29 CO 297/2022-114 — Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka Liberec

1. Výrokem I. napadeného usnesení okresní soud zamítl návrh na nařízení předběžného opatření ze dne [datum], kterým by žalovanému bylo uloženo zdržet se zásahů do užívacího práva žalobce k následujícím nemovitým věcem: parcela č. st. [číslo] o výměře 278 m2 - zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je budova [adresa], bytový dům, [část obce], p. č. st. [číslo] o výměře 157 m2 - zastavěná plocha a nádvoří, p. č. st. [číslo] o výměře 44 m2 - zastavěná plocha na nádvoří, p. č. st. [číslo] o výměře 107 m2 - zastavěná plocha a nádvoří, p. č. st. [číslo] o výměře 748 m2 - zastavěná plocha a nádvoří, [parcelní číslo] o výměře 290 m2 - trvalý travní porost, [parcelní číslo] o výměře 243 m2 - trvalý travní porost, to vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. Machnín, obec Liberec, okres [okres] veřejném seznamu vedeném u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště Liberec (dále jen předmětné nemovitosti). Výrokem II. okresní soud rozhodl o tom, že žalobci bude vrácena složená jistota ve výši 10 000 Kč. Výrokem III. soud uložil žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek z návrhu na nařízení předběžného opatření ve výši 1 000 Kč. 2. Okresní soud odůvodnil své rozhodnutí tím, že žalobce předložil soudu návrh na nařízení předběžného opatření v průběhu řízení, v němž se domáhal proti žalovanému určení jeho vlastnického práva k předmětným nemovitostem s tím, že je prodal nejprve [jméno] [příjmení], který je dále na jeho žádost prodal žalovanému, avšak šlo o prodej pouze dočasný, jehož skutečným účelem bylo poskytnutí úvěru ze strany žalovaného ve výši 1 600 000Kč s tím, že po jeho splacení měl žalovaný dům převést zpět do vlastnictví žalobce, což nyní odmítá učinit. Návrh na nařízení předběžného opatření žalobce odůvodnil tím, že s žalobcem uzavřel dne [datum] smlouvu o výpůjčce předmětných nemovitostí, které nadále sám obýval, a to navzdory tomu, že byly zakoupeny žalovaným. Žalovaný bezplatně a dočasně přenechal užívací právo k nemovitosti za účelem zajištění bytové potřeby žalobce po dobu, než splatí dluh, který na předmětných nemovitostech vázne. Tento dluh však žalobce stále splácí a od nabytí nemovitosti žalovaným mu již uhradil částku 1 345 000 Kč. Za této situace žalovaný prostřednictvím právní zástupkyně požádal žalobce o vyklizení nemovitostí, [právnická osoba] se pokusily dne [datum] odpojit dům obývaný žalobcem od vodovodního řadu, čemuž žalobce prozatím zabránil, a dne [datum] navštívili žalobce dva muži, kteří mu sdělili, že nemovitost musí vyklidit co nejdříve, přičemž mu dali najevo, že ho jinak přijdou vystěhovat i„ se svojí armádou“ a umějí to okamžitě. Dané výhrůžky žalobce zaznamenal na nahrávce, kterou předložil soudu. 3. Okresní soud s odkazem na §§ 102 odst. 1, 75, 76, 75b odst. 1 a § 75c odst. 1 o. s. ř. uzavřel, že návrh na nařízení předběžného opatření splňuje všechny zákonné náležitosti, byla složena jistota a vlastníkem předmětných nemovitostí je podle katastru nemovitostí na základě kupní smlouvy ze dne [datum] žalovaný. Z žalobcem předloženého znaleckého posudku Ing. [příjmení] z [datum] zjistil soud cenu předmětných nemovitostí podle zákona o oceňování majetku částkou 4 456 810 Kč. Z vyúčtování elektřiny předložených žalobcem považoval soud za osvědčené, že elektřinu v předmětných nemovitých věcech odebírá žalobce, z čehož usoudil, že tyto rovněž obývá. Z výzev k vyklizení předmětných nemovitostí ze dne [datum] a [datum] považoval soud za osvědčené, že žalovaný prostřednictvím své advokáty vyzval žalobce k vyklizení nemovitosti do [datum] pod sankcí podání žaloby na vyklizení. Z plné moci ze dne [datum] považoval soud za osvědčené, že žalovaný zmocnil [jméno] [příjmení] [jméno], [datum narození], ke„ zjištění informací ohledně neoprávněného bydlení“ žalobce v předmětných nemovitostech. Z plné moci vyplývá, že žalovaný nesouhlasí s tím, aby žalobce nemovitosti obýval, neboť nemá žádnou smlouvu o pronájmu, obývá dům neoprávněně a chce, aby dům ihned opustil. Ze zvukového záznamu předloženého žalobcem soud nedovodil, že by se [jméno] [příjmení] [jméno] dopustil nějakého protiprávního jednání, byť hovořil o tom, že do domu obývaného žalobcem přijde jeho„ armáda“, když z kontextu jeho dalšího vyjádření je patrné, že tím byla myšlena armáda právníků, advokátů atp. Rovněž za kličky, prostřednictvím kterých má být schopna tato osoba žalobce vystěhovat, lze považovat za kličky právní, neboť jediným zákonným prostředkem je žaloba na vyklizení nemovitosti. Za podstatné okresní soud považoval, že další rozhodné skutečnosti se žalobci nepodařilo osvědčit. Již z žaloby je patrná důkazní nouze žalobce, když hovoří o úvěrech či půjčkách, které měly být vlastně zastřeny kupními smlouvami, mělo jít o dočasný převod předmětných nemovitých věcí za účelem zajištění půjček, ale z textu soudu předložených kupních smluv toto nevyplývá. K tvrzení o tom, že byl uveden v omyl, navrhl žalobce pouze účastnické výslechy a výslechy svědecké, avšak nikoliv listiny. Všechny rozhodné skutečnosti tak ze spisového materiálu nevyplývají a nejsou tedy ani osvědčeny, natož prokázány. O tom svědčí i skutečnost, že o údajném uzavření smlouvy o výpůjčce není v samotné žalobě nic zmíněno, a toto tvrzení o zřejmě ústním uzavření dané smlouvy se vyskytuje až v návrhu na nařízení předběžného opatření. Přitom skutečnost, na jak dlouhou dobu byla případná smlouva o výpůjčce uzavřena, je zásadní pro posouzení toho, zda žalovaný může požadovat vrácení věci ve smyslu § 2198 o. z., či nikoliv. Okresní soud tak uzavřel, že žalobce osvědčil, že byl žalovaným vyzván k vyklizení věci, avšak skutečnost, zda se jedná o oprávněný výkon práva ze strany žalovaného či o zneužívání práva, bude teprve předmětem dalšího dokazování. Zmínil dále, že pokud by žalovaný čelil pokusům o odpojení přívodu vody či elektřiny nebo zvyšující se intenzitě nátlaku ze strany vymahačů, má možnost obrátit se na Policii ČR s oznámením pro podezření ze spáchání [anonymizováno] činu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru podle § 2018 tr. zákoníku. Za situace, kdy soud předběžnému opatření nevyhověl, rozhodl o vrácení složené jistoty. Dále soud rozhodl o poplatkové povinnosti žalobce z návrhu na vydání předběžného opatření ve výši 1 000 Kč, která vznikla již podáním samotného návrhu s tím, že fakticky jeho úhrada nebude požadována, neboť na základě nesprávné výzvy vyšší soudní úřednice byl zaplacen ze samotné žaloby poplatek o 2 000 Kč vyšší a tudíž ještě částka 1 000 Kč bude žalobci po právní moci daného usnesení vrácena. 4. Proti tomuto usnesení podal včasné odvolání žalobce. Požaduje, aby odvolací soud usnesení okresního soudu změnil tak, že návrhu na vydání předběžného opatření bude vyhověno. Má za to, že prokázal, že předmětné nemovitosti dlouhodobě užívá, hradí veškeré energie, tj. vodu a elektřinu. Stejně tak osvědčil, že žalobce za ním poslal„ vymahače“, což není standardní a zákonný postup a svědčí o tom, že žalovaný nemá v úmyslu čekat do doby, než rozhodne ve věci soud a chce jej vystěhovat rychleji a jinými prostředky. Má za to, že požadovaným předběžným opatřením se zajišťuje, aby konečné rozhodnutí mohlo mít reálný význam a to s odkazem na konkrétní judikaturu Ústavního soudu. Připouští, že v samotné žalobě podrobně nerozebíral právní hodnocení domluvy s žalovaným, když mu nepřišlo potřebným zahlcovat soud dalšími detaily. Obecně tvrdí, že předmětem výpůjčky musí být vždy věc nezuživatelná a nezastupitelná, jejíž užívání musí být bezplatné, přičemž účel smlouvy a doba jejího trvání mohou, ale nemusí být sjednány. Vzhledem ke skutečnosti, že mezi účastníky byl simulován právní úkon, tzv. zajišťovací převod vlastnického práva, svědčí to samo o sobě o dočasnosti tohoto ujednání, neboť pak mělo dojít ke zpětnému převodu vlastnického práva na žalobce. 5. Odvolací soud na základě včas podaného odvolání žalobce přezkoumal bez jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.) napadené usnesení i postup okresního soudu v předcházejícím řízení a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Vycházel přitom ze stavu, který tu byl v době vydání usnesení soudu prvního stupně (§ 75c odst. 4 o. s. ř.). 6. Podle § 102 odst. 1 o.s.ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaném mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření. 7. Podle § 75c odst. 1 o.s.ř. nařídí předseda senátu usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením. 8. Podle § 75c odst. 4 o.s.ř. je pro předběžné opatření rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně. Při rozhodování o návrhu na nařízení předběžného opatření se zpravidla postupuje bez toho, že by soud dal prostor k vyjádření účastníkům odlišným od navrh