29 CO 10/2022-347 — Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka Liberec

1. Dne [datum] okresní soud vydal částečný a mezitímní rozsudek, kterým ve výroku I uložil žalované povinnost zaplatit žalobci bolestné ve výši 150 625 Kč s příslušenstvím, výrokem II uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na náhradě za ztížení společenského uplatnění 1 237 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 537 500 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 9,75 % ročně z částky 150 000 Kč od [datum] do zaplacení a ve výši 10 % ročně z částky 550 000 Kč od [datum] do zaplacení, vše do 15 dnů od právní moci rozsudku. Výrokem III zamítl žalobu na náhradu ztížení společenského uplatnění ve výši 2 075 000 Kč. Výroky IV a V uložil soud žalované povinnost zaplatit žalobci doplatky náhrad za znalečné znalce [příjmení] [příjmení] a MUDr. [jméno], CSc., výrokem V na náhradě za péči 35 100 Kč s příslušenstvím. Výrokem VII uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na náhradě ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti od [datum] do [datum] částku 94 892 Kč a výrokem VIII na náhradě za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti od [datum] do [datum] částku 36 320 Kč, obojí s 10% úrokem z prodlení od dat tam uvedených, a dále pak výrokem IX povinnost žalované zaplatit na náhradě za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti v období od [datum] do [datum] částku 44 822 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku. Výrokem X okresní soud rozhodl, že právní základ nároku žalobce na náhradu ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti v období od [datum] do budoucna je opodstatněný, přičemž o jeho výši, jakož i o náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto v konečném rozsudku. 2. V odůvodnění rozsudku okresní soud vysvětlil, že žalobce se podanou žalobou domáhá odškodnění pracovního úrazu, který utrpěl jako zaměstnanec 1. žalované dne [datum] při pracích na výkopu na staveništi v ulici [ulice], obec Hrádek nad Nisou. V okamžiku, kdy se žalobce nacházel ve výkopu nezajištěném pažícím boxem, došlo k sesuvu zeminy ze svislé stěny výkopu a zavalení žalobce spadlou zeminou. Žalobce utrpěl vážné poškození krční páteře s trvalými následky spočívajícími ve spastické kvadruparéze s plegií pravé horní končetiny a omezením hybnosti krční páteře, přičemž tato poškození zdraví jsou spojena i s těžkou zácpou a trvalými potížemi při vyprazdňování a psychickými poruchami, rovněž omezením [anonymizováno] funkcí. Žalovaná prostřednictvím pojišťovny účastnící se jako vedlejší účastník tohoto řízení část nároků žalobce odškodnila, došlo však ke krácení nároků o 50 % vzhledem k předpokladu žalované, že žalobce si pracovní úraz spoluzavinil tím, že sestoupil do výkopu přesto, že věděl o nutnosti zpevnění výkopu bedněním. V tomto směru okresní soud dospěl k závěru, že žalovaná se ve smyslu § 270 zákoníku práce ani částečně nezprostila odpovědnosti za škodu vzniklou žalobci uvedeným pracovním úrazem. Vycházel v tomto směru jednak ze závěrů o šetření Oblastním inspektorátem práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj, a rovněž ze zjištění Okresního soudu v Liberci, který rozsudkem ze dne 18. 6. 2020, č. j. 6 T 98/2019-495 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 16. 10. 2020, č. j. 31 To 331/2020-528 uznal vinnými přečinem těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti stavbyvedoucího [jméno] [příjmení] a předního dělníka žalované [jméno] [příjmení], kteří zanedbali povinnost zajistit stěny výkopu. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že k pracovnímu úrazu došlo popsaným způsobem a žalovaná zásadně nezpochybňovala správnost vyčíslení nároků na bolestné a náhradu ušlého výdělku, vyjma tvrzeného spoluzavinění žalobcem. Žalovaná rovněž nezpochybňovala [anonymizováno] následky pracovního úrazu s trvalým poškozením zdraví, jak je dovodil i soudní znalec [příjmení] [jméno] [příjmení]. Ve vztahu k náhradě škody za ztížení společenského uplatnění žalovaná namítala nedůvodnost požadavku žalobce, aby bylo zvlášť ohodnoceno postižení ztěžující [anonymizováno] život, znalec z oboru [anonymizováno] MUDr. [jméno] [jméno], CSc. však dospěl k závěru, že jde o postižení spočívající v erektivní dysfunkci a retardované ejakuaci, které je namístě ohodnotit samostatně, a to [číslo] body. Soud proto tento požadavek žalobce akceptoval. Při určení výše náhrady za bolest na ztížení společenského uplatnění vycházel soud z nařízení vlády č. 276/2015 Sb., tak jak je stanovili i soudní znalci, kdy výsledná částka byla zjištěna násobkem počtu bodů a hodnotou 250 Kč za 1 bod. Celková částka náhrady za ztížení společenského uplatnění představuje 1 925 000 Kč, z nichž již bylo vedlejším účastníkem vyplaceno 687 500 Kč, takže zbývá uhradit 1 237 500 Kč. Tuto částku soud shledal za dostatečnou, neboť výše odškodnění za ztížení společenského uplatnění určena na základě celkového bodového ohodnocení stanoveného lékařem představuje již sama o sobě náhradu za následky škody na zdraví, které jsou trvalého rázu a mají prokazatelně nepříznivý vliv na uplatnění poškozeného v životě a ve společnosti. Není důvod pro navýšení této částky v případě žalobce s ohledem na jeho věk a úroveň jeho sociálních vztahů, kulturních, sportovních a jiných aktivit, které žalobce vykonával pouze v běžném rozsahu, rekreačně hrál fotbal, houbařil nebo se scházel s přáteli v restauračních zařízeních. V případě ztížení společenského uplatnění v sexuální oblasti pak byl rovněž zohledněn věk žalobce a skutečnost, že neměl stálou sexuální partnerku, kde by došlo v důsledku sexuálních problémů k narušení partnerského vztahu. Proto soud žalobu ohledně požadavku žalobce na dalších 2 075 000 Kč za ztížení společenského uplatnění zamítl. Podle § 1970 obč. zákoníku okresní soud uložil žalované zaplacení úroku z prodlení z jednotlivých částek od data následujícího po jejich splatnosti. Výše náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a po jejím ukončení byla mezi stranami nesporná, ke krácení došlo pouze o 50 % vzhledem k tvrzenému spoluzavinění pracovního úrazu žalovaným, jež nebylo soudem zjištěno a ohledně těchto nároků byla proto uložena žalované povinnost zaplatit zbývajících 50 % náhrady. 3. Proti tomuto rozsudku podal odvolání pouze žalobce do výroku III rozsudku, jímž byla zamítnuta žaloba požadující náhradu za ztížení společenského uplatnění ve výši dalších 2 075 000 Kč. Napadenou částku omezil žalobce v podaném odvolání na částku 962 500 Kč a požadoval, aby o tuto částku byla navýšena náhrada za ztížení společenského uplatnění přiznaná okresním soudem. Namítal, že okresní soud dostatečně nezhodnotil závažnost [anonymizováno] problémů žalobce a jeho dopadů na způsob života. Závažnost [anonymizováno] postižení vyjadřuje i přiznání invalidního důchodu 3. stupně a přiznání příspěvku na péči pro středně těžkou závislost na pomoci jiné osoby. Žalobcův zdravotní stav vyžaduje pomoc v oblastech základních životních potřeb, a to mobilitě, stravování, oblékání a obouvání, tělesné hygieně, osobních aktivitách i v péči o domácnost. Vedle částečně ochrnutých končetin je pravá horní končetina zcela nevyužitelná. Žalobce trvale užívá antidepresiva, je vyřazen z trhu práce, trpí denně bolestmi a cítí se jako méněcenný. Vyhýbá se společnosti a přátelům, pohybuje se o francouzských holích. Jeho denní režim vypadá tak, že celý den sedí nebo leží u televize a stará se o něho matka. Byly proto dány podmínky pro přiměřené zvýšení náhrady stanovené základním bodovým ohodnocením, neboť současná právní úprava již nevyžaduje splnění podmínky výjimečnosti pro navýšení náhrady vyčíslené bodovým ohodnocením. Nebylo také namístě zvažovat věk žalobce jako pokročilý, když úraz utrpěl v 55 letech, kdy byl na vrcholu svého produktivního života, a došlo k nevratnému poškození zdraví. 4. Žalovaná a vedlejší účastník na straně žalované navrhli potvrzení rozsudku okresního soudu v napadeném výroku a vyslovili názor, že okresní soud zjistil podrobně závažnost trvalých následků na zdraví žalobce a jejich dopadů do života žalobce, které zahrnuje ztížení společenského uplatnění. Správně vzal v úvahu dosavadní způsob života a věk poškozeného a dovodil, že závažnost těchto trvalých následků je vyjádřena již v bodovém ohodnocení tohoto nároku znalci. Pojišťovna jako vedlejší účastník řízení poukázala na to, že závažné postižení pravé horní končetiny plegií při spastické kvadruparéze bylo zohledněno znalcem v ocenění [číslo] body a nutnost zajištění péče o žalobce další osobou je řešena jinými příjmy žalobce. Okresní soud správně zhodnotil, že žalobce žil i před úrazem pouze s matkou, neměl žádný trvalý vztah s partnerkou a všechny tvrzené aktivity vykonával pouze příležitostně a rekreačně. Správně okresní soud zhodnotil i vyšší věk žalobce, když i metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví v oblasti občanskoprávních vztahů považuje za legitimní snížení odškodnění přibližně o 10 %, nastanou-li trvalé následky ve věku 55 až 69 let, což je případ žalobce. 5. Podáním doručeným odvolacímu soudu dne [datum] žalobce podané odvolání doplnil. Poukázal na nález Ústavního soudu ze dne [datu