29 CO 279/2022-47 — Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka Liberec

1. Napadeným rozsudkem (pro uznání) okresní soud zcela žalobě vyhověl, když žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 492 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 10 492 Kč od [datum] do zaplacení s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč i částku 10 492 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 10 492 Kč od [datum] do zaplacení s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč a částku ve výši 7 912 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 912 Kč od [datum] do zaplacení s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Dále soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 2 644 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Okresní soud své rozhodnutí odůvodnil tím, že ve věci vydal dne 25. 2. 2022 elektronický platební rozkaz č. j. EPR 39651/2022-5, na základě kterého sice žalovaný podal dne [datum] odpor, v němž avizoval požadované vyjádření k žalobě, avšak toto soudu již nedoručil, a proto soud vyšel z fikce uznání nároku, kterým je nezaplacené pojistné za motorové vozidlo, a vydal rozsudek pro uznání podle § 153a o. s. ř. Procesně úspěšné žalobkyni přiznal náklady řízení s odkazem na § 142 o. s. ř. 2. Proti tomuto rozsudku podal včasné odvolání žalovaný. Namítá, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání podle § 153a o. s. ř. ve spojení s § 114b odst. 5 o. s. ř., když žalovaný se prostřednictvím své právní zástupkyně k žalobě vyjádřil svým podáním ze dne [datum], které bylo soudu doručeno téhož dne a dále i svým podáním ze dne [datum], které bylo soudu rovněž doručeno, což dokládá ID zpráv [číslo] ze dne [datum] a ID [číslo] ze dne [datum] i datovými zprávami pod stejnými ID ve formátu ZFO prokazujícími jejich odeslání. Zároveň si žalovaný i telefonicky dne [datum] na Okresním soudu v Liberci ověřil, že tyto zprávy byly soudu doručeny a byly založeny do spisu sp. zn. EPR [číslo]. Požaduje, aby odvolací soud rozsudek pro uznání zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 3. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které předcházelo jeho vydání bez nařízení jednání (§ 214 odst. 3 o. s. ř., účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili) a poté dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je důvodné. 4. Podle § 205b o. s. ř. jsou odvolacím důvodem u odvolání proti rozsudku pro uznání jen vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jejich vydání (§ 153a). 5. Podle § 153a odst. 3 o. s. ř. rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6). 6. Podle § 114b odst. 1 o. s. ř. vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo je-li žalovaným ke dni zahájení řízení nebo ke dni vstupu do řízení nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti. 7. Podle § 114b odst. 5 o. s. ř. jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby. 8. K uznání nároku tak může podle § 153a odst. 3 o. s. ř. dojít i fikcí, a to při splnění podmínek uvedených v § 114b odst. 5 o. s. ř., kdy žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu ve lhůtě, která nesmí být kratší než 30 dní (§ 114b odst. 2 o. s. ř.) nevylíčí rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu a nepřipojí listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě neoznačí důkazy k prokázání svých tvrzení. 9. Ustanovení § 114b odst. 5 o. s. ř. upravuje právní fikci, jejímž důsledkem je vydání rozsudku pro uznání, ačkoliv žalovaný nárok fakticky neuznal. Již tato okolnost vyžaduje obezřetný přístup k použití rozsudku pro uznání, což odpovídá i tomu, že právní fikce je v právu nástroj výjimečný, striktně určený k dosažení právní jistoty. Shledání nedostatečné„ kvalifikovanosti“ vyjádření žalovaného a vydání rozsudku pro uznání lze proto akceptovat jen v případech nevyvolávajících pochybnosti o tom, že se žalovaný nehodlá řádně bránit nároku uplatněnému žalobou. Vydání rozsudku pro uznání je tak vyhrazeno jen těm případům, kdy žalovaný na výzvu nereaguje buď vůbec, nebo v reakci neuvede žádný věcný argument na svoji obranu (nepostačí jen prosté tvrzení, že žalovaný uplatněný nárok neuznává), případně soud na základě úvahy, kterou v rozsudku pro uznání přesvědčivě odůvodní, dospěje k závěru, že neúplné vyjádření žalovaného je v konkrétním případě vedeno jen snahou o oddálení rozhodnutí ve věci samé. Nerespektování tohoto výkladu může představovat porušení práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny, jehož součástí je i právo, aby se stěžovatelka jako účastník řízení mohla účastnit jednání před soudem a aby se k věci mohla vyjádřit (čl. 38 odst. 2 Listiny). Takové stanovisko zaujímá judikatura (srov. např. nález Ústavního soudu ve věci sp. zn. III. ÚS 3207/20 ze dne [číslo], rozsudek Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 22 Cdo 1894/2021 ze dne 15. 9. 2021). 10. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že elektronický platební rozkaz č. j. EPR 39651/2022-5 ze dne 25. 2. 2022 byl žalovanému doručen spolu s návrhem do vlastních rukou prostřednictvím pošty dne [datum]. Obsahoval poučení o tom, že ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu se má žalovaný v listinné nebo elektronické podobě vyjádřit k věci samé k žalobě, která mu byla doručena spolu s elektronickým platebním rozkazem. Pokud by nárok žalovaný zcela neuznával, byla mu uložena povinnost ve vyjádření vylíčit rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž staví svoji obranu proti žalobě, a označit důkazy k prokázání svých tvrzení. K vyjádření měl připojit i listiny, na něž se ve svém vyjádření odvolává. Dále byl žalovaný poučen, že pokud se včas bez vážného důvodu nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává a soud rozhodne rozsudkem pro uznání podle § 153a odst. 3 o. s. ř. Ve stanovené patnáctidenní lhůtě od doručení elektronického platebního rozkazu proti němu podal žalovaný dne [datum] neodůvodněný odpor. 11. Dne [datum] byla soudu doručena plná moc, kterou žalovaný pro své zastupování udělil advokátce Mgr. [jméno] [příjmení] [jméno] Lhůta k podání odporu uplynula žalovanému dne [datum] a lhůta, v níž se měl ve 30 dnech žalovaný k žalobě vyjádřit, pak uplynula dnem [datum]. V této lhůtě však dne [datum] zaslal žalovaný soudu vyjádření k žalobě, v němž uvádí, že ve věci není pasivně legitimován, neboť není a nebyl vlastníkem a provozovatelem vozidla, za které po něm žalobkyně požaduje dlužné pojistné. Žalobkyně netvrdí ani nedokládá, na základě čeho žalovaného za vlastníka považuje. Žalovanému nebylo vozidlo nikdy předáno, stejně tak jeho technická dokumentace a neví, kde se nachází. Nestal se jeho vlastníkem a nikdy nebyl jeho provozovatelem. Toto si žalovaný ověřil na odboru dopravy ze dne [datum]. Na podporu svých tvrzení navrhl provedení důkazu zprávou o lustraci vozidel ze dne [datum] a insolvenční spis vedený u Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka [obec] [insolvenční spisová značka]. Následně, dne [datum], žalovaný své vyjádření k žalobě doplnil tak, že s ohledem na další ověření na příslušném odboru dopravy ze dne [datum] bylo zjištěno, že v době od [datum] do současnosti nebyl vlastníkem ani provozovatelem vozidla, za které žalobkyně požaduje dlužné pojistné. K důkazu navrhuje i čtení této zprávy. 12. Okresní soud dne [datum] rozhodl bez nařízení jednání rozsudkem pro uznání, kdy vycházel z toho, že žalovaný po podání neodůvodněného odporu žádné další vyjádření k věci již nepodal. K datu jeho rozhodnutí však byla žalovaným soudu adresovaná podání obsahující plnou moc advokátky a vyjádření k žalobě ze dne [datum] i doplnění tohoto vyjádření ze dne [datum] doručena a v elektronickém spisu obsažena. 13. Lze shrnout, že lhůta k podání odporu v trvání 15 dnů žalovanému uběhla dne [datum] a v této lhůtě byl řádně odpor podán. Lhůta 30 dnů od tohoto data k pos