 zákona o myslivosti, že je žalovaná, jako uživatel honitby na pozemcích propachtovaných žalobkyni, povinna zaplatit žalobkyni škodu způsobenou okusem rostlin borovice spárkatou zvěří ve výši požadované žalobkyní. Vyhověl proto žalobě v celém rozsahu, a to včetně úroků z prodlení z přiznané částky dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení rozhodl okresní soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ve věci procesně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 194 083,38 Kč. S odkazem na § 148 o. s. ř. uložil žalované také zaplatit České republice náhradu nákladů placených v řízení státem ve výši 28 575 Kč.3. Rozsudek okresního soudu napadla včas podaným odvoláním žalovaná. Vytýká okresnímu soudu neprovedení žalovanou navržených důkazů k posouzení vzniku škody na porostech borovice, kterými by žalovaná prokázala, že není v etologii srnčí zvěře, aby se dopouštěla masivního okusu sazenic borovice lesní za situace, kdy měla žalobkyně aplikovat přiměřená opatření k zabránění škodám. Z navržených důkazů by dle žalované taktéž vyplynulo, že k poškození sazenic mohlo dojít z důvodu klimatických podmínek panujících v období jara 2022, a že není možné, aby zdravé sazenice při okusu nezanechaly stopy zasmolení v oblasti oddělení terminálního pupenu. Žalovaná má za to, že je třeba přezkoumat chování srnčí zvěře, protože , tituly před jménem, , jméno FO, ve znaleckém posudku označil masivní okus borovice lesní, která byla údajně ošetřena přípravkem Morsuvin proti okusu, za velmi nepravděpodobný, neboť srnčí zvěř je mlsná a porosty ošetřené proti okusu nejsou pro ni lákavou potravou. Znalec taktéž uvedl, že v řadě případů byl terminální pupen sazenice ulomen, což není známkou okusu srnčí zvěří. Upozornila žalovaná na skutečnost, že znalecký ústav nedisponuje znaleckým oprávněním v oboru Myslivost, rybářství a rybníkářství, odvětví myslivost a souvisejících znaleckých odvětvích, a proto nemohl etologii srnčí zvěře vůbec zhodnotit. Vytýká okresnímu soudu, že revizní znalecký posudek i znalecký posudek , tituly před jménem, , adresa, se nijak nezabývají pro věc stěžejní otázkou, zda srnčí zvěř mohla škodu způsobit. Protože je dle žalované sporná otázka, zda byla vůbec škoda způsobena zvěří, případně jakou zvěří a jakým způsobem, nepovažuje žalovaná závěr okresního soudu o příčině vzniku škody okusem založený na revizním znaleckém posudku, znaleckém posudku , tituly před jménem, , adresa, a svědecké výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, za správný. Žalovaná přitom k prokázání příčin vzniku škody již před okresním soudem navrhovala výslech znalce , tituly před jménem, , jméno FO, disponujícího příslušným znaleckým oprávněním. Žalovaná dále namítá, že nemůže být její tvrzení o klimatickém suchu považováno za spekulativní, neboť je potvrzováno , tituly před jménem, , jméno FO, s tím, že vlivem fyziologického sucha v jarním období roku 2022 došlo k poškození sadby jehličnatých dřevin v celé České republice, přičemž sucho za možnou příčinu uhynutí sazenic označil i zhotovitel revizního posudku. K prokázání fyziologického sucha a jeho vlivu na porost borovice lesní přitom žalovaná již v řízení před okresním soudem navrhovala vypracovat znalecký posudek z oboru meteorologie. Úvahu okresního soudu o nadbytečnosti zjišťování klimatických podmínek na jaře 2022 z důvodu zjištění škody v lednu 2022 považuje za nesprávnou, protože znalec , tituly před jménem, , adresa, stanovil výši škody ke dni provedení místního šetření 17. 4. 2022, tedy po třech měsících po údajném okusu, během kterých mohlo dojít k poškození právě z důvodu klimatických podmínek. Je tak nutné dle žalované nejprve vyloučit, že škoda nevznikla vlivem klimatických podmínek. Závěr žalované o vzniku škody nikoli okusem zvěře má dle žalované taktéž potvrzovat skutečnost, že nedošlo k zasmolení v místě poškození sazenice, jak zjistili během místního šetření , tituly před jménem, , jméno FO, a znalec , tituly před jménem, , jméno FO, a vyplývá i z fotodokumentace. V případě oddělení terminálního pupenu by u zdravé sazenice borovice lesní došlo z důvodu vysokého obsahu pryskyřice k znatelnému zasmolení (výronu pryskyřice), jež je na první pohled patrné v místě porušení terminálního pupenu, přičemž znaky zasmolení zůstávají viditelné i na již uschlých sazenicích. Správnost tohoto závěru přitom měl potvrdit ve své výpovědi i zhotovitel revizního znaleckého posudku. Dovozuje z toho žalovaná, že pokud k výronu pryskyřice nedošlo, musely být terminální pupeny odděleny již na neživých a uschlých sazenicích. Pochybil dle názoru žalované okresní soud i tím, že založil své závěry na výslechu svědka , titul