35 Co 14/2026-70 – Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka Liberec

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud výrokem I žalovanému uložil do tří měsíců od právní moci rozsudku vyklidit „byt č. , hodnota, o velikosti , Anonymizováno, s příslušenstvím, ve , Anonymizováno, . nadzemním podlaží domu č.p. , Anonymizováno, ve , adresa, , a vyklizený jej předat žalobci do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku“ a výrokem II uložil žalovanému zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce náhradu nákladů řízení ve výši 19 631,60 Kč. Dle odůvodnění vyšel okresní soud z tvrzení, že žalovaný užíval byt č. , hodnota, ve , Anonymizováno, nadzemním podlaží domu č.p. , Anonymizováno, na adrese , adresa, , na základě nájemní smlouvy uzavřené mezi účastníky dne , datum, , ve znění dodatku ze dne , datum, . Po skončení nájemní doby byt nevyklidil a nadále jej užívá, a to přesto, že byl dopisem ze dne 8. 4. 2025 vyzván žalobcem k vyklizení bytu. Po provedeném dokazování dospěl okresní soud k závěru, že žalobce je v katastru nemovitostí evidován jako vlastník domu č.p. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , v němž se nachází předmětný byt, a žalovaný byl nájemcem bytu na základě nájemní smlouvy ze dne , datum, , a to do , datum, . Žalovaný užíval byt i po skončení nájmu, a proto byl žalobcem vyzván dopisy ze dne 8. 4. 2025 a ze dne 23. 5. 2025 k vyklizení bytu a jeho předání žalobci, což však žalovaný neučinil. Proto okresní soud s odkazem na § 1040 občanského zákoníku uzavřel, že pokud žalovaný užívá byt, ačkoli mu nesvědčí k užívání žádné právo, je třeba žalobě vyhovět. Vzhledem k nepříznivé zdravotní a rodinné situaci určil lhůtu k vyklizení tři měsíce od právní moci rozsudku. Procesně úspěšnému žalobci přiznal s odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení.2. Proti tomuto rozsudku se včas odvolal žalovaný. Namítá, že nebyli vyslechnuti svědci, kteří bydlí v domě, a členové rady města , adresa, . Manželka starosty při podpisu dodatku nájemní smlouvy, dle které byla doba nájmu prodloužena o 3 měsíce, tvrdila, že poté se smlouva automaticky „prodlouží“ do konce roku 2025, což mohou dosvědčit tři svědci. Dne , datum, podala manželka žalovaného žádost „na byt“ v souladu s tím, co jim bylo řečeno na schůzce u starosty a místostarostky města , adresa, , avšak žádná odpověď manželce nepřišla. Žalovaný dále upozornil na svůj nepříznivý zdravotní stav, který doložil záznamy o vysokém tlaku, s tím, že se z jednání u okresního soudu omluvil. Má za to, že pokud okresní soud jednání neodročil, zneužil zdravotní indispozice žalovaného a znemožnil mu účastnit se soudního jednání. Dle žalovaného by mělo být přihlédnuto také ke skutečnosti, že „nájemné“ nadále řádně hradí a že nebyla vrácena kauce 5 000 Kč. Zcela popírá, že by měl napadat lidi. Požaduje „audit na byty“.3. Žalobce vyjádřil nesouhlas s odvoláním žalovaného. Považuje odvolání za nedůvodné, protože nájemní vztah skončil ke dni 31. 3. 2025 a žalovaný byt užívá bez právního důvodu. Za takové situace je správný závěr okresního soudu o povinnosti žalovaného byt vyklidit a předat jej žalobci. Žalobce nemá ani za to, že by se okresní soud dopustil v průběhu řízení jakéhokoli pochybení. Žalovaný se z jednání sice omluvil, avšak nepožádal o jeho odročení, a proto soud mohl jednat v nepřítomnosti žalovaného. Skutečnost, že žalovaný i po skončení nájemní doby hradí žalobci měsíčně částky odpovídající výši nájemného, je v daném případě irelevantní, neboť nemůže založit vznik nového nájemného vztahu. Dále upozornil na to, že nepříznivá zdravotní a sociální situace žalovaného nemá vliv na existenci nájemného vztahu a nadto ji okresní soud zohlednil ve stanovení nadstandardní tříměsíční lhůty k vyklizení bytu. Žalobce proto navrhl potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného.4. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek i postup okresního soudu v předchozím řízení a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné. V souladu s § 211 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 101 odst. 3 o. s. ř., dle něhož „nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů“, bylo jednání odvolacího soudu konáno bez přítomnosti žalovaného.5. Předně je třeba uvést, že okresní soud nepochybil, jestliže jednal dne , datum, bez přítomnosti žalovaného. Ze spisu vyplývá, že okresní soud jednání nařízené na den , datum, k žádosti žalovaného odročil na den , datum, . Z jednání nařízeného na tento den se však žalovaný pouze omluvil, aniž současně požádal o odročení jednání. Za takové situace okresní soud postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř.6. Pokud jde o skutkový základ žalobou uplatněného nároku, objasnil jej okresní soud na základě řádně provedených a v souladu s § 132 o. s. ř. vyhodnocených důkazů správně a zcela dostatečně. V řízení bylo zjištěno, že žalobce je v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník bytového domu č.p. , Anonymizováno, (v , adresa, ) stojícího na pozemku p. č. st. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, . Žalovaný se stal nájemcem bytu č. , hodnota, umístěného ve, Anonymizováno, 3. nadzemním podlaží domu č.p. , Anonymizováno, (dále jen „byt“) na základě nájemní smlouvy uzavřené mezi účastníky dne , datum, . Nájem byl sjednán na dobu určitou do 31. 12. 2024 a dodatkem k nájemní smlouvě ze dne , datum, byl prodloužen do 31. 3. 2025. V nájemní smlouvě bylo dále sjednáno, že pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem skončit, a pronajímatel ho v této době nevyzve, aby byt opustil, platí, že nájem je znovu sjednán na dobu 6 měsíců od konce nájmu předchozího (článek 6 smlouvy). Dopisem ze dne 8. 4. 2025 byl žalovaný vyzván k opuštění bytu, přičemž tuto výzvu obdržel dne 8. 4. 2025, jak dokládá doručenka osobně podepsaná žalovaným.7. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.8. Podle § 2201 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.9. Podle § 2285 o. z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.10. Podle § 2292 o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.11. Správně okresní soud dospěl k závěru, že žalobce přenechal žalovanému k užívání do individuálního nájmu byt na základě nájemní smlouvy ze dne , datum, uzavřené dle § 2201 a násl. o. z. Nevyplývá totiž z objasněných skutečností, že by existovalo společné nájemní právo žalovaného a jeho manželky dle § 745 o. z. Jde k tíži žalovaného, že svou neúčastí při jednání znemožnil soudu poskytnout poučení ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. k označení důkazů k prokázání společného bydlení. Správně okresní soud taktéž zjistil, že nájem byl sjednán na dobu určitou do , datum, a byl prodloužen dodatkem pouze do , datum, , neboť na prodloužení nájmu po tomto datu se účastníci již nedohodli. Obnovení nájmu (sjednané v článku 6 smlouvy v souladu s § 2285 větou první, částí za středníkem, o. z.) žalobce zabránil výzvou doručenou žalovanému dne , datum, . Proto také správně okresní soud nevyslýchal svědky k prokázání tvrzení žalovaného, že při podpisu dodatku nájemní smlouvy bylo pronajímatelem přislíbeno, že po uplynutí doby nájmu dojde k „automatickému“ prodloužení. Jestliže tedy nájem skončil dne , datum, , téhož dne vznikla žalovanému povinnost dle § 2292 o. z. předmět nájmu vyklidit a předat žalobci.12. Nerozhodným přitom je, zda žalovaný po datu , datum, nadále hradí částky odpovídající dosavadní výši měsíčního nájemného. Poskytování takových plateb bez dalšího obnovení nájmu nezpůsobuje. Ve smyslu § 2285 o. z. k obnovení dochází, nevyzve-li pronajímatel nájemce k opuštění bytu.13. Jelikož žalovaný byt nevyklidil, přičemž řádné vyklizení předpokládá i jeho odevzdání pronajímateli (například odevzdáním klíčů), neoprávněně zasahuje do vlastnického práva žalobce. V takovém případě okresní soud dospěl ke správnému závěru, že žalobci náleží právo se domáhat vlastnickou (reivindikační) žalobou ve smyslu § 1040 odst. 1 o. z. vydání neprávem zadržené věci (v případě nemovité věci jejího vyklizení).14. Lze proto ve shodě s okresním soudem uzavřít, že žalovaný je povinen byt vyklidit.15. S ohledem na shora uvedené odvola