84 Co 402/2025-233 — Krajský soud v Ústí nad Labem

1. Napadeným rozsudkem okresní soud určil neplatným rozvázání pracovního poměru mezi žalobcem jako zaměstnancem a žalovaným jako zaměstnavatelem výpovědí dle ust. § 52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ze dne , datum, , jež byla dána žalovaným žalobci (výrok I.), uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci, k rukám jeho zástupkyně, náhradu nákladů řízení ve výši 82 701,60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.) a rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit České republice náhradu nákladů řízení, jejíž výše bude stanovena samostatným usnesením, do tří dnů od právní moci rozhodnutí na účet Okresního soudu v Lounech (výrok III.).2. Žalobce se domáhal určení, že je neplatná výpověď z pracovního poměru, obsažená v dopise ze dne , datum, a doručená mu dne , datum, , daná mu žalovaným proto, že se pro něj žalobce stal nadbytečným zaměstnancem, a to vzhledem k technickému vybavení, snížení počtu zakázek zaměstnavatele a v souvislosti s tím s nutností snížení počtu zaměstnanců za účelem zefektivnění činnosti a udržení konkurenceschopnosti žalovaného.3. Žalobce s výpovědí nesouhlasil a dopisem ze dne , datum, žalovanému sdělil, že doručenou výpověď shledává neplatnou. Žalobce důvody neplatnosti spatřoval v absenci organizačního opatření žalovaného, pro které se žalobce měl stát pro žalovaného nadbytečným, když skutečným důvodem ukončení pracovního poměru žalobce u žalovaného měla dle žalobce být skutečnost, že žalovaný nemohl z důvodu zdravotního omezení vykonávat sjednanou práci, tj. , Anonymizováno, . Žalobce dále poukazoval na formální nedostatky písemné výpovědi.4. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, tvrdil, že v , Anonymizováno, přijal (nikoli písemně) rozhodnutí o organizační změně, jež vedla ke snížení počtu zaměstnanců – , Anonymizováno, , a to o dvě pracovní místa. To vedlo k ukončení pracovního poměru s dalším zaměstnancem žalovaného , jméno FO, a po ukončení pracovní neschopnosti žalobce (jeho pracovní neschopnost trvala od , datum, do , datum, ) i s ním. Žalovaný dále poukázal na skutečnost, že dle lékařského posudku poskytovatele pracovnělékařských služeb mohl žalobce vykonávat práci , Anonymizováno, , byť s omezeními.5. Okresní soud při svém rozhodování vyšel ze zjištění, že žalobce u žalovaného byl zaměstnán na základě pracovní smlouvy ze dne , datum, na pozici , Anonymizováno, , s níž byly spojeny i další doprovodné činnosti, jako , Anonymizováno, (tato zjištění okresní soud čerpal z výpovědi žalobce, svědka , jméno FO, a žalovaného a žádosti žalovaného o provedení pracovně lékařské prohlídky), , Anonymizováno, vyplývající z právních předpisů (zákon č. 361/2000 Sb. o silničním provozu). Okresní soud konstatoval, že není pochyb o tom, že , Anonymizováno, odpovídá za technický stav vozidla a je jeho povinností provést kontrolu vozidla a v případě potřeby i odstranění sněhu a ledu ze soupravy před tím, než vyjede na veřejné komunikace, při defektu je nucen provést výměnu pneumatiky vč. manipulace s ní a s náhradní pneumatikou, provádět před jízdou kontrolu brzd, doplňovat maziva. Dne , datum, žalobce utrpěl , Anonymizováno, , pro což byl v pracovní neschopnosti do , datum, . Po ukončení pracovní neschopnosti se žalobce na výzvu žalovaného nedostavil do práce a sdělil, že není schopen ze zdravotních důvodů práci , Anonymizováno, vykonávat. Žalovaný dne , datum, žalobci doručil předmětnou výpověď z pracovního poměru.6. Okresní soud se jednak zabýval tím, zda rozhodnutí o organizační změně bylo žalovaným přijato, popř. jaký byl skutečný smysl tohoto rozhodnutí. Rozhodnutí nebylo přijato v písemné podobě, a sám žalovaný k tomu uvedl, že jej přijal společně s p. , jméno FO, , která mu ve firmě pomáhala, a souviselo s tím, že došlo k poklesu zakázek, pro což měl být snížen počet zaměstnanců. Žalovaný nebyl schopen se k obsahu rozhodnutí a konkrétním okolnostem jeho přijetí jako účastník řízení vyjádřit a odkazoval na p. , jméno FO, , jež sice byla osobou, která zajišťovala ve firmě komunikaci s řidiči, přidělování jízd a administrativní úkony, nicméně odpovědnost za řízení firmy nesl výlučně žalovaný. Žalovaný sice poukazoval na úbytek práce, současně však ve své výpovědi uvedl, že v době pracovní neschopnosti žalobce to „pro firmu bylo těžké, práce byla a jezdit za žalobce musel žalovaný“. Partnerka žalovaného p. , jméno FO, naopak zdůrazňovala, že od , Anonymizováno, dostával žalovaný méně zakázek od firmy , Anonymizováno, a vozilo se i méně stavebnin. Proto jim ve firmě stačili dva řidiči a před Vánoci brali brigádníka, popř. zaskakoval žalovaný a ten také rozhodl o snížení počtu zaměstnanců z důvodu snížení počtu zakázek. Tyto výpovědi a výpověď svědka , Anonymizováno, , kterému se měl žalovaný telefonicky svěřit, že bude nucen propouštět, okresní soud hodnotil v souvislosti s dalšími důkazy, zejména se zprávou ÚSSZ. Z té vyplynulo, že v době pracovní neschopnosti žalobce přijal žalovaný dalšího řidiče, a to dne , datum, , jméno FO, , dne , datum, , jméno FO, , v druhé polovině roku , Anonymizováno, žalovaný zaměstnával šest řidičů (, Anonymizováno, , , jméno FO, , , jméno FO, , , Anonymizováno, , , adresa, ) a nadto, jak sám uvedl, musel pro množství práce jezdit i on sám. Tato zjištění nesvědčí o úbytku zakázek žalovaného zvláště v kontextu se zjištěním, že na počátku roku , Anonymizováno, žalovaný rozšířil svůj vozový park o další tahač a po ukončení pracovního poměru , jméno FO, (, datum, ) přijal dne , datum, dalšího zaměstnance , Anonymizováno, . Žalovaný tvrdil, že rozhodnutí o organizační změně přijal před pracovním úrazem žalobce dne , datum, , ale ještě , datum, přijat nového zaměstnance , jméno FO, . Z výpovědi žalovaného podané před okresním soudem dne , datum, vyplynulo, že pro jeho rozhodnutí ukončit pracovní poměr s žalobcem pro nadbytečnost bylo podstatné to, že žalobce mohl vykonávat pro své zdravotní omezení jen „odlehčenou“ práci, kterou pro žalobce žalovaný neměl. Pokud v tomto směru žalovaný následně v doplnění své výpovědi v , Anonymizováno, výpověď měnil a kladl důraz v kontextu s ukončením pracovního poměru žalobce na údajný pokles zakázek, nejevil se tento posun soudu přesvědčivým a obsah doplnění výpovědi věrohodným, neboť působil jako „účelová“ reakce na průběh řízení. Přesvědčivě nevyzněla ani výpověď svědka , Anonymizováno, , který sice uvedl, že jej žalovaný před dvěma lety informoval o tom, že bude muset propouštět a sám zaznamenal před létem , Anonymizováno, , že se jezdí méně, ale současně konstatoval, že on změnu v objemu práce nepocítil. Obsah jeho výpovědi okresní soud hodnotil i v kontextu jeho závislosti na žalovaném, u něhož je dlouhodobě zaměstnán. Okresní soud proto vyšel v otázce posouzení existence rozhodnutí o organizační změně z výpovědi žalovaného ze dne , datum, a jeho chování, jde-li o uvedené přijímání a propouštění zaměstnanců v době pracovní neschopnosti žalobce v druhé polovině roku , Anonymizováno, a v roce , Anonymizováno, , když žalovaný jednak poukazoval na to, že pro množství práce působila dlouhodobá pracovní neschopnost žalobce firmě obtíže a musel jezdit i žalovaný a v měsíci , Anonymizováno, přijal nového zaměstnance, což by bez pochyb neučinil, pokud by v té době došlo k takovému poklesu zakázek, který by vyžadoval přijetí tvrzeného organizačního opatření. Zaměstnance – řidiče kamionu – žalovaný přijímal i následně, a to v měsíci , Anonymizováno, (dvě osoby) a v měsíci , Anonymizováno, (jedna osoba), ve stejném měsíci rovněž rozšířil svůj vozový park. To vše vyvrací tvrzení žalovaného o tom, že v , Anonymizováno, přijal organizační opatření spočívající ve snížení počtu zaměstnanců o dva řidiče, které mělo vést k nadbytečnosti svědka , jméno FO, a žalobce. V případě svědka , jméno FO, , který měl být, dle tvrzení žalovaného, jedním z nadbytečných zaměstnanců, postup žalovaného při ukončení jeho pracovního poměru nenasvědčuje tomu, že k ukončení pracovního poměru došlo z důvodu tvrzeného organizačního opatření (nadbytečnosti). Z výpovědi svědka , jméno FO, , rovněž zaměstnance žalovaného v pozici řidiče kamionu, totiž vyplynulo, že po neshodě se svědkyní , jméno FO, dal najevo, že by chtěl u žalovaného tzv. skončit, následně uzavřel dohodu o skončení pracovního poměru, aniž by byl o jakékoli organizační změně informován, přičemž neobdržel žádné odstupné. Z vlastní dohody o rozvázání pracovního poměru uzavřené žalovaným a svědkem , jméno FO, dne , datum, vyplývá, že pracovní poměr svědka u žalovaného byl ukončen ke dni , datum, bez uvedení důvodu.7. Z uvedených důvodů okresní soud dospěl k závěru, že rozhodnutí o organizační změně, jehož existenci tvrdil žalovaný, jím nebylo přijato, když nic nenasvědčuje tomu, že by žalovaný před pracovním úrazem žalobce v , Anonymizováno, takové rozhodnutí o organizační změně v úmyslu snížit počet zaměstnanců o dva řidiče kamionu v důsledku snížení objemu zakázek učinil, přičemž i ze vzájemné korespondence účastníků řízení je zřejmé, že nadbytečností žalobce začal žalovaný argumen